Ministr obrany USA varoval před Čínou, chce víc peněz na obranu

Vojenská hrozba ze strany Číny je reálná a může být i bezprostřední, řekl na konferenci o bezpečnosti v Asii a Tichomoří americký ministr obrany Pete Hegseth. Podle něj se Čína „věrohodně" připravuje na možné použití vojenské síly s cílem změnit mocenskou rovnováhu v indo-pacifickém regionu. Hegseth zároveň vyzval spojence v oblasti, aby zvýšili výdaje na vlastní obranu.

Hegseth na konferenci, kterou pořádá v Singapuru Mezinárodní institut pro strategická studia (IISS), uvedl, že hrozbu ze strany Číny nelze zlehčovat. Varoval, že čínská armáda buduje kapacity k invazi na Tchaj-wan a připravuje se na skutečný zásah. Jeho vyjádření bylo zatím nejostřejší vůči Číně od jeho lednového nástupu do úřadu.

Hegseth také varoval, že jakýkoliv pokus Pekingu ovládnou Tchaj-wan by měl zničující dopady nejen na indo-pacifický region, ale i na celý svět. Zároveň podpořil prohlášení Trumpa, který uvedl, že za jeho prezidentství k čínské invazi na Tchaj-wan nedojde.

Čína považuje Tchaj-wan za své území a slíbila, že se s demokratickým a samostatně spravovaným ostrovem znovu sjednotí. Pokud to bude nutné, tak i silou. Zvýšila vojenský a politický tlak, aby prosadila své nároky, včetně toho, že zintenzivnila vojenská cvičení kolem Tchaj-wanu. Tchajwanská vláda odmítá nároky Pekingu na svrchovanost a tvrdí, že o budoucnosti ostrova mohou rozhodovat pouze jeho obyvatelé.

Peking včera v reakci na prohlášení šéfa Pentagonu varoval, aby si USA ohledně Tchaj-wanu "nezahrávaly s ohněm". "Spojení státy by se neměly pokoušet využívat otázku Tchaj-wanu jako nástroj k jednání o zadržování Číny a neměly by si zahrávat s ohněm," uvedlo podle agentury AFP čínské ministerstvo zahraničí v prohlášení. V něm také uvedlo, že ve věci podalo oficiální protest americké straně.

Podle čínského velvyslanectví v Singapuru byl Hegsethův projev plný provokací. "Pan Hegseth opakovaně očerňoval a napadal Čínu a neúnavně zveličoval takzvanou čínskou hrozbu," uvedla ambasáda. Dodala, že v regionu "jsou největším potížistou Spojené státy".

Vyjádření Hegsetha k tomu, že spojenci musí zvýšit výdaje, pravděpodobně vyvolá zděšení mezi partnery, i když odborníci uvádějí, že v Singapuru čelí Hegseth relativně přátelskému publiku. Čínský ministr obrany Tung Ťün se rozhodl významné asijské bezpečnostní fórum vynechat a Peking vyslal pouze akademickou delegaci.

Hegseth již dříve kritizoval spojence v Evropě kvůli tomu, že nevykládají více peněz na svoji obranu. V únoru varoval Evropu, aby nezacházela s Amerikou jako s "hlupákem". Francouzský prezident Emmanuel Macron při svém pátečním projevu v Singapuru uvedl, že Hegseth měl pravdu, když žádal Evropu, aby zvýšila výdaje na obranu.

Výdaje na zbraně a výzkum v některých asijských zemích prudce rostou, protože země reagují na zhoršující se bezpečnostní situaci rozšiřováním svých vnějších průmyslových partnerství a zároveň se snaží posílit vlastní obranný průmysl, vyplývá ze studie IISS. Výdaje rostou, přestože tyto země loni vynaložily na obranu v průměru 1,5 procenta HDP, což je číslo, které se v posledním desetiletí drží na zhruba konstantní úrovni.

Hegseth ve svém projevu navrhl, aby se spojenci v Evropě soustředili na bezpečnost na evropském kontinentu, aby se Washington mohl soustředit na hrozbu, kterou představuje Čína v indo-pacifickém regionu, a aby se více zapojila Asie.

Trump od svého lednového nástupu do úřadu vede s Čínou tvrdou obchodní válku a snaží se omezit její přístup k důležitým technologiím umělé inteligence. Prohloubil také bezpečnost vazby se spojenci, jako jsou Filipíny, které se zapojily do eskalujících územních sporů s Pekingem, připomněla agentura Reuters.

Zdroj: Reuters, ČTK, AFP

Čtěte více

• Ministr: Francii letos čeká nejhorší recese od roku 1945
  Francouzské hospodářství letos čeká nejhorší recese od skončení druhé světové války, odhaduje francouzský ministr financí Bruno Le Maire. Propad hrubého domácího produktu (HDP) by mohl přesáhnout 2,2 procenta, řekl dnes ministr na slyšení v komisi pro ekonomické záležitosti francouzského Senátu.
• Ministr: Francouzská ekonomika bude na předpandemické úrovni v 1. pololetí 2022
  Hospodářská aktivita Francie se vrátí na úroveň před pandemií v prvním pololetí příštího roku. Řekl to dnes francouzský ministr financí Bruno Le Maire. Potvrdil zároveň, že druhá největší ekonomika Evropské unie letos vzroste o pět procent.
• Ministr: Francouzská ekonomika po zrušení omezení rychle poroste
  Francouzská ekonomika se po zrušení protikoronavirových omezení rychle vzpamatuje a mohla by touto svou schopností překvapit zbytek eurozóny. Televizní stanici France 2 to dnes řekl francouzský ministr financí Bruno Le Maire. Guvernér francouzské centrální banky François Villeroy de Galhau pak dnes v rozhlasové stanici Franceinfo uvedl, že ekonomika by letos měla přidat pět procent, což by znamenalo nejprudší oživení za 50 let.
• Ministr hospodářství SRN snížil odhad růstu letošního HDP na 2,6 procenta
  Růst německého hospodářství bude v letošním roce pomalejší, než se očekávalo, činit bude 2,6 místo předpokládaných 3,5 procenta. Na dnešní tiskové konferenci to prohlásil německý ministr hospodářství Peter Altmaier. Zároveň řekl, že v nadcházejícím roce počítá s výraznějším oživením, a to ve výši 4,1 procenta. Doposud ministerstvo hospodářství počítalo pro rok 2022 s růstem hrubého domácího produktu (HDP) o 3,6 procenta.
• Ministr: Irsko podpoří dohodu o globální dani, pokud zohlední jeho připomínky
  Irsko podpoří dohodu o globální dani, pokud se zohlední jeho připomínky. Ministr financí Paschal Donohoe to řekl irské stanici RTE. Země dosud těžila ze své nízké podnikové daně, která nalákala mnoho nadnárodních společností, aby si vytvořily své evropské centrály právě v Irsku. Odmítala se proto připojit k dohodě o globální korporátní dani, jak ji navrhuje Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) a kterou už podepsalo přes 130 zemí.
• Ministr: Maďarská ekonomika ve 3Q téměř nerostla
  Růst maďarské ekonomiky se ve třetím čtvrtletí v meziročním srovnání blíží nule, varoval dnes maďarský ministr hospodářství Márton Nagy. Zdůvodnil to stagnací ekonomiky v Německu, které je pro Maďarsko největším exportním trhem. Podle agentury Bloomberg se tak ukazuje, že hospodářský pokles Maďarska je hlubší, než se předpokládalo. Nagy zopakoval, že vláda příští rok odhaduje růst ekonomiky na tři až čtyři procenta, což je podle něj konzervativní odhad.
• Ministr: Maďarsko se plánuje stát členem Euroasijské rozvojové banky
  Maďarsko se plánuje stát členem Euroasijské rozvojové banky (EDB). Na facebooku to dnes napsal maďarský ministr zahraniční Péter Szijjártó, který je na návštěvě Kazachstánu. Země by se tak stala prvním členským státem Evropské unie, který by se připojil k této organizaci, která sídlí v Moskvě a kterou tvoří Rusko s dalšími pěti bývalými státy Sovětského svazu. Podle ministra tak Budapešť získá nové zdroje financování pro aktivity svých firem v Asii. Krok je součástí snahy vlády Viktora Orbána posílit východní vazby a vztahy s Čínou, uvedla agentura Reuters.
• Ministr: Německá ekonomika může klesnout víc než v roce 2009
  Německá ekonomika by kvůli krizi způsobené šířením koronaviru letos mohla vykázat ještě hlubší propad než v letech 2008 a 2009, tedy za minulé finanční krize. Řekl to dnes německý ministr hospodářství Peter Altmaier. Před jedenácti lety německé hospodářství zaznamenalo propad o 5,7 procenta.
• Ministr: Německo dosáhne stavu před krizí ve druhé půli roku 2022
  Německá ekonomika by měla dosáhnout předkrizové úrovně ve druhé polovině roku 2022. Dnes to jako svůj cíl označil německý ministr hospodářství Peter Altmaier.
• Ministr: Německo se nemůže rychle odpojit od ruských energetických surovin
  Německo se nemůže naráz odpojit od ruských energetických surovin, na snížení závislosti potřebuje týdny a měsíce, jedině tak předejde těžkým hospodářským škodám se stovkami tisíc nezaměstnaných. V nočním pořadu televize ZDF to prohlásil německý ministr hospodářství Robert Habeck. Poznamenal, že ruská invaze na Ukrajinu je upozorněním, aby Německo co nejrychleji přešlo na obnovitelné zdroje energie a definitivně se zbavilo fosilních paliv.
• Ministr: Opatření proti koronaviru už Francii stála 450 mld. eur
  Opatření na ochranu ekonomiky před dopady koronavirové krize už Francii stála 450 miliard eur (12,3 bilionu Kč), což odpovídá 20 procentům hrubého domácího produktu (HDP) země. Televizi BFM to dnes řekl ministr financí Bruno Le Maire. Zároveň se vyslovil pro odklad letních výprodejů jako pomoc obchodníkům, kteří byli řadu týdnů bez tržeb.
• Ministr Oreškin: Dohoda s OPEC poškozuje ruskou ekonomiku
  Hospodářský růst Ruska byl v říjnu negativně ovlivněn dohodou předních producentů ropy o omezování těžby. Prohlásil to dnes ruský ministr pro hospodářský rozvoj Maxim Oreškin. Z úst vysokého ruského politika zaznělo takové hodnocení dohody poprvé, napsala agentura Reuters.
• Ministr: Propad HDP Itálie může být horší než avizovaných osm procent
  Letošní propad hrubého domácího produktu (HDP) Itálie může být výraznější než osm procent, jak v současnosti předpokládá vláda. Na fóru organizovaném bankou Goldman Sachs to dnes podle agentury Reuters řekl italský ministr financí Roberto Gualtieri.
• Ministr: Rozpočtový deficit Ruska se letos může prohloubit na 2,5 procenta HDP
  Rozpočtový deficit Ruska se v letošním roce může prohloubit na 2,5 procenta z loňských 2,3 procenta hrubého domácího produktu (HDP). V rozhovoru, který dnes publikoval web Argumety i fakty, to řekl ministr financí Anton Siluanov. Moskva se potýká s vysokými náklady na válku na Ukrajině, takže díra ve veřejném rozpočtu může být nakonec větší, než vláda plánovala, uvedla agentura Reuters.
• Ministr: Rozpočtový deficit Ruska za letošek bude kolem 1,5 procenta HDP
  Rozpočtový deficit Ruska za letošní rok by měl být kolem 1,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP), tedy 2,9 bilionu rublů (704 miliard Kč). Dnes to podle agentury Reuters řekl v ruské státní televizi ministr financí Anton Siluanov. Dodal, že výdaje i příjmy byly nakonec vyšší, než se předpokládalo, ale saldo zůstalo stejné, jak se odhadovalo.
• Ministr: Ruská ekonomika bude na úrovni před krizí do roka
  Ruská ekonomika, kterou v letošním roce ničí nízké ceny ropy a dopady šíření pandemie nemoci covid-19, se vrátí na úroveň před krizí do třetího čtvrtletí příštího roku. Řekl to dnes ministr hospodářství Maxim Rešetnikov. Propad hrubého domácího produktu (HDP) pak letos odhaduje na 3,9 procenta. Ceny ropy, které na jaře prudce klesly, by se podle něj měly postupně zotavit.
• Ministr: Rusko může kvůli levné ropě přijít o tři biliony rublů
  Vzhledem k propadu cen ropy na světových trzích by příjmy ruského rozpočtu z prodeje ropy a plynu letos mohly být nižší asi o tři biliony rublů (951 miliard Kč). Odhadl to dnes ministr financí Anton Siluanov. Podle něj ale země má dostatek rezerv, aby výpadek pokryla.
• Ministr: Rusko odstraní dolarová aktiva ze svého státního investičního fondu
  Rusko zcela odstraní dolarová aktiva ze svého státního investičního fondu a naopak posílí v něm podíl eura, čínského jüanu a zlata. Na okraj mezinárodního ekonomického fóra v Petrohradu to dnes řekl ministr financí Anton Siluanov. Změny, které počítají i s nižším zastoupením britské libry, podle něj nastanou do měsíce.
• Ministr: Rusko směřuje k deflaci, problémem je slabá poptávka i silný rubl
  Rusko se v červnu patrně ocitne v deflaci, řekl dnes ministr hospodářství Maxim Rešetnikov. Spotřebitelé mají tendenci šetřit a nechtějí utrácet, poptávka je teď velmi nízká. Země také musí zvýšit dovoz, problém pro ni teď představuje zejména příliš silný rubl, dodal ministr.
• Ministr Schäuble varuje před další krizí
  Odcházející německý ministr financí Wolfgang Schäuble varuje před další finanční krizí. V dnes zveřejněném rozhovoru s Financial Times vidí riziko v rostoucím globálním zadlužení a růstu likvidity. "Nové bubliny" by prý mohly vyvolat biliony dolarů, které do ekonomiky pumpují centrální banky. Obává se také možné nestability v eurozóně ohrožované nesplácenými bankovní úvěry.