Loňské investice do nemovitostí jsou rekordní. Letos se čeká opětovný růst.

Čtěte více

• Loni dluh Česka narostl nejvíce v historii, letos chce vláda tempo razantně zbrzdit. Zatím se však příliš nezdá, že se jí to podaří, schodek letos může být až poblíž úrovně 400 miliard
  Veřejné zadlužení České republiky loni narostlo v nominálním vyjádřením nejvíce v historii, a to o 430,4 miliardy korun. Nárůst zadlužení tak překonal nárůsty z pandemických let 2020 a 2021, které činily zhruba 413, resp. 417 miliard korun.že
• Loni se v Česku vytěžilo rekordně dříví, dochází k drancování lesů. Cena dřeva spadla loni na dvé dno, nyní roste, takže lidé by se měli předzásobit
  V roce 2020 došlo k opětovnému nárůstu těžby dřeva, a to na historicky rekordní úroveň 35,8 milionu metrů krychlových dřeva bez kůry. Téměř veškeré vytěžené dříví, takřka 95 procent, přitom pocházelo z nahodilé těžby. Do ní spadá i likvidace kůrovcových kalamit. Z bezmála 97 procent je vytěžené dřevo z jehličnanů, vyplývá z dnes zveřejněných údajů ČSÚ.
• Loni se v Praze prodalo nejméně nových bytů za 20 let, ukázala analýza
  Developeři loni v Praze prodali 2400 nových bytů, což je nejméně za posledních 20 let. Meziročně se prodeje v hlavním městě propadly o 62,8 procenta. Vyplývá to z analýzy developerské společnosti Ekospol, která trh s novými byty v Praze monitoruje. ČTK má materiál k dispozici.
• Loni se v Praze prodalo 7200 nových bytů, meziročně o 80 % více
  Loni se v Praze prodalo 7200 bytů v novostavbách, což bylo o 80 procent více než v roce 2023. Jde o druhý nejlepší výsledek za posledních 15 let. Téměř čtvrtina z nich se prodala v Praze 9. Průměrná nabídková cena nových pražských bytů činila na konci roku 163.203 korun za metr čtvereční, meziročně o sedm procent více. Prodejní cena byla o zhruba 6000 Kč nižší, přesto za rok vzrostla o desetinu. V obou případech ceny překonaly historické maximum. Vyplývá to z analýzy developerských společností Central Group, Skanska Residential a Trigema, kterou zástupci firem představili novinářům na tiskové konferenci.
• Loni se začalo v ČR stavět nejvíce bytů od doby před rokem 1989, stavebnictví však trápí nedostupné materiály a málo lidí. Možná ruská invaze na Ukrajinu povede k jejich dalšímu odlivu
  Stavebnictví v ČR podalo loni jen nepatrně lepší výkon než v roce 2020. Vzrostlo totiž o 1,4 procenta. To však není nic, co by zasluhovalo mimořádný potlesk, neboť v roce 2020 se stavebnictví meziročně propadlo o 6,2 procenta. Takže se stále nedokázalo vymanit z pandemického propadu.
• Loni se zahájila výstavba nejvíce bytů od roku 2008. Zahraniční obchod podal třetí nejlepší výkon v historii ČR
  Stavebnictví loni mělo nejlepší rok od úderu světové finanční krize před více než deseti lety. Počet zahájených bytů, 38 677, je nejvyšší od roku 2008. Je ovšem pravda, že stále o zhruba pět tisíc bytových jednotek zaostává za vrcholnými léty 2006 až 2008. Částečně je to dáno kapacitním omezení tuzemského stavebnictví.
• Loni se žádná debata, jaká je správná výše schodku, nevedla, dokládají čísla z monitoringu. Všichni, i opozice a ekonomové, akceptovali metodiku Stanjurova ministerstva, která je však letos podrobována mediální kritice, když ji užívá Schillerové úřad
  Lidé, kteří tvrdí, že se má ve vyčíslení schodku rozpočtu používat číslo bez zahrnutí pozice vůči EU, mají velmi krátkou paměť. Loni Fialova vláda jako oficiální uvedla číslo se zahrnutím pozice vůči EU a vůbec nikdo neprotestoval, ani žádný ekonom. Dokonce tehdejší opozice číslo přijala bez zpochybňování. Dokládají to tvrdá čísla z mediálního monitoringu (viz obrázek níže). Představme si je blíže.
• Loni v korunách zvláště vydělávaly řecké či ruské akcie, dále třeba bitcoin; palladium a zlato dosáhly historického maxima. Nafta v ČR během roku 2019 zlevnila navzdory zdražení ropy a oslabení koruny k dolaru
  V loňském roce po přepočtu do korun nejvýrazněji rostla řecká, ruská, novozélandská, americká a rumunská burza. V korunovém vyjádření hlavní indexy těchto burz přidaly po řadě 47,7 procenta, 46,1 procenta, 33,2 procenta, 29,9 procenta a konečně 29,8 procenta. Pokud vezmeme v potaz nejen hlavní burzovní indexy (jakým je třeba v případě burzy americké ukazatel Standard & Poor’s 500), ale také indexy ostatní, pořadí se poněkud změní.
• Loni vydané protiinflační dluhopisy letos lidem vynesou úrok zhruba 8,5 %, oznámilo dnes ministerstvo financí. Stát na této emisi dluhopisů už prodělal šest miliard korun; půjčoval si zbytečně draze
  Dnes zveřejněné údaje ministerstva financí k letošnímu úročení protiinflačních dluhopisů jejich zatím poslední uskutečněné, loňské emise potvrzují, že tento investiční nástroj je i letos „ternem“ a představuje jeden z vůbec nejlepších způsobu, jak se před inflací chránit. Lidé, kteří pořídili Dluhopisy Republiky v protiinflační variantě s datem emise 3. ledna loňského roku – tedy v historicky suverénně nejpopulárnější emisi spořících dluhopisů –, a kteří je tedy upisovali předloni na podzim, se totiž letos dočkávají ročního výnosu zhruba 8,5 procenta. To je totiž údaj, jenž zhruba odpovídá meziroční inflaci letos v říjnu a který tedy určuje i úrok na zmíněné emisi dluhopisů. Jednalo se o dosud poslední emisi těchto šestiletých dluhopisů, neboť Fialova vláda rozhodla v praxi jejich vydávání nepokračovat.
• Loňské hospodaření vlády spadlo do schodku předně kvůli slabšímu výběru daní, zejména DPH. Opoziční kritika „vysátí“ privatizačního účtu ale nemá opodstatnění, stejně jako samotný schodek
  Ministerstvo financí dnes oznámilo výsledek hospodaření státního rozpočtu za rok 2019. Celkový výsledek pokladního plnění skončil v „červených číslech“, jelikož státní pokladna vykázala schodek 28,5 miliardy korun. Jedná se tak o lepší výsledek, než jaký během roku 2019 očekávala minimálně část trhu (počítalo se až se čtyřicetimiliardovým schodkem). Zároveň jde o nejhorší výsledek hospodaření státní kasy od roku 2015. Pro takový výsledek se vzhledem k solidnímu výkonu tuzemské ekonomiky v loňském roce a nejnižší míře nezaměstnanosti v EU i v OECD i vzhledem k ne až tak slavné investiční činnosti vlády jen těžko hledá ekonomické opodstatnění.
• Loňský lockdown vylepšil statistiku zahraničního obchodu
  Zahraniční obchod skončil v dubnu s přebytem 19,3 mld. Kč, což je ve srovnání se stejným obdobím loňského roku o 43,6 mld. Kč lepší výsledek. Za vysokými čísly však opět stojí hlavně nízká srovnávací základna, kdy v dubnu loňského roku byly česká ekonomika v lockdownu. Nejvíce je tento vliv patrný na přebytku obchodu s motorovými vozidly, kdy uzavření automobilového průmyslu v loňském roce výrazně vylepšuje letošní statistiky. Přebytek obchodu s motorovými vozidly byl tak meziročně o 44,4 mld. vyšší, a to především díky jejich výrazně vyššímu vývozu (o 79,8 mld. Kč). Do kladného salda se v dubnu přehoupla i bilance obchodu s počítači, elektronickými a optickými přístroji a s textiliemi. Stejně jako v březnu se i v dubnu na bilanci zahraničního obchodu projevily stoupající ceny na komoditních trzích i větší dovezený objem zemního plynu. Další růst cen ropy ale v letošním roce, ani v tom příštím, již nepředpokládáme, takže tento negativní vliv bude postupně slábnout. Vliv nízké srovnávací základny byl patrný i na tempu vývozu a dovozu. Vývoz v dubnu meziročně vzrostl o 78,3 %, dovoz pak o 49,8 %. Meziměsíčně se po sezónním očištění zvýšil vývoz o 8,1 % a dovoz o 5,3 %.
• Loňský rok byl ve znamení druhé nejvyšší inflace od vzniku České republiky
  „Růst cen v loňském roce výrazně snížil životní úroveň v naší zemi. Lidé přišli o výraznou část kupní síly svých úspor a za své příjmy si mohli dovolit nakupovat podstatně méně zboží a služeb než v předešlých letech. Letošní rok přinese zlepšení, nicméně lidem se dál budou znehodnocovat úspory a snižovat reálné příjmy,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Loňský rok si Česko za rámeček nedá. Českou ekonomiku loni stáhla pod nulu inflace a s ní související slabá spotřeba domácností, ke konci roku se situace mírně lepšila
  Český statistický úřad dnes totiž potvrdil předběžná čísla k výkonu české ekonomiky v posledním loňském čtvrtletí i v celém loňském roce; hospodářství se celoročně propadlo reálně o 0,4 procenta. Ve čtvrtém čtvrtletí samotném činil meziroční pokles 0,2 procenta. Česko se tedy loni technicky vyhnulo recesi, neboť mezičtvrtletně se hrubý domácí produkt propadl pouze v jediném čtvrtletí, a to třetím, takže nebyla splněná definiční podmínka poklesu alespoň ve dvou po sobě následujících kvartálech. To však nic nemění na tom, že Česko nadále podává slabý hospodářský výkon, který je v rámci EU citelně podprůměrný.
• Loňský zisk ČEZ překonává všechna očekávání, podnik zřejmě vyplatí dividendu více než dvojnásobnou oproti té dosavadně rekordní za rok 2009
  Loňský zisk energetické společnosti ČEZ překonal očekávání, která již sama o sobě pro něj vyznívala mimořádně příznivě. Akcie společnosti by tak měly při dnešním burzovním obchodování dostat silný růstový impuls a je možné, že pokoří svoji nejvyšší cenu za období od loňského léta.
• Loonie po komentáři guvernéra BoC nadále oslabuje
  Dnešní rozhodnutí BoC zvýšit úrokové sazby o 25 bb bylo v souladu s očekáváním trhu, avšak signály o konci cyklu agresivního zpřísňování úrokových sazeb mnohé obchodníky překvapily. To následně vedlo k výraznému oslabení kanadské měny. USD/CAD pokračuje v růstu po posledních komentářích guvernéra BoC Macklema, který řekl: 
• Lordstown Motors se propadá o 5 % kvůli slabým čtvrtletním výsledkům
  Akcie společnosti Lordstown Motors (RIDE.US) klesly přibližně o 5,0 % poté, co výrobce elektromobilů vykázal větší než očekávanou čtvrtletní ztrátu a do konce roku 2022 dodal zákazníkům pouze 3 vozy Endurance. Společnost má stále více než 220 milionů USD v hotovosti.
• L’Oréal prodá podíl v Sanofi za 3,1 miliardy dolarů ke zlepšení finanční stability
  L’Oréal oznámil prodej podílu v Sanofi za 3 miliardy eur (3,1 miliardy dolarů), čímž sníží svůj podíl ve francouzské farmaceutické společnosti. Tento krok má posílit finanční stabilitu L’Oréalu v době zpomalujícího se růstu kosmetického průmyslu​
• L’Oréal zdvojnásobil svůj podíl ve švýcarské Galdermě na 20 %
  Společnost L’Oréal oznámila, že navýšila svůj podíl ve švýcarské společnosti Galderma z 10 % na 20 %, čímž významně posiluje svou přítomnost v oblasti dermatologické péče. Transakce zahrnuje přibližně 24 milionů akcií, které L’Oréal odkoupil od investorského konsorcia vedeného švédskou skupinou EQT.
• Loretta Mester: Fed nevidí žádný pokrok co se týče inflace
  Jak jsem zmínil ve včerejším článku, v centru pozornosti jsou rozhodnutí Fedu o klíčových sazbách. Jestliže dříve někteří obchodníci očekávali posun k měkčímu postoji, nyní všichni sázejí na další zpřísnění. Regulátor pravděpodobně na svých jednáních zvýší úrokovou sazbu ještě minimálně 3x. Někteří analytici se domnívají, že Fed může pokračovat ve zvyšování sazeb v roce 2023. Na začátku letošního roku Fed plánoval zvýšit srovnávací sazbu na 3,5 %. Nyní mnoho představitelů Fedu vyjádřilo potřebu zvýšit klíčovou sazbu na 4,5 %. Pokud inflace nezačne klesat tempem stanoveným centrální bankou, může Fed přejít na agresivní zpřísňování.
• Lov šakala
  Kto bude ďalší zo skupiny rizikových eur...