V dnešní době, kdy se ekonomové potýkají s nebývalou složitostí trhů, neustálým tokem dat a tlakem na přesnost prognóz, se mindfulness jeví jako překvapivý, ale nikoli náhodný spojenec. Původně korigovaná západní psychologie s kořeny ve východních meditačních tradicích, přináší praxe všímavosti do světa, kde obvykle vládne racionalita a číselné analýzy. Namísto nekonečné řady grafů a tabulek nabízí prostor pro zastavení, rozpoznání vnitřních procesů a kultivaci klidu.
V dnešní době, kdy se ekonomové potýkají s nebývalou složitostí trhů, neustálým tokem dat a tlakem na přesnost prognóz, se mindfulness jeví jako překvapivý, ale nikoli náhodný spojenec. Původně korigovaná západní psychologie s kořeny ve východních meditačních tradicích, přináší praxe všímavosti do světa, kde obvykle vládne racionalita a číselné analýzy. Namísto nekonečné řady grafů a tabulek nabízí prostor pro zastavení, rozpoznání vnitřních procesů a kultivaci klidu. Mindfulness není jen módní termín.
Je to nástroj, který může výrazně vylepšit kvalitu rozhodování i v oblasti investování a ekonomie. Pomáhá odhalovat skryté kognitivní zkreslení, které často vede k přehnanému optimismu. Nebo naopak k přehnané averzi vůči riziku. Pravidelná praxe všímavosti podporuje schopnost udržet pozornost na tom, co je v daném okamžiku opravdu důležité. Ať už jde o vývoj inflace, dopad fiskální politiky nebo o vlastní emoční reakce při vyjednávání o investicích.
„Nejsilnější ekonomické modely selhávají, pokud v nich chybí rozměr lidské bdělosti ...“ Richard J. Davidson
Mindfulness bychom mohli přeložit jako vnímavost, obezřetnost nebo vědomí sama sebe. Učí nás dívat se kolem, vnímat své tělo a zbavit se svých negativních pocitů. Hlavní výhodou je to, že nám zásadně pomáhá zvládat stres, úzkost a všechny negativní myšlenky s tím spojené. Občas jsme totiž ve svých myšlenkách uvězněni. Přemýšlíme o tom, co musíme udělat, co všechno nás ještě čeká, co nás trápí, co se nám stalo a zapomínáme prožívat chvíle a okamžiky v době, kdy jsme jejich součástí.
U mindfulness tak jde o to, zaměřovat svou pozornost na to, co právě děláme. Nezáleží jestli investujeme na burze, venčíme psa nebo vedeme pracovní jednání. Cílem je soustředit se na aktuální činnost. Na to, co cítíte ve svém těle a neodbíhat myšlenkami do minulosti či budoucnosti. A netrápit se tím co bylo nebo co bude.Cílem je žít „tady a teď“. Pokud však myšlenky přijdou, uvědomte si je, přijměte je a pomalu a vědomě je opusťte a zaměřte se znovu na aktuální činnost. Dalším důležitým aspektem je neposuzování.
Tedy stav, kdy vnímáte, co se právě děje, ale zdržíte se posuzování. To vám umožní stát se nestranným vědomým pozorovatelem. Díky tréninku můžete získat přiměřený odstup od emočního prožívání situací a možnost reagovat na aktuální situace uvážlivější a vědomější.
„Rozhodování je umění i věda; mindfulness je štětec, který ladí analytickou mysl i citlivé vnímání do dokonalé harmonie ...“ Daniel Goleman
Princip všímavosti bychom se měli snažit aplikovat na jakoukoli činnost v našem životě. To znamená soustředit svou pozornost na to, co právě teď dělám a nebýt myšlenkami mimo sebe. Roztržená mysl totiž s sebou přináší neklid. Stává se Vám například, že chodíte kontrolovat zda jste opravdu zpracovali vše potřebné na svém pracovním stole, v počítači, vybavili úkoly, které jste měli z důvodu, protože máte s sebou samým „špatnou zkušenost“ Je to nejednou tím, že při těchto automatických činnostech je Vaše mysl soustředěna na jinou věc.
Zkuste si proto zpočátku vybrat jednu věc, kterou pravidelně děláte a začněte tuto činnost provádět s bdělou pozorností.Důležitou součástí každodenní rutiny by měl být čas pro sebe. Zaměřit bychom se měli na činnosti, při kterých se soustředíme pouze na přítomnost, při kterých nejsme přilepeni na mobil, SaP 500, sociální sítě či HBO 😊 Někdo rád vyrazí na procházku do přírody, jiný si půjde raději zacvičit. Mindfulness totiž není jen „technika“, ale spíše životní styl. Způsob, který nás učí žít v přítomnosti, plně prožívat každý okamžik.
Ale právě schopnost věnovat se přítomnému okamžiku může mít hluboký vliv na naše duševní zdraví a pohodu. Ve světě, kde dominuje kvantifikovatelná racionalita a odhady vycházejí z neprůstřelných modelů, představuje mindfulness svěží protiváhu. Spojuje hluboké sebepoznání a emoční inteligenci s analytickými nástroji, které ekonomové běžně používají. Díky tomu můžeme překlenout propast mezi čísly a lidským faktorem, jež často zůstává skrytý za sloupci tabulek.
„Když ekonom přijme praxi všímavosti, objeví, že nejlepší investicí není aktivum, ale klidná mysl ...“ Jon Kabat-Zinn
Praxí i investoři a ekonomové získávají schopnost lépe rozeznávat vlastní kognitivní zkreslení a emoční reakce, které ovlivňují rozhodování. Krátké meditace při plánování rozpočtů nebo pravidelné úseky ticha během krizových jednání pomáhají skloubit strategii s duševní rovnováhou. Výsledkem je větší pružnost při vyjednávání i schopnost definovat rizika s reálným nadhledem. Na cestě investora se neustále setkáváme s nejistotou, emocemi a tlakem na rozhodování. Právě zde vstupuje do hry mindfulness a všímavost.
Všímavost nás učí pozorovat své myšlenky i emoce s odstupem a nenechat se jimi unést v klíčových momentech. Například při náhlém výkyvu trhu nebo při tlaku na rychlé rozhodnutí.Klidný investor díky praktikování mindfulness získává schopnost lépe zvládat stres a odvádět pozornost od rušivých vnějších vlivů. To vede k větší disciplíně, důslednosti a rozvaze, což jsou vlastnosti, které dlouhodobě přinášejí stabilní výsledky. Navíc, díky všímavému přístupu, rozvíjíme trpělivost a schopnost přijímat nepříznivé situace s nadhledem.
Bez zbytečné paniky a impulzivních reakcí. V konečném důsledku se tak všímavost stává nejen mentální oporou, ale i skutečným „aktivem“ v portfoliu každého investora, které může významně ovlivnit úspěch např. na finančních trzích. Zahrnout mindfulness do svého života a investičního procesu je tak cesta nejen k lepším investičním výkonům, ale také k větší spokojenosti. Marek Horňanský psycholog Ψ bibliografia:
- ⦁ Baláž, V. 2009. Riziko a neistota. Úvod do behaviorálnej ekonómie a financií. Bratislava : VEDA, 2009. 451 s. ISBN : 978 - 80 - 224 - 1082 – 3
- ⦁ Cartwright, Edward. Behavioral economics. Fourth edition. London: Routledge, Taylor & Francis Group, 2024. ISBN 978-1-03-241410-2⦁ Russel J. Cambridge International AS & A Level Psychology Coursebook. UK Cambridge University Press, 2022. ISBN 1009152483
