Zajímavosti ze světa finančních trhů

Moc spokojeni tedy nejsou. Od jeho nástupu do úřadu aprooval rating, tedy nějaké procento lidí, kteří schvalují jeho kroky, výrazně klesá a je nižší než jeho aprooval při prvním období, ale také výrazně nižší než měl Biden či Obama ve stejné době. Bezprecedentní je i rychlost padu - to vše ukazuje tento obrazek.

Jak lidé vnímají miliardáře?

Aktuální průzkum z února z USA o tom, jaký pohled mají lidé na miliardáře. Nejoblíbenějším z nich je Warren Buffett, na kterého má pozitivní názor 52 % lidí, 26 % lidí má negativní názor a 18 % lidí o něm neslyšelo.

Tentokrát je propad trhů jiny. Nebo ne?

Při propadu trhů máme vždy pocit, že je to v něčem jiném. Jednou to byla evropská dluhová krize, jednou Brexit, jednou Covid, pak nejvyšší inflace za dekády a nyní obchodní válka. Události jsou vždy jiné, panika stejná a vždy se ozývají hlasy, které tvrdí, že "This time is different". Výsledkem v praxi však je, že se americké akcie dosud vždy ze všech problémů spíše či později zapamatovaly a trhy dosáhly nových maxim.

Porodnost klesá snad vsadě v západním světě. Výjimkou nejsou ani USA, které se relativně dlouho držely na vyšších úrovních, alespoň tedy na 2,1 dítěte na ženu, což je hodnota potřebná pro udržení populace. Už i oni jsou ale už jen na 1,6 dítěte a porodnost tedy klesá už i tam.

Tak, Berkshire Hathaway bude mít zřejmě od nového roku nového CEO, Grega Abela. Není žádná novinka, že Abel bude nástupce, přesto to ale bude konec jedné ery a konec nejdéle sloužícího CEO z firem z S&P 500.

Jak by se dařilo Berkshire, pokud by Ted nebo Todd Buffetta nepřesvědčili, aby koupil Apple? O dost horší než to bylo s Applem.

Jaký je dopad poplatků na finalní hodnotu investice? Velmi velky. Pokud byste v roce 2002 investovali 100 000 do světového indexu MSCI World, tak byste po 20 letech měli s 0,3 % ročním poplatkem (dnes se s ETF umí investor dostat klidně už i na 0,05 % ročně) kolem 270 000. S 1,3% poplatkem byste však měli jen 220 000 as 2,3% ročním poplatkem (stale relativně standardní hodnota poplatků v bankách u akciových fondů ještě i dnes) byste měli jen 180 000. 2 procentní body rozdílu v ročním poplatku tedy stáhnou výnos ze 170 000 na 80 000, tedy o více než polovinu.

Americká vláda už platí na úrocích z vládního dluhu více, než dává na obranu. Současné deficity tomu moc nepomůžou.

Pěkný obrázek ukazuje, kolik let v rámci jednotlivých dekád překonaval Buffett výkonností v rámci Berkshire Hathaway index S&P 500. V průměru je to 7 let z 10.

Průměrný roční výnos indexu je 10,4 %, Berkshire 19,9 %, celkový výnos indexu 39 054 %, celkový výnos Berkshire 5 502 284 %.

Do první dvacítky nejbohatších žen světa se dostala i Renata Kellnerová z České republiky.

Která země dává nejvíce peněz na armádu a obranu? V nominálním vyjádření jsou to USA, které za loňský rok utratily 997 miliard. Na druhém místě Čína s 314 miliardami, třetí je Rusko se 149 miliardami. V poměru k HDP však nejvíce vynakládá Ukrajina, až 34 % HDP, druhy Izraele s 8,8 % a třetí je Alžírsko s 8 %.

Jak utrácejí peníze jednotlivě země? Téměř u všech tvoří sociální výdaje a výdaje na zdravotnictví asi polovinu z celkových výdajů. V rámci nich jsou ale dost velké rozdíly, například ve Fínsku či Německu tvoří sociální výdaje více než 40 %, zatímco například v USA je to o polovinu méně. Na druhé straně je zdravotnictví, kde je zase Amerika rekorderem. Na vzdělávání jde ve většině zemí 10 až 15 %, zcela výrazné rozdíly jsou pak při obraně.

Pokud by byly AirPods od Applu samostatná firma, která by prodávala jen tato sluchadla, její tržby by byly vyšší než celkové trzby Spotify, Airbnb či X a jen o trochu nižší než například trzby Adobe.

Investovat je třeba bez ohledu na to, kdo je v USA prezident. Pokud byste totiž investovali jen u vlády jedné či druhé strany, tak by byl celkový výnos mnohem menší, než kdybyste byli zainvestováni bez ohledu na prezidenta. Jak jednou řekl Warren Buffett, když mísíte politiku s investicními rozhodnutími, tak děláte chybu.

Proč mají poslední dekádu americké akcie výrazně vyšší výkonnost než zbytek světa? Je to díky technologickým akcím. Zisky Magnificent 7 (Apple, Microsoft, Nvidia, Amazon, Alphabet, Meta, Tesla) vzrostly za toto období asi o 550 % (modra). Akcie zbytku indexu S&P 500 (červená) a světových akcií bez USA (zluta) vzrostly za toto období jen o nějakých 50 %, do roku 2021 dokonce klesaly. Dlouhodobě je hlavním důvodem růstu akcií firem růst ziskovosti, teprve potom například růst marží či snižování jejich počtu v oběhu ve formě buybacků.