Kallasová čeká, že se nový balík sankcí proti Rusku schválí tento týden

Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová očekává, že devatenáctý balík sankcí proti Rusku bude schválen tento týden, nicméně nikoli během dnešní schůzky ministrů zahraničí EU. Slovenský premiér Robert Fico souhlas se sankcemi podmiňuje ústupky Evropské komise v oblasti energetiky a průmyslu. Předpokládá se, že situaci by mohl odblokovat summit EU, který se koná v Bruselu ve čtvrtek.

"Vítáme úsilí prezidenta Donalda Trumpa dosáhnout míru na Ukrajině, ale nevidíme, že by Rusko chtělo mír. Rusko rozumí jen síle a vyjednává pouze, když je k tomu donuceno," řekla Kallasová novinářům před dnešním jednáním unijních šéfů diplomacií v Lucemburku.

"Budeme diskutovat o tom, co můžeme udělat víc. Očekáváme, že tento týden přijmeme devatenáctý balík sankcí, bohužel ne dnes, ale ve čtvrtek je setkání lídrů," dodala.

O situaci na Ukrajině budou ministři diskutovat i se svým ukrajinským kolegou Andrijem Sybihou. Česko bude na dnešní schůzce zastupovat ministr Jan Lipavský.

"Přála bych si, aby se s (ruským prezidentem Vladimirem) Putinem setkal (ukrajinský) prezident Volodymyr Zelenskyj, protože jsou to oni, kdo se musí dohodnout," reagovala Kallasová na informace o plánované schůzce Trumpa a Putina, která má uskutečnit v Budapešti a má být věnována možnostem ukončení ruské války proti Ukrajině. Poznamenala nicméně, že Spojené státy mají velkou sílu, kterou mohou využít k tomu, aby donutily Rusko usednout k jednacímu stolu. "Uvidíme, jak se budou věci vyvíjet," dodala s tím, že pokud Američané využijí své možnosti a zastaví Rusko, "bude to samozřejmě dobré".

Dalším tématem je i Evropskou komisí navrhovaná takzvaná reparační půjčka. Komise již před několika dny představila plán, který podle ní umožní využít až 185 miliard eur ze zmrazených ruských aktiv v Evropě, aniž by byly zkonfiskovány. Některé státy mají ale proti tomuto postupu výhrady. "Udělali jsme velký pokrok, ale ještě nejsme v cíli," uvedla Kallasová. Možný průlom očekává opět při čtvrtečním jednání unijních prezidentů a premiérů.

Během dnešního pracovního oběda si ministři vymění názory na situaci na Blízkém východě s ohledem na nedávnou dohodu mezi Izraelem a palestinským teroristickým hnutím Hamás o zajištění příměří a propuštění rukojmích v Pásmu Gazy. První fázi mírového plánu oznámil před téměř dvěma týdny americký prezident Donald Trump.

Šéfové unijních diplomacií mají diskutovat zejména o možné roli EU při provádění plánu a také o rekonstrukci Pásma Gazy a doručování humanitární pomoci. O víkendu se nicméně situace zkomplikovala, když Izrael na několik hodin obnovil údery proti Hamásu, což zdůvodnil porušením příměří palestinským hnutím.

"Příměří prošlo svým prvním zátěžovým testem," uvedla Kallasová. Evropská unie podle ní musí pracovat na tom, aby bylo na Blízkém východě dosaženo trvalého míru. "Je třeba toho udělat ještě hodně, aby se tam dostala humanitární pomoc a příměří vydrželo," dodala šéfka unijní diplomacie.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Juncker ve středu osloví europarlament s posledním projevem o EU
  Svůj poslední projev o stavu EU přednese ve středu před Evropským parlamentem ve Štrasburku předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. Jeho řeč bude vzhledem k blížícím se eurovolbám a konci mandátu komise v příštím roce do jisté míry bilanční a dotkne se nepochybně také témat, jako je třeba nadcházející britský odchod z unie.
• Juncker v projevu nastínil budoucnost EU směrem k větší jednotě
  Předseda Evropské komise (EK) Jean-Claude Juncker dnes v Evropském parlamentu představil svou vizi budoucnosti Evropské unie. Ve zprávě o stavu společenství se vyslovil například pro to, aby státy začaly přijímat rozhodnutí v některých klíčových oblastech kvalifikovanou většinou místo jednomyslnosti. Blok by tak prý měl být akceschopnější. Juncker rovněž podpořil soudržnost východní a západní části EU a mluvil o potřebě překonat objevující se rozdíly mezi starými a novými či západními a východními členy bloku.
• Juncker vyloučil odchod Řecka z eurozóny
  Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker "na sto procent" vylučuje řecký odchod z eurozóny. Šéf evropské exekutivy to řekl v rozhovoru, kterým dnes svou existenci zahájila evropská verze amerického zpravodajského serveru Politico. Juncker ale nebyl ohledně rozuzlení nynější řecké krize příliš optimistický, postěžoval si například na jen malou spolupráci Atén.
• Juncker vyzval eurozónu k dodržení závazků vůči Řecku
  Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker dnes vyzval země eurozóny, aby dodržely své závazky ohledně snížení dluhu Řecka. Učinil tak během návštěvy Atén, kde se sešel s řeckým premiérem Alexisem Tsiprasem. Juncker podle agentury AFP chválil výkonnost řecké ekonomiky, kterou označil za impozantní, a zdůraznil, že nyní je zapotřebí se zaměřit na problém snižování dluhu.
• Juncker vyzval k dalším reformám v Řecku
  Nový předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker dnes vyzval Řecko, aby pokračovalo ve svém...
• Juncker zatím nedostal nový návrh reforem
  Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker si včera postěžoval, že stále ještě nedostal slibované...
• Juncker: Zpráva o Řecku je pozitivní
  Zpráva mezinárodních věřitelů o Řecku je pozitivní, Atény dodržely, co slíbily. Dnes to řekl Jean-Claude Juncker...
• Kaczyński: Přijetí eura by Polsku uškodilo
  Polsko by v současnosti nemělo usilovat o přijetí společné evropské měny, neboť by to poškodilo polskou ekonomiku. Během sněmu v Poznani to včera prohlásil předseda polské vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslaw Kaczyński. Měsíc před volbami do Evropského parlamentu (EP) šéf konzervativců označil členství Polska v Evropské unii za výhodné. Premiér Mateusz Morawiecki podle agentury PAP zdůraznil, že v EP by měli zemi reprezentovat poslanci, kteří budou bojovat za posilování rovnosti členských států.
• K alespoň mírnému růstu dnes pražské burze pomohla Komerční banka
  Pražská burza dále vylepšila své šestnáctileté maximum, i když mírnějším tempem než v předchozích dvou dnech. Index PX dnes posílil o 0,04 procenta na 1613,18 bodu. Zásluhu na tom měly akcie Komerční banky. Vyplývá to z výsledků obchodování na webu burzy. Nad hranicí 1600 bodů uzavřel index PX poprvé od června 2008 toto pondělí. Po úterním poklesu se nad tuto hranici vrátil ve středu.
• Kalifornii hrozí finanční kolaps
  Americká Kalifornie se dostala do vážných finančních problémů
• Kallasová očekává, že se ministři shodnou na prodloužení protiruských sankcí
  Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová očekává, že se ministři zahraničí bloku na dnešním jednání shodnou na prodloužení ekonomických sankcí vůči Rusku, tedy zemi, která před téměř třemi lety vojensky napadla Ukrajinu. Kallasová to uvedla ještě před zahájením schůzky v Bruselu. Výhrady k prodloužení sankcí o dalších šest měsíců má Maďarsko, které požadovalo od EU či Ukrajiny "záruky ohledně energetické bezpečnosti Maďarska". Jeho vláda jako jedna z mála v EU navzdory ruské invazi na Ukrajinu udržuje dobré politické a ekonomické vztahy s Moskvou.
• Kallasová: Putin se vysmívá mírovému úsilí
  Ruský prezident Vladimir Putin se podle šéfky unijní diplomacie Kaji Kallasové vysmívá jakémukoli mírovému úsilí. Je třeba zvýšit tlak na Rusko, to je jediné, čemu rozumí, uvedla Kallasová před dnešním neformálním jednáním ministrů obrany zemí EU v Dánsku.
• Kallasová věří ve schválení sankcí proti Rusku, míč je na straně Slovenska
  Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová doufá, že nový sankční balík proti Rusku se podaří schválit ve středu. Evropská komise podle ní reagovala na obavy, kvůli kterým Slovensko balík blokuje. Nyní je míč na slovenské straně hřiště, prohlásila Kallasová po skončení dnešního jednání unijních ministrů zahraničí v Bruselu.
• Kalousek by podpořil převzetí ČEZu, i když by to znamenalo výdaje 200 miliard Kč
  Bývalý ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) by podpořil státní převzetí energetické společnosti ČEZ, pokud by to znamenalo jednorázový výdaj kolem 200 miliard korun. Řekl to dnes v pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Ekonomičtí odborníci v debatě naopak uváděli, že v době rozpočtové konsolidace by stát takový krok dělat neměl. Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula řekl, že zásadní při debatě o budoucnosti ČEZu by mělo být zajištění dostupné ceny elektřiny pro spotřebitele.
• Kam až může kanadský dolar klesnout?
  Kanadský dolar v posledních týdnech výrazně oslaboval, za většinu ztrát mohou klesající ceny ropy a v menší...
• Kampaň před řeckým referendem utichla
  Den před zlomovým nedělním referendem o přijetí či odmítnutí podmínek mezinárodních věřitelů panuje...
• Kam pošlou EUR negativní úrokové sazby?
  Velice důležité červnové zasedání Evropské centrální banky (ECB) se pomalu blíží a trh spekuluje, jak se její případné kroky přetaví do kurzu eura. Prozatím se předpokládá, že ECB sníží základní úrokovou sazbu z 0,25 % na 0,10 % a depozitní sazbu, kterou se úročí přebytečná likvidita bank, sníží z 0,00 % dokonce do mínusu. Sentiment vůči euru se v posledních týdnech výrazně zhoršil a zde jsou tři body, které vysvětlují, proč k tomu došlo:
• Kam se může libra vydat po volbách?
  Velká Británie se chystá na předčasné parlamentní volby, které se konají již tento čtvrtek. Společnost NAB (oddělení FX Strategy Research) zveřejnila tři možné scénáře výsledku voleb s reakcí britské libry.
• Kam se podle Barclays vydá EUR/USD v příštím roce?
  Analytici investiční banky Barclays (oddělení FX Strategy Research) odhadují, kam v příštím roce zamíří měnový pár EUR/USD. Analytici očekávají, že tento měnový pár se bude v prvním čtvrtletí příštího roku obchodovat okolo hladiny 1,1700.
• Kam se podle Societe Generale vydá EUR/USD příští rok?
  Analytici francouzské investiční banky Societe Generale (oddělení Cross Asset Strategy Research) poskytli svůj náhled na měnový pár EUR/USD pro příští rok. Ten bude podle nich ovlivněn spíše vývojem úrokových sazeb v eurozóně než ve Spojených státech.