Dva členové rady ČNB chtěli dnes úrokové sazby zvýšit

Pro ponechání úrokových sazeb beze změny dnes hlasovalo pět členů bankovní rady ČNB. Dva členové byli pro zvýšení sazeb o čtvrt procentního bodu. Na tiskové konferenci po jednání rady o tom informoval guvernér ČNB Jiří Rusnok. Podle něj se rada na příštím listopadovém měnovém zasedání k diskusi o zvýšení sazeb vrátí. V listopadu totiž bude mít rada k dispozici novou makroekonomickou prognózu.

"Nebyla to jednoduchá debata, ten poměr hlasování to částečně vyjadřuje. Rozhodně to ale nebyla debata o tom, jestli budeme snižovat sazby. Byla o tom jestli sazby mírně zvýšit, nebo zachovat," uvedl Rusnok. Dodal, že s ohledem na současný makroekonomický vývoj nevidí v dohledném horizontu důvod pro snížení úrokových sazeb. "Ale náš výhled je krátkodobý, na rok dopředu," uvedl.

Bankovní rada dnes nechala úrokové sazby beze změny. Základní úroková sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, tak zůstala na dvou procentech. Při posledním měnovém jednání v srpnu hlasovalo pro sazby beze změny všech sedm členů rady.

"Rozhodnutí se opírá o srpnovou makroekonomickou prognózu a informace, které jsem od té doby získali. Prognóza se převážně naplňuje, mírně rychlejší je růst cen a mezd," uvedl Rusnok. Dodal, že aktuální makroekonomické prognóze ČNB odpovídá mírný nárůst domácích tržních úrokových sazeb ve druhé polovině letošního roku následovaný jejich poklesem v příštím roce.

Prognóza podle guvernéra očekává, že inflace zůstane v následujících čtvrtletích nad dvouprocentním cílem. Začátkem příštího roku se začne snižovat a do blízkosti cíle se dostane v druhé polovině příštího roku.

Ekonomové upozornili, že důvodem dnešního rozhodnutí rady je především nejistý vývoj v zahraničí. "Čistě z pohledu vývoje domácí ekonomiky by bankovní rada mohla úrokové sazby zvýšit, vývoj v zahraničí však v tuto chvíli představuje výrazné riziko, které přesvědčilo radní měnovou politiku raději nezpřísňovat," uvedl například hlavní ekonom ING Jakub Seidler.

Rizika očekávaného vývoje vyhodnotila rada podle Rusnoka jako poměrně výrazná oběma směry, tedy ve prospěch růstu i poklesu cen. V souhrnu jsou však podle guvernéra lehce proinflační. Za riziko ve prospěch růstu cen označila rada slabší než odhadovaný kurz koruny. Proti růstu cen by mohl působit nižší výhled zahraničních cen a případné výraznější zpomalení růstu zahraniční a návazně domácí ekonomiky. Nejistotami zůstávají dopad protekcionistických opatření ve světovém obchodě a možnost brexitu bez dohody.

Rada dnes podle Rusnoka neprobírala možnost odprodeje části výnosů z devizových rezerv. "Budeme k tomu mít teprve jednání s experty a budeme se nad tím zamýšlet. Není to nic, co bychom museli řešit akutně," uvedl guvernér.

Zdroj: ČTK, ING

Čtěte více

• Důvěra v německou ekonomiku se zvýšila
  Důvěra investorů a analytiků v německou ekonomiku se v lednu zvýšila, hodnocení současné situace se dostalo na nejlepší úroveň od července 2011. Vyplývá to z výsledků průzkumu, které dnes zveřejnil institut ZEW. Souhrnný index důvěry pak vzrostl na 16,6 bodu z 13,8 v předchozím měsíci.
• Důvěra v německou ekonomiku silně klesla
  Důvěra investorů a analytiků v německou ekonomiku se v květnu pátý měsíc za sebou zhoršila. Dostala se tak...
• Důvěra v německou ekonomiku silně rostla
  Důvěra investorů a analytiků v německou ekonomiku v dubnu silně rostla navzdory přetrvávajícím obavám...
• Důvěra v německou ekonomiku stoupla
  Důvěra investorů a analytiků v německou ekonomiku se v listopadu zvýšila, a to mimo jiné díky slabšímu...
• Důvěra v německou ekonomiku stoupla
  Důvěra investorů v německou ekonomiku se v září zlepšila více, než se očekávalo. Předchozí tři měsíce se přitom snižovala. Index institutu ZEW, který ji měří, podle dnešní zprávy stoupl na 17 z 10 bodů v srpnu. Ekonomové v anketě agentury Reuters čekali podstatně mírnější vzestup, a to na 12,5 bodu.
• Důvěra v německou ekonomiku výrazně vzrostla
  Důvěra investorů a analytiků v německou ekonomiku se v prosinci výrazně zlepšila.
• Důvěra v německou ekonomiku vzrostla
  Důvěra investorů a analytiků v německou ekonomiku v březnu vzrostla, podpořily ji vyhlídky na možný odklad připravovaného odchodu Británie z Evropské unie. Uvedl to dnes německý výzkumný institut ZEW.
• Důvěra v německou ekonomiku vzrostla
  Důvěra investorů a analytiků v německou ekonomiku se v březnu po poklesu v prvních dvou měsíců roku...
• Důvěra v německou ekonomiku vzrostla
  Důvěra investorů v německou ekonomiku v dubnu výrazně vzrostla, její index vzrostl na 19,5 bodu a je nejvýše od srpna 2015. Oznámil to dnes mannheimský institut ZEW, který index sestavuje. Dubnová hodnota je lepší, než čekali analytici, kteří v anketě agentury Reuters v průměru předpovídali růst indexu na 14 bodů. V březnu byl index na 12,8 bodu.
• Dva členové bankovní rady ČNB dnes chtěli úrokové sazby zvýšit
  Pro ponechání úrokových sazeb beze změny dnes hlasovalo pět členů bankovní rady ČNB. Dva členové byli pro zvýšení sazeb o čtvrt procentního bodu. Na tiskové konferenci po jednání rady o tom informoval guvernér ČNB Jiří Rusnok. Bankovní rada dnes nechala úrokové sazby beze změny. Základní úroková sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, tak zůstala na dvou procentech. Naposledy sazby rada zvýšila letos v květnu. Při posledním měnovém jednání v listopadu hlasovali pro zvýšení úrokových sazeb členové rady Vojtěch Benda a Tomáš Holub.
• Dva důvody posilování USD v roce 2015
  Rychlý pohled na dolarový index ukazuje, že americký dolar se po většinu roku hýbal nahoru a dolů, protože...
• Dva forexoví obchodníci jsou mimo službu
  Druhá největší německá banka Commerzbank postavila mimo službu dva obchodníky kvůli podezření, že se pokusili...
• Dva komisaři EU navrhují společnou půjčku pro řešení energetické krize
  Dva vrcholní představitelé Evropské komise (EK) vyzvali všech 27 členských států Evropské unie, aby si vzaly společnou půjčku, ze které by se financovala reakce na energetickou krizi ohrožující unijní ekonomiku. Komisař pro hospodářství Paolo Gentiloni a komisař pro vnitřní trh Thierry Breton v listě Irish Times uvedli, že nový dluh by mohl být vytvořen po vzoru společného dluhu z doby pandemie covidu-19 na podporu pracovních míst, která by jinak zanikla, upozornila dnes agentura Reuters.
• Dva spolupracovníci zakladatele burzy FTX přiznali u amerického soudu vinu
  Dva klíčoví spolupracovníci zakladatele burzy FTX Sama Bankmana-Frieda se u soudu v USA přiznali k obvinění z trestných činů souvisejících s krachem kryptoměnové burzy FTX. Výměnou za spolupráci s americkou prokuratou doufají v mírnější tresty. S odkazem na vyjádření soudce Damiana Williamse o tom dnes informovala agentura AP.
• Dva ze sedmi členů ČNB chtěli rychlejší snižování sazeb
  Dva ze sedmi členů bankovní rady České národní banky (ČNB) dnes prosazovali rychlejší pokles základní úrokové sazby na 5,5 procenta. Novinářům to řekl guvernér ČNB Aleš Michl. Většina bankovní rady ale podpořila mírnější uvolnění měnové politiky a schválila pokles základní sazby o půl procentního bodu na 5,75 procenta. V únoru byl pro rychlejší snižování sazeb pouze viceguvernér Jan Frait.
• Dvě americké firmy usilují o povolení bitcoinových ETF fondů
  Dvě americké firmy opět usilují u americké Komise pro cenné papíry a burzy (SEC) o povolení bitcoinových burzovně obchodovaných fondů (ETF). Podle analytiků jejich šance vzrostly s úspěšným nedělním spuštěním obchodů s bitcoinovými termínovými kontrakty (futures), uvedla včera agentura Reuters.
• Dvě pětiny Poláků považují válku na Ukrajině za velkou hrozbu pro ekonomiku
  Zhruba dvě pětiny Poláků se domnívají, že válka na Ukrajině představuje velkou hrozbu pro polskou ekonomiku. Vyplývá to podle agentury PAP ze srpnového průzkumu, jehož výsledky zveřejnil polský statistický úřad.
• Dvě řecké banky potřebují 5,7 mld. eur
  Řecké bankovní domy Piraeus a National, které patří ke čtyřem největším soukromým bankám v Řecku...
• Dveře k rozhovorům s Řeckem jsou otevřené
  Dveře k rozhovorům s Řeckem zůstávají stále otevřené. Ve Spolkovém sněmu to dnes řekla německá...
• Dvě třetiny firem jsou zajištěny kurzovým rizikům
  Zhruba dvě třetiny firem v Česku jsou zajištěny proti výkyvům kurzu koruny. Přibližně třetina se domnívá, že je připravena na uvolnění kurzu koruny a nepotřebuje na svém zajištění nic měnit. Vyplývá to z průzkumu poradenské společnosti PwC mezi 114 generálními řediteli firem. Firma o tom informovala dnes v tiskové zprávě.