Rozbřesk: Proč zůstat se sázkami na korunu raději při zemi nehledě na jestřábí ČNB?

Čtěte více

• Rozbřesk: Proč nevěřit koruně?
  Koruna na uplynulý týden nebude vzpomínat úplně dobře. Měnový pár si je v jednu chvíli vyrazil na výlet až do blízkosti 25,90 EUR/CZK - nejslabší úrovně od počátku roku. Zdá se jako by část zahraničních investorů opět ztrácela s korunou trpělivost, a ta tak nečekaně dokáže zahrát i roli největšího otloukánka v regionu, který v určitých seancích zaostává i za maďarským forintem.
• Rozbřesk: Proč “nové” intervence proti koruně nejsou žádoucí?
  Uvolňování karanténních opatření nebude ve finále nic jednoduchého. Včera jeden z hlavních epidemiologů z amerického vládního týmu varoval Donalda Trumpa před fatálními důsledky rychlého rozvolňování karanténních opatření (které je podpořeno více tlakem byznysu než seriózními daty). Strach z druhé vlny epidemií navíc přiživují negativní zprávy o nových případech z Koreje a Číny. A to je důležitá zpráva i pro Česko, kde tento týden nastartovala zatím nejvýraznější vlna uvolňování karantény a ČNB současně představila alternativní scénář počítající s opětovným startem epidemie, který nevypadá vůbec pěkně.
• Rozbřesk: Proč odklad sociálního a zdravotního může Česku pomoci
  Česko podle řady měřítek zaostává v pomoci postiženým odvětvím a domácnostem, a to zvlášť při porovnání se sousedním Německem. Tam zatím plánovaná pomoc státu čítající kromě přímé pomoci, odklad plateb státu a garantovaných úvěrů může dosáhnout více než 50 % HDP (viz statistiky think tanku Bruegel). V Česku i kvůli pomalému startu garantovaných úvěrů (zatím COVID I a II) bude náběh celkové pomoci daleko pomalejší (pokud vše půjde tak jako doposud, odhadujeme do 10 % HDP). I proto se nabízí úvahy záplatovat výpadky likvidity v podnikovém sektoru dočasně plošnějšími rychlými nástroji - například novými odklady plateb daní.
• Rozbřesk: Proč přes lepší výkony stále koruně příliš nevěříme?
  V průběhu jara jsme výrazněji oslabili náš výhled na českou korunu. Především třetí kvartál měl být kvůli vrcholícímu brexitu a slabým číslům z Německa přehlídkou výprodejních tlaků v celém středoevropském regionu. Realita je však zatím o poznání příznivější. Německá ekonomika se sice v polovině roku pravděpodobně znovu propadla a nejistota spojená s brexitem je vysoká, to vše zatím středoevropským měnám příliš nevadí. Koruně a jejím sousedům totiž výrazně pomáhají holubičí plány ECB i amerického Fedu.
• Rozbřesk: Proč se dolar nemusí bát Trumpa?
  Americký dolar se na frontě s eurem v posledních dvou dnech znovu postavil na nohy. Při pohledu na růst krátkých amerických sazeb od začátku roku však má dost prostoru pro další postup vpřed. Hlavním důvodem jeho “váhavosti? je nedávná kritika silného dolaru z úst Donalda Trumpa.
• Rozbřesk: Proč se (ne)bát Delta varianty?
  Zatímco výsledky HDP za druhé čtvrtletí potvrdily svižné tempo oživení v hlavních ekonomikách, vývoj ve zbytku tohoto roku zůstává zatížen nemalou mírou nejistoty. Ta souvisí především s rychlým šířením Delta varianty koronaviru, jež je výrazně nakažlivější než předchozí mutace alfa. Z globálního pohledu se již Delta stala dominantní variantou, přičemž právě její agresivní šíření v Asii, Americe i Evropě má za následek opětovný růst nových případů, který odstartovaly třetí globální vlnu pandemie.
• Rozbřesk: Proč se německá vláda zatím brání rozpočtové injekci?
  Tlak na německou vládu roste. Poslední čísla z Německa podle našich odhadů ukazují na další pokles ekonomiky ve třetím kvartále a jenom velice pomalé oživení v roce 2020 (za předpokladu absence nových negativních šoků). Hlavní německé ekonomické instituty proto v tomto týdnu srazily své odhady růstu na tento a příští rok na 0,5% a 1,1% (my jsme ještě pesimističtějsí 0,4% a 0,8%). A s tím sílí i volání po rozpočtovém stimulu do slábnoucí ekonomiky. To je však slyšet především ze zahraničí. Zdá se, že v tuto chvíli se v samotném Německu k ničemu velkému neschyluje.
• Rozbřesk: Proč si český HDP vedl lépe než během první vlny pandemie? Koruna pod 26,00 EURCZK
  České HDP za čtvrtý kvartál dnes pravděpodobně ukáže na další pokles ekonomiky. Podobně jako na eurozónu i na Česko dopadla ke konci roku naplno druhá vlna pandemie (náš nowcast ukazuje na pokles HDP v Česku o 0,5-1 % a o něco lepší výsledek eurozóny). Přes daleko ostřejší průběh pandemie (počty nakažených i zemřelých) je však jasné, že podzimní vlna způsobila ekonomice mírnější škody než ta jarní, kdy například česká ekonomika mezikvartálně poklesla o necelá 4 %. Proč?
• Rozbřesk: Proč si Italové půjčují rekordně levně, když dluh atakuje 160 % HDP?
  Výnosy italských vládních dluhopisů ke konci uplynulého týdne spadly na historicky nejnižší úrovně – italská vláda si je tak schopná na deset let půjčit za méně než 0,5% úrok. To vše ve chvíli, kdy podle čerstvé prognózy Evropské komise Itálie nedosáhne na předkrizové úrovně HDP ani na konci příštího roku a veřejné zadlužení letos překročí 160 % HDP. Proč tolik optimismu?
• Rozbřesk: Proč slabý dolar znamená silné akcie?
  Silné akcie a slabý dolar – to je jeden z hlavních tržních příběhů letošního léta. Americký dolar od června spadl z okolí 1,13 až do blízkosti 1,20 EUR/USD a současně s tím americké akciové indexy zdolaly nová historická maxima – jako by žádná pandemie COVID 19 ani nikdy nebyla.
• Rozbřesk: Prodej aut v Číně propadá o hrozivých 92 %. ECB reviduje, nakupuje a reinvestuje...
  Zatímco ČNB letos v únoru, kdy se rozhodla úrokové sazby „jemně“ doladit a zároveň ve své prognóze zase nastínila jejich brzký pokles, potenciál ECB překvapovat je už téměř vyčerpaný. ECB se totiž pod novým managementem rozhodla letošní rok věnovat inventarizaci či revizi (jak chcete) měnově politických nástrojů, a to jak z pohledu plnění inflačního cíle, tak třeba i z ohledu na životní prostředí. Jak to celé dopadlo, a především jaké to bude mít vůbec implikace pro měnovou politiku této instituce, se uvidí nejdříve v listopadu.
• Rozbřesk: Prodeje aut v úvodu roku opět padají
  Nedostatek komponent táhne výrobu i prodeje osobních automobilů v Evropě dolů. Potvrzují to i dnes zveřejněná lednová čísla o registracích nových osobních vozů v zemích EU, podle kterých se trh tentokrát propadl o šest procent. A to přitom už ani loňský začátek roku nebyl rozhodně nijak silným, neboť tehdy trh poklesl skoro o čtvrtinu, takže o vysokém srovnávacím základu se rozhodně mluvit nedá.
• Rozbřesk: Prodeje nových aut v EU dál klesají
  Zatímco se evropská ekonomika vzpamatovává ze ztrát způsobených pandemií, automobilový průmysl si spíše hledá nová dno. Alespoň tak to vyznívá z dnes zveřejněných výsledků prodejů osobních automobilů v zemích EU. Trhy s novými vozy v listopadu propadl o pětinu a vinu na tom nemá – jako v dřívějších letech slabá poptávka, ale nabídka limitovaná nedostatkem čipů a dalších v současnosti obtížně dostupných dílů.
• Rozbřesk: Produkce aut v dubnu -90 %, výplach na ropě pokračuje
  Nových dat, která by ilustrovala vývoj české ekonomiky po nástupu korona-krize či nouzového stavu, je zatím poskrovnu, nicméně první střípky obrázku „nové“ ekonomiky se už pomalu a jistě začínají skládat. Mezi prvními tvrdými daty vynikají především čísla ze tří tuzemských automobilek, které v průběhu března zastavily výrobu vlastně největšího tuzemského průmyslu, který přímo i nepřímo generuje zhruba 10 % HDP. Odstávky přitom začaly ke konci druhé dekády března a ve dvou ze tří finalistů ještě ani neskončily.
• Rozbřesk: Prognóza ČNB: Ještě rychleji a s ještě nižší inflací
  Případné pomalejší posilování koruny může vytvořit prostor pro rychlejší růst úrokových sazeb. A ještě pro úplnost…, pokud jej nevykompenzuje nějaký jiný faktor srážející inflaci dále pod cíl či prognózu. Asi takto se dá zjednodušeně shrnout poselství z květnového zasedání bankovní rady, od kterého se nečekalo žádné překvapující rozhodnutí, ale především postoj ČNB k aktuálnímu vývoji kurzu koruny.
• Rozbřesk: Prognózu ČNB čekají další dva testy, koruna slábne
  Nejnovější prognózu ČNB čekají tento týden dvě zatěžkávací zkoušky. Tou první bude lednová inflace, která bude zveřejněná už zítra, tou druhou pak první odhad HDP za čtvrté čtvrtletí loňského roku, jenž přijde na řadu ve čtvrtek. V případě inflace centrální banka očekává mírný pokles na 2,2 %, což odpovídá meziměsíčnímu nárůstu spotřebitelských cen o 0,6 %. Pravděpodobnost, že inflace skutečně dopadne blízko tohoto odhadu je i podle trhu docela vysoká, i když určitá míra nejistoty spojená třeba i se změnami spotřebitelského koše v úvodu roku nepochybně existuje. Zvlášť zajímavý, možná i překvapující, pak může být i vliv rostoucích cen nemovitostí a nájemného, respektive nákladů na bydlení, které by letošní inflaci měly ovlivňovat výrazně více než loni.
• Rozbřesk: Projde dohoda o brexitu britským parlamentem? Velká otázka pro trhy
  Brexit naplno hýbe trhy. Po včerejším uzavření dohody mezi Spojeným královstvím a Evropskou unií posílila prudce nejen libra, ale i česká koruna - ta během několika minut zpevnila o více než deset haléřů. Obě dvě měny ale své zisky v zásadě smazaly ve chvíli, kdy vyšlo najevo, že Boris Johnson nemá vůbec jistou podporu v parlamentu. Jeho tradiční spojenci ze severního Irska (DUP) jsou proti dohodě, která počítá se zaváděním celních kontrol mezi severním Irskem a zbytkem Spojeného království. A je otázkou, zda sežene podporu ve zbytku poslanecké sněmovny v dvou kriticky důležitých frakcích - mezi konzervativními euroskeptiky a labouristy z okrsků silně podporujících brexit.
• Rozbřesk: Promoříme se a proočkujeme k chytré karanténě?
  Čtvrtá vlna COVIDu v Česku pomalu odeznívá. Zemřelí bohužel přibývají stále příliš rychle a nároky na zdravotní systém klesají pomaleji, než bychom si všichni přáli. Dobrou zprávou v jinak prazvláštních časech je, že tempo očkování zrychluje. Po Velikonocích by snad podle vládních představitelů mohlo dosáhnout až 100 tisíc dávek denně. A to už je číslo, které nás může pomoci snad i celkem rychle přiblížit ke stavu, kdy se třeba děti podívají do školy i jinak než jen přes webkameru.
• Rozbřesk: Propad amerických úrokových sazeb vytlačil eurodolar nad 1,14
  Kapitulace americké centrální banky na měnovou restrikci je téměř dokonána. Podle nové prognózy vedení Fedu již letos neočekává žádné další zvýšení úroků a restriktivní politika redukce bilance velmi pravděpodobně skončí již 30. září. Když k tomu připočteme snížení odhadů pro růst a (celkovou) inflaci v roce 2019, tak nezbývá než konstatovat, že přeměna jestřábího Fedu ve vrkající holubičku se odehrála v rekordně krátkém čase jednoho čtvrtletí.
• Rozbřesk: Propad evropského automobilového trhu zpomaluje
  Mírně optimisticky bylo možné vnímat lednové výsledky evropského průmyslu zveřejněné ve středu. Svoji roli sice sehrála energetika, která celková čísla vylepšila, nicméně první zmínka o tom, že se už alespoň (a prozatím) průmysl nepropadá dále, tu je. Přílišnému optimismu však brání minimálně vyznění dosavadních PMI, které na jasný obrat k lepšímu ovšem stále neukazují. Jak je na tom tuzemský průmysl s jeho produkcí a zakázkami se ovšem dozvíme až dnes.