"Pan IKEA" Ingvar Kamprad měl české kořeny

Pro obchod měl rodák z jihošvédského Pjätterydu Ingvar Kamprad smysl už od dětství. V pěti letech objížděl na kole sousedy a prodával jim zápalky, ryby nebo kuličková pera. Posléze se jako vyučený tesař rozhodl pro podnikání s nábytkem. A jeho kolos IKEA, který Kamprad založil v roce 1943, se během let stal jedním z nejoblíbenějších prodejců vybavení pro domácnost na celém světě. Kamprad, který měl české kořeny, patřil v době svého skonu mezi desítku nejbohatších lidí na světě s odhadovaným jměním 47 miliard eur. Narodil se před 100 lety, 30. března 1926, a zemřel v lednu 2018 ve věku 91 let.

Kamprad po sobě zanechal firmu, která je jedním z největších prodejců nábytku a doplňků pro domácnost na světě, působí ve více než 60 zemí a počet jejích obchodů již překročil 500. Z jejího každodenního řízení se sice muž, přezdívaný "Pan IKEA", stáhl již pět let před koncem života, své impérium ovšem stále výrazně ovlivňoval. V roce 1986 firmu převedl - podle kritiků kvůli snaze vyhnout se daním - do vlastnictví nizozemské nadace, kterou ovládal spolu se svou rodinou. Zůstával ale jedním z nejkritičtějších zákazníků, strážcem kvality a vizionářem.

Firma, kterou Kamprad vybudoval, ovládá podle odhadů asi pětinu světové produkce s nábytkem a podle jednoho průzkumu z počátku 90. let bylo každé desáté dítě počato na posteli této značky, což Kamprad sám považoval za nadnesené. Jisté ale je, že díky jím založenému modro-žlutému kolosu jej různé průzkumy řadily mezi nejbohatší lidi nejen v Evropě, ale i na světě.

Fenomenální úspěch "krále ložnic a kuchyní" spočíval v konceptu stavebnice, který si zákazníci snadno přepraví a vcelku nenáročně smontují sami doma. Vymyslel model jednoduchého a praktického výrobku a zároveň systém obchodu, který umožňuje výrobky udržovat na relativně nízkých cenách. "Nejsme luxusní firma, chceme oslovit většinu - to je naše motto," hlásal Kamprad.

Také jeho manažerské recepty byly prosté. "Neznám lepší způsob vedení lidí, než jít příkladem. Pro mě by bylo nepřijatelné cestovat první třídou, kdybych věděl, že kolegové jsou v turistické," říkal ke své proslulé šetrnosti. Typický byl také jeho odpor k firemnímu elitářství a neformální vystupování.

Společnost IKEA Kamprad založil v roce 1943. Její název odvodil z počátečních písmen svého jména, názvu farmy, kde se narodil (Elmtaryd) a vesnice, v níž vyrostl (Agunnaryd). Původní náplní byl prodej všeho možného - rámů k obrazům, hodinek nebo výrobků z nylonu. V roce 1947 Kamprad zařadil do nabídky i nábytek a v roce 1951 se už soustředil pouze na toto zboží - vydal také svůj první katalog, který dodnes vychází v početném nákladu.

Úspěch Kampradovi nezkazily ani skandály. V pozdějších letech života totiž čelil otázkám na svou nacistickou minulost. Částečně se s ní svěřil v roce 1988, kdy připustil, že byl blízkým přítelem švédského fašistického aktivisty Pera Engdahla a v letech 1942 až 1945 členem jeho hnutí. Později to označil za hloupost svého mládí a největší chybu svého života. Podle knihy Elisabeth Asbrinkové z roku 2011 byl ale Kamprad sympatizantem a aktivním náborářem pro švédskou nacistickou skupinu ještě dlouho po konci druhé světové války.

Kamprad se za to veřejně omluvil a označil to za největší chybu svého života. V kajícném dopise zaměstnancům napsal: "Sami jste byli mladí. A možná po dlouhé době najdete ve svém mládí něco, o čem si nyní myslíte, že to bylo směšné a hloupé."

Obhájit se dokázal i v 80. letech, kdy se ukázalo, že je desítky let závislý na alkoholu. Přiznal diagnózu "kvartálního pijáka" - na radu lékařů totiž každé tři měsíce pití na pár týdnu přerušil.

Firmu IKEA také občas napadají ochránci přírody za to, že používá vzácná dřeva. Kamprad proto věnoval miliony dolarů na záchranu pralesů a stejně tak podporoval ohrožené děti. Čas od času se totiž v médiích objeví kritika, že firma zneužívá dětské práce v chudých oblastech světa, aby pak v bohatých zemích udržela svou konkurenceschopnost a nízké ceny.

Kamprad, jehož prarodiče pocházejí ze Sudet z oblasti poblíž Mostu, navštívil bývalé Československo poprvé už v 50. letech. Byl dvakrát ženatý, měl čtyři děti.

Svůj první obchod v České republice jeho firma otevřela v roce 1991. Nyní na českém trhu provozuje čtyři obchodní domy, dva v Praze a po jednom v Brně a v Ostravě. IKEA je největším nábytkářským řetězcem v Česku.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Panama neobnoví memorandum s Čínou v rámci iniciativy Hedvábná stezka
  Panama neobnoví memorandum s Čínou v rámci čínské iniciativy Hedvábná stezka, v němž se v roce 2017 Peking a Panama dohodly na spolupráci v obchodě či projektech v infrastruktuře. Podle španělské agentury Europa Press to oznámil panamský prezident José Raúl Mulino po nedělním jednání s americkým ministrem zahraničí Markem Rubiem. Panamská vláda rovněž slíbila pokračovat v jednání o dalších deportacích migrantů ze Spojených států, kteří tam jsou nelegálně.
• Pandemie je oproti klimatickým změnám snadný problém, míní Gates
  Ve srovnání s bojem proti klimatickým změnám je zastavení pandemie covidu-19 velmi snadné. Takto se o víkendu vyjádřil zakladatel společnosti Microsoft a filantrop Bill Gates, který o současných výzvách hovořil se zpravodajskou společností BBC. Problém změny klimatu podle něj vyžaduje transformaci společnosti, jakou lidstvo ještě nezažilo.
• Pandemie podle spořitelen zatím platební morálku Němců nezasáhla
  Koronavirová krize zatím neměla negativní dopady na platební morálku německých spotřebitelů. Agentuře DPA to řekl prezident německého svazu spořitelen Helmut Schleweis. Poukázal rovněž na rostoucí míru úspor.
• Pandemie si žádá výjimečná opatření, řekla o schodku Merkelová
  Pandemie nemoci covid-19 je výjimečnou situací, která si žádá výjimečná opatření. Dnes to v parlamentu prohlásila německá kancléřka Angela Merkelová, která před poslanci obhajovala plánovaný rozpočtový schodek na rok 2021 ve výši 180 miliard eur (4,7 bilionu Kč).
• Pandemie sníží celosvětově počet pracovních hodin o 6,7 pct.
  Pandemie nemoci covid-19 sníží ve druhém čtvrtletí po celém světě počet pracovních hodin o 6,7 procenta, což odpovídá pracovní době 195 milionů lidí na plný úvazek. Uvedla to včera Mezinárodní organizace práce (ILO). Více než čtyři pětiny lidí z celosvětové pracovní síly žijí na místech, kde jsou pracoviště zcela, nebo částečně uzavřená.
• Pandemie v Německu zastavila po 14 letech růst zaměstnanosti
  Pandemie nemoci covid-19 loni v Německu zastavila po více než 14 letech růst zaměstnanosti. Loni bylo v Německu výdělečně činných o 477.000 lidí méně než v roce 2019, uvedl dnes v předběžném propočtu statistický úřad. Podle analytiků ale koronavirus jen urychlil očekávaný vývoj, neboť potenciál zaměstnanosti se kvůli demografickým změnám snižuje.
• Pandemie zvyšuje podíl superbohatých na globálním bohatství
  Pandemie je zlatým věkem pro miliardáře - jejich podíl na celosvětovém majetku domácností se během krize způsobené covidem-19 zvýšil na rekord. Podle zprávy o světové nerovnosti vypracované skupinou World Inequality Lab, kterou založil francouzský ekonom Thomas Piketty, mají domácnosti 2750 miliardářů na celosvětovém bohatství domácností podíl 3,5 procenta. Na počátku roku 2020 to byla jen dvě procenta a v roce 1995 jedno procento.
• Panevropský akciový index klesl, ale má za sebou rekordní měsíc
  Panevropský index STOXX Europe 600 dnes oslabil kvůli vyjednávání o brexitu, úhrnem za celý měsíc má však za sebou rekordní růst o téměř 14 procent. Přispěl tomu výhled na zmírnění uzávěr proti šíření koronaviru a vývoj vakcín proti covidu-19.
• Panevropský akciový index STOXX Europe 600 je na rekordu, pomohly akcie Nvidie
  Evropské akcie dnes posilovaly, náladu na trhu podpořily zejména příznivé výsledky americké technologické společnosti Nvidia. Panevropský akciový index STOXX Europe 600 se během dne vyšplhal až na rekordních 496,30 bodu. Překonal tak předchozí maximum 495,46 bodu z ledna 2022. Obchodování nakonec uzavřel s nárůstem o 0,82 procenta na 495,10 bodu. To představuje nejvyšší závěrečnou hodnotu v jeho historii.
• Panika přichází z Číny
  Dnes sice není v plánu zveřejnění žádných důležitých čísel z ekonomiky, tradeři se ale rozhodně nudit...
• Pán prstenů opět pomůže novozélandské ekonomice
  Fanoušci Pána prstenů mohou slavit. Společnost Amazon Studios oznámila, kde se bude točit očekávaný seriál ze Středozemě. Příběhy elfů, skřetů a hobitů se budou znovu odehrávat na Novém Zélandu. Dosud se diskutovalo, zda se televizní série nebude točit spíše ve Skotsku. Tam ale situaci komplikuje hlavně nejistota kolem brexitu.
• Paralýza federálních úřadů v USA zatím zažehnána, Biden podepsal zákon
  Americký prezident Joe Biden podepsal zákon o nouzovém financování federální vlády na příštích 45 dnů. O několik hodin dříve ho schválily obě komory Kongresu. Zákon těsně před začátkem nového fiskálního roku odvrátil ochromení vládních úřadů a agentur, takzvaný shutdown, neobsahuje však další pomoc Ukrajině bránící se ruské agresi.
• Pár dnů před volbami v Brazílii průzkumy stále vede levicový exprezident Lula
  Brazilský levicový exprezident Luiz Inácio Lula da Silva před nedělním rozhodujícím kolem voleb hlavy státu mírně zvýšil vedení v průzkumech. Podle dvou z nich z počátku týdne by porazil současného pravicového prezidenta Jaira Bolsonara o šest procentních bodů, uvedl server televize Euronews. Ten též připomněl, že průzkumy mohl ovlivnit nedělní incident, při němž Bolsonarův příznivec v Riu de Janeiro postřelil dva policisty. Kampaň v Brazílii je už řadu týdnů vyhrocená a provázelo ji několik podobných incidentů a řada dezinformací a bizarních obvinění.
• Parlament na Srí Lance schválil plán restrukturalizace domácího dluhu
  Parlament na Srí Lance včera schválil plán restrukturalizace domácího dluhu, což je nutná podmínka k tomu, aby země mohla dál čerpat pomoc od Mezinárodního měnového fondu (MMF). Informovala o tom agentura Reuters. Měnový fond přiznal zemi pomoc v objemu 2,9 miliardy dolarů (přes 63 miliard Kč).
• Parlamenty Německa a Francie vyzvou k užší spolupráci
  Parlamenty Francie a Německa dnes budou schvalovat rezoluce, v nichž vyzvou své vlády k uzavření nové dohody o spolupráci. Učiní tak při výročí uzavření Elysejské smlouvy z roku 1963 podepsané někdejším francouzským prezidentem Charlesem de Gaullem a bývalým německým kancléřem Konradem Adenauerem. Paříž a Berlín už na nové smlouvě pracují a chtějí ji podepsat ještě letos, uvedli v neděli francouzský prezident Emmanuel Macron a německá kancléřka Angela Merkelová.
• Parlamenty Rakouska a Německa schválily pomoc Řecku
  Poslanci v Rakousku a v Německu dnes dali zelenou svým vládám, aby dál jednaly o podrobnostech nového...
• Partners získala bankovní licenci ČNB, nová banka ponese název Partners Banka
  Finanční skupina Partners získala bankovní licenci České národní banky. Nová banka ponese název Partners Banka. Její činnost skupina plánuje spustit v prvním čtvrtletí 2024, v pilotním provozu pro vedení, zaměstnance, poradce a jejich rodiny banka zahájí činnost koncem letošního roku. Partners to dnes oznámila ČTK v tiskové zprávě.
• Pár zajímavostí za rok 2016 v grafech
  Rok 2016 je téměř u svého konce. Byl to rok, ve kterém se Britové rozhodli pro odchod z Evropské unie a ve kterém byl Donald Trump zvolen prezidentem Spojených států. Grafy níže zobrazují další zajímavá fakta či události, které se za rok 2016 přihodily.
• Paříž a Berlín prý chtějí po Řecku moc obětí
  Vlivný francouzský ekonom Thomas Piketty dnes označil za ironii, že Německo a Francie si ve 20. století, kdy...
• Paříž, Berlín a Řím prý chystají kroky proti měně firmy Facebook
  Francie, Německo a Itálie společně připravují opatření, která by v Evropě zamezila používání plánované digitální měny libra americké společnosti Facebook. Podle agentury AFP to dnes oznámil francouzský ministr financí Bruno Le Maire. Německo a Francie už minulý měsíc slíbily, že budou fungování této digitální měny v Evropské unii blokovat.