🧨Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu!

Čtěte více

• Rusko-ukrajinský konflikt, den 21.
  Hlavní indexy amerického akciového trhu – DOW Jones, NASDAQ a S&P 500 – uzavřely úterý s poměrně silnými zisky, které však nemají na současný technický obraz vůbec žádný vliv. Americký akciový trh po dlouhém vzestupném trendu nadále ustupuje a většina odborníků se stále ještě domnívá, že rok 2022 bude velmi náročný. Během včerejšího dne se neobjevila jediná skutečně důležitá zpráva týkající se geopolitiky. Stojí za zmínku, že investoři a obchodníci nyní nejvíce reagují právě na geopolitiku. Domníváme se, že včerejší růst indexů byl způsoben dnešním zasedáním Fedu, protože jiné důvody k tomu nebyly. Nicméně tato předběžná reakce trhu jen stěží odhaluje smýšlení Fedu. Jinými slovy, je nepravděpodobné, že by to znamenalo, že Fed dnes zaujme k vlastní měnové politice holubičí postoj. Připomeňme, že jakékoli zpřísnění měnové politiky je pro akciový trh negativní, protože znamená, že výnosy bezpečných aktiv, jako jsou bankovní vklady, rostou. V důsledku toho klesá poptávka po rizikových aktivech, mezi něž patří i akcie. Růst akciového trhu den před oznámením výsledků zasedání Fedu proto teoreticky znamená, že investoři v utahování měnové politiky nevěří. V praxi se však mohou řídit názorem, že zvýšení sazeb nebude o 0,5 %, ale spíše o 0,25 %, což je za současných okolností stále velmi dobré, protože inflace nadále roste vysokým tempem a v dobrém slova smyslu měl Fed začít zvyšovat sazby již dávno.
• Rusko-ukrajinský konflikt, den 22.
  Hlavní indexy amerického akciového trhu, jako jsou DOW Jones, NASDAQ a S&P 500, uzavřely středu s výraznými zisky. Nejednalo se o přiměřenou reakci akciového trhu. Včera Fed shrnul své druhé letošní zasedání. Pozoruhodné je, že trh si byl dlouho téměř jistý, že dojde ke zvýšení sazeb o 0,5 %, ale ve skutečnosti Fed zvýšil sazby pouze o 0,25 %. Trhy byly na tento výsledek připraveny, takže americký dolar spíše klesl než vzrostl a akciový trh zakončil den spíše růstem než poklesem. I když se o zpřísnění měnové politiky mluvilo i tak, takže reakce stále není zřejmá.
• Rusko-ukrajinský konflikt, den 26.
  Hlavní indexy amerického akciového trhu – DOW Jones, NASDAQ a S&P 500 – uzavřely v pátek s dalším výrazným ziskem. Celkově americké akciové indexy rostou již čtyři dny v řadě. Celý tento pohyb nyní vypadá jako retracement poklesu. Upřímně řečeno, je velmi těžké říci, proč americký akciový trh nyní roste. Již vícekrát jsme se zamýšleli nad tím, proč americká měna klesla poté, co Fed poprvé po třech letech zvýšil sazby. Možná proto, že trhy s tímto zpřísněním počítaly dlouho před rozhodnutím Fedu. Pokud by tomu tak bylo, mohlo by skutečně na nějakou dobu dojít k obratu u všech nástrojů navázaných na Fed. Z dlouhodobějšího hlediska však všechny nejrizikovější nástroje pravděpodobně obnoví svůj pokles. Koneckonců Fed letos oznámil dalších šest zvýšení sazeb. S tak silným plánem zpřísňování měnové politiky je nový býčí trend nepravděpodobný. Proto považujeme současné pohyby na americkém akciovém trhu za retracement.
• Ruskou státní firmu Rosněfť nejvíce zasáhl pokles těžby ropy v Rusku
  Ruská státní ropná společnost Rosněfť, kterou řídí blízký spojenec prezidenta Vladimira Putina Igor Sečin, zaznamenala od invaze ruských vojsk na Ukrajinu největší pokles produkce ve srovnání s ostatními těžaři. Na celkovém snížení těžby v zemi od invaze se Rosněfť spolu se svými dceřinými společnostmi podílela dvěma třetinami, ukazují podle agentury Bloomberg údaje ruského ministerstva energetiky. Je to zhruba dvojnásobek podílu firmy na celkové těžbě, což znamená, že Rosněfť byla zasažena neúměrně.
• Rusko útočí na ukrajinské zásoby obilia
  Najnovšie informácie ukazujú, že Rusko útočí nielen na zásoby paliva v celej krajine, ale rozhodlo sa zničiť aj zásoby potravín. Ukrajina hlási, že Rusko zničilo šesť obilných síl. Ako možno vidieť, akékoľvek vyhliadky týkajúce sa ukrajinského vývozu pšenice alebo kukurice sú veľmi nepravdepodobné.
• Rusko uzavřelo s Čínou smlouvy o plynu a ropě téměř za 118 miliard dolarů
  Ruský prezident Vladimir Putin dnes představil nové smlouvy o dodávkách ruského zemního plynu a ropy do Číny v odhadované hodnotě 117,5 miliardy dolarů (2,5 bilionu Kč). Informovala o tom agentura Reuters. Rusko tak pracuje na posilování vývozu na Dálný východ v době zvýšeného napětí ve vztazích s evropskými zeměmi ohledně Ukrajiny.
• Rusko v apríli nesplnilo podmienky dohody o znížení produkcie
  Ropa má za sebou stratový týždeň. Za poklesom cien čierneho zlata stáli najmä dva základné faktory. Ukázalo sa, že Rusko v apríli ťažilo viac ropy, ako prisľúbilo v rámci dohody o obmedzení produkcie. Rusko ťažilo v apríli 11,233 milióna barelov ropy denne, čo predstavuje pokles oproti ťažbe v októbri o 185 000 barelov. Ruský minister energetiky Novak sa pritom vyjadril, že v apríli poklesne ťažba o 228 000 barelov ropy denne oproti októbrovej ťažbe, čo predstavuje cieľ postupného znižovania produkcie. Rusko totiž podľa dohody malo postupne znižovať produkciu ropy a v apríli malo dosiahnuť dohodnutú úroveň produkcie, čo sa nestalo.
• Rusko vs Fed. Amerika váhá s výběrem směru
  Úvod týdne se nesl především v duchu obav z ruského útoku na Ukrajinu, které rozdmýchaly ještě zprávy z předchozích dnů. Evropské akcie následovaly páteční propad na Wall Street a i přes částečné zlepšení během dne zůstávají hlavní indexy hluboko v červeném. Ztráty činí 2-3 procenta.
• 📉 Rusko vyhostilo amerického diplomata
  Přestože Rusko pokračuje v ujišťování, že stahuje své jednotky od ukrajinských hranic, tak situace zůstává napjatá. Američtí ani evropští představitelé zatím nemají žádné důkazy, že se tak skutečně děje. Navíc americký velvyslanec při OSN řekl, že existují důkazy, které naznačují bezprostřední invazi. Toto nařčení bylo Ruskem vyvráceno s tím, že žádná invaze na Ukrajinu nebude a žádná není plánována. Nicméně dle posledních zpráv se Rusko rozhodlo vyhostit zástupce amerického velvyslance.
• Rusko začíná udávat tempo na trhu s ropou
  Rusko se loni stalo největším vývozcem ropy do Číny, a poprvé tak v celoročním exportu do této země předstihlo Saúdskou Arábii. Plyne to u aktuálních čínských celních údajů.
• Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu!
  Ruský útok na Ukrajinu se stal realitou. Putiv v nočním projevu řekl, že zahájil vojenskou operaci na Ukrajinu, aby zemi zbavil zbraní. Zároveň zaznělo, že se nelze vyhnout boji mezi ruskými a ukrajinskými sílami.
• Rusko zakázalo západním firmám prodat podíl v energetických projektech a bankách
  Rusko zakázalo společnostem ze zemí, které Moskva označuje jako nikoli přátelské, do konce roku prodávat podíly v klíčových energetických projektech a bankách. Vyplývá to z dnes zveřejněného dekretu podepsaného prezidentem Vladimirem Putinem, na který upozornila agentura Reuters. Po začátku invaze Moskvy na Ukrajinu uvalily západní země a jejich spojenci včetně Japonska na Rusko řadu sankcí. Moskva reagovala mimo jiné tím, že brání zahraničním společnostem působícím v zemi, aby z Ruska odešly, a v některých případech zabavila jejich majetek.
• Rusko záměrně omezuje dodávky plynu do Evropy, cena emisních povolenek EU letí vzhůru k novému rekordu. Domácnostem i podnikům v ČR i proto zdražuje uhlí, plyn, elektřina i teplo
  Emisní povolenky EU dále zdražují. Referenční kontrakt, vztahující se k letošnímu prosinci, dnes ráno zdražil poprvé v historii nad úroveň 60 eur za povolenku, dokonce až nad 61 eur (viz graf níže). Za letošní rok tak povolenky zdražily o bezmála 85 procent.
• Rusko zastavilo vývoz hnojiv!
  Rusko se rozhodlo pozastavit vývoz hnojiv. Toto rozhodnutí má obrovské důsledky na světové ceny obilí, které již silně zareagovaly na nejistotu kolem války na Ukrajině. Další napětí přidalo Putinovo prohlášení, že spojenecké země Ruska vyjádřily podobný názor na vývoz hnojiv. Stojí za připomenutí, že Bělorusko je zodpovědné za téměř polovinu světového exportu draslíku. Pesimismus může přidat i špatná půdní vlhkost v Evropě a špatné předpovědi na další dva týdny. Na zákaz vývozu hnojiv silně zareagovaly firmy vyrábějící hnojiva. Nutrien (NTR.US), CF Industries (CF.US) a Mosaic (MOS.US) dnes rostou o více jak 6 %.
• Rusko za války na Ukrajině zdvojnásobilo příjmy z vývozu paliv do EU
  Rusko od začátku války na Ukrajině zdvojnásobilo příjmy z prodeje plynu, ropy a uhlí do Evropské unie. S odvoláním na údaje finského střediska pro výzkum energií a ovzduší CREA to napsal ruský list Kommersant. Rusko vydělává na růstu cen fosilních paliv, přestože objem dodávek se kvůli embargu a sankcím snížil.
• Rusko zavírá plyn do Evropy
  Energetická krize v Evropě dále eskaluje poté, co včera oznámilo Rusko okamžité zastavení dodávek zemního plynu do Polska a Bulharska. Tento krok opětovně zvyšuje napětí na evropském trhu s plynem a také pravděpodobnost, že by mohlo dojít k odstřižení i ostatních členských zemí EU od ruských importů.
• Rusko zbankrotuje během necelých 24 hodin, poprvé od roku 1918. Kdo ale bankrot vyhlásí?
  Hodina ruského bankrotu nadchází. Odbije v pondělí brzy ráno středoevropského času. Tento bankrot však bude jiný. I proto je otázkou, kdo jej vlastně oficiálně vyhlásí.
• Rusko zbankrotuje už zítra po půlnoci, poprvé od časů Lenina roku 1918. Co se bude dít dále?
  Rusko se podle všeho už zítra po půlnoci ocitne v platební neschopnosti, tedy v bankrotovém stavu. Na svůj dluh vůči zahraničním věřitelům tudíž zbankrotuje vůbec poprvé od začátku roku 1918.
• Rusko zruší zákaz letů do 52 "přátelských" zemí, který zavedlo kvůli koronaviru
  Rusko od 9. dubna zruší zákaz letů do 52 přátelských zemí, který zavedlo kvůli pandemii covidu-19. S odvoláním na dnešní oznámení premiéra Michaila Mišustina o tom informovala agentura TASS. Za přátelské Rusko označuje ty země, které proti Moskvě po její invazi na Ukrajinu neuvalily sankce. Rusko zavedlo rozsáhlá omezení cestování v březnu 2020, z nichž mnohá stále platí. Moskva postupně rozšiřuje seznam zemí, které považuje za bezpečné pro leteckou dopravu.
• Rusko zvažuje zákaz dovozu českého piva. Dotkne se to jednotlivých českých firem, ne však české ekonomiky jako celku, tu by zasáhlo například omezení vývozu plynu a ropy z Ruska
  Moskva v reakci na vyhoštění velkého počtu svých diplomatů z Prahy zvažuje podle listu Kommersant možnosti ekonomických sankcí proti České republice. Ruské úřady mohou omezit dovoz českého zboží, například piva, píše ruský list s odvoláním na dva zdroje z vládních kruhů, které jsou obeznámeny s diskuzí ohledně eventuálních postihů vůči Česku. Podle deníku je to jedna z variant ruské odpovědi na diplomatickou roztržku. Moskva se „možná bude muset“ uchýlit k ekonomickým sankcím, protože „bezprecedentní agresivní jednání Prahy nemůže zůstat bez odpovědi“ sdělil listu jeden z jeho zdrojů s tím, že Rusko nemůže reagovat „čistě zrcadlově“.