Lagarde: Stablecoiny vázané na euro přinášejí více rizik než výhod

Prezidentka Evropské centrální banky Christine Lagardeová se vyjádřila skepticky k možnému přínosu takzvaných stablecoinů vázaných na euro. Jejich přínos je podle ní mnohem slabší, než se na první pohled zdá, protože v době finanční nejistoty mohou být náchylné k výběrům peněz a zároveň mohou oslabovat schopnost ECB účinně ovlivňovat ekonomiku prostřednictvím úrokových sazeb, řekla podle agentury Reuters Lagardeová.

Řada velkých bank eurozóny, včetně Société Générale, pracuje na spuštění kryptoměn vázaných na euro. Snaží se tak proniknout na trh ovládaný americkým dolarem v naději, že to zvýší atraktivitu eura.

Lagardeová varovala, že možné nevýhody těchto digitálních měn převažují nad jejich krátkodobými výhodami, jako je snazší financování nebo širší mezinárodní využití eura. Podle ní navíc stablecoiny nejsou vhodným nástrojem pro posílení globální role evropské měny.

Jako příklad rizik zmínila Lagardeová situaci, kdy v době kolapsu Silicon Valley Bank (SVB) prudce klesla hodnota stablecoinu USD Coin. Odkázala také na studii ECB, podle které by masivní přesun bankovních vkladů do stablecoinů mohl omezit úvěrování firem a narušit přenos měnové politiky do ekonomiky. Za vhodnější alternativu označila tzv. tokenizované vklady komerčních bank, což jsou vlastně bankovní účty převedené do digitální tokenové podoby. Ty jsou podle ní bezpečnější než stablecoiny a zároveň mohou fungovat i v prostředí blockchainových technologií.

Výroky Lagardeové tak jdou proti postoji Evropské komise i některých vlád, například Francie, které považují eurové stablecoiny za nástroj, jak posílit mezinárodní význam eura.

Pravidla v EU stanovují, že vydavatelé stablecoinů musí mít alespoň 30 procent rezerv uložených v bankovních vkladech. Zbytek musí tvořit bezpečná a snadno prodejná aktiva, jako jsou například státní dluhopisy.

Stablecoin je druh kryptoměny a vyznačuje se tím, že má stabilní hodnotu, protože je pevně navázaný na jiné aktivum, například na jinou měnu či na komodity. V posledních letech používání stablecoinů prudce vzrostlo zejména mezi obchodníky, kteří je využívají k přesunu finančních prostředků mezi různými kryptoměnami. Používají se ale i při běžných digitálních platbách a přeshraničních transakcích.

Pro tradiční banky je hlavním problémem to, že rostoucí používání stablecoinů může způsobit, že klienti budou stahovat peníze z bankovních vkladů. To banky donutí, aby si peníze pro poskytování úvěrů obstarávaly dráže na trhu. Pro ECB je navíc problémem to, že většina stablecoinů je vázána na dolar, tedy na měnu, kterou ECB nemá pod kontrolou. Pokud by se dolarová digitální aktiva začala v Evropě používat ve větší míře, mohly by měnové kroky přijaté mimo eurozónu ovlivňovat likviditu i podmínky spotřeby v regionu.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Lagardeová: Světová ekonomika oživuje
  Světová ekonomika oživuje, tempo jejího růstu ale stále není dost rychlé na to, aby mohla vznikat i nová...
• Lagardeová: Trumpova cla by měla Evropu nasměrovat k větší samostatnosti
  Evropa by měla v reakci na celní politiku amerického prezidenta Donalda Trumpa převzít větší kontrolu nad svým osudem a stát se nezávislejší. V rozhovoru s rozhlasovou stanicí France Inter to řekla šéfka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová.
• Lagardeová varovala před riziky pro růst eurozóny
  Rostoucí rizika ohrožují hospodářský růst eurozóny, uvedla včera na tiskové konferenci v Lucemburku šéfka Mezinárodního měnového fondu (MFF) Christine Lagardeová. Na prvním místě mezi riziky přitom zmínila stále napjatější situaci v mezinárodním obchodu.
• Lagardeová varuje, že Trumpovo chování vůči Fedu může poškodit světovou ekonomiku
  Pokud by americký prezident Donald Trump odvolal šéfa americké centrální banky (Fed) nebo členku Rady guvernérů Lisu Cookovou, mohlo by to ohrozit jak americkou tak světovou ekonomiku. Francouzské rozhlasové stanici Radio Classique to dnes řekla šéfka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová.
• Lagardeová: Vyšší inflace v eurozóně se kvůli narušené logistice udrží déle
  Růst eurozóny i nadále zpomalují narušené dodavatelské řetězce a vysoké ceny energií. Vyšší inflace se tak udrží déle, než se předpokládalo. Před výborem Evropského parlamentu pro hospodářské a měnové záležitosti to dnes řekla prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová. Odmítla ale výzvy, aby na to její instituce zareagovala zpřísněním měnové politiky.
• Lagardeová vyzvala G20 ke snížení cel a obchodních bariér
  Výkonná ředitelka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagardeová vyzvala země G20 ke snížení cel a odstranění obchodních bariér. Světová ekonomika se kvůli nim dostala do potíží. Lagardeová to dnes uvedla na summitu G20 v Ósace, kde se největší pozornost na závěr dvoudenních jednání soustředila na schůzku mezi prezidenty Spojených států a Číny.
• Lagardeová vyzvala státy, aby zmírnily vzájemné obchodní spory
  Obchodní a měnové války mohou poškodit ekonomický růst a ublížit těm, kteří pouze "nevině přihlížejí". Na podzimním zasedání Mezinárodního měnového fondu (MMF) a Světové banky (SB) to dnes řekla šéfka MMF Christine Lagardeová. Státy proto vyzvala, aby se spory snažily vyřešit a upevnily globální obchodní pravidla místo toho, aby je opouštěly.
• Lagardeová: Zabránili jsme kolapsu ekonomiky
  Světoví lídři dokázali v mnoha částech světa zabránit hospodářskému kolapsu, neznamená to ale...
• Lagardeová: Země G20 musejí udělat víc
  Největší ekonomiky světa musí zesílit reformní úsilí, aby se jim podařilo zvýšit hospodářský růst v souladu...
• Lagardeová: Zvýšení sazeb v eurozóně je příští rok velmi nepravděpodobné
  Podle prezidentky Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeové je velmi nepravděpodobné, že ECB v příštím roce zvýší úrokové sazby. Inflace totiž bude opět nízká, řekla dnes Lagardeová. Trhy přitom sázely na to, že ECB zvýší úroky příští rok v říjnu.
• Lagerdeová nabízí eurozóně dohodu o řeckém dluhu
  Šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagardeová prohlásila, že evropským věřitelům nabídla východisko ze slepé uličky řeckého zadlužení. Její návrh by eurozóně umožnil uvolnit další část úvěru ještě v červnu. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odvoláním na rozhovor, který Lagardeová poskytla německému listu Handelsblatt.
• La Repubblica: Povede pandemie k rozvoji obnovitelných zdrojů?
  Jaká budoucnost nás čeká? Obnoví se spotřeba ropných produktů, nebo sanitární krize, která zasáhla plíce lidí, zvýší pozornost vůči kvalitě ovzduší? Oteplování klimatu je vážná věc a čas, jak ho omezit, je krátký. K tomu je třeba zásadní spolupráce na mezinárodním poli. Proto znepokojuje napětí mezi Spojenými státy a Čínou, píše italský deník La Repubblica.
• Larry Fink: Americká ekonomika už je v recesi
  Americká ekonomika je s největší pravděpodobností už teď v recesi. V rozhovoru v Ekonomickém klubu v New Yorku to v pondělí řekl šéf americké investiční společnosti BlackRock Larry Fink. Podle něj mají tento názor šéfové mnoha firem. Fink také řekl, že obchodní politika prezidenta Donalda Trumpa, mimo jiné charakterizovaná zaváděním cel, povede k růstu inflace.
• Latinská Amerika eviduje už na 272.000 nakažených koronavirem
  V Latinské Americe se koronavirus dosud potvrdil u téměř 272.000 lidí, z nichž jich na 14.400 zemřelo. Vyplývá to z údajů americké Univerzity Johnse Hopkinse. Zhruba polovina úmrtí připadá na největší zemi v oblasti, tedy na Brazílii, kde se koncem února potvrdil první případ nákazy v regionu a která eviduje už téměř 109.000 nakažených.
• Latinská Amerika musí prý zůstat ve střehu
  Latinská Amerika jako celek je nyní lépe než v minulosti připravena vyrovnat se s výkyvy na světových finančních trzích, musí však zůstat ve střehu. Uvedl to včera Mezinárodní měnový fond (MMF). Země v této oblasti by si podle něj měly vytvořit rozpočtové rezervy a využívat měnovou politiku a pružné měnové kurzy k absorpci šoků, které způsobí změny ve světové ekonomice.
• Laureáti Nobelovy ceny ukázali na křehkost bank a potřebu regulace
  Výzkum ekonomů, kteří dnes byli oceněni Nobelovou cenou, ukázal na význam bank v ekonomice, na jejich křehkost a na potřebu regulace, která banky nutí k větší opatrnosti. Jejich práce se pak projevila v praxi za finanční krize před 15 lety, kdy jeden z nynějších nobelistů Ben Bernanke jako šéf americké centrální banky usiloval o záchranu velkých finančních ústavů za každou cenu. Vyplývá to z vyjádření ekonomů pro ČTK.
• Lautenschlägerová schválena do ECB
  Evropský parlament dnes naprostou většinou hlasů schválil nominaci Němky Sabine Lautenschlägerové...
• Lavrov: Rusko je připravené k dohodě o Ukrajině, je třeba doladit detaily
  Spojené státy a Rusko postupují správným směrem k ukončení války na Ukrajině a Moskva je připravena uzavřít dohodu, ale některé její specifické prvky ještě zbývá dojednat. Řekl to ve čtvrtek ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v rozhovoru s americkou televizní stanicí CBS News.
• Lavrov: Rusko letos vykáže prudký nárůst zisků z vývozu energie
  Rusko v letošním roce zaznamená prudký nárůst zisků z vývozu energie, protože politika západních zemí vedla ke zvýšení cen. Uvedl to včera podle agentury Reuters ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.
• Lavrov si volal s Rubiem, dohodli se na pravidelných kontaktech
  Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov se během včerejšího telefonátu se svým americkým protějškem Markem Rubiem dohodl na pravidelných kontaktech, které se budou týkat i přípravy summitu prezidentů Vladimira Putina a Donalda Trumpa. Na svém webu to uvedla ruská diplomacie. Hovor mezi vrcholnými diplomaty obou zemí se podle Moskvy uskutečnil z iniciativy Washingtonu. Americká diplomacie později podle agentury AFP sdělila, že Rubio potvrdil závazek Trumpa najít cestu k ukončení války na Ukrajině.