Digitální euro může podle ECB banky v prvních čtyřech letech stát až 6 mld. eur

Zavedení digitálního eura by mohlo evropské banky v prvních čtyřech letech stát čtyři až miliard eur (97 miliard až 145,5 miliardy Kč). Uvedl to člen Rady guvernérů Evropské centrální banky Piero Cipollone. Samotnou centrální banku by zavedení nové digitální měny mělo odhadem stát kolem 1,3 miliardy eur a náklady ECB na provoz měny mají činit asi 300 milionů eur ročně.

ECB ve spolupráci se soukromými dodavateli buduje infrastrukturu pro digitální euro, která bude fungovat prostřednictvím účtů, které budou mít obyvatelé eurozóny u centrální banky. Občané EU mimo eurozónu budou také moci platit digitálními eury, pokud jejich národní centrální banka uzavře dohodu s ECB, dodal Cipollone.

ECB nyní čeká na schválení příslušné evropské legislativy, která by jí umožnila digitální euro vydat. Banka projekt vnímá jako způsob, jak udržet význam veřejných peněz v digitální ekonomice, sjednotit roztříštěný platební trh v Evropě a omezit závislost na poskytovatelích platebních služeb ze zemí mimo EU, čímž by podle ní posílila měnovou suverenitu a ekonomickou bezpečnost bloku.

"Odhady, které jsme vypracovali na základě informací od bank, ukazují, že náklady na zavedení budou činit za čtyři roky čtyři až šest miliard eur, což jsou asi tři procenta toho, co každoročně utratí za údržbu IT systémů," uvedl Cipollone v projevu před italským parlamentním výborem pro banky o projektu digitálního eura. Cipollone v rámci své působnosti v ECB na projekt dohlíží.

Banky by si podle plánu mohly náklady spojené s digitálním eurem vykompenzovat poplatky, které budou inkasovat od obchodníků za zprostředkování plateb těmito penězi. Právě banky totiž zákazníkům poskytnou mobilní aplikaci potřebnou k placení digitálním eurem. Zároveň ale nebudou muset z vybraných poplatků odvádět část peněz soukromým platebním sítím, jak je tomu dnes, protože ECB za využívání své infrastruktury žádné poplatky účtovat neplánuje.

Obchodníci by naopak měli na digitálním euru ušetřit, protože poplatky za tyto platby budou zastropovány a jejich výše má být nižší než poplatky, které si v současné době za bezhotovostní transakce účtují mezinárodní společnosti jako Mastercard nebo Visa.

V současné době ECB pracuje na výběru bank, které mají zájem se zúčastnit pilotní fáze digitálního eura před jeho oficiálním spuštěním v roce 2029, napsala agentura Reuters.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Devizové rezervy Ukrajiny loni díky pomoci Západu vzrostly o 42 procent
  Devizové rezervy Ukrajiny za loňský rok stouply o 42 procent na 40,5 miliardy USD (913,7 miliardy Kč) díky, a to díky bezprecedentní finanční pomoci ze zahraničí. Uvedla to dnes ukrajinská centrální banka. Kyjev od začátku ruské invaze z předloňského února z velké části spoléhá na vojenskou a finanční pomoc od západních spojenců. Politické spory ale zpozdily uvolnění velké části balíčku pomoci pro letošní rok.
• Devizové rezervy v červenci meziročně stouply na 136,6 mld. eur
  Devizové rezervy České národní banky (ČNB) v červenci meziročně vzrostly o 6,6 miliardy eur na 136,6 miliardy eur. Meziměsíčně byly nižší zhruba o 380 milionů eur. V korunovém i dolarovém vyjádření rezervy stouply v porovnání s červnem i loňským červencem. Vyplývá to z předběžných údajů, které dnes ČNB zveřejnila na svých internetových stránkách.
• Devizové rezervy v červnu meziročně stouply o 6,8 mld.
  Devizové rezervy České národní banky (ČNB) v červnu meziročně vzrostly o 6,8 miliardy eur na 136,9 miliardy eur. Meziměsíčně byly vyšší zhruba o 500 milionů eur. Meziměsíčně a meziročně se zvýšily rezervy také v korunovém vyjádření, v dolarech ve srovnání s květnem klesly. Vyplývá to z předběžných údajů, které dnes ČNB zveřejnila na svých internetových stránkách.
• Devizové rezervy v dubnu meziročně stouply
  Devizové rezervy České národní banky (ČNB) v dubnu meziročně vzrostly o 9,3 miliardy eur na 136,4 miliardy eur. Meziměsíčně byly nižší zhruba o 1,5 miliardy eur. Rovněž v korunovém a dolarovém vyjádření rezervy proti loňskému dubnu vzrostly, ve srovnání s letošním březnem se ale snížily. Vyplývá to z předběžných údajů, které dnes ČNB zveřejnila na svých internetových stránkách.
• Devizové rezervy v květnu meziročně stouply na 136,4 mld. eur
  Devizové rezervy České národní banky (ČNB) v květnu meziročně vzrostly o 9,1 miliardy eur na 136,4 miliardy eur. Ve srovnání s dubnem byly nižší o čtyři miliony eur. Rovněž v dolarovém a korunovém vyjádření rezervy proti loňskému květnu vzrostly. Meziměsíčně v dolarech stouply, ale v korunách byly nižší. Vyplývá to z předběžných údajů, které dnes ČNB zveřejnila na svých internetových stránkách.
• Devizové rezervy v říjnu stouply na 135,01 miliardy eur
  Devizové rezervy České národní banky ke konci října meziměsíčně i meziročně stouply na 135,01 miliardy eur. Proti září se zvýšily o 602 milionů eur, proti loňskému říjnu byly vyšší o 2,99 miliardy eur. Také v korunách a dolarech rezervy vzrostly meziročně i meziměsíčně. Vyplývá to z předběžných údajů, které dnes zveřejnila ČNB.
• Devizové rezervy v srpnu meziročně vzrostly o 8,1 miliardy
  Devizové rezervy České národní banky (ČNB) v srpnu meziročně vzrostly o 8,1 miliardy eur na 137,8 miliardy eur. Meziměsíčně byly nižší zhruba o 239 milionů eur. V korunovém a dolarovém vyjádření rezervy v porovnání s loňským srpnem stouply, oproti červenci byly v dolarech vyšší, v korunách nižší. Vyplývá to z předběžných údajů, které dnes ČNB zveřejnila na svých internetových stránkách.
• Didi plánuje největší primární nabídku čínské firmy v USA od roku 2014
  Největší čínský provozovatel alternativní taxislužby Didi Chuxing chce z plánované primární veřejné nabídky akcií (IPO) ve Spojených státech získat více než čtyři miliardy USD (85,3 miliardy Kč). Vyplývá to z prohlášení pro americkou Komisi pro cenné papíry a burzy (SEC). Nabídka bude největším prodejem akcií čínské firmy na burze v USA od roku 2014, kdy na burzu v New Yorku vstoupila společnost Alibaba, a zatím největší nabídkou v USA v letošním roce.
• Die Welt: Airbus sníží produkci o 40 pct. a propustí tisíce lidí
  Airbus v příštích dvou letech sníží produkci a dodávky o 40 procent oproti původnímu plánu a propustí tisíce lidí. Německému deníku Die Welt to řekl šéf společnosti Guillaume Faury. Evropský výrobce letadel reaguje na koronavirovou krizi, která na měsíce drasticky omezila mezinárodní lety; masivní pokles zájmu o létání pak snížil poptávku po nových strojích ze strany leteckých společností. Dříve přitom Airbus uváděl, že výrobu sníží jen o třetinu.
• Die Welt: Německo má platit do evropského rozpočtu o 42 pct. více
  Roční příspěvek Německa do společného evropského rozpočtu se má v příštích sedmi letech zvýšit o 42 procent na 44 miliard eur (1,2 bilionu Kč). O plánech Evropské komise (EK) na víceletý finanční rámec pro roky 2021 až 2027 napsal německý deník Die Welt.
• Digitální jüan ponese od příštího roku úrok
  Digitální jüan začne v příštím roce generovat úrokové příjmy, Čína tak zintenzivňuje úsilí o podporu používání digitální měny své centrální banky. Od 1. ledna ponesou tzv. e-jüany uložené v elektronických peněženkách úrok na základě sazeb vkladů na spořicích účtech, a stanou se tak první úročenou digitální měnou centrální banky na světě. Znamená to, že e-jüan postupuje od digitální hotovosti do éry digitálních vkladů, uvedla dnes čínská státní televize CCTV.
• Digitální měna bitcoin překonala úroveň 95.000 dolarů
  Nejrozšířenější kryptoměna bitcoin překonala poprvé hranici 95.000 dolarů (2,3 milionu Kč). V noci na dnešek o tom informovala agentura AFP. Hodnota největší a nejstarší kryptoměny se letos více než zdvojnásobila.
• Digitální měna ethereum zdolala hranici 2683 dolarů
  Druhá největší kryptoměna po bitcoinu - ethereum - dosáhla nového rekordu. Včera se její cena na burze Bitstamp vyšplhala až na 2683,65 dolaru (57.461 Kč), což je nejvíce, za kolik se tato digitální měna dosud obchodovala. Na jiných burzách digitálních měn se kurz může lišit.
• Digitální měna Facebooku by měla být spuštěna v lednu
  Libra, digitální měna firmy Facebook, je připravena na spuštění v lednu, avšak v omezeném formátu. Uvedl to dnes list Financial Times (FT) s odvoláním na tři zdroje zapojené do projektu. Facebook ohlásil plán vytvoření nové digitální měny loni v červnu, od té doby svůj projekt výrazně upravil, aby pro něj zajistil souhlas regulačních orgánů.
• Digitální měny kvůli ukrajinské krizi oslabují, bitcoin ztrácí přes osm procent
  Digitální měny reagují na ruský útok na Ukrajinu výrazným poklesem, cena nejznámější kryptoměny bitcoin podle údajů na specializovaném webu CoinDesk sestoupila až pod 34.339 dolarů (asi 762.000 Kč). Krátce před 10:00 SEČ se bitcoin prodával zhruba za 35.446 dolarů, za posledních 24 hodin tak ztrácel přes osm procent.
• DIHK: Evropskou ekonomiku poškodí i smír mezi USA a Čínou
  Evropská a potažmo německá ekonomika utrpí i v případě, že obchodní spor mezi Spojenými státy a Čínou dospěje ke smíru. Dnes to v Berlíně řekl šéf Německé průmyslové a obchodní komory (DIHK) Eric Schweitzer. Čína by totiž po urovnání rozepří nakupovala v USA více zboží a to by částečně poškodilo Evropu.
• DIHK: Každá dvanáctá německá firma zvažuje přesun produkce do zahraničí
  Každá dvanáctá německá průmyslová firma zvažuje přesun produkce do zahraničí, zjistil podle týdeníku Der Spiegel průzkum Německé průmyslové a obchodní komory (DIHK). Podniky tak reagují na energetickou krizi a růst nákladů. Nejhorší je podle průzkumu situace v automobilovém průmyslu.
• DIHK: Každá pátá firma v Německu se obává platební neschopnosti
  Téměř každá pátá firma v Německu má za to, že jí kvůli krizi vyvolané šířením koronaviru hrozí platební neschopnost. Uvedla to dnes Německá průmyslová a obchodní komora (DIHK). Průzkumu se zúčastnilo asi 15.000 společností a ukázalo se, že 80 procent z nich letos očekává pokles tržeb.
• DIHK: Největším rizikem pro firmy v SRN zůstávají vysoké ceny energie a surovin
  Německé firmy nadále považují za největší riziko pro své podnikání vysoké ceny energie a surovin. Jejich obavy však v tomto směru polevují, čím dál více je naopak trápí nedostatek pracovních sil a růst mzdových nákladů. Vyplývá to z výsledků průzkumu Německé průmyslové a obchodní komory (DIHK).
• DIHK: Německá ekonomika letos bude pokračovat ve slabém růstu
  Hrubý domácí produkt (HDP) Německa by se měl v letošním roce zvýšit o 0,7 procenta. Hospodářský růst by tak měl pouze nepatrně zrychlit z loňských 0,6 procenta, což bylo nejslabší tempo od roku 2013. Vyplývá to z dnešní prognózy Německé průmyslové a obchodní komory (DIHK).