Chilská vláda odmítla vznik nového dolu na meď u rezervace vzácných tučňáků

Výbor chilské vlády dnes odmítl povolit vznik nového rozsáhlého dolu na železo a měď, který se měl nacházet u rezervace hostící vzácné tučňáky Humboldtovy. Informovala o tom agentura Reuters. Proti vzniku dolu byli ekologové, kteří se obávali nenapravitelných škod na životním prostředí. Společnost Andes Iron, která chtěla nový důl vybudovat, uvedla, že se proti rozhodnutí vlády odvolá.

Projekt v hodnotě 2,5 miliardy dolarů (56 miliard korun) měl vzniknout na severu Chile, nedaleko národní rezervace tučňáků Humboldtových, kde žije početná kolonie těchto nelétavých ptáků. Vedle samotného povrchového dolu měla podle projektu v oblasti vzniknout zařízení na zpracování rudy a přístav pro přepravu.

Podle ministryně životního prostředí Maisy Rojasové vládní komise vzala v potaz všechny okolnosti, které bylo nutné prozkoumat. "Přístav byl (v projektu) umístěn v místě, které má naprosto jedinečnou ekologickou hodnotu," uvedla ministryně a dodala, že pro rozhodnutí orgánu existovaly silné důvody.

Rozhodnutí vlády odmítla společnost Andes Iron, která projekt nového dolu připravila. Podle ní splňoval všechny vládní požadavky. Proti rozhodnutí se odvolá k soudu.

Vznik nového dolu a dalších zařízeních kritizovaly ekologické organizace, které zaslaly otevřený dopis chilskému prezidentovi Gabrielu Boricovi. Podle nich je zamýšlený důl Dominga "neslučitelný se životním prostředím a s udržitelnými pracovními místy, která v oblasti již existují". Samotný Boric vznik dolu rovněž odmítal.

Projekt podporovali někteří místní obyvatelé, kteří v něm viděli příležitost, jak zlepšit hospodářské podmínky v oblasti, jež patří k nejchudším v Chile. Pravicový senátor Matías Walker vyzval levicovou vládu, aby oblasti za "obrovskou ztrátu" poskytla kompenzace.

Dolem Dominga se chilské úřady zabývají od roku 2017. Tehdy vláda vedená prezidentkou Michelle Bacheletovou vznik dolu rovněž odmítla, firma ale uspěla s odvoláním u soudu. Ten nařídil kabinetu se projektem znovu zabývat a rozhodnutí podpořit silnějšími argumenty.

Podle agentury Reuters se důl Dominga stal symbolem obtíží, kterým v Chile při vydávání povolení čelí větší důlní projekty. Podnikatelé a konzervativní politici se domnívají, že za to může příliš velká role, kterou v řízení hrají politici. Ministr hospodářství Nicolás Grau dnes řekl, že se neobává negativních dopadů rozhodnutí na zahraniční investice v zemi, která patří k předním světovým producentům mědi.

Zdroj: Reuters, ČTK, Andes Iron

Čtěte více

• CHF/JPY je v nákupní oblasti
  Měnový pár CHF/JPY se na denním grafu momentálně přiblížil k supportu rostoucího trendového kanálu kolem hladiny 163,67, což je oblast, která zároveň koresponduje s úrovní standartního Pivot Pointu S2. Najdou kolem současných úrovní znovu sílu býci a bude dále pokračovat rostoucí trend? Nebo naopak dojde k průrazu vyznačeného kanálu a poklesu k nižším hodnotám?
• CHF/JPY poblíž historických maxim, jak budou reagovat medvědi?
  Měnový pár CHF/JPY na 4hodinovém grafu testuje klíčovou rezistenci kolem psychologické hladiny 171,00, která je zároveň hladina historických maxim. Dočkáme se tedy odrazu od zmíněné rezistence a změny trendu nebo naopak dojde k průrazu směrem vzhůru a vytvoření nových historických maxim? Nicméně, indikátor Stochastic již signalizuje překoupené podmínky, další růst tak může být limitován.
• CHF/JPY se obchoduje uvnitř trojúhelníku
  Měnový pár CHF/JPY se na 4hodinovém grafu obchoduje uvnitř symetrického trojúhelníku a obchodníci nyní vyčkávají na průraz jeho supportu či rezistence. Rezistence tohoto trojúhelníku zároveň koresponduje s psychologickou hladinou 114,00. Jasnější směr měnového páru by mohl následovat po zítřejších inflačních datech z Japonska nebo po zasedání japonské centrální banky (Bank of Japan), které se koná příští týden. Jakým směrem se nakonec CHF/JPY vydá?
• CHF/JPY se přibližuje do prodejní oblasti
  Měnový pár CHF/JPY se na 15minutovém grafu přibližuje ke klíčové rezistenci kolem hladiny 167,30. Dočkáme se posílení ke zmíněné rezistenci a následného odrazu zpět k nižším hodnotám nebo naopak dojde k průrazu směrem vzhůru a posílíme na vyšší úrovně?
• CHF/JPY se přibližuje ke klíčové konfluenční oblasti, vyplatí se nyní nakoupit?
  Měnový pár CHF/JPY se na 4hodinovém grafu postupně vrací zpět směrem k již dříve prolomené oblasti rezistence (throwback – nyní support) rostoucího trojúhelníku, která zároveň koresponduje s úrovní 50 % Fibonacciho retracementu a také s úrovní standartního Pivot Pointu S1. Najdou tak kolem současných úrovní znovu sílu býci a posílíme zpět směrem k předchozím swingovým maximům?
• CHF/JPY utváří divergenci na klíčové rezistenci
  Měnový pár CHF/JPY při pohledu na denní graf aktuálně testuje oblast rezistence 115,00 - 116,00. Mezi cenou tohoto měnového páru a indikátorem Stochastic se utvořila standartní medvědí divergence, což značí možnou vyčerpanost býků. Dočkáme se odražení zpět k nižším úrovním?
• CHF/JPY vytváří dvojitý vrchol, medvědi připravují pozice
  Měnový pár CHF/JPY na 4hodinovém grafu nyní vytváří formaci dvojitý vrchol. Aby však byla tato formace platná, je zapotřebí jasného prolomení oblasti neckline směrem dolů. Dočkáme se prolomení zmiňované oblasti neckline a změny krátkodobého trendu? Nebo kolem současných úrovní najdou znovu sílu býci a posílíme zpět směrem k předchozím swingovým maximům?
• CHF zůstává v dlouhodobém i krátkodobém kanále
  Švýcarský frank stále zůstává v dlouhodobém i krátkodobém kanále.
• Chicagská opční burza CBOE začne obchodovat s několika bitcoinovými ETF
  Chicagská opční burza CBOE, která je největší svého druhu na světě, bude od čtvrtka obchodovat s několika spotovými bitcoinovými fondy (ETF). Oznámila to dnes na svém webu. Americká Komise pro cenné papíry a burzy (SEC) se k věci zatím nevyjádřila. Trh očekává, že tento regulační orgán v blízké době schválí několik žádostí o spuštění ETF na spotový bitcoin. Mluvčí CBOE uvedl, že burza stále čeká na schválení bitcoinových ETF ze strany SEC.
• Chile postihl velký výpadek proudu
  Chile včera postihl nezvyklý výpadek elektrického proudu, který zasáhl téměř celé území rozlehlého jihoamerického státu včetně metropole Santiaga či doly na těžbu mědi, která je klíčovým vývozním artiklem. Bez proudu se ocitl více než milion odběratelů. Ministryně vnitra Carolina Toháová vyloučila, že by za výpadkem stál kybernetický útok, a uvedla, že se situace začne vracet k normálu během několika hodin, informoval web listu El Mercurio.
• China Mobile chystá největší nabídku akcií v Číně za posledních deset let
  Čínská společnost China Mobile chce prodejem akcií v Šanghaji získat až 56 miliard jüanů (zhruba 196 miliard Kč). Byla by to největší primární veřejná nabídka akcií (IPO) v Číně za posledních deset let. China Mobile je podle počtu klientů největším mobilním operátorem na světě, před rokem ale musela kvůli novým pravidlům zavedeným na popud tehdejšího prezidenta Donalda Trumpa odejít z Newyorské akciové burzy (NYSE).
• Chladná zima v Německu může rychle vyčerpat zásoby plynu, upozornil svaz INES
  Německo nebude mít v létě problémy s rychlým naplněním plynových zásobníků, v případě chladné zimy ale může rezervy rychle vyčerpat, což může vést k nedostatku této klíčové energetické suroviny. Dnes to na tiskové konferenci prohlásil šéf německého svazu provozovatelů zásobníků plynu a vodíku INES Sebastian Bleschke. Zároveň varoval, že dodržení zákonného limitu mít k 1. únoru zásobníky plné nejméně ze 40 procent může být problematické, i když bude teplotně normální zima.
• Chorvatská ekonomika ve druhém čtvrtletí vzrostla o rekordních 16,1 procenta
  Hrubý domácí produkt Chorvatska stoupl ve druhém čtvrtletí meziročně o rekordních 16,1 procenta. V předchozích čtyřech čtvrtletích přitom ekonomika kvůli koronavirové krizi klesla. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil chorvatský statistický úřad.
• Chorvatsko a Bulharsko mohou mít po dvou letech euro
  Chorvatsko a Bulharsko byly přijaty do takzvané čekárny na euro, tedy do mechanismu směnných kurzů označovaného jako ERM-2. Oznámila to dnes Evropská centrální banka (ECB). V příštích nejméně dvou letech budou muset obě tyto země udržovat kurz svých měn ve stanoveném pásmu vůči euru a nesmějí své měny devalvovat. Pak teprve mohou zavést euro a rozšířit počet členů eurozóny.
• Chorvatsko chce přijmout euro do osmi let
  Chorvatsko se během sedmi až osmi let chce stát členem eurozóny. K mechanismu směnných kurzů ERM-2, což je mechanismus, který před přijetím jednotné evropské měny zajišťuje měnovou stabilitu, se Záhřeb zamýšlí připojit ještě před svým předsednictvím EU v roce 2020. Oznámil to dnes chorvatský premiér Andrej Plenković.
• Chorvatsko chce přijmout euro nejpozději do začátku roku 2024
  Strategickým cílem Chorvatska je splnit nezbytná kritéria a přijmout euro do konce funkčního období následující vlády, respektive do roku 2024. Řekl to dnes chorvatský premiér Andrej Plenković. V červenci Chorvatsko formálně požádalo o vstup do mechanismu směnných kurzů ERM-2, který je předstupněm zavedení eura.
• Chorvatsko slaví vstup do schengenského prostoru a eurozóny
  V Chorvatsku se v souvislosti se vstupem země do schengenského prostoru volného pohybu symbolicky zvedly závory na některých hraničních přechodech za účasti politiků. Ministr financí a šéf centrální banky oslavili také vstup země do eurozóny, informovala chorvatská média.
• Chorvatsko vstupuje 1. ledna do schengenského prostoru a eurozóny
  Chorvatsko 1. ledna 2023 vstoupí do schengenského prostoru, díky čemuž se cesty Čechů do oblíbené prázdninové destinace obejdou bez hraničních kontrol. Současně Chorvatsko zavádí euro, které nahradí dosud používané kuny. Velká očekávání má ze vstupu do Schengenu a přijetí jednotné evropské měny cestovní ruch, na němž ekonomika čtyřmilionové země z velké části stojí.
• Chorvatsko vydá poprvé ve své historii dluhopisy přímo pro občany
  Chorvatsko vydá poprvé ve své historii státní dluhopisy přímo pro občany. Vláda si slibuje, že tak vybere jednu miliardu eur, píší chorvatská média. Od středy si Chorvati budou moct koupit dluhopis s dvouletou splatností s výnosem 3,25 procenta. Minimální investice je 500 eur (asi 12.000 Kč).
• Chorvatský parlament schválil zákon o zavedení eura jako oficiální měny
  Chorvatský parlament dnes podle očekávání schválil většinou hlasů zákon o zavedení eura jako oficiální měny v zemi. Podle chorvatských médií ve 151členném Saboru tento právní akt podpořilo 113 přítomných poslanců, 17 bylo proti a jeden se hlasování zdržel.