Leyenová: EU podmíní financování dodržováním právního státu

Respekt k právnímu státu se bude vztahovat na veškeré financování ze strany Evropské unie, uvedla předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová v souvislosti s novým návrhem dlouholetého rozpočtu EU na roky 2028 až 2034. O užším propojení unijních peněz s dodržováním zásad právního státu se spekulovalo už několik měsíců. Jádrem rozpočtu zůstává podle von der Leyenové kohezní politika, tedy pomoc chudším regionům, a zemědělství.

Evropská komise včera představila první návrh nového sedmiletého rozpočtu na roky 2028 až 2034 v objemu dvou bilionů eur (49,3 bilionu Kč), což odpovídá 1,26 procenta hrubého národního důchodu (HND) společenství. Se záměrem výrazně zvýšit rozpočet, který v nynějším sedmiletém období činí 1,2 bilionu eur, komisař pro rozpočet Piotr Serafin seznámil poslance z Rozpočtového výboru Evropského parlamentu (EP), o půl hodiny později informovala šéfka EK o podrobnostech novináře.

"Náš nový dlouhodobý rozpočet pomůže chránit evropské občany, posílit evropský sociální model a zajistit prosperitu našeho evropského průmyslu," uvedla von der Leyenová. "Příspěvky členských států do rozpočtu zůstanou konstantní, navrhujeme ale změny v otázce vlastních zdrojů," dodala. Tyto nové vlastní zdroje a úpravy těch stávajících by měly zmírnit tlak na vnitrostátní rozpočty a vygenerovat ročně 58,5 miliardy eur.

Komise tedy navrhuje pět nových vlastních zdrojů a rovněž úpravy stávajících vlastních zdrojů. To vše by mělo snížit zátěž členských států a zajistit udržitelné financování společných politik EU.

První nový zdroj příjmů souvisí se systémem obchodování s emisemi (ETS). Celkem 30 procent příjmů generovaných ze stávajícího systému ETS 1 půjde do rozpočtu EU. Očekává se, že by to mohlo vygenerovat v průměru 9,6 miliardy eur ročně. Druhým novým zdrojem je takzvané uhlíkové clo, neboli mechanismus uhlíkového vyrovnání (CBAM). Z něj by 75 procent příjmů mělo být zahrnuto do rozpočtu EU. Podle komise se očekává, že to v průměru vygeneruje přibližně 1,4 miliardy eur ročně.

Třetí zdroj se týká nerecyklovaného elektroodpadu. Při uplatnění sazby dvě eura na kilogram se očekává, že by to ročně mohlo do unijního rozpočtu přinést 15 miliard eur. Čtvrtý zdroj souvisí se zvýšením spotřební daně z tabáku, pátým je pak roční jednorázový příspěvek od společností, které nejsou malými a středními podniky a působí a prodávají v EU s čistým ročním obratem alespoň 100 milionů eur. Detaily ale zatím EK nezveřejnila.

Samotný rozpočet je rozdělen na čtyři hlavní části. Nejvíce financí má směřovat na výdajovou oblast nazvanou Evropský sociální model a kvalita života. Jde o jeden bilion eur. Z této částky má jít 865,1 miliardy eur na takzvané Národní a regionální plány partnerství. Tato výdajová oblast zahrnuje finance na společnou zemědělskou politiku, kohezi, ale i migraci.

Na druhou kapitolu nazvanou Konkurenceschopnost, prosperita a bezpečnost je určeno 589,6 miliardy eur. Dalších 215,2 miliardy eur má zamířit do výdajové položky Globální Evropa, což jsou peněžní prostředky určené na rozšiřování EU a rovněž rozvojovou a humanitární pomoc. Šest procent víceletého finančního rámce (VFR) jde stejně jako v předchozím víceletém rozpočtu na administrativu. Mimo těchto čtyř oblastí je ještě navrhovaná zvláštní rezerva pro Ukrajinu, a to 100 miliard eur.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Letta chce více řešit nezaměstnanost mladých
  Nový italský premiér Enrico Letta se včera v Paříži zasadil o to, aby Evropská unie "snad do konce roku"...
• Levnější ropa hýbe měnami
  Po krátkém růstu, který na jaře předvedly ceny ropy, tu máme znovu downtrend. Pokles těžby v USA (zatím)...
• Levné peníze prý pro vyrovnaný růst nestačí
  Nadměrná závislost na levných penězích z uvolněné měnové politiky centrálních bank vyrovnaný hospodářský růst nezajistí a jakmile se hospodářská aktivita zotaví, měly by centrální banky přikročit ke zvýšení úrokových sazeb. Shodli se na tom ministři financí a šéfové centrálních bank skupiny dvaceti největších ekonomik světa G20, kteří pátek a v sobotu jednali v Ankaře.
• Leyenová: EU bude chránit své podniky před nekalými praktikami Číny
  Evropská unie je odhodlaná chránit evropské firmy a ekonomiky před nekalými praktikami Číny. Po dnešním jednání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem v Paříži to řekla předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Uvedla také, že počítá s vlivem Čína na Rusko pro ukončení války na Ukrajině.
• Leyenová: EU by mohla uvalit daň na americké digitální podniky
  Evropská unie by mohla uvalit daň na americké digitální společnosti, pokud se jí nepodaří dosáhnout se Spojenými státy dohody o zrušení cel, která na dovoz z EU zavedl americký prezident Donald Trump. V rozhovoru s listem Financial Times (FT) to řekla předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová.
• Leyenová: EU chce dobrou dohodu s USA, nabízí nulová průmyslová cla
  Evropská unie chce jednat se Spojenými státy o clech, ale zároveň připravuje seznam možných protiopatření. Novinářům to dnes řekla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, podle níž unie Washingtonu nabídla například nulová cla na průmyslové výrobky. Unijní exekutiva bude rovněž pečlivě monitorovat dovoz z dalších zemí zasažených cly a v případě výrazného nárůstu je připravena zakročit.
• Leyenová: EU je připravena bránit se americkým clům
  Evropa obchodní konfrontaci se Spojenými státy nezačala, uvedla dnes předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Evropská unie je podle ní nadále otevřena jednání, má ale zároveň sílu se americkým clům bránit. Šéfka EK to prohlásila během plenárního zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku.
• Leyenová: EU je připravena vyjednávat i odpovědět na Trumpova cla
  Americká cla jsou tvrdou ranou světové ekonomice, důsledky postihnou miliony lidí, uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v reakci na rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa. Evropané jsou připraveni vyjednávat se Spojenými státy a současně jsou připraveni odpovědět protiopatřeními, pokud jednání selžou, zdůraznila podle tiskových agentur.
• Leyenová: EU neponechá nová Trumpova cla bez reakce
  Evropská unie neponechá nejnovější americká cla na dovoz oceli a hliníku do Spojených států bez odpovědi. V dnešním prohlášení to uvedla předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Ministři obchodu sedmadvacítky budou o možné reakci EU jednat prostřednictvím mimořádné video konference ve středu, uvedla s odkazem na diplomaty agentura Reuters.
• Leyenová: EU odblokuje 137 miliard eur z fondů pro Polsko
  Evropská unie příští týden rozhodne o odblokování 137 miliard eur (3,47 bilionu korun) z unijních fondů pro Polsko, oznámila dnes ve Varšavě předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Ocenila zároveň pokrok Polska při obnově vlády práva po nástupu kabinetu Donalda Tuska a slíbila 1,4 miliardy eur (35,5 miliard korun) pro polské zemědělce z Evropského plánu na podporu oživení NextGeneration EU (NGEU).
• Leyenová: Evropa musí investovat do obranného průmyslu
  Evropa musí nezbytně investovat do obranného průmyslu. Dnes to na úvod začínající třídenní Mnichovské bezpečnostní konference řekla předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Oznámila, že komise pod jejím vedením vypracuje strategii, jak by Evropská unie měla postupovat.
• Leyenová: USA zůstávají spojencem EU navzdory rozdílným názorům
  Spojené státy jsou stále spojencem Evropské unie, uvedla včera předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Máme rozdílné názory, ale musíme najít společnou cestu, dodala na tiskové konferenci u příležitosti 100 dní nové unijní exekutivy. Vztahy EU a USA se od nástupu Donalda Trumpa do Bílého domu na konci ledna výrazně zhoršily, nový americký prezident hrozí EU obchodní válkou a zavedením cel. Rozdílné názory má i na vyřešení války na Ukrajině, kde je v kontaktu s ruským vedením, zatímco EU podporuje Kyjev.
• Leyen: Pařížská dohoda je nejlepší nadějí pro lidstvo
  Pařížská klimatická dohoda zůstává nadále nejlepší nadějí pro celé lidstvo, uvedla dnes na zasedání Světového ekonomického fóra v Davosu předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Nový americký prezident Donald Trump, který se ujal v pondělí funkce, oznámil, že jeho země od klimatické dohody z roku 2015, která je mezinárodním paktem o boji proti globálnímu oteplování, odstupuje.
• LGES plánuje zahájit obchodování s akciemi 27. ledna
  Jihokorejský výrobce baterií LG Energy Solution (LGES) plánuje zahájit obchodování se svými akciemi na burze v Soulu 27. ledna. Firma dnes v rámci plánované primární nabídky akcií, která má být největší v zemi, otevřela investorům své účetnictví. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na předběžný dokument se základními podmínkami nabídky.
• Libanonci a Syřané čelí hlubokému propadu svých měn
  Libanonci dnes druhým dnem protestovali proti vládě, kterou viní z hlubokého pádu místní měny. Blokovali silnice a požadovali sestavení kabinetu, který bude schopný ekonomické problémy státu řešit. Kurs libanonské libry k dolaru spadl v úterý na 10.000:1. Hluboký propad na černém trhu dnes zaznamenala i syrská měna - dolar se tam prodává za 4000 syrských liber. Ekonomiky obou sousedních států jsou úzce propojené.
• Libanonský soud obvinil guvernéra centrální banky z nedovoleného obohacování
  Libanonský soud dnes obvinil guvernéra centrální banky Rijáda Salámího z nedovoleného obohacování. V téže věci nařídil soud před několika dny zatknout Salámího bratra Radžu.
• Libra bude sílit díky zdravé ekonomice
  Dnešní data ukázala na zpomalující inflaci na britských ostrovech, která se hodnotou 2,2 % výrazně...
• Libra dál roste vůči americkému dolaru
  Britská libra se dnes vyšplhala na třítýdenní maximum vůči americkému dolaru poté, co v pondělí...
• Libra díky obavám nadále klesá
  Cena zajištění proti propadu britské libry dosahuje šestiletých maxim. Britská libra ztrácí půdu pod nohama...
• Libra díky podpoře Brexitu klesá
  Britská libra dnes oproti americkému dolaru výrazně oslabuje. Příčinou je mírně zvýšená pravděpodobnost...