ČR dostala nabídku převzít aktiva Adularye od Turecka

Česká republika obdržela od turecké strany nabídku převzít všechna aktiva nedokončeného projektu Adularya. Ten zahrnuje hnědouhelnou elektrárnu a na její výstavbě se podílely naše firmy.

Po jednání s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem tuto zprávu zveřejnil premiér Andrej Babiš. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček k tomu uvedl, že i tak jde o obrovskou ztrátu pro český stát. Oba dva nás zastupují na jednání s podnikatelskou delegací v čele tureckou ministryní obchodu Ruhsar Pekcanovou v Turecku. V tuto chvíli se jedná o výši ztráty, dalších zakázkách v Turecku a o spolupráci s tureckými organizacemi.

Projekt Adularya

Česká exportní banka – ČEB na projekt Adularya poskytla půjčku v hodnotě téměř 12 miliard korun. Celková pojistná angažovanost státní pojišťovny EGAP činí 16,1 miliardy korun a nesplacená výše jistiny úvěru ČEB 11,7 miliardy korun. Projekt zahrnuje nedokončenou hnědouhelnou elektrárnu Yunus Emre a lignitový důl, díky kterým se dostala do úpadku hlavního dodavatele stavby Vítkovice Power Engineering. Podle informací uhlí neodpovídá kvalitě, na jakou byly kotle elektrárny postaveny. Dostavba byla vyčíslena na více než 3 miliardy korun.

Situace v Turecku

Situaci zhoršila také skutečnost, že po pokusu o puč v Turecku v roce 2016 holding Naksan, kam Adularya patří, padl do rukou státu. V případě Adularye došlo k pozitivní změně z turecké strany a přišel nečekaný zvrat. Nyní by ČR mohla převzít celá aktiva. V rámci ČEB a EGAP bude probíhat analýza. Česká exportní banka i exportní pojišťovna EGAP podala kvůli způsobené škodě trestní oznámení.

Vývoj jednání

Obě strany se budou muset snažit o kompromis. Součástí by měla být nabídka českého subjektu, který dostaví a zprovozní alespoň část elektrárny. Do třetího kola tendru na prodej elektrárny se ale v srpnu zase nikdo nepřihlásil. Česká delegace jednala i s prezidentem tureckého obranného průmyslu, kterému představila 5 českých společností, působících v oblasti letectví, výroby automobilů nebo vývoje informačních systémů. Karel Havlíček zaměření firem zdůvodnil faktem, že jsme členy NATO a Turecko v něm má druhou největší armádu. Do obranného průmyslu investuje vysoké částky.