Handelsblatt: Firmy v Německu propouštějí více než podniky v jiných zemích

Německé firmy propouštějí více než podniky v jiných evropských zemích. Počet zaměstnanců 40 společností zahrnutých v hlavním indexu frankfurtské burzy DAX se za rok celosvětově snížil o 1,2 procenta na 4,06 milionu na konci roku 2025. Podle webu listu Handelsblatt to vyplývá z průzkumu společnosti EY-Parthenon.

Německé korporace si tak v tomto ohledu vedou ve srovnání se svými hlavními evropskými sousedy nejhůře. Přední francouzské firmy snížily počet zaměstnanců ve stejném období pouze o 0,2 procenta. A italské a španělské společnosti dokonce zaznamenaly nárůst pracovníků o 0,9 procenta - v Itálii jim přibylo 10.900 zaměstnanců a ve Španělsku 11.600.

Špičkové německé podniky dlouho navyšovaly počty zaměstnanců díky silným zahraničním trhům. Jen samotná společnost Volkswagen zvýšila za deset let až do rekordního roku 2023 počet zaměstnanců o zhruba 100.000 na 684 000. Tato období rozkvětu už ale patří minulosti, podotýká Handelsblatt.

"Německé korporace dlouhodobě výrazně těžily z volného globálního obchodu, otevřených trhů, nízkých nákladů na energie a globálního hospodářského řádu založeného na pravidlech," uvádí analytik Constantin Gall ze společnosti EY-Parthenon. Nyní je ale podle něj dohnala americká cla, vysoké výrobní a energetické náklady, chronicky slabá ekonomika, nadměrná regulace a mezinárodní konkurenční tlak – zejména z Číny.

Pro přední německé společnosti se tak mezinárodní zaměření stále častěji ukazuje jako nevýhoda. Rušení pracovních míst zatím nebere konce. Pod tlakem je zejména automobilový a chemický průmysl. V některých odvětvích však technologické změny a specifické oživení trhu podněcují silný růst a doslova boom v náboru nových zaměstnanců. Největší růst zaznamenává letecký a kosmický průmysl a obranné odvětví, které posílily o 4,3 procenta.

Zdroj: Reuters, ČTK, Handelsblatt, EY-Parthenon

Čtěte více

• Hackeři ze zkrachovalé burzy FTX ukradli kryptoměny za 415 milionů USD
  Hackeři ze zkrachovalé kryptoměnové burzy FTX ukradli digitální měny za 415 milionů dolarů (9,2 miliardy Kč). Burza to v úterý uvedla ve zprávě pro věřitele. Americká součást FTX je podle někdejšího ředitele burzy Sama Bankmana-Frieda insolventní. Informovala o tom agentura Reuters.
• Hackeři z KLDR mají zřejmě letos na krádežích kryptoměn podíl 20 procent
  Hackeři napojení na Severní Koreu ukradli od ledna do zhruba poloviny srpna letošního roku kryptoměny za 200 milionů USD (4,5 miliardy Kč). To je více než 20 procent všech letos ukradených kryptoměn. Vyplývá to podle serveru CNBC z průzkumu společnosti TRM Labs, která se zabývá blockchainovou analýzou. Tyto peníze se zřejmě používají na financování severokorejského vládního jaderného zbrojního programu.
• Hackeři z KLDR od roku 2017 ukradli z Japonska v kryptoměnách 721 milionů dolarů
  Hackerské skupiny napojené na Severní Koreu od roku 2017 ukradly z Japonska 721 milionů dolarů (15,7 miliardy Kč) v kryptoměnách. Informoval o tom dnes japonský list Nikkei, jenž průzkumem pověřil společnost Elliptic zabývající se analýzou blockchainu. V regionu se hackeři z KLDR zaměřují ještě na Vietnam.
• Hackeři zneužili reklamy na YouTube k těžbě kryptoměny
  Hackerům se pomocí reklam podařilo zneužít videoportál YouTube k těžbě kryptoměny monero. Včera o tom informovala stanice Fox News s tím, že s reklamami se škodlivým kódem se potýkali uživatelé v Japonsku, Francii, Tchaj-wanu, Itálii a Španělsku.
• Hammond: Dohoda o brexitu je nejlepší variantou pro ekonomiku
  Předběžná dohoda o podmínkách odchodu Británie z Evropské unie, kterou sjednala britská premiérka Theresa Mayová, je nejlepším dostupným řešením pro britskou ekonomiku. Uvedl to včera britský ministr financí Philip Hammond.
• Hammond: Nejistota kolem brexitu by mohla mít dopad na ekonomiku
  Britská ekonomika by mohla čelit zpomalení kvůli nejistotě způsobené rozhodnutím Británie opustit Evropskou unii. Uvedl to včera britský ministr financí Philip Hammond. První návrh rozpočtu od hlasování o brexitu tak podle něj bude usilovat o to, aby byla ekonomika připravena na případné problémy s tím spojené, a na pomoc rodinám překonat obtížné časy.
• Hampl: Česká ekonomika by se měla co nejdříve navrátit k cenové stabilitě
  Česká ekonomika by se měla co nejdříve navrátit k cenové stabilitě, "jinak bude trpět," řekl včera v Otázkách Václava Moravce v České televizi předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Nesouhlasí proto se snahou České národní banky (ČNB) zanechat úrokovou sazbu na současných sedmi procentech. Měla by ji zvýšit, ale nedělá nic, doplnil. Podle Jana Švejnara, ředitele Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu, je česká ekonomika ve výjimečné situaci, když prochází recesí, ale zároveň má vysokou jádrovou inflaci.
• Hampl, Havlíček: Klimatickou politiku EU je třeba přehodnotit
  Klimatická politika Evropské unie vznikla v době levných energií a nízkých výdajů na obranu. Kvůli novým prioritám, které nastaly po pandemii, ruské invazi na Ukrajinu a energetické krizi, ji ale bude nutné přehodnotit. Současně s těmito novými prioritami není v silách evropských států klimatickou politiku financovat. Na konferenci Excellence in Finance v Praze se na tom dnes shodli místopředseda Sněmovny Karel Havlíček (ANO) a předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl.
• Hampl je pro pozdější ukončení intervencí
  Viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl je pro ukončení intervencí proti posilování koruny později než v polovině letošního roku. Řekl to v rozhovoru pro dnešní Hospodářské noviny (HN), takový postup by byl podle něj bezpečnější. Dosud členové bankovní rady ČNB opakovaně uváděli, že jako pravděpodobný termín ukončení intervencí vidí polovinu roku.
• Hampl: Vysoká inflace se víc projevuje na výdajích než příjmech rozpočtu
  Současná vysoká inflace se víc projevuje na výdajích než na příjmech státního rozpočtu. ČTK to dnes řekl předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Vítá oznámený krok vlády snížit strukturální deficit rozpočtu o 70 miliard korun. Podle něj to je ale jen první krok ke konsolidaci veřejných financí, protože problém je hlubší.
• Handelsblatt: Jak Orbán oslabuje maďarské hospodářství
  Zatímco Evropská unie debatuje o trendu posilování pravicových stran, hledí ekonomové do Maďarska. Tam se ukazuje, jaké důsledky může mít vláda pravicového populismu, napsal německý hospodářský deník Handelsblatt.
• Handelsblatt: Koronavirus vrhá rozvíjející se země zpět do bídy
  Rozvíjející se země, včetně některých států ve východní Evropě, budou pociťovat následky koronaviru déle než ty rozvinuté. Rostoucí zadlužení by mnohé z nich mohlo dohnat až na hranici bankrotu, píše na svém webu německý hospodářský deník Handelsblatt.
• Handelsblatt: Německá vláda výrazně snížila odhad letošního růstu ekonomiky
  Německá vláda výrazně snížila odhad letošního růstu německého hospodářství, uvedl dnes ekonomický list Handelsblatt s odvoláním na vládní zdroje. Místo původně odhadovaného 1,1 procenta nyní počítá s růstem jen o 0,3 procenta. Růst bude podle revidovaného odhadu nižší také v roce 2026.
• Handelsblatt: Německá vláda znovu sníží výhled růstu ekonomiky, čeká stagnaci
  Odcházející německá vláda znovu sníží výhled růstu německé ekonomiky pro letošní rok. V lednu ještě odhadovala, že přidá 0,3 procenta, nyní čeká nulový růst, tedy stagnaci. S odkazem na vládní zdroje o tom píše web hospodářského deníku Handelsblatt a hodnotu potvrdily i zdroje agentury DPA. Ekonomika by tak poprvé v historii Spolkové republiky tři roky po sobě nerostla. Končící ministr hospodářství Robert Habeck se chystá novou hospodářskou projekci představit ve čtvrtek.
• Handelsblatt: Německo si chce příští rok půjčit zhruba 100 miliard eur
  Německo si chce příští rok půjčit zhruba 100 miliard eur (asi 2,6 bilionu Kč). Původně si německá vláda chtěla půjčit 81,5 miliardy eur. Informoval o tom dnes web hospodářského měsíčníku Handelsblatt s odvoláním na vládní zdroj. Zvýšení podle listu způsobily náklady na zdravotní péči a ochranu klimatu.
• Handelsblatt: Německý ministr chce z obav před Čínou zpřísnit kontrolu investic
  Německý ministr hospodářství Robert Habeck chystá zákon na zpřísnění kontroly zahraničních investic, píše německý hospodářský deník Handelsblatt. Ministr zvolený za Zelené tak chce omezit rostoucí vliv Číny na německou ekonomiku. Pod větší kontrolou by měly být především oblasti, které se týkají bezpečnosti. Základní body zákona o přezkumu investic jsou podle mluvčí ministerstva aktuálně v připomínkovém řízení.
• Handelsblatt: Pololetní výsledky usnadní Flixu vstup na burzu
  Pololetní hospodářské výsledky německé společnosti Flix, která vlastní autobusové dopravce Greyhound v Severní Americe a FlixBus v Evropě, firmě usnadní vstup na burzu, píše německý deník Handelsblatt. Služeb Flixu v tomto období využilo 36 milionů lidí, meziročně přes 50 procent více. Počet cestujících se jen v Evropě zvýšil o tři čtvrtiny na více než 24 milionů.
• Handelsblatt: Přední německé instituty zhoršily výhled, příští rok čekají recesi
  Čtyři přední ekonomické instituty v Německu zhoršily výhled vývoje největší evropské ekonomiky na letošní i příští rok. Nově očekávají, že v příštím roce se Německo propadne do recese. S odvoláním na vládní zdroje to dnes uvedl německý ekonomický list Handelsblatt.
• Handelsblatt: Světovým burzám stále více dominují americké firmy
  Světovým akciovým burzám stále více dominují americké koncerny, jako je Nvidia nebo Apple. Podle výpočtů Handelsblatt Research Institute jejich hodnota činí 33,4 bilionu eur (zhruba 842 bilionů Kč), a tvoří tak už přes polovinu hodnoty firem na akciových trzích. Hlavním důvodem je skutečnost, že ceny akcií ve Spojených státech se už několik let zvyšují rychleji než ve zbytku světa, píše na svém webu list Handelsblatt.
• Handelsblatt: VW zvažuje přeložit výrobu golfů z Německa do zahraničí
  Německá automobilová skupina Volkswagen (VW) zvažuje přeložit výrobu vozů Golf z Wolfsburgu do zahraničí, píše s odkazem na své zdroje z firmy deník Handelsblatt. Jednou z variant je i Mexiko. Přesun výroby uvedeného modelu do Severní Ameriky představuje podle zdrojů listu jeden ze scénářů. Rozhodnutí zatím nepadlo.