Česká pošta zruší stovky poboček. Když to zvládly banky, zvládne to i ona – a to banky zrušily přes 700 poboček

Čtěte více

• Česká pošta čeká na 3,3 miliardy korun od státu
  Česká pošta chystá další změny. Stát jí má příští rok vyplatit dluh ve výši 3,3 miliardy. Čeká se na schválení Evropské komise. Informaci zveřejnil premiér Andrej Babiš.
• Česká pošta dle auditu loni prohloubila ztrátu o 502 milionů na 1,246 miliardy
  Česká pošta loni podle auditovaných výsledků zvýšila ztrátu o 502 milionů korun na 1,246 miliardy korun. Konsolidované provozní výnosy klesly o 872 milionů korun na 18,321 miliardy korun. Vyplývá to z výroční zprávy společnosti.
• Česká pošta chystá od ledna další zdražení. Postupuje „salámovou metodou“, zdražila už totiž nyní v listopadu
  Státní podnik Česká pošta chystá začátkem příštího roku další zdražení. Vyplývá to z informací, které dnes poskytla ČTK. Pošta tak postupuje „salámovou metodou“, neboť zdražovala už nyní v listopadu. Zřejmě vyhodnotila postupné zdražování, „kolečko po kolečku“, jako přijatelnější jak z hlediska veřejnosti, tak politické reprezentace, zejména pak ministerstva vnitra, které má Českou poštu coby její formální zakladatel v gesci.
• Česká pošta loni snížila ztrátu na tři čtvrtě miliardy Kč
  Česká pošta v loňském roce snížila ztrátu o jednu miliardu na 756 milionů korun. Provozní výnosy včetně příjmů z prodeje majetku vzrostly o 0,9 procenta na 19,037 miliardy korun. Provozní náklady bez odpisů klesly o 3,2 procenta na 19,114 miliardy Kč. Uvedli to zástupci České pošty na dnešním setkání s novináři.
• Česká pošta loni snížila ztrátu o polovinu na 681 milionů Kč
  Česká pošta loni snížila ztrátu o polovinu na 681 milionů korun. V předchozím roce vykázala propad 1,37 miliardy korun. Provozní výnosy vzrostly o 400 milionů na 19,55 miliardy korun. Loňské hospodaření ovlivnila pandemie koronaviru. Ke snížení ztráty přispěly vedle vyšších výnosů úspory v nákladech nebo vyšší výnosy z prodeje nepotřebného majetku. Státní podnik to dnes oznámil v tiskové zprávě.
• Česká pošta má z pandemie ztráty 779 mil. Kč, Hamáček pro ni chce kompenzace
  Česká pošta měla kvůli koronavirové krizi ztráty za 779 milionů korun. Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) kvůli tomu chce jednat s ministerstvem financí o covidových kompenzacích pro podnik. Dosavadní pokusy však podle něj byly neúspěšné. Uvedl to na dnešní tiskové konferenci. Ministr také označil situaci ve firmě za stabilní, jednání mezi vedením a odbory podle něj fungují. Hrozbu stávky, kterou na konec měsíce ohlásily menší odborové organizace, označil za bezdůvodnou.
• Česká pošta na začátku příštího roku zvýší ceny základních služeb
  Česká pošta chystá na začátku příštího roku další zvýšení cen všech základních služeb. Zdraží mimo jiné i obyčejná nebo doporučená psaní. Ceny by měly stoupnout řádově o jednotky korun. ČTK to řekl mluvčí pošty Matyáš Vitík. Generální ředitel pošty Roman Knap v rozhovoru v dnešních Lidových novinách uvedl, že zdražování je reakcí na rostoucí náklady, zejména drahé energie a pohonné hmoty.
• Česká pošta zdraží posílání balíků až o 15 % a psaní až o 11 %. Nutí ji k tomu drahé energie a pohonné hmoty
  Státní podnik Česká pošta od listopadu citelně zdraží zasílání dopisů i balíků. Nutí ji k tomu výrazně zdražující energie a pohonné hmoty. Rostou také platové náklady.
• Česká pošta zdražuje čtyřikrát rychleji, než jaká je inflace. Používá společensky i politicky stravitelnější a méně nápadnou „salámovou metodu“
  Státní podnik Česká pošta pořádně přidal na tempu zdražování svých služeb. Obyčejný dopis vyšel ještě v říjnu na 19 korun, od února to již bude 23 korun. Pokud by tímto tempem Česká poštu zdražovala i nadále, za rok se daná cena zvedne o přibližně 63 procent, což odpovídá čtyřnásobku celoroční průměrně inflace v roce 2022.
• Česká pošta zruší přes dva tisíce pracovních míst. Krok podniku prospěje, neboť bude lépe čelit výzvám doby
  Zrušení více než dvou tisíc pracovních míst ve státním podniku Česká pošta je krokem správným směrem. Zdá se, že se nejedená o žádný nahodilý děj, vyvolaný okamžitou situací, ale o výsledek širší, promyšlenější a dlouhodobější koncepce, který souvisí s tím, že podnik pod současným vedením lépe než dříve reaguje na výzvy doby.
• Česká průmyslová produkce v březnu meziročně klesla stejně jako celý průmysl
  České stavebnictví se výrazně propadlo nejen meziměsíčně o 7,8 %, ale především o 8,3 % meziročně (únor +3,6 % YoY). Důvodem meziměsíčního poklesu byla slabší výkonnost v inženýrských istavbách, zatímco za meziročním poklesem stálo pozemní stavitelství. Pozitivní však je, že meziročně bylo zahájeno o 17,6 % bytů více, což reflektuje snížení nákladů na financování a také nižší srovnávací základnu z loňského března.
• Česká průmyslová výroba klesá hlouběji
  Průmyslová výroba po očištění o sezónní a kalendářní vlivy listopadu klesla o 1,1 % meziměsíčně a o 3,2 % meziročně. Loňský listopad měl meziroční kalendářní nevýhodu v podobě chybějícího pracovního dne. Bez očištění o kalendářní vlivy výroba klesla meziročně o 5,7 %. Analytici čekali pokles o 3,0 %, náš odhad počítal s poklesem o 4,4 %. S ohledem na slabost německého průmyslu, propad předstihových indikátorů a zprávy o omezení výroby v podnicích jako je nošovický Hyundai se něco takového dalo čekat. Dle statistiky k poklesu v listopadu přispěla nejvíce právě výroba dopravních prostředků.
• Česká republika a půjčka MMF: Bouře ve sklenici vody
  Z dosavadní veřejné diskuze v ČR se zdá, že půjčka Mezinárodnímu měnovému fondu ...
• Česká republika byla v podstatě vymazána z turistických map. Cestovní ruch padl na kolena
  „Hotely se stravovacími službami jsou rizikové z hlediska šíření koronaviru. Proto někteří lidé zřejmě omezí klasické dovolené v resortech pořádané cestovními kancelářemi. Je však možné, že lidé projeví zvýšený zájem o dovolené na vlastní pěst například s využitím služeb Airbnb. Tento typ ubytování se obejde bez nadměrných kontaktů s dalšími turisty a z epidemiologického hlediska je srovnatelný s klasickým nájemním bydlením,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Česká republika digitální daní zbytečně riskuje. Daň je z mnoha hlediska problematická, riskujeme zhoršení vztahů s USA, takže je lepší počkat na mezinárodní řešení z pera OECD
  Zaprvé, může být v kolizi s GDPR. V praxi totiž může nastat třeba to, že pokud si Čech během dovolené ve Španělsku prostřednictvím svého mobilu otevře Google-účet, jeho mobilní telefon bude pro daňové účely považován za „španělský“, a to i přesto, že jej zakoupil v České republice a ve Španělsku je přechodně, pouze na dobu několika dní. Pro účely geolokalizace bude stále klíčová IP adresa, takže se zřejmě objeví nový typ daňového úniku, který bude zahrnovat přesměrování nebo zastření geolokalizace daného zařízení. Vyvstane zřejmě také právě otázka, zda je nabytí práv ke zdanění na španělském území na základě právě geolokalizace v souladu s legislativou GDPR, která vstoupila v platnost v roce 2018.
• Česká republika digitální daní zbytečně riskuje. Trumpova administrativa chystá odvetu Francii za její digitální daň, pro Česko je to vztyčený prst
  Americká vláda včera oznámila, že by mohla uvalit až 100procentní dodatečná cla na francouzské zboží o objemu 2,4 miliardy dolarů včetně šumivého vína, kabelek, sýrů a dalších výrobků. Jsou to protiopatření za francouzskou digitální daň, která by podle Washingtonu mohla poškodit americké technologické firmy.
• Česká republika je po šesti letech nejinovativnější ekonomikou Visegrádské skupiny, v předvečer „Davosu“ jde o nepochybně dobrou zprávu
  Česko si pro letošní rok polepšilo v mezinárodním žebříčku inovativnosti, jejž každoročně sestavuje agentura Bloomberg. Celkově v žebříčku Bloomberg Innovation Index získalo 70 bodů a posunulo se z loňského 25. místa na světě na příčku 24. O jednu pozici tak nyní překonává Polsko, což značí, že je nejinovativnější ekonomikou Visegrádské skupiny. To se zatím Česku podařilo jen jednou, v roce 2014. Bloomberg daný žebříček sestavuje od roku 2013 (viz graf níže).
• Česká republika je příjmově rovnostářskou zemí
  Podle analýzy dat Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj došlo od roku 1985 k výraznému růstu nerovnosti v příjmech v ekonomicky rozvinutých státech světa. Zajímavé je, že se tak stalo i v zemích, které se pyšní rozsáhlým sociálním systémem jako je Norsko, Švédsko, Finsko či Dánsko. Nerovnost v příjmech mírně narostla i v České republice. V porovnání s ostatními státy však patří k extrémně nízkým. (více graf 1 a 2)
• Česká republika je vnímána jako spolehlivý dlužník
  „Přestože se hospodaření státního rozpočtu České republiky výrazně zhoršuje a dluh naší země rychle narůstá, ratingové agentury nás hodnotí jako spolehlivého dlužníka. Na tom se pravděpodobně nic nezmění ani po sanaci ekonomických dopadů pandemie koronaviru,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Česká republika loni hospodařila s historicky nejvyšším schodkem státního rozpočtu
  „Pokladní plnění státního rozpočtu odhalilo fatální selhání vlády při řízení státní kasy. Přestože byl rozpočet několikrát předěláván, stejně se zásadně odchýlil od svého plánu. Jako by státní finance řídil koronavirus a nikoli vláda,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.