FT: Šéfka ECB dostala odměnu od BIS navzdory zákazu od ECB

Prezidentka Evropské centrální banky Christine Lagardeová obdržela za loňský rok od Banky pro mezinárodní platby (BIS) zhruba 140.000 eur (3,4 milionu Kč). ECB přitom svým zaměstnancům zakazuje přijímat odměny od třetích stran za činnosti, které vykonávají jako součást svých úkolů v ECB. Napsal to dnes list Financial Times.

Podle FT si někteří zaměstnanci ECB na interních diskusních fórech přístupných jen pro zaměstnance stěžovali na zjevný dvojí metr v přístupu k odměně prezidentky od BIS. ECB listu potvrdila, že zaměstnanci "nesmějí přijímat odměny za činnost, kterou vykonávají jako součást svých úkolů pro ECB". Nicméně také dodala, že prezident není běžným zaměstnancem, a proto se na něj pravidla pro běžné zaměstnance nevztahují, a místo toho podléhá kodexu chování pro vysoké představitele ECB.

Podle osoby obeznámené s touto záležitostí třeba pracovník ECB, který Lagardeovou doprovází na zasedání BIS, nesmí pobírat odměnu od BIS. Situace prezidentky Lagardeové je však odlišná, protože jako členka správní rady BIS nese rozhodovací a právní odpovědnosti, které ostatní zaměstnanci ECB nemají, a za tuto práci jí BIS vyplácí odměnu, uvedla banka. Podle zdrojů se Lagardeová řídí praxí svých předchůdců - Maria Draghiho a Jeana-Clauda Tricheta, kteří si také peníze od BIS nárokovali.

BIS nezveřejňuje jednotlivě platby pro členy své správní rady. V písemném prohlášení, které v pátek obdrželi německý člen Evropského parlamentu Fabio De Masi a jeho švédský kolega Dick Erixon, Lagardeová poprvé odhalila, že v roce 2025 obdržela od BIS 130.457 švýcarských franků, tedy zhruba 140.000 eur.

Základní plat Lagardeové v roce 2024 činil 466.000 eur, a dalších 135.000 eur obdržela formou různých benefitů. Odhadovaná celková odměna 741.000 eur dělá z Lagardeové nejlépe placeného úředníka EU.

FT upozornil, že zaměstnanci ECB si již delší dobu stěžují na podmínky a pracovní vztahy. Kritizují vedení za neprůhlednost, špatné pracovní podmínky a nespravedlivé praktiky a upozorňují na vysoké riziko vyhoření mezi pracovníky. Napětí vyvrcholilo v říjnu, kdy odbory zastupující zaměstnance podaly žalobu proti bance a obvinily ji z cenzury a zastrašování.

Lagardeová je jednou 18 světových centrálních bankéřů, kteří sedí ve správní radě BIS. Všichni členové mají nárok na roční fixní plat a variabilní odměny za docházku. Přístup jednotlivých centrálních bank k odměnám vypláceným BIS se liší. Šéf americké centrální banky (Fed) ani guvernér Bank of England si odměnu od BIS nenárokují. V případě Fedu to vyplývá z amerických zákonů, které veřejným činitelům zakazují přijímat peníze od zahraničních institucí. Francouzská centrální banka, která patří mezi několik málo institucí, které výši těchto odměn zveřejňují, si nárokuje polovinu pevné složky odměny svého guvernéra vyplácené BIS pro sebe.

BIS je označována za centrální banku centrálních bank. Má přibližně 140 členů po celém světě, kterými jsou centrální banky, měnové orgány a mezinárodní organizace. Těm poskytuje finanční služby, analytické materiály a fórum pro koordinaci měnové politiky a finanční stability.

Zdroj: Reuters, ČTK, FT

Čtěte více

• FTSE 100 - Intradenní výhled 9.9.2025
  Intradenní výhledy a analýzy jsou dostupné pouze pro členy VIP zóny FXstreet.cz. Pokud se stanete členem naší VIP zóny, tak získáte přístup ke všem intradenním výhledům a analýzám.
• FT: Síkela vyzval Brusel k rychlejšímu řešení energetické krize
  Evropská komise (EK) postupuje při řešení energetické krize příliš pomalu, řekl v rozhovoru s listem Financial Times (FT) český ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela. Varoval přitom, že nedostatečné kroky by v příštím roce mohly vést ke zhoršení energetické krize a způsobit hospodářskou újmu, která by podkopala veřejnou podporu Ukrajině. Pochválil nicméně dosavadní opatření ke snížení poptávky po plynu a k rozvoji energetické infrastruktury.
• FT: Skupina G7 se blíží dohodě o zdanění nadnárodních společností
  Skupina nejvyspělejších zemí světa G7 se blíží dohodě o zdanění nadnárodních společností. Uvolnila by se tím cesta k zavedení globální daně pro obří firmy ještě v letošním roce, píše deník Financial Times (FT). Spojené státy navrhly, aby ve světě existovala minimální daň 15 procent ze zisků globálních firem. Francie, Německo a Itálie plán považují za dobrý základ pro mezinárodní dohodu, která by se mohla schválit do července.
• FT: SpaceX chce při vstupu na burzu získat 50 miliard dolarů
  Americká vesmírná společnost SpaceX miliardáře Elona Muska chce při vstupu na burzu získat 50 miliard dolarů (zhruba jeden bilion Kč). Informoval o tom dnes britský deník Financial Times (FT), který se odvolává na informované zdroje. Bylo by to výrazně více než dosud největší primární veřejná nabídka akcií (IPO) společnosti Saudi Aramco, která vybrala 29 miliard dolarů. Podle zdrojů by firma SpaceX mohla vstoupit na burzu v červnu.
• FT: Spotřebitelé podpoří ekonomiku úsporami vytvořenými během pandemie
  Spotřebitelé po celém světě si od začátku pandemie covidu-19 vytvořili dodatečné úspory v objemu 5,4 bilionu dolarů (116,5 bilionu Kč). Nyní se jejich důvěra v ekonomiku zvyšuje, což otevírá cestu k silnému oživení spotřebitelských výdajů. Píše o tom list Financial Times (FT) s odvoláním na odhady ratingové agentury Moody's. Ta při odhadování výše dodatečných úspor vycházela ze srovnání s vývojem v roce 2019.
• FT: Střední Evropa se chystá na zpomalování růstu v Německu
  Ekonomiky ve střední Evropě již několik let zažívají silný růst, který podporují nízké úrokové sazby, stoupající spotřebitelské výdaje a oživení v eurozóně. Německo, které je pro většinu střední Evropy největším obchodním partnerem, však loni na podzim začalo sklouzávat k recesi a mnozí mají obavy z negativních důsledků tohoto vývoje, napsal dnes list Financial Times (FT).
• FT: Střední Evropa se obává dopadů útlumu německé ekonomiky
  Společnost Nemak Györ už 27 let vyrábí hlavy válců pro evropský automobilový průmysl. Vzhledem ke klesající produkci německých automobilových gigantů však byla tato maďarská firma nucena propustit 180 lidí, což odpovídá zhruba 20 procentům její celkové pracovní síly, píše ve své analytické zprávě list Financial Times (FT).
• FT: Světová banka pozastaví splácení půjček zemím zasaženým katastrofou
  Světová banka (SB) zemím zasaženým přírodní katastrofou umožní pozastavit splácení půjček. Prezident SB Ajay Banga představí opatření, včetně pozastavení splácení a začlenění pojištění proti katastrofám do nových půjček, ve svém dnešním projevu v Paříži, informuje list Financial Times (FT).
• FT: Světové ekonomické fórum zvažuje přesun z Davosu
  Vedoucí představitelé Světového ekonomického fóra (WEF) zvažují, zda by se nemělo změnit místo konání každoročního zasedání této organizace. Informoval o tom dnes britský list Financial Times (FT). Zasedání se tradičně koná ve švýcarském horském letovisku Davos, podle FT ale panují obavy, že akce už svým rozsahem přerostla kapacity Davosu.
• FT: Sýrie se po letech vrací do platebního systému SWIFT
  Sýrie se do několika týdnů v plném rozsahu vrátí do mezinárodního platebního systému SWIFT. S odkazem na syrskou centrální banku o tom informoval britský ekonomický list Financial Times (FT). Země se tak znovu propojuje s globální ekonomikou poté, co ji zhruba 14 let sužovala občanská válka a sankce.
• FT: Španělsko bude mít poprvé za dlouhá léta nižší deficit než Německo
  Španělsko by příští rok mělo mít poprvé za téměř dvě desetiletí nižší rozpočtový deficit než Německo, upozornil list Financial Times. Španělský deficit se má podle nejnovější prognózy centrální banky letos snížit již pátým rokem za sebou, a to na 2,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Příští rok pak dále klesne na 2,3 procenta. Rozpočtový schodek Německa se má podle nezávislé skupiny poradců vlády příští rok naopak zvýšit na 3,1 procenta z letošních 2,3 procenta HDP.
• FT: Tempo propouštění ve Volkswagenu zpomaluje
  Tempo propouštění v německé automobilce Volkswagen od června dramaticky zpomaluje, dobrovolné odchody z německých závodů váznou. S odkazem na vnitrofiremní zprávu o tom píše deník Financial Times (FT). Firma přitom musí snižovat stavy kvůli rozsáhlému úspornému plánu.
• FT: Trumpova cla mohou snížit atraktivitu USA
  Firmy ze Spojených států a ze zahraničí se od nástupu Donalda Trumpa do funkce prezidenta zavázaly investovat v USA nejméně 1,9 bilionu USD (43,6 bilionu Kč), vyplývá z analýzy listu Financial Times (FT). Tyto slíbené investice ale teď ohrožuje celní válka, která může snížit atraktivitu USA pro investory. Mnoho těchto slibů je totiž od podniků s globálními dodavatelskými řetězci, takže je ovlivňují cla, která se Trump rozhodl uvalit na obchodní partnery, včetně Evropské unie, Indie a Číny.
• FT: Trumpova cla ochromila diamantový průmysl
  Obchodníci s diamanty varují, že průmysl, jehož hodnota je 82 miliard USD (1,8 bilionu Kč), se prakticky zastavil kvůli clům amerického prezidenta Donalda Trumpa a globální obchodní válce. Dodávky přes centrum obchodování s drahokamy v Antverpách jsou nyní asi na sedmině obvyklé úrovně, uvedl list Financial Times (FT). Nejisté vyhlídky odvětví mají negativní dopad na obchodníky s kameny, ale také na rozsáhlý indický sektor zaměřený na leštění diamantů.
• FT: Trump zvažuje dvoufázový celní režim, který zahrne mimořádné pravomoci
  Americký prezident Donald Trump zvažuje zavedení dvoufázového celního režimu, který by mohl být oznámen 2. dubna. Plán zahrnuje okamžité zavedení mimořádných cel na dovoz aut a následné vyšetřování obchodních praktik partnerských zemí. S odvoláním na informované zdroje to dnes napsal server listu Financial Times (FT).
• FT: Tsipras přijme takřka všechny požadavky
  Řecký premiér Alexis Tsipras ustoupil mezinárodním věřitelům Řecka a slíbil jim přijetí takřka všech jejich...
• FT: USA odmítly nabídku Číny na přípravné rozhovory o obchodu
  Spojené státy odmítly nabídku čínské strany na přípravné rozhovory před dalším kolem jednání o obchodu. To je stanoveno na 30. a 31. ledna a má se odehrát na úrovni čínského vicepremiéra a vysokých představitelů USA. Informoval o tom včera list Financial Times (FT) s odkazem na zdroje blízké jednání. Uzavření americko-čínské obchodní dohody v březnu, jak bylo stanoveno, se tak jeví stále více obtížné.
• FT: Velké technologické podniky letos rekordním tempem nakupují menší rivaly
  Velké technologické společnosti letos rekordním tempem nakupují menší konkurenty. Informoval o tom britský ekonomický list Financial Times (FT). Technologické firmy podle údajů společnosti Refinitiv na převzetí svých potenciálních konkurentů v hodnotě méně než jedné miliardy dolarů od začátku roku vynaložily minimálně 264 miliard dolarů (5,7 bilionu Kč). To představuje dvojnásobek předchozího rekordu z roku 2000.
• FT: V kauze GameStop asi tresty nepadnou, spíš se změní regulace
  Prudké cenové výkyvy akcií GameStop a dalších podniků, které v posledních dnech zasáhly Wall Street a způsobily ztráty některým fondům a dalším účastníkům trhu, asi žádnou právní dohru mít nebudou. Regulační orgány, které mohou zasáhnout v případě manipulace s trhem, budou podle právníků těžko hledat důkazy. Napsal to dnes britský list Financial Times. Mnohem pravděpodobnější podle právníků je, že situace si vyžádá změnu regulace.
• FT: Vraťme Ameriku do roku 1929
  Republikánský senátor Ben Sasse to vyjádřil nejlépe: Vraťme Americe její velikost by nemělo znamenat Vraťme Ameriku do roku 1929. Většina světa, včetně většiny amerických obchodníků, vidí trestající obchodní kroky Donalda Trumpa podobně. Hledají ekonomickou logiku tam, kde žádná není. Jeho impulzy jsou politické. I když uvalení cel na kovy a dovoz aut povede ke ztrátě amerických pracovních míst, kroky Donalda Trumpa jsou míněné pro "zapomenuté Američany". Budou cítit, že si jich někdo všímá, i když je to přijde draho, napsal dnes komentátor listu Financial Times (FT) Edward Luce.