Ekonomika eurozóny sklouzla do další recese

Dnes byla zveřejněna čísla HDP v klíčových zemích eurozóny a také za celou eurozónu. Čísla následovala den poté, co americká ekonomika reportovala velmi silný první kvartál podpořený masivními vládními programy. Nakonec čísla z Evropy ukázala, že se ekonomika jednotné měny dostala do další recese a ekonomické oživení není zdaleka tak svižné, jako na druhé straně Atlantiku.
 

Druhý kvartál v kontrakci

Většina největších evropských ekonomik sledovala v prvním čtvrtletí propad ekonomické aktivity, a to včetně Německa a Španělska. Francie byla výjimkou, když reportovala lepší, než očekávaný výsledek HDP. Celá eurozóna se v první čtvrtletí propadla o 0,6 %, což bylo výrazně ovlivněno třetí vlnou pandemie, která si vyžádala nové lockdowny ve většině zemí. Jde o druhý kvartál v řadě v kontrakcí, což znamená technickou recesi. Ekonomové jsou nicméně pozitivně naladěni a očekávají, že další kvartál dopadne o poznání lépe a ekonomika se odrazí od postupného rozvolnění přísných restrikcí. Nejvýrazněji kleslo HDP v Portugalsku (-3,3 %), ale také v Německu (-1,7 %) nebo Itálii (-0,4 %). Pozitivně dopadlo HDP pouze ve Francii, a to růstem o 0,4 %.
 

_{Graf: Vývoj q/q HDP v eurozóně (zdroj: tradingeconomics.com)}

 

Spojené státy ujíždí Evropě

Čísla z Evropy vypadají obzvlášť špatně v kontrastu s včerejším zveřejním tvrdých dat HDP v USA. Tam ekonomika zaznamenala nejrychlejší růst od třetího čtvrtletí 2003. Hrubý domácí produkt se v prvním čtvrtletí zvýšil o 6,4 %. Podobně jako před začátkem pandemie tak ekonomika eurozóny ztrácí kvůli nedostatečným vládním stimulačním opatřením. Ta jsou ve Spojených státech úplně někde jinde s nejnovějším balíčkem o velikosti 2 bilionu amerických dolarů a dalšími biliony ve formě infrastrukturního balíčku a nového sociálního balíčku o velikosti 1,8 bilionů, opět rozevírají nůžky mezi oběma ekonomikami.

Země v regionu by však měly v druhé polovině roku začít dostávat peníze ze záchranného pandemického fondu, který pozdrželi němečtí euroskeptici. Zároveň za poslední měsíce výrazně zrychlila očkovací kampaň a EU očekává, že bude mít očkovaných 70 % populace toto léto. Zároveň ty země, jejichž ekonomiky výrazně stojí na turismu, budou mít přístup k rychlejšímu očkování. To vše by mělo pomoci k rychlému návratu zpět do expanze.

Čtěte více

• Ekonomika eurozóny poklesla
  HDP ve 4. čtvrtletí podle předběžných odhadů klesl na 0,1 % mezikvartálně a 1,9 % meziročně oproti 0,3 % q/q a 2,3 % y/y. Trhy očekávaly pokles -0,1 % q/q a 1,7 % y/y.
• Ekonomika eurozóny roste, inflace klesá
  Ekonomika eurozóny v prvním čtvrtletí letošního roku zrychlila svůj růst nad očekávání analytiků, avšak spotřebitelské ceny klesly více, než se čekalo.
• Ekonomika eurozóny roste nerovnoměrně
  Dnešní finální výsledek indexů nákupních manažerů (PMI) ze sektoru výroby v eurozóně ukázal na ekonomickou nesourodost mezi členskými zeměmi eurozóny. Zatímco expanze výroby a zaměstnanosti do značné míry táhne silný růst v Německu, v Itálii i Španělsku se růst téměř zastavil a Francie a Řecko zaznamenaly dokonce smrštění výrobní produkce. Nevyvážený ekonomický růst může začít dělat starosti Evropské centrální bance. Navíc páteční data HDP za druhé čtvrtletí ukázala, že ekonomika eurozóny rostla polovičním tempem než v prvním kvartálu.
• Ekonomika eurozóny rostla
  HDP v 1. čtvrtletí podle předběžných odhadů vzrostl o 0,4 % mezikvartálně oproti 0,2 % ve 4Q 2024. Trhy očekávaly růst o 0,2 % mezičtvrtletně.
• Ekonomika eurozóny rostla
  HDP eurozóny vzrostl v 1. čtvrtletí podle předběžných odhadů o 0,3 % mezikvartálně a o 5,1 % meziročně. Trhy očekávaly růst 0,2 % q/q a 5 % y/y.
• Ekonomika eurozóny rostla na konci roku o nudných 0,3 %, Řecko se dostalo zpět do recese
  Ekonomický vývoj v eurozóně vykázal opět lehký růst. HDP přidalo v posledním kvartálu 2015 o 0,3 % dle očekávání analy...
• Ekonomika eurozóny rostla podle očekávání trhů
  Hrubý domácí produkt eurozóny rostl podle předběžných odhadů ve 4. čtvrtletí 2021 o 4,6 % meziročně v souladu s očekáváním trhů oproti 3,9 % ve 3Q. Mezikvartálně poklesl na 0,3 % oproti revidovaným 2,3 %.
• Ekonomika eurozóny rostla více, než očekával trh
  HDP eurozóny vzrostl ve 3. čtvrtletí podle předběžných odhadů o 0,4 % mezikvartálně oproti 0,2% růstu ve 2. čtvrtletí. Trhy očekávaly růst 0,2 % mezikvartálně.
• Ekonomika eurozóny se zřejmě opět řítí do recese
  Evropská ekonomika se kvůli negativním dopadům šíření pandemie koronavirus ocitla v recesi již v první polovině minulého roku. I když se mezitím situace změnila a nabrala pozitivní scénář, opětovné restrikce a uzamčení ve většině zemí Evropy znovu ženou hospodářství do červených čísel. Tento vývoj předpokládají hned dvě světoznámé bankovní instituce.
• Ekonomika eurozóny si drží stabilní tempo růstu, analýza EUR/NZD
  Ekonomika eurozóny ve třetím čtvrtletí rostla stejným tempem jako ve druhém, zatímco inflace v říjnu mírně zrychlila díky stabilizaci cen energií. Hrubý domácí produkt eurozóny v období od července do září mezikvartálně stoupl o 0,3 procenta, v souladu s očekáváními trhu. V meziročním srovnání ekonomika expandovala o 1,6 procenta.
• Ekonomika eurozóny skončila na nule
  Ekonomika ve 4. kvartále loňského roku skončila podle předběžných odhadů mezičtvrtletně na nule a meziročně podle očekávání trhů vzrostla o 0,1 %.
• Ekonomika eurozóny směřuje do recese
  Ekonomika eurozóny velice pravděpodobně nyní směřuje do recese, naznačuje to kompozitní index nákupních manažerů PMI za říjen, jehož hodnota poklesla ze zářijových 47,2 bodů na 46,5 bodů. Úroveň tohoto veledůležitého indexu se tak dostala ještě hlouběji pod kritickou 50-bodovou hranici, která odděluje ekonomickou expanzi od ekonomické kontrakce, a zároveň se dostala na 35-měsíční minimum. Ekonomický propad eurozóny tak pokračoval pátým měsícem v řadě. Přitom výstup soukromého sektoru klesal nejrychlejším tempem za více než poslední dekádu, pokud bychom abstrahovali od kritického pandemického období.
• Ekonomika eurozóny stagnovala
  HDP ve 4. čtvrtletí podle předběžných odhadů stagnoval oproti +0,4 % ve 3. kvartále. Trhy očekávaly růst na 0,1 % mezičtvrtletně.
• Ekonomika eurozóny stagnuje
  Včera zveřejněný zpřesněný odhad HDP potvrdil, že ekonomika eurozóny se nachází v útlumu, který alespoň prozatím nevyústil v propad růstu do červených čísel. Stalo se tak však jen velmi těsně – v mezikvartálním srovnání ekonomika eurozóny v posledním čtvrtletí 2022 stagnovala, což je o desetinku procentního bodu horší výsledek oproti bleskovému odhadu.
• Ekonomika eurozóny ve 3Q zpomalila
  HDP ve 3. čtvrtletí podle předběžných odhadů zpomalil na 0,2 % mezikvartálně a na 2,1 % meziročně.
• Ekonomika eurozóny v útlumu
  Eurozóna se na rozdíl od Spojených států dokázala v první části roku vyhnout (technické) recesi, vstup do druhé poloviny se však nese ve znamení viditelného zpomalení růstové dynamiky. Včera zveřejněný souhrnný index nákupních manažerů (PMI) za země eurozóny skončil i v srpnu pod hranicí 50, což signalizuje pokles hospodářské aktivity ve třetím čtvrtletí.
• Ekonomika eurozóny v útlumu
  Podnikatelská nálada v eurozóně se v srpnu dále viditelně zhoršila. Souhrnný index PMI propadl na 47 bodů, nejslabší úroveň od listopadu 2020. Za propadem stojí jak přetrvávající útlum ve zpracovatelském sektoru, tak nově i zrychlující pokles aktivity v sektoru služeb. Z pohledu včerejších čísel je nepříjemná i slabost vpřed-hledících indikátorů, jako jsou nové objednávky nebo očekávání o budoucí výrobě, které indikují pokračující hospodářský útlum. Hlavní brzdou evropské ekonomiky zůstává především zpracovatelský průmysl.
• Ekonomika eurozóny v útlumu, vyhlídky nejsou dobré
  Podnikatelská náladě v eurozóně se v srpnu dále viditelně zhoršila. Souhrnný index PMI propadl na 47 bodů, nejslabší úroveň od listopadu 2020 a hlouběji do pásma recese. Za propadem stojí jak přetrvávající útlum ve zpracovatelském sektoru, tak nově i prudce zrychlující propad aktivity v sektoru služeb. Z pohledu dnešních čísel je nepříjemný i propad vpřed-hledících indikátorů, jako jsou nové objednávky nebo očekávání o budoucí výrobě, které indikují pokračující útlum.
• Ekonomika eurozóny zpomaluje
  Poslední čtvrtletí letošního roku nezačalo pro eurozónu z hlediska důležitých makroekonomických dat příliš slavně. Ve čtvrtek byl totiž zveřejněn Kompozitní index nákupních manažerů PMI, tj. nejdůležitější předstihový indikátor sentimentu mapující aktuální kondici i očekávání do příštích měsíců u soukromých společností v průmyslu a ve službách. Pokles indexu byl větší než analytici očekávali, když se ze zářijových 54,1 bodů propadl na 52,7 bodů. Na základě historické korelace mezi hodnotou indexu a dynamikou HDP je aktuální hodnota indexu konzistentní s mezikvartálním růstem HDP eurozóny ve výši 0,3 procenta, což je nejslabší tempo za posledního dva a půl roku.
• Ekonomika eurozóny zůstává dynamická i po dosažení růstového vrcholu
  Německo, Nizozemsko a státy Pyrenejského poloostrova udržely ve druhém čtvrtletí eurozónu ve stavu stabilního růstu (+ 0,4 %). Roční míra se přitom průměrně pohybovala na hodnotě + 2,2 %. Zdá se, že obchodní válka nemá tak znatelný dopad, jak se očekávalo.