Mimořádný rollover na OIL.WTI

Čtěte více

• Mimoriadne uvoľnená politika ECB zatiaľ nové realitné bubliny v eurozóne nenafukuje
  V prvom kvartáli 2016 rástli v eurozóne ceny rezidenčných nehnuteľností medziročne o 3 %. To predstavuje najvyšší medziročný rast za posledných osem rokov. Určite k tomu prispeli aj stimuly ECB. Vyzerá to v EÚ na bubliny, alebo sa jedná skôr o dobiehanie zameškaného?
• Mimoriadne zasadnutie ECB
  Na trhu sa objavujú správy, že ECB by mala mať o 13:00 mim...
• Mimořádná daň z neočekávaných zisků děsí investory
  Velká Británie a Evropa se chopily vedení a zavedly mimořádnou daň z nadměrných zisků tzv. "windfall" daně na sektory energetiky a veřejných služeb a v poslední době i na banky. Spojené státy tak neučinily, možná se poučily ze svých chybných kroků při používání tohoto daňového nástroje v minulém století. Investoři však nemají rádi zavádění nových daní, což se projevilo minulý týden, kdy se trhy propadly po zprávě z Itálie, že bude uvalena nová daň z neočekávaných příjmů na banky.
• Mimořádná inflace roku 2022 drtila v Česku hlavně střední třídu, zjišťuje studie zveřejněná ČNB. Bohatství z Česka plynulo zejména do zahraničí a na účty bohatých, kteří těžili z vyvolání „válečné atmosféry“
  Za současnou mimořádnou inflaci platí v Česku hlavně střední třída. Její životní úroveň padá opravdu výrazně, a to na rozdíl od nejchudších a nejbohatších vrstev.
• Mimořádná opatření významně dopadla na průmysl
  Český index nákupních manažerů ve výrobě v březnu klesl o 5,2 bodu na hodnotu 41,3, tedy na historicky nejnižší úroveň. Trhy očekávaný propad na hodnotu 42,5 tedy byl o více než bod překonán. K poklesu došlo víceméně ve všech sledovaných oblastech. Zaměstnanost podle dotazníku klesla nejrychleji od září 2009. Objem výroby a nových zakázek stejně jako objem zásob významně snížil. Ceny vstupů se nepatrně zvýšily, naopak ceny finálních produktů podnikatelé nepatrně zlevnili ve snaze přilákat zákazníky. Vyhlídky podnikatelů na výrobu v následujících 12 měsících podle očekávání zaznamenaly také propad.
• Mimořádná situace na instrumentu OIL.WTI
  Od začátku týdne jsme svědky mimořádné situace na ropě. Týká se hlavně ropy WTI, ale vzhledem k propojení trhů je zasažen také Brent. Propady na ropných trzích zvyšují napětí také na dalších trzích. Detailně jsme náročnou situaci popsali ve včerejším článku.
• Mimořádné daně také v Americe. Akcie v zámoří drží dole i techy
  V Evropě se během pondělka upevňuje růst hlavních akciových trhů, ačkoli třeba DAX zůstává u celkem skromných +0,3 pct. Amerika se však k růstu nepřidává, ačkoli se snažila. Stále svítí na S&P 500 asi půlprocentní ztráta.
• Mimořádné moratorium neznamená, že Smartwings jsou „pryč z hrobníkovy lopaty“
  Letecké společnosti Smartwings a ČSA ze skupiny Smartwings Group dnes podaly návrh na vyhlášení mimořádného moratoria. Za běžné situace moratorium umožňuje podniku v tíživé finanční situaci „koupit si čas“ prostřednictvím odložení splatnosti svých dluhů. S tímto moratoriem ovšem za běžné situace musí souhlasit nadpoloviční většina věřitelů daného podniku.
• Mimořádně turbulentní ropa. Dle Trumpa je válka „téměř u konce“
  Severomořská ropa Brent včera prožila mimořádně turbulentní obchodování, které snese srovnání jen s covidovým šokem roku 2020, kdy šly ceny dokonce do záporu. Ropa nejprve v panice zdražila až na 119 USD/barel, aby následně po zprávách o možném uvolnění strategických zásob a také po prohlášení prezidenta Trumpa, že válka je „téměř u konce“, spadla až k úrovni 85 USD/barel. Dnes ráno se Brent obchoduje lehce nad 90 USD/barel.
• Mimořádné vyplacení dividendy 9. ledna 2023
  Společnost Volkswagen nedávno informovala o vyplacení zvláštní dividendy ve výši 19,06 eura (464,07 Kč) na akcii z výnosů z kotace společnosti Porsche AG. O návrhu se bude hlasovat na mimořádné valné hromadě 16. prosince a mimořádná dividenda bude splatná 9. ledna 2023.
• Mimořádný týden pro krypto
  Hlavní kryptoaktiva, jako je bitcoin a ethereum, se v uplynulém týdnu výrazně propadla v důsledku velkých potíží na trhu.
• Mince CRO má velký růstový potenciál
  Mince CRO vznikla v roce 2016, na trh vstoupila na začátku roku 2019, ale pozornost začala přitahovat až po několika letech. Jedná se o základní minci burzy Crypto.com, což je kryptoměnová platforma určená k podpoře obchodování se všemi kryptoměnami a všemi službami souvisejícími s kryptoměnami.
• „Mind the gap“ – výhled na první čtvrtletí podle Saxo Bank
  Jak nalézt příležitosti v novém cyklu úrokových sazeb i při stoupajících cenách kapitálu Saxo Bank, která se specializ...
• Minerální vata nebo polystyren (EPS)? Kombinovat izolanty se nevyplatí
  Komerční článek: Lze ušetřit při zateplování bytových domů nákupem levnějšího polystyrenu? Řada investorů zvažuje, zda zvolit nehořlavou minerální izolaci, nebo levnější, ale hořlavý polystyren (EPS). Pokud se rozhodnou pro polystyren, musí kvůli protipožární bezpečnosti na dům aplikovat tzv. protipožární pásy z nehořlavé minerální izolace. Vyplatí se taková úspora?
• Mini-korekciu na NZDUSD môžu ukončiť technické baréry (TA, D1)
  Novozélandský dolár sa včera dostal pod tlak po znížení úrokových sadzieb v Austrálii. Vzhľadom na to, že to však nebo...
• Minimálne úrokové sadzby ohrozujú životné poisťovne
  O nízkych úrokových sadzbách sa hovorí predovšetkým v pozitívnom duchu. Lacnejšie refinancovanie dlhu uvoľňuje štátu, ...
• Minimální daň a příznivé vyšší sazby. Akcie začínají týden nerozhodně
  Začátek týdne přinesl slabší data o čínském vývozu a dovozu, jakožto také o německých průmyslových objednávkách. Meziroční změny jsou ve všech případech velké až obrovské, ale to nelze s ohledem na srovnávací základnu přeceňovat. Na druhou stranu jde o statistiky, ke kterým investoři obvykle přihlížejí spíše okrajově, takže velký dopad nelze čekat.
• Minimální mzda rozděluje Evropskou unii
  „Minimální mzda v naší zemi je nižší než v Polsku, Litvě a Řecku. Česká republika však patří do skupiny zemí Evropské unie, kde minimální mzda rychle narůstá,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Minimální mzda výrazně vzroste, jaké budou dopady do české ekonomiky?
  Minimální mzda a její růst se propisuje do nemalé části ekonomiky, a proto její dynamiku bedlivě sledujeme nejen my, ale i centrální bankéři. Co tedy čekat dál? V příštím roce se zvýší z 22 400 na 24 900 korun, tedy o 11,2 %. Odpovídat by tak měla 44,6 % očekávané průměrné mzdy, přičemž do roku 2029 chce vláda tento podíl zvýšit na 47 %. Nejde o „politické“ rozhodnutí této vlády (jak by se mohlo zdát), ale primárně o reakci na evropskou směrnici.
• Minimální mzda vzrostla na 22 400 korun. Česko míří do vyšší mzdové ligy, OECD však varuje před slabou produktivitou
  Minimální mzda projde v roce 2026 další zatěžkávací zkouškou. Její výše vzrostla na 22 400 korun, což představuje meziroční přilepšení o 1 600 korun. Důležitější, než samotná částka je však mechanismus, jakým k ní dospíváme. Odpadá totiž každoroční nedůstojné handrkování vlády s odbory a zaměstnavateli. O výši minima už nerozhoduje politický kalkul nýbrž zákonný automat navázaný na vývoj průměrné mzdy. Díky tomuto mechanismu se podíl minimální mzdy na té průměrné v letošním roce vyšplhal na 43,4 procenta. Cílem je přitom postupně dokráčet až k 47 procentům v roce 2029.