News pro FX

Myslím, že máš pravdu. Díky uličníkům za příspěvky, hlavně Tobě jako nejpilnějšímu.   A všem krásné léto!  J.

Sluch je nezbytný pro plnohodnotný život. Důležité je i co vlastně slyšíme. Trhy se mýlí, Bernanke se posouvá k jestřábům , Bernankeho sdělení přímá a mezi řádky. Samozřejmě, že i číst není zakázáno. Pet

USA, trh práce, produktivita, USD

Nejsem nakloněn postupu při restrukturalizaci výroby v USA, ale následující pohled mne nutí si poopravit své úvahy - Kromě neustále zmiňovaných vládních deficitů je totiž potřeba se zaměřit také na pozitivní dědictví, které si USA z nedávné velké recese odnesly – růst produktivity práce -   Hrubý domácí produkt USA klesl v době nejhlubšího propadu v roce 2009 o 2,6 procenta, zatímco Německo zaznamenalo v témže roce mnohem prudší 4,7procentní pokles a Japonsko spadlo dokonce o 5,2 procenta. Přesto se americká nezaměstnanost i po oživení v roce 2010 stále drží na vyšších úrovních než ve zmíněných zemích. Americké podniky totiž během krize pod hrozbou bankrotu vysoce zefektivnily výrobu, a proto na předkrizovou úroveň produkce v současné době není potřeba tolik pracovní síly.  V USA rostla produktivita tempem dlouho nevídaným – v roce 2009 i 2010 o 3,7 procenta, respektive o 3,9 procenta.v USA rostla tempem dlouho nevídaným – v roce 2009 i 2010 o 3,7 procenta, respektive o 3,9 procenta.                Pokud roste produktivita práce rychleji než poptávka, vytváří se v ekonomice tzv. produkční mezera. Zkrátka některý kapitál, a především lidská práce zůstává nevyužitá – roste nezaměstnanost. V souvislosti s USA je pozitivní, že obrovská produkční mezera překračující šest procent HDP (modře v grafu) byla vytvořena více růstem produktivity práce a méně poklesem poptávky (poptávka v USA již dosahuje předkrizových hodnot, s čímž se může pochlubit málokterá evropská ekonomika).K zavření produkční mezery a poklesu nezaměstnanosti je potřeba nadprůměrného růstu HDP a samotné „zavírání“ bývá spojeno s vyššími vládními deficity, nízkými úrokovými sazbami i nízkou inflací, což je přesně situace dnešní americké ekonomiky.         S desetiprocentními deficity se ale nedá flámovat dlouho, a proto bude muset americká vláda během dvou let přenést „zodpovědnost za utrácení“ na domácnosti a podniky. Domácnosti budou mít po tomto přechodném období mnohem čistější rozvahy a místo splácení hypotečního úvěru zamíří do supermarketu. Podniky konečně přijdou na to, že 0–0,25 procenta není úrok, kterým chtějí zhodnocovat své miliardy na účtech donekonečna, a začnou investovat.

Druhým pohledem je však otázka - Je hlavním problémem americké ekonomiky slabá agregátní poptávka, nebo nejistota spojená s kroky Obamovy vlády? Několik posledních průzkumů ukazuje na první z možností. Jako příklad lze uvést Wall Street Journal a jeho průzkum mezi ekonomy, kteří z pomalého oživení ekonomiky viní slabou poptávku. Ta pak stojí i za neochotou k tvorbě nových pracovních míst. Tento názor podporuje i průzkum NFIB prováděný mezi malými společnostmi. Ten dlouhodobě ukazuje, že za problém číslo jedna tyto firmy nepovažují ani regulaci, ani daně, ale nízké tržby. Zpráva NFIB také ukazuje, že jen malá část společností považuje za důležitý problém kvalitu pracovní síly. Z toho je také patrné, že na trhu existuje převis nabídky a problém představuje poptávka.

Hore - takto to začínalo. A takto to končí  - je to ciastocne riadeny bankrot

Co bylo na stole

• Grécku hrozil bankrot už pred rokom, vtedy ho zachránila pôžička od MMF a krajín eurozóny do roka museli o pomoc z eurovalu požiadať Írsko aj Portugalsko, pretože neboli schopné financovať svoj dlh prostredníctvom štandardných pôžičiek
• ohrozené je aj Taliansko, krajina s tretím najväčším objemom dlhopisov na svete. Jeho krach by pravdepodobne mohol definitívne pochovať aj Európsku úniu.
• dlh sa predražuje aj štvrtej najväčšej ekonomike eurozóny, Španielsku
• Jedným z východisk je umožniť Grékom napríklad odkúpiť späť svoje dlhopisy za trhovú cenu, ktoré sú dnes na polovičnej úrovni. Výsledkom tejto dohody by bolo zníženie dlhu. Na to, aby si mohli Gréci odkúpiť svoje dlhopisy, by im mohol požičiať euroval. 
• Uvažuje sa preto o zdvojnásobení súčasného eurovalu na 440 miliárd eur.
• Nemecko a Holandsko však odmieta, aby finančnú záťaž na záchranu Grécka niesli opäť daňoví poplatníci. 
• Navrhovaná banková daň, ktorá by mala priniesť na záchranu dlhových krajín 10 miliárd eur, sa dnes pravdepodobne neotvorí.

- Evropa po týdnu oslavuje a EU elity se radují - co se stalo? - Řecko dostalo své mld EUR, federalisté si myslí, že se přiblížili k blíže k vysněnému cíli a banky se radují. Na české mediální scéně jsem moc článků neobjevil a tak se spoléhám na Slovensko. Časový průběh je zachycen i zde.

Eurozóna má na dosah riešenie pre zadlžené Grécko. Lídri členských krajín rokovali včera v Bruseli o možnosti, že Atény budú môcť splatiť časť svojich starých dlhov výhodnejšími pôžičkami z eurovalu. -  Dlhy Atén majú zlacnieť

Grécko dostane ďalšiu európsku pôžičku. Európski lídri sa na postupe voči tejto krajine dohodli včera neskoro večer. Nová pomoc by mala byť vo výške 109 miliárd eur a ďalších 135 miliárd eur by mala krajina dostať od súkromného sektora, teda bánk a ďalších finančných inštitúcií, počas 30 rokov. Nové peniaze pre Atény by sa mali použiť na skupovanie gréckych dlhopisov za polovičnú cenu. Súkromné banky tým dostanú možnosť zbaviť sa svojich rizikových dlhopisov a Grécko si môže znížiť štátny dlh. (pozn. - co je důležité - O pristúpení k novému úverovému programu pre Grécko bude rozhodovať len minister financií) a otázka - Je spätné odkúpenie dlhopisov správnym riešením pre Grécko? Je to posun k bankrotu, daný štát totiž neplatí svoje záväzky. Je tam „schované“ to, že nie je splatená plná výška záväzku v okamihu splatnosti, a to je definícia bankrotu. Týmto sa teda len maskuje skutočný stav vecí. Bola stanovená aj miera účasti súkromného sektora na oddlžení Grécka. Súkromný sektor prispeje celkovou sumou 106 miliárd eur v čistom do roku 2019

Lídri eurozóny v snahe upokojiť súkromných investorov uviedli, že prípad Grécka bol naozaj mimoriadny, a uistili ich, že sa odteraz nebudú musieť strachovať o peniaze investované do nákupu dlhopisov v iných problémových krajinách, ktoré vďaka novým opatreniam budú vždy schopné splácať svoje pohľadávky. V podstate išlo o ubezpečenie finančných trhov, že grécka nákaza sa neprenesie do Španielska alebo Talianska - krajín, ktoré, ako uviedli politici, už napĺňajú svoje fiškálne a štrukturálne reformné záväzky.

Závěr - Súčasné riešenie nie je ničím iným ako vyhodením ďalších miliárd daňových poplatníkov von oknom. -

Až niekoľko nasledujúcich mesiacov ukáže udržateľnosť navrhovaných plánov. Aj keď reakcia trhu je optimistická, netreba jej príliš veriť. Jednoducho banky sú spokojné – bude viac dlhu, čo znamená viac úrokov a nakoniec viac ziskov v ich prospech. Obeť ostáva tá istá – bežný Európan. Pri neschopnosti eliminovať najslabšie trhové subjekty, pri pokračujúcej socializácii strát, väčšej manipulácii trhov a zadlžovaní sa, nie je súčasné riešenie ničím iným ako vyhodením ďalších miliárd daňových poplatníkov von oknom. Skôr či neskôr nás táto realita dobehne. A zdá sa, že neskôr, keďže sa európskym politikom podarilo odkopnúť plechovku dosť ďaleko pred seba.

Grécko zachránené ďalším dlhom - získa ďalší úver v objeme 109 mld. EUR zo strany EU a MMF. Takže ak si to spočítame, grécky dlh bude po aktuálnom bailoute, predošlej záchrane v objeme 110 mld. a aktuálnom dlhu v dlhopisoch na úrovni 293 mld. EUR na úrovni 512 mld. EUR, čo v pomere k HDP (224 mld.) predstavuje krásnych 228%. Japonsko má pomer dlhu k HDP na úrovni 229%, takže Grécko bude „len“ druhým najviac zadlženým štátom na svete.        Čo je ale zaujímavé je, že aj napriek priradeniu ďalších úloh eurovalu neboli jeho zdroje navýšené. Podľa analytikov banky RBS potrebuje mať euroval k dispozícii zdroje až v objeme 2 bilióny eur, ak bude chcieť zachrániť všetky krajiny PIIGS. A na to zatiaľ nie sú politici pripravení.       Merkelová povedala, že cieľom včerajšieho zasadnutia (ktorý bol podľa nej dosiahnutý) bolo ísť ku koreňom problémov. Ako ale vidíme, riešením je len ďalší dlh a žiadne riešenia, ako dlh znížiť. Participácia súkromných investorov síce zníži dlh o 20%, no ide len o 20% z dlhu v dlhopisoch, ktorý predstavuje len väčšiu polovicu z celkového dlhu Grécka. Analytička Lena Komileva z banky Brown Brothers Harriman celé včerajšie zasadnutie  veľmi pekne zhrnula: „Včerajšia dohoda je veľkým zlomovým bodom, nakoľko ukázala na schopnosť EU a ECB dosiahnuť kompromis. Aj napriek tomu ale eurozóna nie je stále vonku z problémov, nakoľko včerajší plán nerieši podstatu krízy: slabú konkurencieschopnosť a zadlženosť periférnych krajín. Len celková fiškálna únia a udržateľné reformy dokážu takýto problém odstrániť.“

Americké defaultové gangy - Pokud bude dosaženo dané hranice dluhu, záleží na tom, co bude vláda v této situaci brát jako prioritu – věřitele, nebo občany (tedy „provozní“ výdaje). Dá se čekat první možnost. Dluh, jemuž bude končit splatnost, bude nahrazen novými dluhopisy – k překročení limitu nedojde. Problém ale je s platbami úroků. Protože USA dosahují schodku primární bilance – jsou v červených číslech již na „provozní“ úrovni, tato ztráta a i úroky jsou spláceny penězi plynoucími z emise nových dluhopisů. Ta bude zastavena, je tu tedy volba, zda neplatit úroky, či namísto nich neplatit odpovídající velikost provozních výdajů.     Směr dopadu uvedeného na již tak anemické oživení USA je jasný, pro hrubý odhad teoretického efektu si vezmu na pomoc čísla ekonomů z Natixis. Primární bilance v první polovině roku dosáhla hodnoty - 985 miliard dolarů, celkové výdaje 3.480 miliard dolarů, úrokové platby 289 miliard dolarů. Jen v srpnu by pak podle odhadů musela vláda kvůli pokrytí primárního deficitu omezit výdaje asi o 100 miliard dolarů, k tomu musí zaplatit úroky (dále snížit provozní - primární výdaje) ve výši 38 miliard dolarů. Roční nominální HDP dosahuje kolem 14,6 bilionů dolarů.

How the dollar could rise if no debt deal - That’s not because of optimism or complacency but because of how traders are positioned.

On Monday, after a weekend when an expected deal failed to emerge, the dollar held its ground against the euro /quotes/zigman/4867933/sampled EURUSD +0.66%  and British pound /quotes/zigman/4867886/sampled GBPUSD +0.35%  , two of the most heavily traded currencies.

The greenback fell against the Japanese yen /quotes/zigman/4868099/sampled USDJPY -0.35%  and Swiss franc /quotes/zigman/4868123/sampled USDCHF -0.48%  , which tend to be the bigger beneficiaries when investors shift out of riskier assets. Read more dollar declining Monday.

But outside of those two, “leveraged investors are skewed very short U.S. dollars so if an event does occur that catalyzes substantial risk reduction and uncertainty, the immediate reaction may counter-intuitively be dollar positive,” said Andrew Cox, a currency strategist at Citigroup.

Snahou tohoto vlákna je dávat info, které mohe přispět k rozhodnutí pro postup na FX. Máme krizi v EUR zoně zatěžující EUR měnu. V min. týdnu bylo dosaženo dohody a jak píše Ken Veksler - 80% trhu je snad spokojeno. Spokojenost však vyprchá pokud se začne posuzovat nenaplněný bod jedníní - zvýšení objemu financí v eurovalu - Krize možná zažehnána, dlouhodobé problémy ne . Celá krize získala náboj po Italském příspěvku a dalším adeptem na eskalaci je Francie - Patria uvádí některá data - Po Itálii Francie?.  Nedá mi to a pozastavím se nad jedním momentem - Mr. Sarkoszy říká, že byl dohodou postaven základ pro EMF(evropský měnový fond) , byť se s ním shoduji, že to je dlouhodobý a pravděpodobně jediný nástroj pro řešení debt krize v EU, tak mi najednou přijde, že bude nemožné jej ustanovit pokud ve vedení nebude Němec, respektive někdo ze severního křídla EU, tedy ne Francouz. Dobrá myšlenka tedy zajde dříve, než vznikne. pet

na volné diskusi se objevil link na banky ohrožené debt v PIIGS krajinách. To by na News pro FX nemělo chybět a děkuji autorovi příspěvku za vložení odkazu.

http://finweb.hnonline.sk/c3-52397390-kP0000_d-banky-ktore-pochova-bankrot-piigs

:)) mě zas zaujal krom hlavy 22 ten domek na kajmanech, to je prostě nářez. Jinak malé počteníčko o momentální recesi obnově růstu. http://www.trimbroker.com/article/o-nas/archiv/archiv-trim/trhove-komentare/komentar-Zabudnime-na-normalnu-obnovu-110729

Pete taková jednoduchá myšlenka - může se zdát že fundamenty ovlivňují trhy, ale postupem doby přicházím na to že je to naopak. Možná pro tebe jasná věc, já se v tom ujišťuju poslední dobou. Pak selským rozumem mi vychází znát jen tu "správnou" cenu v dané období, zvlášť u měn těch párů, kolem kterých se fundamenty točí hodně. Pro obchodování v rámci několika dnů by to mohlo být přínosem.. ánebo se pletu:)

S&P snížila rating USA z AAA na AA+. Důvodem je údajná propast mezi politickými stranami. Další agentury se ke snížení nechystají - dohoda o navýšení dluhového stropu jim přijde dostatečná pro nejvyšší ratingy.

Akciové trhy na Blízkém východě v neděli reagovaly na zprávu o snížení amerického úvěrového ratingu výraznými propady. Izraelské akcie na burze v Tel Avivu zahájily poklesem o šest procent. Investoři v regionu se obávají, že důsledkem dluhových krizí v USA a Evropě bude nová globální recese.

Celý článek na Aktuálně.cz