Stavebnictví rychle roste, výhled je však zamlžený

Čtěte více

• Stavebnictví i nadále ve výrazném útlumu
  Stavební produkce v prosinci klesla meziročně o 12,4 % a její pokles se tak znovu prohloubil z předchozích 8,4 %. Po sezonním očištění se stavební produkce snížila meziměsíčně o 2 %. Ve srovnání se zbytkem ekonomiky tak prosincové rozvolnění protiepidemických opatření stavebnictví nikterak nepomohlo. Výrazný útlum je i nadále patrný v oblasti pozemního stavitelství, kde se meziroční pokles produkce prohloubil na 16,5 %. Pozemnímu stavitelství neprospívá především výrazná míra nejistoty ohledně dalšího vývoje, neboť řada stavebních projektů vyžaduje delší dobu na realizaci. Firmy v tuto chvíli neinvestují, což se také odráží v nižší poptávce po stavebních pracích. Ty zřejmě nepoptávají ani domácnosti, když návštěvy stavebních firem v jejich obydlích komplikuje pokračující důraz na sociální distancování. Stavební firmy navíc stále trápí nedostatek pracovních sil, když chybí dělníci ze zahraničí. Dílčí oživení v posledním měsíci loňského roku zažilo naopak inženýrské stavitelství, které po předchozím poklesu o 1,3 % meziročně stagnovalo. To s největší pravděpodobností souviselo s vyššími vládními investicemi.
• Stavebnictví je „nejvíce nemocným mužem“ české ekonomiky
  Popandemická „rekonvalescence“ stavebnictví probíhá pomaleji, než je tomu u zbytku české ekonomiky. A ani ta není kdovíjak rychlá, zejména kvůli zadrhávání autoprůmyslu a zdražování průmyslových vstupů, včetně pracovní síly. Stavebnictví je „nejvíce nemocným mužem“ české ekonomiky.
• Stavebnictví klesá, i když mírněji, zoufale postrádá pracovníky. Stát přitom stále platí řadu pracovníků, kteří nepracují naplno
  Výkon tuzemského stavebnictví v březnu překonal očekávání analytiků, podobně jako výkon průmyslu. Stavební produkce byla sice meziročně nižší, ale celkem zanedbatelně, o zhruba tři procenta. V případě stavebnictví přitom nelze příliš hovořit o zkreslujícím statistickém efektu ponížené základny meziročního srovnání, jelikož ve stavebnictví se kvůli značné setrvačnosti celého odvětví pandemická krize loni projevila se znatelným zpožděním za dalšími odvětvími, včetně průmyslu. Letos v březnu ovšem stavební produkci nahrálo také zlepšení povětrnostních podmínek, jež se dostavilo, „jak to má být“, s koncem zimy a nástupem jara.
• Stavebnictví klesá, postrádá pracovníky, byty proto zdraží. Stát přitom stále platí řadu pracovníků, kteří nepracují naplno
  Stavební produkce ČR byla sice v dubnu nadále meziročně nižší, stejně jako v předchozích třinácti měsících v řadě, ale dubnový pokles byl ještě celkem mírný, o necelá čtyři procenta. V případě stavebnictví přitom nelze příliš hovořit o zkreslujícím statistickém efektu ponížené základny meziročního srovnání, jelikož ve stavebnictví se kvůli značné setrvačnosti celého odvětví pandemická krize loni projevila se znatelným zpožděním za dalšími odvětvími, včetně průmyslu. Naopak v dubnu stavební produkci příliš nenahrávalo počasí, které bylo poměrně chladné, s relativně častými srážkami.
• Stavebnictví konečně obnovilo svůj růst
  Poslední červnové výsledky stavebnictví zcela jasně prokazují, že se toto odvětví alespoň v jedné části dostává do formy. Výroba se nyní zvýšila o 8,5 % a je to znovu zásluhou zejména pozemního stavitelství, které opět zažívá růst. Je to zejména díky novému boomu tuzemského realitního trhu. Oproti tomu se oblast inženýrského stavitelství i nadále stále nachází v útlumu. I přesto, že se v celé naší zemi prováděly rozsáhlé opravy komunikací, výkon inženýrského stavebnictví neustále meziročně klesá. Nyní je to o 2,2 %, ale od začátku roku se jeho produkce snížila dokonce o 7,3 %. Markantně chyběly velké projekty a aktivita směřovala ve velké míře stále pouze do oprav.
• Stavebnictví naráží na nedostatek kapacit – bytů se letos začalo stavět nejvíce od roku 2009
  Stavební produkce se v říjnu po zářijovém vzepětí vrátila k meziročnímu propadu. Částečně kvůli poměrně vysoké srovnávací základně října loňského roku.
• Stavebnictví opět výrazně kleslo. Průmysl se musí připravit na zhoršení epidemiologické situace
  „Stát by měl využít volné stavební kapacity a naplno rozjet výstavbu dopravních komunikací. Díky výraznému růstu státních investic může dojít ke stabilizaci stavební produkce. Lépe fungující doprava navíc podpoří hospodářský rozvoj naší země,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Stavebnictví pokračuje v hlubokém poklesu
  Stavební výroba v ČR v únoru klesla meziročně o 11 % po předchozím poklesu o 5,2 %. Tento vývoj byl horší než s jakým počítala naše prognóza, která očekávala oproti loňsku pokles o 8,3 %. Ve srovnání s lednem se stavební produkce snížila o 3 %. I nadále se nedaří především v odvětví pozemního stavitelství, kde se meziroční pokles produkce prohloubil na 13,8 %. Na vině jsou zde především přetrvávající protiepidemická omezení a zvýšená nejistota ohledně dalšího vývoje. Ta vede k tomu, že především firmy omezují investice do rozšiřování výroby. V oblasti inženýrského stavitelství, kde velkou část projektů zadává přímo stát, naopak produkce vzrostla meziročně o 0,8 %.
• Stavebnictví po obřím propadu roste jen mírně
  „V loňském roce bylo dokončeno 34 641 bytů, což bylo o 229 více než o rok dříve. Bohužel jsme se však nevrátili na úroveň před pandemií, kdy v roce 2019 bylo dokončeno 36 406 bytů. Nedostatek bytů na realitním trhu vede k vysokému růstu cen, což zhoršuje dostupnost vlastnického bydlení,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Stavebnictví potřebuje zahraniční pracovníky
  „Drahé stavební materiály, vysoká cena práce a růst cen pozemků prodražují budování staveb. Vzniká tak tlak na růst cen nových nemovitostí. To v kombinaci se zdražováním hypotečních úvěrů může vést ke snížení zájmu lidí o koupě nových nemovitostí,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Stavebnictví se i nadále nachází ve výrazném meziročním poklesu
  Stavební produkce v srpnu poklesla meziměsíčně o 1,4 % a ve srovnání s loňským rokem tak byla i nadále o zhruba 10 % nižší. Oproti většině ostatních odvětví ekonomiky tak ve stavebnictví prozatím nedochází k významnějšímu obnovení produkce k předkrizovým úrovním. To se týká jak pozemního (meziroční pokles o 11,2 %), tak i inženýrského stavitelství (pokles o 6,2 %). Pokračující útlum stavební produkce pravděpodobně souvisí se stále vysokou mírou nejistoty ohledně dalšího vývoje koronavirové pandemie, především pak s ohledem na další možné uzavření ekonomiky. Neustálé přerušování stavebních projektů je totiž pro firmy poměrně nákladné a s blížícím se zimním obdobím důležitost tohoto omezení ještě vzroste. Ve stavebnictví navíc stále chybí pracovníci ze zahraničí, což se odráží v poklesu zaměstnanosti v tomto odvětví o přibližně 2 %.
• Stavebnictví se propadá stále hlouběji. Hrozí další zdražování bytů, investiční činnost vlády zaostává za sliby
  Stavebnictví se podle nejnovějších, říjnových dat meziročně citelně propadlo, o 10,5 procenta, což však není nic nečekaného. Koronavirová krize se ve stavebnictví projevuje například v porovnání s průmyslem zpožděně a setrvačněji. Stavební výroba se navíc potýká s nedostatkem vhodné zahraniční pracovní síly, která z velké části zůstává kvůli pandemické situaci ve své domovině.
• Stavebnictví se silně propadá, průmysl je stabilnější
  „Lidé, kteří vyčkávali s nákupem nemovitostí, protože očekávali, že v ekonomické krizi klesnou ceny, výrazně prodělali. Omezení stavební produkce v kombinaci s pumpováním peněz do ekonomiky vyvolalo prudký růst cen na realitním trhu,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Stavebnictví se stále hluboce propadá. Hrozí další zdražování bytů, investiční činnost vlády zaostává za sliby
  Stavebnictví se podle nejnovějších, listopadových dat meziročně citelně propadlo, o 8,4 procenta, jen nepatrněji mírněji než v říjnu. Koronavirová krize se ve stavebnictví projevuje například v porovnání s průmyslem zpožděně a setrvačněji. Stavební výroba se navíc potýká s nedostatkem vhodné zahraniční pracovní síly, která z velké části zůstává kvůli pandemické situaci ve své domovině.
• Stavebnictví se v listopadu vrátilo k růstu
  Stavební výroba v listopadu meziročně vzrostla o 4,5 %, což více než dvojnásobně převyšuje průměrné tempo růstu v letošním roce. Po třech měsících meziročního poklesu se tak stavebnictví vrátilo k růstu. K tomu přispěly vyšší teploty oproti předchozímu roku, které dovolily větší množství stavebních prací, což pravděpodobně vykompenzovalo i menší počet pracovních dní.
• Stavebnictví se v únoru ukázalo opět v plné síle
  Stavební výroba v únoru meziročně vzrostla o 5,3 %, což je téměř dvojnásobné tempo, než byl průměr loňského roku. Za tím stojí jednoznačně velmi teplé počasí během zimních měsíců, které dovolovalo pokračovat v pracích na stavbách. Ve srovnáním s předchozím rokem byla průměrná únorová teplota vyšší o celé dva stupně.
• Stavebnictví stále v útlumu
  Stavební produkce v ČR v dubnu po očištění o vliv sezonnosti a rozdílného počtu pracovních dní poklesla meziročně o 4,6 %. V meziměsíčním vyjádření klesla o 1,3 % poté, co v březnu o 3,3 % rostla. Snížila se jak produkce pozemního, tak i inženýrského stavitelství (meziměsíčně o 1,5 %, resp. 0,7 %). Ve stavebnictví tak i v dubnu pokračoval utlumený vývoj a tamní produkce i nadále významně zaostávala za předkrizovou úrovní. Nepomohlo ani mírné rozvolnění protiepidemických opatření, ve formě zrušení zákazu cestovat mezi okresy. K oživení stavební produkce nejspíše dojde až se zpožděním, a to ve chvíli kdy se rozjedou nové investiční projekty. To by mohlo být už v létě, kdy by ekonomika již měla svižně růst a nejistota způsobená pandemií by v důsledku očkování měla rychle klesat. Pozitivním signálem je v tomto ohledu dubnový meziměsíční nárůst počtu nově vydaných stavebních povolení o skoro 7 %. Obnovení produkce ve stavebnictví však bude zřejmě hodně pozvolné a za celý rok tak očekáváme její pokles o zhruba o 1 %, a to hlavně díky slabé první polovině roku.
• Stavebnictví svírá koronavirová nejistota, která si svoji daň výhledově vybere i v podobě dražšího bydlení
  Tuzemské stavebnictví se ani v srpnu nevzpamatovalo tak, jak se to po jarním úderu koronaviru podařilo většině jiných odvětví. Meziročně byla stavební produkce stále o zhruba desetinu níže.
• Stavebnictví těží z vysokých cen na realitním trhu
  „Nákup pozemku a následná stavba rodinného domu vychází levněji než nákup dokončené nemovitosti obdobných parametrů na realitním trhu. To může udržovat vysokou poptávku ve stavebnictví i v době zdražování stavebních materiálů, lidské práce a hypotečních úvěrů,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Stavebnictví v Británii ožívá
  Britskému stavebnímu sektorujen o kousek utekl přechod k expanzi. Index nákupních manažerů (PMI) za stavebnictví ...