Ukrajina zrušila zákaz komerčních transakcí

Ukrajinská centrální banka včera večer nečekaně odvolala zákaz většiny komerčních transakcí s devizami, který zavedla teprve včera ráno. Svůj krok nezdůvodnila. Zákaz během včerejšího dne zkritizoval ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk, poškozuje podle něj ekonomiku. Navíc bance vytkl, že svůj krok s vládou nijak nekonzultovala a on se o všem dozvěděl až na internetu.

Ještě ráno přitom centrální banka ve svém sdělení uvedla, že komerční banky nebudou moci nakupovat cizí měny pro své klienty až "do 27. února 2015 včetně" a že banky budou moci pro sebe nakoupit devizy v objemu nejvýše 0,5 procenta jejich požadovaného kapitálu. Zákaz měl platit pro banky, které obchodují s devizami jménem klientů, tyto obchody však tvoří téměř veškeré oficiálně registrované transakce. Banky nicméně stále mohly obchodovat mezi sebou, ale pouze na vlastní účet.

"Dnes ráno jsem na internetu zjistil, že centrální banka nezávisle a bez konzultace učinila rozhodnutí zavřít mezibankovní trh, což nepřispívá ke stabilitě národní měny," prohlásil Jaceňuk během dne na zasedání vlády přenášeném televizí. "Tato situace má velmi složitý a negativní dopad na ekonomiku Ukrajiny, rovnováhu finančního systému a směnný kurz," podotkl premiér.

Za poslední dva dny ukrajinská hřivna kvůli pokračujícím ozbrojeným střetům na východě Ukrajiny oslabila o více než 13 procent. Včera večer centrální banka oznámila, že na forexových trzích nakoupila 80 milionů dolarů při oficiálním směnném kurzu 28,046 hřivny za dolar, což je blízko kurzu ze začátku týdne a skoro o 13 procent výše, než byl závěrečný kurz po úterním propadu.

Guvernérka centrální banky Valerija Hontarevová a ministryně financí Natalija Jarešková se přitom během dne snažily situaci uklidnit. Na rychle svolané tiskové konferenci prohlásily, že prudký propad měny je nepodložený. Ekonomika a měna se podle nich stabilizují v příštích týdnech, kdy by měly začít proudit prostředky ze záchranného programu Mezinárodního měnového fondu (MMF).

MMF včera pozdě večer oznámil, že je připraven ukrajinské centrální bance pomoci devizové problémy řešit. Ukrajina čeká na uvolnění první části z celkových 17,5 miliardy dolarů, které měnový fond Kyjevu přislíbil.

Rozpočet Ukrajiny je kvůli bojům s proruskými rebely na východě země napjatý. Devizové rezervy centrální banky činí jen 6,42 miliardy USD a banka má jen velmi málo možností k tomu, aby propad měny zastavila.

Už v úterý přitom centrální banka zpřísnila devizovou regulaci u dovozců. Tento týden rovněž oznámila, že přijme další opatření na podporu hřivny, která letos k dolaru oslabila už o 50 procent. O zhruba 50 procent se hřivna k dolaru propadla i za celý loňský rok.

Podle guvernérky centrální banky Valerije Hontarevové a ministryně financí Natalije Jareškové se ekonomika a měna stabilizují v příštích týdnech, kdy by měly začít proudit prostředky ze záchranného programu Mezinárodního měnového fondu (MMF).

Zdroj: Reuters, ČTK

Související články

Ukrajina zvyšuje kontrolu nad tvrdou měnou
Ukrajinská centrální banka zvýšila kontrolu nad přístupem bank k zahraničním měnám. Snaží se tak...

Čtěte více

• Ukrajina uvedla, že letos ztrojnásobila výrobu zbraní
  Ukrajina přes pokračující ruské útoky ze vzduchu ztrojnásobila v letošním roce výrobu zbraní, přičemž výrazně vzrostla role soukromých producentů. Podle agentury Unian to včera uvedl prezident země Volodymyr Zelenskyj. Ukrajina, která se už téměř dva roky brání ruské invazi, je dosud z velké části závislá na zbrojních dodávkách od spojenců. Posílení domácí produkce je jednou z priorit Zelenského administrativy.
• Ukrajina více než zdvojnásobila základní úrokovou sazbu na 25 procent
  Ukrajinská centrální banka dnes zvýšila svou základní úrokovou sazbu z deseti na 25 procent. Snaží se tak omezit inflaci a ochránit příjmy a úspory obyvatel v době války. Svou měnovou politiku zpřísnila poprvé od začátku ruské invaze, informovala agentura Reuters.
• Ukrajina vybrala ve sbírkách v kryptoměnách desetinásobně více financí než Rusko
  Ukrajina vybrala ve finančních sbírkách na válku v přepočtu mezi 80 až 90 miliony dolarů (1,8 až dvě miliardy korun) v kryptoměnách, tedy téměř desetinásobně více než Rusko, které od počátku konfliktu vybralo dary v hodnotě několika jednotek milionů dolarů. V rozhovoru s ČTK to řekl expert na kriminalitu spojenou s kryptosystémy ve společnosti Binance a bývalý kyberpolicista Jarek Jakubček. Vychází z interních dat společnosti Binance a z analýzy firmy Chainalysis sbírající data spojené s kryptoměnami ve více než 70 zemích.
• Ukrajina vyzvala k ukončení členství Ruska a Běloruska v MMF a SB
  Ukrajinský premiér Denys Šmyhal dnes vyzval k ukončení členství Ruska a Běloruska v Mezinárodním měnovém fondu (MMF) a Světové bance (SB). Informovala o tom agentura Reuters. Ukrajina je nyní terčem ruské invaze, na které se podílí také Bělorusko.
• Ukrajina zavádí výjimečný stav, Západ sankce; Rusko stahuje diplomaty
  Ukrajina i západní státy hledají cesty, jak co nejúčinněji čelit ruským krokům na východě Ukrajiny. Kyjev zavádí výjimečný stav ve všech regionech kromě Luhanské a Doněcké oblasti, do armády povolává zálohy a schválil uvalení sankcí na 351 Rusů. S protiruskými sankcemi vedle USA přišla i Evropská unie, Británie či Japonsko. Spojené státy očekávají rozsáhlý útok na Ukrajinu do 48 hodin. Moskva se nechala slyšet, že sankce její postup nezmění, a z Ukrajiny stahuje své diplomaty. Stoupají ceny ropy.
• Ukrajina za války přišla o 30 procent ekonomiky
  Ukrajina kvůli ruské agresi přišla o 30 procent své ekonomiky, asi pětinu svého území a 3,5 milionu pracovních míst. Více než deset milionů lidí muselo kvůli válce opustit své domovy, mnozí uprchli do ciziny. Uvedl to ukrajinský premiér Denys Šmyhal v rozhovoru, který zveřejnila japonská televize NHK. Šmyhal se při pondělní návštěvě Tokia zúčastnil podpisu desítek memorand týkajících se japonské pomoci s poválečnou obnovou Ukrajiny, která se již téměř dva roky brání ruské agresi.
• Ukrajina získala při aukci dluhopisů 8,1 miliardy hřiven na válečné výdaje
  Ukrajinská vláda včera získala na své první aukci vojenských dluhopisů 8,1 miliardy hřiven (6,2 miliardy Kč), které chce použít na zaplacení svých ozbrojených sil bránících zemi před ruskou invazí. Včera to podle agentury Reuters uvedlo ukrajinské ministerstvo financí.
• Ukrajina zmírnila devizové regulace zavedené před dvěma lety
  Ukrajinská centrální banka včera zmírnila devizové regulace pro firmy, zahraniční investory a běžné občany...
• Ukrajina zmírnila regulaci měnového trhu
  Ukrajinská centrální banka zmírnila svá omezení na měnovém trhu, která zavedla minulý měsíc ve snaze...
• Ukrajina znárodnila podíly v pěti strategických firmách, tvrdí poslanec
  Ukrajina znárodnila soukromé podíly v pěti strategických společnostech spojených s několika podnikateli. Je mezi nimi například výrobce motorů Motor Sič nebo energetické společnosti Ukrnafta a Ukrtatnafta. Ukrajinská komise pro cenné papíry a burzu tak rozhodla na základě válečného stavu, uvedl podle agentury Reuters první místopředseda parlamentního výboru pro finance, daně a celní politiku Jaroslav Železnjak.
• Ukrajina zvýšila základní úrok na 14 procent
  Ukrajinská centrální banka se včera rozhodla zvýšit svou základní úrokovou sazbu o 1,5 procentního bodu na 14 procent. Reaguje tak na pokračující růst inflace a výrazné oslabování měny. Ke zvýšení úroků letos přikročila již potřetí. Základní sazba se tak více než zdvojnásobila z 6,5 procenta na začátku roku.
• Ukrajina zvýší svůj klíčový úrok na 30 %
  Ukrajinská centrální banka se rozhodla prudce zvýšit svou klíčovou úrokovou sazbu na 30 procent z dosavadních...
• Ukrajina zvyšuje kontrolu nad tvrdou měnou
  Ukrajinská centrální banka zvýšila kontrolu nad přístupem bank k zahraničním měnám. Snaží se tak...
• Ukrajina žádá centrální banky v EU, USA, Británii o zákaz transakcí v rublech
  Ukrajinská centrální banka požádala centrální banky Japonska, Británie, Spojených států a EU a Evropskou komisi, aby kvůli ruské invazi na Ukrajinu zakázaly transakce v ruských a běloruských rublech ve svých zemích. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na prohlášení ukrajinské centrální banky.
• Ukrajinská centrální banka navzdory pokračující válce zvýšila výhled ekonomiky
  Ukrajinská centrální banka dnes navzdory pokračující ruské invazi na Ukrajinu zvýšila výhled růstu ekonomiky. Letos by podle ní měla přidat 4,9 procenta, dříve banka odhadovala ekonomický růst jen 2,9 procenta. Banka zároveň snížila očekávání míry inflace z 10,6 na 5,8 procenta. Ve své zprávě uvedla, že ekonomika i obyvatelstvo se mezitím lépe přizpůsobily válečnému stavu.
• Ukrajinská centrální banka poprvé od začátku války snížila úrok
  Ukrajinská centrální banka snížila svoji základní úrokovou sazbu na 22 procent z předchozích 25 procent. Je to první snížení sazeb od začátku války, které má pomoci hospodářskému oživení. Oznámila to dnes banka.
• Ukrajinská centrální banka sazby nezměnila, zvýšila výhled inflace
  Ukrajinská centrální banka dnes ponechala základní úrokovou sazbu na 25 procentech, což je maximum za sedm let. Zároveň uvedla, že míra inflace v letošním roce přesáhne 30 procent. Dosud počítala s inflací kolem 20 procent.
• Ukrajinská centrální banka zvýšila úroky
  Ukrajinská centrální banka se rozhodla prudce zvýšit úroky, aby odvrátila finanční kolaps země a omezila...
• Ukrajinská ekonomika letos klesne o téměř 32 procent, uvedla centrální banka
  Ukrajinská ekonomika v letošním roce klesne o téměř 32 procent a meziroční inflace zrychlí na 30 procent. Mohou za to především škody způsobené ruskou invazí. Uvedla to dnes ukrajinská centrální banka. Za předpokladu, že se bezpečnostní rizika sníží a poptávka oživí, mohl by hrubý domácí produkt v letech 2023 a 2024 vzrůst přibližně o čtyři až pět procent.
• Ukrajinská ekonomika letos klesne o 35 procent, očekává Světová banka
  Ukrajinská ekonomika, kterou zdevastovala invaze ruských vojsk, v letošním roce klesne o 35 procent. Předpověděla to dnes Světová banka (SB). Nový odhad nicméně představuje zlepšení proti červnové prognóze, kdy SB propad odhadovala na 45,1 procenta. Válka zničila ukrajinské továrny i zemědělskou půdu, z domovů pak vyhnala miliony Ukrajinců. SB odhaduje, že obnova země bude stát minimálně 349 miliard dolarů (zhruba 8,6 bilionu Kč).