Přehled hlavních událostí kolem brexitu
Přehled hlavních událostí brexitu (podle eurokomisaře Maroše Šefčoviče se možnost prodloužení přechodného období pro rozhovory EU s Británií definitivně uzavřela):
24. června 2016 - V Británii v referendu o brexitu zvítězili odpůrci členství v EU poměrem 51,9 ku 48,1 procenta při volební účasti 72,2 procenta. Premiér David Cameron oznámil rezignaci.
13. července 2016 - Do čela vlády nastoupila Theresa Mayová.
29. března 2017 - Londýn oficiálně oznámil EU záměr z unie odejít na základě předchozí aktivace článku 50 (o vystoupení z EU) Lisabonské smlouvy. Odchod byl stanoven na 29. března 2019.
8. června 2017 - Mayová vypsala předčasné volby; konzervativci vyhráli, přišli ale o většinu v parlamentu.
9. července 2018 - Kvůli sporu ohledně tzv. plánu z Chequers premiérky Mayové, který chtěl zachovat více obchodních vazeb na EU, odstoupili ministr zahraničí Boris Johnson, ministr pro odchod z EU David Davis a jeho první náměstek Steve Baker.
14. listopadu 2018 - Vyjednavači obou stran se shodli na textu dohody včetně takzvané irské pojistky, a na znění doprovodné politické deklarace.
15. ledna 2019 - Britští poslanci poprvé odmítli dohodu o brexitu. Předseda labouristů Jeremy Corbyn podal návrh na vyslovení nedůvěry vládě, hlasování vláda ustála.
12. března 2019 - Dolní sněmovna i při druhém hlasování odmítla dohodu o odchodu Spojeného království z EU.
20. března 2019 - Premiérka Mayová dopisem požádala šéfa Evropské rady Donalda Tuska o odklad brexitu do 30. června.
21. března 2019 - Lídři 27 zemí EU nabídli odklad do 22. května, pokud britský parlament schválí dohodu vystoupení, jinak jen do 12. dubna.
29. března 2019 - Britští poslanci i napotřetí odmítli brexitovou dohodu.
5. dubna 2019 - Mayová znovu požádala EU o odklad brexitu do 30. června.
10. dubna 2019 - EU se Británií dohodla na dalším odkladu brexitu, a to až do 31. října.
24. května 2019 - Mayová oznámila, že 7. června skončí jako vůdkyně konzervativců.
23. července 2019 - Lídrem konzervativců zvolen Boris Johnson. O den později se stal premiérem a jmenoval nové ministry.
19. srpna 2019 - Johnson v dopise zaslaném Tuskovi irskou pojistku označil za nedemokratickou a vyzval, aby byla nahrazena závazkem, že před koncem pobrexitového přechodného období začnou platit "alternativní ujednání". Tusk i EK odmítli.
4. září 2019 - Poslanci Dolní sněmovny schválili návrh zákona, jehož cílem je zabránit brexitu bez dohody. Návrh schválila o dva dny později i Horní sněmovna, souhlas s ním vyjádřila britská královna Alžběta II. a norma vstoupila v platnost.
17. října 2019 - Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker i premiér Johnson oznámili, že Británie a EU se dohodly na podmínkách brexitu; severoirští unionisté v reakci uvedli, že jejich výhrady k některým částem nové dohody přetrvávají. Londýn a Brusel se dohodly na alternativním mechanismu, který měl zajistit, že po brexitu nebudou obnoveny kontroly na hranici mezi dvěma částmi irského ostrova.
19. října 2019 - Předseda Evropské rady Donald Tusk oznámil, že dostal od premiéra Johnsona dopis s žádostí o odklad brexitu.
28. října 2019 - Členské státy EU se dohodly na odkladu britského odchodu ze společenství do konce ledna 2020.
12. prosince 2019 - Předčasné parlamentní volby, konzervativci získali absolutní většinu v parlamentu. Johnson prohlásil, že odchodu země z EU k 31. lednu 2020 již nic nezabrání.
20. prosince 2019 - Dolní sněmovna ve druhém čtení schválila prováděcí zákon k brexitové dohodě.
9. ledna 2020 - Dolní komora schválila zákon o brexitu.
22. ledna 2020 - Tento zákon prošel i Sněmovnou lordů.
29. ledna 2020 - Evropský parlament schválil dohodu o vystoupení Británie z Evropské unie.
31. ledna 2020 - Británie o půlnoci SEČ opustila po 47 letech Evropskou unii.
5. března 2020 - Šéf unijního vyjednávacího týmu Michel Barnier na závěr prvního kola rozhovorů s Británií řekl, že dosažení dohody do konce roku bude obtížné, neboť začátek vyjednávání ukázal zásadní rozdíly v představách a požadavcích obou stran. Vzhledem k pandemii koronaviru se poté představitelé EU snažili přesvědčit Británii, že přechodné období určené k vyjednání pobrexitových vztahů bude nezbytné prodloužit.
24. dubna 2020 - Po dalším kole jednání Barnier řekl, že britské postoje v dosud sporných oblastech jsou pro EU zklamáním. Podle mluvčího britské vlády Brusel trvá na podmínkách, které jsou pro Londýn nepřijatelné.
15. května 2020 - Další kolo vyjednávání o budoucích vztazích mezi EU a Británií nepřineslo téměř žádný pokrok.
5. června 2020 - Také další kolo vyjednávání nepřineslo zásadní sblížení postojů v klíčových sporných otázkách. Podle Barniera se nepodařilo vyřešit především problémy rybolovu či sladění pravidel hospodářské soutěže, které jsou pro Brusel podmínkou pro jednání o volném obchodu.
12. června 2020 - Možnost prodloužení přechodného období pro rozhovory EU s Británií se definitivně uzavřela. Shodli se na tom místopředseda EK Maroš Šefčovič a člen britského kabinetu Michael Gove, kteří hodnotili odlišné postoje obou stran. Jejich rozhodnutí znamená, že pokud Brusel a Londýn neuzavřou do konce roku dohodu o volném obchodu, začnou platit cla a kvóty.
Zdroj: Reuters, ČTK, AP, EK, Brexit
Čtěte více
-
Před 15 lety se euro stalo měnou zemí EMU
Před patnácti lety, 1. března 2002, se ve 12 zemích Evropské měnové unie (EMU) stalo jedinou měnou euro, které bylo do oběhu uvedeno 1. ledna 2002 a po dva měsíce se používalo současně s národními měnami. Společnou evropskou měnu v současnosti používá již 19 států, objevují se ale i úvahy zpochybňující její další existenci. -
Před 20 lety se euro stalo jedinou měnou 12 zemí EMU
Euro jako jedinou měnu v současnosti používá 19 z 27 členských zemí Evropské unie. Euro mají i Kosovo a Černá Hora a na základě smluv s EU také Andorra, Monako, Vatikán a San Marino. Evropská měnová unie (EMU) byla vytvořena na základě Smlouvy o EU 1. ledna 1999, kdy 11 zemí unie začalo v bezhotovostním styku používat euro. O rok později, 1. ledna 2000, převzala Evropská centrální banka (ECB) úlohy národních centrálních bank. Od 1. ledna 2002 byly v zemích EMU do oběhu uvedeny první bankovky a mince eura, které se po dva měsíce používaly současně s národními měnami. Jedinou měnou je euro v zemích EMU od 1. března 2002. -
Před 25 lety byla zřízena ECB, centrální banka eurozóny
Evropská centrální banka (ECB) je centrální bankou 20 zemí Evropské unie, které přijaly euro. Jejím hlavním úkolem je udržovat cenovou stabilitu v eurozóně a zachovat tak kupní sílu jednotné měny. ECB také řídí měnovou politiku Evropské unie. Od zřízení ECB uplyne 1. června 25 let. Společně s národními centrálními bankami všech členských zemí EU tvoří Evropský systém centrálních bank (ESCB). Česká národní banka je součástí ESCB od vstupu ČR do Evropské unie v roce 2004. -
Před 25 lety se koruna stala volně směnitelnou měnou
Před 25 lety, 1. října 1995, vstoupil v platnost devizový zákon, na jehož základě se česká koruna stala volně směnitelnou měnou. Zákon rozšířil její směnitelnost podle pravidel Mezinárodního měnového fondu na všechny transakce běžného účtu platební bilance a navíc na některé transakce kapitálového účtu. Byl zrušen také roční limit pro nákup deviz fyzickými osobami. -
Před 30 lety poprvé devalvovala československá koruna
Po listopadu 1989 čekal na architekty hospodářské reformy složitý proces narovnávání pokřivených vztahů československé koruny vůči směnitelným měnám. Již v roce 1990 se uskutečnila devalvace uměle nadhodnocené koruny vůči západním měnám a revalvace vůči těm východním. Poprvé k devalvaci došlo 8. ledna o 17 procent, potom ještě v říjnu a nakonec v prosinci. Celkem koruna v tomto roce devalvovala o více než 86 procent až na 28 Kčs/USD. -
Před 60 lety USA zavedly zákaz vývozu svého zboží na Kubu
Před 60 lety, 19. října 1960, zavedla administrativa amerického prezidenta Dwighta Eisenhowera zákaz vývozu amerického zboží na Kubu, vyjma léků a některých potravin. Stalo se tak rok a půl po vítězství kubánská revoluce a poté, co kubánská vláda mimo jiné znárodnila i majetek zahraničních firem. V lednu 1961 přerušily USA s Kubou diplomatické styky a rok nato v únoru zahájily embargo na veškerý obchod s Kubou. Po "karibské krizi" z podzimu 1962, jejíž příčinou bylo americké odhalení sovětských raket na Kubě, zakázala americká vláda v létě 1963 jakékoliv finanční transakce s Kubou. -
Přehled členů bankovní rady České národní banky
Přehled členů bankovní rady České národní banky (ČNB) od letošního července, kdy se funkce ujme nový guvernér ČNB Aleš Michl a další tři noví členové bankovní rady (řazeno abecedně). -
Přehled deseti největších primárních nabídek akcií v historii
Přehled deseti největších primárních veřejných nabídek akcií (IPO) v historii (čínská finančně technologická společnost Ant Group ze skupiny Alibaba získá prodejem akcií skoro 35 miliard dolarů, v přepočtu zhruba 808 miliard korun, což bude největší nabídka akcií v historii): -
Přehled deseti největších primárních nabídek akcií v historii
Přehled deseti největších primárních veřejných nabídek akcií (IPO) v historii (na burze v Rijádu se dnes začalo obchodovat s akciemi ropné společnosti Saudi Aramco): -
Přehled dosavadních opatření vlády na podporu ekonomiky
Vláda plánuje podpořit ekonomiku přímou podporou za zhruba 100 miliard korun a dalšími zárukami za 900 miliard korun. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) připravuje novelu zákona o státním rozpočtu, která by navýšila schodek ze 40 na více než 100 miliard korun. -
Přehled výsledků jednání summitu EU
Lídři EU se v noci na dnešek na summitu dohodli, že chtějí do konce letošního roku... -
Přechodná období po brexitu mohou podle Hammonda trvat až do 2022
Podle britského ministra financí Philipa Hammonda by ve chvíli britského odchodu z EU na konci března 2019 neměly okamžitě nastat změny v imigračních a obchodních pravidlech. Hammond, jeden z nejhlasitějších zastánců klidného a pro firmy přátelského brexitu, to dnes uvedl v rozhovoru pro BBC s tím, že přechodná období by mohla trvat až do poloviny roku 2022. -
Překoná AUD/USD 0,7000?
Komoditní měny dnes posilují, i měnový pár AUD/USD posiluje a testuje psychologickou úroveň 0,7000, sentiment... -
Překoná GBP/CAD klíčovou rezistenci?
Měnový pár GBP/CAD se momentálně obchoduje poblíž klíčové rezistence kolem psychologické hladiny... -
Překoná index S&P 500 svá historická maxima?
Cena akciového indexu S&P 500 (SP500) na 1hodinovém grafu aktuálně testuje rezistenci obchodního pásma poblíž psychologické hladiny 4800 bodů, což jsou zároveň i historické maxima. Najdou tak kolem současných úrovní znovu sílu medvědi a oslabíme zpět směrem k supportu obchodního pásma nebo se naopak dočkáme průrazu směrem vzhůru a vytvoření nových historických maxim? -
Překoná NZD/USD úroveň 0,6500?
Na měnovém páru NZD/USD dnes převládá pozitivní tón, novozélandský dolar tak oproti svému... -
Překoná růst čínské ekonomiky původní plán?
Tempo růstu čínského hrubého domácího produktu by v letošním roce mohlo překonat plánovaných 7,5 procenta. -
Překoná USD/CHF klíčovou oblast rezistence?
Měnový pár USD/CHF se při pohledu na denní graf obchoduje v bočním trendu mezi supportem 0,9435 a rezistencí 0,9770, v jejíž blízkosti se aktuálně nachází. Pokud býci naberou sílu a tento měnový pár dokáže zmíněnou rezistenci prolomit směrem vzhůru a na denním grafu uzavřít nad hladinou 0,9800, tedy zároveň nad klesající trendovou linií, můžeme očekávat posílení směrem k rezistenci okolo 1,0100. Dočkáme se tohoto scénáře nebo se bude USD/CHF dále držet v bočním trendu? -
Překvapení na britském trhu práce, GBP/USD posiluje
Situace na trhu práce ve Velké Británii se na konci léta překvapivě zlepšila. -
Překvapivé snížení těžby ze strany OPEC+ zvýšilo cenu ropy o pět procent
Ceny ropy při pondělním zahájení obchodování prudce povyrostly, přidávají zhruba pět procent. Reagují na překvapivé oznámení o dobrovolném snížení těžby ze strany skupiny OPEC+, která zahrnuje členy Organizace zemí vyvážejících ropu a jejich spojence včetně Ruska.