Srovnání pomoci EU s Marshallovým plánem kulhá, soudí experti

Špičky institucí Evropské unie a lídři členských států se zatím rozcházejí v odhadech, kolik peněz bude ze společné unijní kasy potřeba na pomoc ekonomikám zasaženým pandemií. Čísla v jejich veřejných prohlášeních se pohybují mezi stovkami miliard až biliony eur (řádově v desítkách bilionů Kč). Shodují se zato na srovnání chystané investiční akce s Marshallovým plánem, jímž Spojené státy pomohly západoevropským zemím po druhé světové válce. Podle expertů však tato paralela nesedí kvůli rozdílnému rozsahu i podmínkám obou plánů.

Objevují se přitom i názory, že by čerpání z unijního záchranného fondu mělo být podmíněno dodržováním některých hodnot jako v případě Marshallova plánu.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová i šéf Evropské rady Charles Michel v posledních týdnech opakovaně použili paralelu s plánem nesoucím jméno někdejšího amerického ministra zahraničí George Marshalla. Záchranná akce pro evropské ekonomiky má podle nich vycházet především z příštího sedmiletého rozpočtu EU, na jehož upraveném návrhu momentálně Brusel pracuje.

Výše a konkrétní podoba stimulačních investic zatím není zcela jasná, činitelé EK však hovoří o tom, že by se neměla měnit současná struktura rozpočtu, například ubírat peníze z kapitol pro zemědělství či kohezní politiku.

Odhady toho, kolik by měla EU ekonomikám ze společných peněz poskytnout nad rámec dosud schválených kroků, se různí. Zatímco šéf záchranného fondu eurozóny ESM Klaus Regling v neděli hovořil o nejméně půl bilionu eur (14 bilionů Kč), eurokomisař pro ekonomiku Paolo Gentiloni již začátkem dubna odhadl tuto sumu až na dvojnásobek. To je přibližně jedno procento hrubého národního důchodu (HND) EU, ani to však podle expertů zdaleka nedosahuje objemu americké pomoci z let 1948 až 1952.

Marshallův plán poskytl podle historiků vybraným evropským zemím přímé granty v průměrné výši přes 2,5 procenta jejich hrubého domácího produktu, který je ekvivalentem HND bez započítání příjmů ze zahraničních aktiv a dividend naopak vyplácených do zahraničí. U mnoha zemí jsou oba indikátory podobné.

Podle autora knihy o Marshallově plánu a šéfa oddělení mezinárodní politiky think-tanku Council of Foreign Relations Benna Steila je kromě objemu rozdílný i charakter pomoci. Zatímco USA se snažily přispět k obnově hospodářství zcela zničeného téměř šesti lety války, nyní se EU pokouší předejít podobné destrukci ekonomik.

"Podle mě by současnou prioritou mělo být odvrácení kolapsu hospodářské produkce, jak v USA, tak v Evropě. Myslím, že je důležité udržet při životě společnosti, které jsou v zásadě dobré a solventní...abychom po konečném odeznění pandemie mohli rychle oživit výrobu," řekl bruselskému webu Politico Steil.

Klíčovým bodem poválečné americké pomoci přitom byla podmínka, aby evropské země respektovaly demokratické principy a nepodíleli se v nich na vládách komunisté. Peníze na jejím základě dostalo 16 zemí, vyňaty naopak byly rodící se satelity Sovětského svazu včetně tehdejšího Československa.

Některé postkomunistické země se obávají, aby dnes nebyly v objemu pomoci odsunuty na druhou kolej kvůli jinému hledisku - že nemají společnou měnu. Činitelé unijních institucí však dávají najevo, že ačkoli je momentálně nejdiskutovanější otázkou vydání společných dluhopisů zahrnujících pouze eurozónu, měly by další součásti chystaného fondu oživení být určeny pro všechny země EU.

Podle některých názorů by však mělo být čerpání "postpandemické" pomoci podmíněno obdobným dodržováním demokratických principů jako Marshallův plán. Think-tank European Stability Initiative (ESI) přišel o víkendu s návrhem, aby peníze putovaly jen do zemí, které respektují vládu práva a další evropské hodnoty. ESI konstatoval, že mezi největšími příjemci z prvního schváleného balíku založeného na nevyčerpaných kohezních zdrojích bylo Maďarsko, jehož vládu zároveň Brusel kritizuje za časově neomezené posílení jejích pravomocí na úkor parlamentu.

"Pokud tohle nepovede k procitnutí, tak to bude od EU sebevražda," řekl v neděli listu Financial Times Gerald Knaus z ESI.

EK chce v návaznosti na řízení vedená s Maďarskem a Polskem obecně podmínit možnost čerpání z budoucího rozpočtu respektem k evropským hodnotám, není však jisté, zda se na tom při očekávaném odporu obou zemí shodnou členské státy. Jednomyslný souhlas jejich lídrů je pro přijetí rozpočtu nutný.

Zdroj: Reuters, ČTK, Politico, Financial Times

Čtěte více

• S&P 500 zůstává v dlouhodobém rozpětí
  První červnový týden byl druhý medvědí v řadě. Americký akciový index S&P 500 si po předchozím poklesu o...
• S&P 500 zůstává v neutrálním nastavení
  Týdenní svíčka indexu S&P 500 je zelená s růstem o 0,76 %. Fed nepřekvapil – úroková sazba se do konce...
• Srí Lanka je v platební neschopnosti, inflace může dosáhnout až 40 procent
  Srí Lanka je v platební neschopnosti, poprvé za 74 let, kdy funguje jako samostatný stát. Guvernér centrální banky Nandalal Vírasingh podle agentury Bloomberg sdělil věřitelům, že země nebude schopna splácet závazky, dokud nerestrukturalizuje dluh. Varoval také, že míra inflace, která je už nyní na 30 procentech, by se v příštích měsících mohla vyšplhat na 40 procent. Vláda se kvůli ekonomické situaci potýká s masivními protesty a politickou krizí.
• Srí Lanka požádala Čínu o restrukturalizaci dluhu
  Srí Lanka požádala Čínu o restrukturalizaci splátek dluhu, žádost je součástí snah této jihoasijské země o řešení zhoršující se finanční situace, uvedl server BBC. Žádost o restrukturalizaci dluhu vznesl prezident Srí Lanky Gotabaja Radžapaksa při nedělním setkání s čínským ministrem zahraničí Wangem I. Čína patří mezi největší věřitele Srí Lanky.
• Srílanská akciová burza zůstane příští týden zavřená
  Srílanská akciová burza zůstane příští týden zavřená. Podle agentury Bloomberg to v sobotu nařídila tamní komise pro cenné papíry. Záměrem je podle regulátora pomoct investorům činit v čase ekonomických problémů v zemi informovaná rozhodnutí. Srí Lanka tento týden dočasně pozastavila splácení zahraničního dluhu, aby se vyhnula tvrdému bankrotu.
• SRN bude mít do čtyř let o 74,1 mld. eur z daní méně
  Německá vláda bude mít do roku 2023 k dispozici o 74,1 miliardy eur (1,9 bilionu Kč) daňových příjmů méně, než ještě na podzim loňského roku očekávala. Ukazuje to její prognóza, kterou včera v Berlíně představil ministr financí Olaf Scholz (SPD). Koaliční vláda konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD) tak bude zřejmě muset lépe zvažovat některé své výdaje, pokud bude chtít nadále udržet vyrovnaný rozpočet.
• SRN: První vyrovnaný rozpočet od roku 1969
  Německu se loni po téměř půl století podařilo dosáhnout vyrovnaného federálního rozpočtu. Přispěly...
• Srovnání a hodnocení FOREX brokerů
  Spuštěna nová funkce webu srovnání FX brokerů.
• Srovnání makroukazatelů deseti zemí EU
  Česká republika vstupovala před 20 lety, 1. května 2004, společně s devíti dalšími zeměmi do Evropské unie v některých ukazatelích v dobré hospodářské kondici v porovnání s ostatními zeměmi "maxirozšíření". Míra nezaměstnanosti se například od momentu vstupu do EU snížila z šesti procent na úroveň pod tři procenta a od roku 2016 až do loňska byla dokonce nejnižší v celé EU. Na konci loňského roku ČR předstihla Malta a Polsko. V hodnotě HDP na obyvatele byla po vstupu do unie mezi deseti nováčky čtvrtá nejlepší a podle údajů Eurostatu si toto postavení drží stále. Nejlépe je na tom od roku 2004 Kypr, nejhůře nyní Lotyšsko.
• Srovnání makroukazatelů deseti zemí, které vstoupily do unie 1. května 2004
  Česká republika vstupovala před 20 lety, 1. května 2004, společně s devíti dalšími zeměmi do Evropské unie v některých ukazatelích v dobré hospodářské kondici v porovnání s ostatními zeměmi "maxirozšíření". Míra nezaměstnanosti se například od momentu vstupu do EU snížila z šesti procent na úroveň pod tři procenta a od roku 2016 byla dokonce nejnižší v celé EU. Až loni se na úroveň Česka přiblížila Malta a Polsko. V hodnotě HDP na obyvatele byla po vstupu do unie mezi deseti nováčky čtvrtá nejlepší a podle údajů Eurostatu si toto postavení drží stále. Nejlépe je na tom od roku 2004 Kypr, nejhůře nyní Lotyšsko.
• Srpnová inflace byla nižší, než čekala ČNB
  Srpnová meziroční inflace byla o 0,4 procentního bodu nižší, než očekávala v aktuální prognóze Česká...
• Srpnová inflace byla o jeden procentní bod vyšší, než odhadovala ČNB
  Srpnová meziroční inflace byla o jeden procentní bod vyšší, než odhadovala Česká národní banka (ČNB) v prognóze. K této odchylce přispěla zejména vyšší jádrová inflace, která nezahrnuje sezonní vlivy, a rychlejší růst cen potravin. Prognóza ostatních složek inflace se zhruba naplnila, uvedl dnes ředitel sekce měnové ČNB Petr Král. Meziroční inflace v srpnu podle dnešních údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) stoupla na 4,1 procenta, a byla tak nejvyšší od listopadu 2008.
• Srpnová inflace byla o 0,1 bodu vyšší, než odhadovala ČNB
  Srpnová meziroční inflace byla o 0,1 procentního bodu vyšší, než odhadovala Česká národní banka (ČNB) v prognóze. Uvedl to dnes ředitele sekce měnové ČNB Petr Král. Rychleji, než prognóza předpovídala, rostla jádrová inflace. Ta nezahrnuje sezonní vlivy. Meziroční inflace v srpnu podle dnešních údajů Českého statistického úřadu klesla na 3,3 procenta.
• Srpnová inflace byla o 2,1 procentního bodu nižší, než odhadovala ČNB
  Srpnová meziroční inflace byla o 2,1 procentního bodu nižší, než odhadovala Česká národní banka (ČNB) v srpnové prognóze. Nejvýrazněji se na tom podílely ceny potravin, v menší míře pak jádrová inflace, regulované ceny a ceny pohonných hmot, uvedl dnes ředitel sekce měnové ČNB Petr Král. Meziroční inflace v Česku v srpnu klesla na 17,2 procenta.
• Srpnová inflace překonala očekávání ČNB
  Srpnová meziroční inflace byla v porovnání s prognózou České národní banky o 0,2 procentního bodu...
• Srpnová inflace v Česku byla 8,5 procenta, v Evropě patří k vyšším
  Spotřebitelské ceny v srpnu meziročně vzrostly o 8,5 procenta. Inflace tak pokračovala v sestupném trendu, když v červenci činila 8,8 procenta. Meziměsíčně se ceny zvýšily o 0,2 procenta, zdražily zejména pohonné hmoty, uvedl dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Podle analytiků meziroční inflace klesá vlivem loňské vysoké srovnávací základny, tento efekt se ale už vyčerpává. Analýza investiční platformy Portu ukázala, že Česko mělo v srpnu stejně jako o měsíc dřív devátou nejvyšší inflaci ze sledovaných 41 evropských zemí.
• Srpnová inflace v eurozóně zůstala na jednom procentu
  Míra inflace v eurozóně v srpnu činila jedno procento, stejně jako v červenci. Ve své konečné zprávě to dnes uvedl statistický úřad Eurostat. V celé EU pak inflace ve druhém prázdninovém měsíci zůstala na 1,4 procenta. Statistika tak potvrdila obavy Evropské centrální banky (ECB), která chce s ohledem na hospodářský růst udržovat inflaci těsně pod dvěma procenty.
• Srpnová inflace 8,5 procenta byla v souladu s prognózou ČNB
  Srpnová meziroční inflace 8,5 procenta byla v souladu s prognózou České národní banky (ČNB), lišila se ale struktura jednotlivých složek. Potraviny zdražily méně, než ČNB předpokládala, slabší byla i jádrová inflace. Meziroční pokles cen pohonných hmot zůstal za očekáváním centrální banky, nad prognózou byl růst regulovaných cen. Centrální banka očekává, že cenový růst bude i v září zpomalovat, uvedl dnes ředitel sekce měnové ČNB Petr Král.
• Srpnový růst spotřebitelských cen v USA zaostal za očekáváním
  Spotřebitelské ceny ve Spojených státech se v srpnu meziměsíčně zvýšily o 0,2 procenta, což je méně, než se očekávalo. Růst cen benzinu a nájmů totiž kompenzoval pokles nákladů na zdravotní péči a oblečení. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnilo americké ministerstvo práce.
• SSI: AUDUSD a EURUSD v long teritoriu
  Index spekulativního sentimentu (SSI index) a aktuální otevřené pozice na Forexu.