Hlavní body dojednané dohody o vystoupení Británie z EU

Premiéři a prezidenti 27 zemí Evropské unie dnes podpořili návrh dohody o odchodu Británie z EU i politickou deklaraci o budoucích vztazích. Dohoda na 585 stranách upravuje okolnosti samotného brexitu, týká se například udržení práv občanů EU v Británii po britském odchodu z evropského bloku či vyrovnání britských finančních závazků vůči unii.

O dohodě bude nyní jednat europarlament, zřejmě v lednu, a po jeho souhlasu se očekává, že dokument oficiálně potvrdí Rada EU, tedy členské země bloku. Na britské straně už s textem souhlasila - byť za cenu několika rezignací - vláda. Premiérku Theresu Mayovou ale ještě čeká složitý úkol: prosadit dohodu ve skepticky naladěném britském parlamentu.

Dohoda řeší podmínky britského odchodu z EU k 29. březnu 2019 a zajišťuje, že se tak stane spořádaným způsobem. Dává tedy právní jistotu firmám i občanům na obou stranách kanálu La Manche. Nezabývá se ale do hloubky vztahy EU a Británie v dalších letech. Ty nastiňuje souběžně dojednávaný politický protokol, který se stane základem budoucích smluv o spolupráci v několika oblastech, od hospodářství přes školství po diplomacii, obranu či bezpečnost. Kromě jiného také řeší přechodné období po brexitu do roku 2020. Přechodné období je možné po souhlasu obou stran o rok či dva prodloužit.

Celkem 585 stran textu "rozvodové smlouvy" s několika protokoly a přílohami řeší konkrétní otázky, které umožní co nejhladší rozvázání vztahů po 45 letech britské integrace v unii. Popisován je mimo jiné způsob vypořádání britských závazků vůči evropskému bloku a definovány jsou některé závazky do budoucna.

Klíčovým bodem - také pro řadu českých občanů v Británii - je závazek ochrany stávající podoby práv více než tří milionů lidí z jiných zemí unie na ostrovech a asi milionu Britů, kteří se rozhodli žít jinde v unii. Stejná pravidla mají platit také pro ty, kdo se přes La Manche přestěhují v době trvání přechodného období.

Dohoda také chrání práva rodinných příslušníků a dětí. Zajišťovat má to, že bude možné do Spojeného království přicestovat, žít, pracovat či studovat za stejných podmínek jako před brexitem a také v Británii žádat o trvalé bydliště podle stávajících pravidel. Analogicky mají dál pro tyto lidi platit pravidla ohledně zaměstnávání a ti, kdo do podmínek smlouvy spadají - tedy už v Británii žijí, či se do ní přesunou v přechodném období - budou mít právo na zdravotní péči, penzi a další sociální příspěvky za stejných podmínek jako nyní.

Na žádost britské strany je součástí dohody přechodné období, které skončí na konci roku 2020. Strany se nakonec dohodly na možnosti toto období jednou prodloužit, pokud se na tom společně dohodnou. Po dobu přechodného období, které dává přinejmenším 20 měsíců času na dojednání dohod upravujících budoucí vzájemné vztahy, už nebude Británie členem unie, prakticky se ale pro firmy a občany nic nezmění. Země však odejde z politických institucí EU, nebude se už tedy podílet na rozhodování o budoucnosti bloku.

Vyjednavači také úspěšně vyřešili problém vyrovnání britských finančních závazků vůči EU. Británie zaplatí všechno, co má zaplatit ve stávajícím finančním rámci do konce roku 2020, pro žádnou z ostatních 27 zemí EU tak brexit samotný nebude znamenat vyšší finanční náklady či finanční ztrátu. Některé britské závazky jsou ale dlouhodobější, například podíl na společných zárukách za poskytnuté půjčky. Británie také splní své závazky vůči svěřeneckým fondům a finančním nástrojům sloužícím například na pomoc africkým zemím či syrským uprchlíkům v Turecku.

Dohoda řeší praktické otázky související s koncem Británie v EU, například zajišťuje pokračování hladkého převozu zboží ve chvíli, kdy země z unie odejde. Znamená to, že by neměly být narušeny například dodavatelské vazby.

Britská strana se po dlouhých rozhovorech zavázala svými zákony uznat a chránit více než 3000 evropských tzv. "geografických chráněných označení", tedy konkrétních kvalitních potravinářských výrobků z určitých míst. V Česku se to týká například karlovarských oplatek, valašských frgálů, olomouckých tvarůžků nebo piva.

Shoda byla také nalezena ohledně způsobu, jak řešit rozpory okolo aplikace smlouvy, která nakonec bude základním právním dokumentem pro vztahy EU a Británie. Problém bude nejprve posuzovat ustavený společný výbor, a pokud v něm nebude nalezena dohoda, bude následovat arbitráž. V případě, že se bude jednat o otázku související s unijním právem, bude přihlížet k rozhodnutí unijního soudu. Výsledek arbitráže bude pro obě strany závazný.

Dohoda řeší i otázku stávající soudní spolupráce, administrativních procedur či otevřených veřejných zakázek.

Stanoví také například, že Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) bude moci ještě čtyři roky po konci přechodného období otevírat nová vyšetřování případů, které se staly před brexitem či za přechodného období.

Klíčovou otázkou, která v posledních měsících dojednání dohody výrazně zpomalila, bylo nalezení způsobu, jak zajistit praktickou neexistenci standardní vnější hranice EU mezi Irskem a britským Severním Irskem. Hladký pohyb přes hranici má klíčový význam pro tamní mírový proces.

Věc nakonec řeší speciální protokol, který popisuje právně závaznou "pojistku". Ta by měla po konci přechodného období začít platit "pokud a když" se do té doby nepodaří oběma stranám v rámci diskusí o budoucí podobě vzájemných vztahů dojednat jiné řešení problému.

Obě strany se přitom zavázaly pokusit se nově věc domluvit do 1. července 2020. Právě v té chvíli se také mohou začít bavit o možnosti získat více času tím, že jednou prodlouží končící přechodné období.

Na ukončení platnosti domluvy se musí dohodnout obě strany, žádná nemůže protokol vypovědět sama.

Protokol předpokládá, že po konci přechodného období a do chvíle "náběhu" zatím nenalezeného nového řešení, vznikne z EU a Británie společný celní prostor.

Severní Irsko tak zůstane součástí stejného celního prostoru jako zbytek Spojeného království a při přesunu zboží nebudou potřeba žádná dodatečná cla, kvóty či kontroly a hranice bude volně prostupná.

Obě strany se dohodly na řadě opatření, která zaručují mezi EU a britskou stranou "rovné hřiště" pro obchodní soutěž, Británie tak bude uznávat některá unijní pravidla například ohledně pracovního práva, ochrany životního prostředí či zdanění.

Součástí dohody naopak nejsou pro britskou stranu důležité otázky rybolovu, ty mají být řešeny až v následné smlouvě o budoucích vztazích.

V Severním Irsku má platit unijní celní kodex, což zajistí, že severoirské firmy nebudou mít překážky při umísťování zboží na unijní jednotný trh.

Británie zůstane ve vztahu k Severnímu Irsku vázána pravidly EU, která souvisí s unijním jednotným trhem a nelze se jim při odstranění standardní hranice vyhnout. Jde o legislativu týkající se zboží, sanitárních a fytosanitárních pravidel, pravidel pro zemědělské produkty, daň z přidané hodnoty u zboží a unijní pravidla pro státní soutěž.

Smlouva také řeší otázky související s britskými základnami na Kypru a s Gibraltarem. Španělé v minulých dnech na poslední chvíli zdramatizovali přípravu dnešního summitu požadavkem jasné garance toho, že jakékoliv budoucí dohody týkající se Gibraltaru budou dojednávány přímo mezi Madridem a Londýnem.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Historický vývoj české koruny
  Ceny zboží a služeb se v ČR od vzniku země v roce 1993 téměř ztrojnásobily, zatímco kurz české koruny posílil za tu dobu zhruba o čtvrtinu. Vyplývá to z analýzy Raiffeisenbank.
• Historie antivirových firem NortonLifeLock i Avast se začala psát v 80. letech
  Vizitka firmy Gen Digital a jejích předchůdců Avast a NortonLifeLock (v USA se dnes začne obchodovat s akciemi Gen Digital):
• Historie patentů sahá až do 15. století
  Výběr informací o ochraně duševního vlastnictví (před 550 lety, 19. března 1474 byl vyhlášen zákon na ochranu vynálezů v italských Benátkách, který je označován za první patentový zákon na světě):
• HK: Ekonomika ČR bude letos stagnovat, v příštím roce stoupne o dvě procenta
  Česká ekonomika bude v letošním roce stagnovat, v příštím roce stoupne o dvě procenta. Mzdy by se reálně mohly začít zvedat už ve druhé polovině tohoto roku. Roční míra inflace dosáhne letos 10,8 procenta, v roce 2024 klesne na 3,3 procenta. Vyplývá to z aktuální prognózy Hospodářské komory ČR (HK ČR), kterou dnes na tiskové konferenci představil její prezident Zdeněk Zajíček.
• HK: Zpevňování koruny je spíše přechodným jevem, kurz vidíme na slabší úrovni
  Aktuální zpevňování české koruny je spíše přechodným jevem, v delším časovém výhledu je její kurz na slabší úrovni, řekl dnes ČTK mluvčí Hospodářské komory ČR Miroslav Diro. V národohospodářské prognóze podle něj počítá komora s hodnotami bližšími 25 korunám za euro. Koruna ve čtvrtek uzavřela obchodování s kurzem 23,69 Kč/EUR, vůči euru tak byla nejsilnější za posledních 14,5 roku. Dnes je o několik haléřů slabší.
• Hlava a ramena na EUR/NZD
  Měnový pár EUR/NZD při pohledu na denní graf před několika dny prolomil směrem dolů rostoucí trendovou linii z června, kterou následně otestoval (pullback - nyní rezistence), čímž zároveň utvořil pravé rameno formace hlavy a ramen. Aby byla tato formace platná, musí nejprve dojít k jasnému proražení linie neckline směrem dolů. Uvidíme tento scénář s dalším možným oslabením směrem k hladině supportu 1,6620?
• Hlava a ramena na EUR/USD
  Měnový pár EUR/USD při pohledu na 4hodinový graf utváří formaci hlava a ramena, kde aktuálně dochází k prolomení linie neckline této formace směrem dolů. V případě, že toto prolomení bude platné, bude patná také zmíněná formace a EUR/USD by mohl pokračovat v poklesu směrem k psychologické hladině 1,1500. Uvidíme tento scénář?
• Hlava a ramena na indexu amerického dolaru
  Index amerického dolaru (US DOLLAR) testuje kvalitu supportu v zóně 10129-43 a zdá se...
• Hlavní akciový index v Šanghaji je na téměř čtyřletém minimu
  Hlavní index šanghajské burzy Shanghai Composite se dnes propadl na nejnižší úroveň za téměř čtyři roky. Podle analytiků jde o reakci na zprávy, že prezident USA Donald Trump se chystá v nejbližších dnech oznámit nová cla na dovoz čínského zboží v hodnotě 200 miliard USD (4,4 bilionu Kč) ročně. Index klesl o 1,11 procenta na 2651,79 bodu, což je nejnižší hodnota od 27. listopadu 2014.
• Hlavní body a výsledky ze summitu EU
  V Bruselu dnes skončil summit EU, který byl dopředu označován za jeden z klíčových okamžiků...
• Hlavní ekonom ECB vyzval Německo k hospodářským reformám
  Německo je příliš závislé na exportní poptávce a mělo by využít současných příznivých podmínek ke zreformování své ekonomiky. V rozhovoru s francouzským listem L'Opinion to řekl hlavní ekonom Evropské centrální banky (ECB) Peter Praet. Německo podle něj vykazuje anomálně vysoké obchodní přebytky a mělo by se zaměřit na rozvoj vnitřního trhu, a to například prostřednictvím vyšších mezd, vyšších investic či nižších daní.
• Hlavní ekonomická data jsou dnes z USA
  Dnes budou Spojené státy reportovat o počtu zahájených staveb a stavebních povoleních, zveřejněn bude rovněž...
• Hlavní ekonomka Světové banky pochybuje, že se lze vyhnout globální recesi
  Hlavní ekonomka Světové banky (SB) Carmen Reinhartová pochybuje, že se americké a světové ekonomice podaří vyhnout recesi, vzhledem k prudkému růstu inflace a úrokových sazeb a také vzhledem ke zpomalení tempa růstu v Číně. Snížit inflaci a zároveň zajistit ekonomice takzvané hladké přistání je z historického hlediska těžký úkol a riziko recese je v současné době jednoznačně žhavým tématem. Reinhartová to řekla v rozhovoru s agenturou Reuters.
• Hlavní ekonom SB se obává období nízkého růstu a vysoké inflace
  Nový hlavní ekonom Světové banky (SB) Indermit Gill se obává všeobecné stagflace v globální ekonomice, tedy období nízkého hospodářského růstu doprovázeného vysokou inflací. Válka na Ukrajině a její dopady výrazně změnily výhled globální ekonomiky a SB již snížila své prognózy pro tři čtvrtiny zemí.
• Hlavní index evropských akcií je na rekordu, pomáhá předpoklad nižších úroků
  Akcie na burzách v Evropě dnes pokračovaly v růstu a jejich hlavní index uzavřel na rekordu. K zájmu o akcie přispívá zejména očekávání, že základní úrokové sazby v západních zemích budou v letošním roce klesat. Jako první z klíčových centrálních bank dnes přistoupila ke snížení úroků překvapivě ta švýcarská, zatímco britská centrální banka zatím ponechala úroky beze změny. Dařilo se především akciím technologických společností a těžařům.
• Hlavní index francouzských akcií překonal předchozí rekord z roku 2000
  Hlavní index francouzských akcií CAC 40 včera uzavřel na rekordní hodnotě 6927,03 bodu. Překonal tak předchozí závěrečný rekord ze září 2000. Indexu pomáhá růst poptávky po luxusním zboží a oživení energetických a bankovních akcií, uvedla agentura Bloomberg.
• Hlavní index japonských akcií má za sebou nejlepší leden od roku 1998
  Hlavní index tokijské burzy Nikkei 225 má za sebou nejlepší leden za 26 let. Od začátku roku zpevnil o devět procent a dnešní obchodování uzavřel na 36.286,71 bodu. Akcie v Číně a v Hongkongu naopak dál oslabovaly, zatímco australské akcie jsou na rekordu, ukazují burzovní statistiky.
• Hlavní index japonských akcií Nikkei 225 se dostal na maximum za 34 let
  Hlavní index tokijské burzy Nikkei 225 dnes prudce vzrostl a přechodně se dostal nad 38.000 bodů, maximum za 34 let. K růstu indexu přispěl mimo jiné fakt, že společnost Tokyo Electron zvýšila roční výhled tržeb i zisku. Index nakonec část zisků smazal a den uzavřel růstem o 2,89 procenta na hodnotě 37.963,97 bodu. Je tak nejvýše od roku 1990.
• Hlavní index japonských akcií uzavřel na nejvyšší úrovni za více než 30 let
  Japonské akcie uzavřely dnešní obchodování podle svého hlavního indexu na nejvyšší úrovni za více než tři desetiletí, k jejich růstu velkou měrou přispěly technologické podniky. Hlavní index tokijské burzy Nikkei 225 vzrostl o 2,01 procenta na 34.441,72 bodu. To představuje nejvyšší závěrečnou hodnotu od února 1990. Hranici 34.000 bodů index překonal poprvé od března 1990, vyplývá z burzovních statistik.
• Hlavní index ruských akcií klesl nejníže od začátku invaze na Ukrajinu
  Ruské akcie po zahájení dnešního obchodování prudce klesly, hlavní index odepisoval až deset procent. Nacházel se tak nejníže od únorového zahájení invaze ruských vojsk na Ukrajinu. K propadu cen podle analytiků přispívá napětí v mnoha ruských regionech kvůli částečné mobilizaci.