OECD k centrálním bankám: Uklidněte situaci v ekonomice

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) minulý týden výrazně snížila svoji ekonomickou prognózu. V té souvislosti vyzvala centrální banky, aby naznačily trhem, že nízké sazby zůstanou v platnosti déle, než se doposud očekávalo. Nejdůležitější však je, že kromě monetárních stimulů se vyslovila i za strukturální reformy, ale také za koordinovanou fiskální podporu.

Obavy OECD se soustřeďují zejména na eurozónu. Očekává, že růst HDP Německa dosáhne v tomto roce pouze 0,7 procenta, zatímco Itálii může zažít nejhorší období od roku 2013. V širším pojetí není ekonomický výhled jasnější ani v jiných částech rozvinutého světa.

Důvěra soukromého sektoru podle OECD prudce klesá již od 3. čtvrtletí 2017. Ve výrobním sektoru se sentiment za posledních 12 měsíců snížil z úrovně 0,8 procenta na - 0,8 procenta, což je nejnižší hodnota od roku 2012, kdy Evropa bojovala s dluhovou krizí. Negativní trend se z výrobního sektoru přesunul i na důvěru spotřebitelů, která se blíží úrovním z roku 2016.

První odpovědí Evropské centrální banky na tento vývoj již bylo obnovení TLTRO a změna rétoriky ve vztahu k predikci. ECB si tak koupila další čas. Zdá se však, že na vymazání tohoto výrazného zhoršení sentimentu budou zapotřebí další měnové stimuly, které jsou spojené s fiskální expanzi.

Autor: Christopher Dembik, vedoucí oddělení makroekonomické strategie Saxo Bank

Čtěte více

• Od výprodejů k ziskům: akciové indexy vykazují pozitivní dynamiku
  Indexy S&P 500 a Nasdaq v úterý vyskočily o 1 % a ukázaly tak výrazné oživení z nedávného výprodeje. Investoři začali opět aktivně nakupovat akcie – inspirovaly je pozitivní výroky představitelů Federálního rezervního systému, které zmírnily obavy z možné recese v USA.
• Od vzestupu Tesly po propad Boeingu: Nasdaq a S&P předčily očekávání
  Americké indexy Nasdaq a S&P 500 uzavřely ve čtvrtek v plusu díky slibnému výhledu Tesly a poklesu výnosů státních dluhopisů z nedávných maxim. Dobré výsledky Tesly pomohly navzdory některým smíšeným podnikovým výsledkům udržet na Wall Street dobrou náladu.
• Od začátku ruské invaze na Ukrajinu Česko z Ruska dovezlo ropu a zemní plyn za 315 miliard korun. Druhým největším dodavatelem je Norsko, odkud dovoz činil 157 miliard. V roce 2025 ale bude klíčový „faktor Trump“
  Od začátku ruské invaze na Ukrajinu Česko dovezlo ruskou ropu a zemní plyn dohromady za zhruba 315 miliard korun. Vyplývá to z databáze zahraničního obchodu Českého statistického úřadu (viz tabulku níže). Rusko je stále i letos největším dovozcem zmíněných fosilních paliv do Česka. Což se ale zřejmě výrazně změní během roku 2025, kdy by mělo dojít jak k citelnému poklesu odběru ruské ropy, tak i plynu – což souvisí i s listopadovým zvolením Donalda Trumpa americkým prezidentem.
• Od zasedání Fedu se neočekává žádné velké překvapení (očekává se prudký pokles EUR/USD a pokračující opatrný růst ceny zlata)
  Na trzích dochází k otřesům kvůli riziku hospodářské recese v USA. Ačkoli se ministr financí Bessent snaží investory uklidnit tím, že "korekci" trhu označuje za zdravý proces, tyto obavy to nijak neřeší.
• Od zítra platí embargo na ruský diesel, i českým řidičům proto zdraží nafta, varuje britská poradenská firma. Na embargu nejvíc vydělají Turecko, Maroko či Indie
  Už zítra vstupuje v platnost embargo EU na námořní dovoz ruských ropných produktů, včetně dieselových paliv, a současně s tím také začíná platit zastropování jejich cen na úrovni 100 dolarů za barel. Na této částce se včera shodla EU se zeměmi skupiny G7.
• Od zítřka bude EU prakticky bez ruského plynu, jde o historický milník. Turbínu však Rusko dostane zpět, nebude se na ni moci vymlouvat
  Zítra nastane historický okamžik energetického trhu EU. Do EU nebude proudit takřka žádný ruský plyn. Plánovaná údržbová odstávka, která zastaví tok plynu plynovodem Nord Stream 1, je sice každoroční, zpravidla červencovou záležitostí. Nyní se však přidává ta skutečnost, že plynovodem Jamal už od začátku dubna neproudí do Německa žádný ruský plyn. Jamal vede přes Bělorusko a Polsko.
• Od zlého k horšiemu
  Aj keď sa posledné dni zdalo, že prepady trhu sa začali stabilizovať a hr...
• OECD a očakávania od centrálnych bánk
  OECD očakáva, že vážne sprísňovanie menovej politiky hlavných svetových centrálnych bánk očakáva až v druh...
• OECD čeká nebývalou recesi
  Růst českých spotřebitelských cen v květnu dále přibrzdil, když meziroční inflace ztratila tři desetiny procentního bodu a dosáhla 2,9 %. Po šesti měsících se tak vrátila do tolerančního pásma inflačního cíle ČNB. Oproti dubnu se spotřebitelské ceny zvýšily o 0,4 %. Ke zpomalení meziročního cenového růstu došlo u potravin a nealkoholických nápojů, méně rostly i ceny oděvů a vodného a stočného, kde se částečně projevilo snížení DPH z 15 na 10 procent. V květnu se pak ještě více prohloubil pokles cen pohonných hmot, které jsou oproti úrovni před rokem nižší o více než pětinu. Na druhé straně zrychlil růst cen alkoholických nápojů a tabáku. Vlivem aktuální epidemie koronaviru a jejích dopadů na ekonomickou aktivitu i chování zákazníků očekáváme, že spotřebitelská inflace bude i v následujících měsících ztrácet dynamiku.
• OECD (globálny ekonomický výhľad)
  V najnovšom reporte zvyšuje očakávania rastu globálnej ekonomiky pre rok 2010!...
• OECD nie je znepokojená krízou Evergrande
  Hlavný ekonóm OECD, Laurence Boone, hovoril o potenciálnom opatrení Číny v súvislosti s Evergrande. Podľa jeho názoru majú čínske orgány schopnosť udržať dlhovú krízu u developera Evergrande na uzde a širší pád by mal byť obmedzený. Boone poukazuje na to, že ak developer skutočne podá žiadosť o bankrot, vplyv na trhy bude obmedzený iba na niekoľko konkrétnych spoločností.
• OECD očakáva pre rok 2017 od Trumpa len mierne pozitívny dopad na rast HDP
  Minulý týždeň som písal o tom, že správanie sa trhov po amerických voľbách sa najviac zhoduje so scenárom očakávaní vyššieho ekonomického rastu (+ riziká protekcionizmu voči emerging markets). A zakončil som to tým, že trhy môžu mať až prehnane vysoké očakávania ohľadom budúceho rastu US ekonomiky a jeho vedľajších efektov.
• OECD prognózuje nejslabší globální růst za poslední dekádu
  Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) vydala novou prognózu světové ekonomiky. Oproti prognóze ze září nejsou přítomny žádné zásadní změny a můžeme říci, že odhady růstu HDP odpovídají odhadům dalších institucí jako Mezinárodní měnový fond, Světová banka či Capital Economics.
• OECD předpovídá Česku takřka desetiprocentní propad. Nezaměstnanost by však měla zůstat poměrně nízko
  Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) ve své dnes zveřejněné prognóze předpokládá letošní propad tuzemské ekonomiky čítající 9,6 procenta. To je pesimističtější odhad, než nač ukazuje aktuální, květnový konsensus trhu (minus 7,9 procenta, viz pravidelné šetření ČNB).
• OECD se obává stagnace nízkých mezd
  OECD uveřejnila minulou středu zprávu, ze které vyplývá návrat míry nezaměstnanosti k hodnotám, kterých dosahovala před krizí. Za znepokojující označuje tzv. „anémii“ příjmů jako jeden z paradoxů hospodářského oživení. Povzbudivé údaje o růstu totiž často zakrývají komplikovanou realitu a frustraci mnoha Evropanů. Viditelné to je obzvlášť na trhu práce. Ve dokumentu „Employment Outlook 2018“, zveřejněném ve středu 4. července, Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) došla k následujícímu závěru: „Znatelné zlepšení v oblasti zaměstnanosti zastiňuje stagnace mezd.“
• OECD snížila odhad globálního růstu ekonomiky
  Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj výrazně snížila předpověď globálního ekonomického růstu v letošním roc...
• OECD snížilo výhled globální ekonomiky
  OECD ve své aktuální prognóze předpokládá zpomalení globálního hospodářského růstu. Organizace snížila odhady růstu pro většinu zemí G20 a mírně navýšila očekávanou inflaci. Mezi hlavní faktory patří rostoucí obchodní bariéry a přetrvávající inflace.
• OECD snižuje kvůli koronaviru odhad růstu světové ekonomiky. České ministerstvo financí bude muset odhad snižovat také, hrozí schodek 60 miliard korun
  Ministerstvo Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) dnes upravila svůj odhad ekonomického růstu klíčových hospodářských celků světa. Učinila tak v rámci speciální publikace věnované ekonomickému dopadu šíření koronavirové nákazy.
• OECD snižuje odhady globálního růstu: Obchodní napětí a cla brzdí ekonomiku
  ​Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) dnes aktualizovala své prognózy globálního hospodářského růstu, přičemž jako hlavní důvod uvedla rostoucí obchodní napětí způsobené zaváděním nových cel ze strany Spojených států pod vedením prezidenta Donalda Trumpa. Podle OECD tyto obchodní konflikty zpomalují globální ekonomický růst a zvyšují inflaci
• OECD snižuje výhled růstu globální ekonomiky
  Český index nákupních manažerů ve výrobě v únoru vzrostl o 1,3 bodu na 46,5, tedy nejvyšší hodnotu za posledních 9 měsíců. Tento výsledek byl v souladu s tržním očekáváním. I přes dílčí zlepšení ukazatele v posledních měsících však hodnoty indexu nadále zůstávají hluboko v pásmu kontrakce.Navíc přetrvávají značné nejistotyohledně budoucího vývoje. Očekávané zotavení německé ani evropské ekonomiky se nedostavuje, údaje v následujících měsících pak mohou být významně ovlivněny dopady koronaviru. Epidemie postupně zasahuje stále více oblastí, a i když se zdá, že nákaza v Číně již kulminovala, v Evropě bude ještě sílit a její dopady v datech teprve uvidíme. Hodnoty PMI by tak mohly v příštích měsících opět začít klesat na nižší úrovně. V únoru však respondenti ještě hleděli do budoucna s optimismem (šetření skončilo už 20. 2.), když očekávání průmyslníků byla poprvé od loňského září pozitivní a dosáhla nejvyšších úrovní od loňského května. V únoru byl nižší pokles zakázek i výroby a to se odrazilo i v menším úbytku zaměstnanosti. Zejména vlivem slabé poptávky, především té ze zahraničí, předpokládáme, že tuzemský průmysl bude letos stagnovat, či růst jen mírně.