V ideálním světě by se lidé při svých ekonomických rozhodnutích řídili čistou logikou a objektivními daty. Teorie racionálního chování předpokládá, že každý jednotlivec pečlivě zvažuje své možnosti, analyzuje rizika a volí vždy to nejlepší řešení ke zvýšení vlastního užitku. Praxe však ukazuje, že skutečná ekonomická rozhodnutí se od těchto ideálů často významně liší. Naše mysl je ovlivněna emocemi, intuicí, zkušenostmi, ale i řadou nenápadných kognitivních zkreslení – odchylek od racionality, které ovlivňují naše chování mnohem více, než si obvykle připouštíme.
Behaviorální ekonomie, jako spojení psychologie a ekonomie, nám pomáhá lépe porozumět těmto odchylkám. Zkoumá, proč lidé v některých situacích jednají „nerozumně“, proč děláme opakující se chyby v úsudku, a jak lze tyto poznatky využít při tvorbě efektivnějších ekonomických politik i praktických rozhodnutí v každodenním životě. V tomto článku se zaměříme na klíčové behaviorální odchylky od racionality. Tedy jejich příčiny a dopady, které jsou pro porozumění lidskému ekonomickému chování, zásadní.
„Lidé nejsou plně racionální, ale systematicky iracionální ...“ Richard H. Thaler
Pojmem racionalita rozumíme schopnost člověka jednat a myslet na základě rozumných norem. Odchylky od racionality jsou definovány jako chyby v usuzování, které se vyskytují v konkrétních situacích u ekonomických agentů. Tyto chyby jsou považováno za náhodné. Behaviorální ekonomie a psychologie tvrdí, že ovlivňují rozhodování a vznikají systematicky. Mohou se vyskytnout v každé fázi rozhodování. Již při přijetí informace dochází k deformaci faktů, k iracionalitě v určité míře přispívá i lidský mozek a paměť.
Mozek si přednostně všímá výjimečných událostí a zanedbává běžné jevy. Do paměti se ukládají zejména informace považované za důležité, méně důležité informace jsou odsouvány na druhou kolej. Zanedbávání některých aspektů vede k tomu, že při rozhodování lidé pracují s neúplnými fakty a používají heuristické zkratky. Rozhodování tedy probíhá v podmínkách omezené racionality, proto přijatá rozhodnutí nejsou úplná, jen částečně racionální. Pojem omezená racionalita zavedl americký psycholog Herbert Simon. Ten byl v roce 1976 za své objevy oceněný Nobelovou cenou.
Profesor Simon ve svých knihách uvádí, že objektivní racionální rozhodování není reálné, protože na kognitivní schopnosti rozhodovatele klade vysoké požadavky. Rozhodování je podmíněno předpoklady subjektu rozhodování, psychologickým rozpoložením, náladou a podmínkami materiální a nemateriální povahy. Zastánci omezené racionality hledají odpověď na otázku: Jakým způsobem intelekt mění rozhodnutí ? Mohlo by se zdát, že čím vyšší je inteligence, tím lepší rozhodnutí, ale ne vždy tomu tak i ve skutečnosti je. V realitě je množství možností, svůdností, které nevedou k požadovanému cíli. Člověk, který je nepostřehne, má oproti inteligentnějšímu člověku výhodu. Tehdy je vyšší inteligence vlastně nevýhodou. Velmi vysoká inteligence na druhé straně není nevýhodou, protože velmi inteligentní člověk zaregistruje svůdnosti, ale protože nevedou k požadovanému cíli, vyhne se jim.
V současnosti počet odchylek nelze přesně určit. Nejčastěji vyskytující odchylky jsou: tzv. framing, profesionální deformace, referenční body, ukotvení, chyba pozornosti, přeceňování dostupných a nových informací, kognitivní disonance, nereprezentativnost, nálada a optimismus, nadměrná sebedůvěra, efekt obdarování, emoční odchylky: averze ke ztrátě, stádovitost, disposition effect, změna rizikové preference a iné.
„Myšlení je jako dvojkolejka – rychlé, intuitivní, a pomalé, rozvážné ...“ Daniel Kahneman
Odchylky od racionality nejsou tedy v ekonomickém rozhodování lidí pouhou výjimkou. Jsou spíše pravidlem, které formuje naše každodenní volby, investice i spotřebitelské chování. Ukazuje se, že lidská mysl je fascinujícím, avšak nedokonalým nástrojem, který je vystaven mnoha kognitivním zkreslením a emocím. Bez ohledu na úroveň vzdělání či zkušeností se těmto odchylkám většinou nevyhneme, avšak můžeme se je naučit rozpoznávat a zmírňovat jejich dopad.
Behaviorální ekonomie i psychologie investování nám nabízí cenné poznatky nejen pro lepší pochopení sebe sama, ale i pro efektivnější rozhodování v soukromém, profesním i veřejném životě. Pokud si uvědomíme, jakým způsobem naše mysl může zkreslovat realitu, můžeme lépe čelit těmto pastím a přijímat informovanější ekonomická rozhodnutí. Přiznání si vlastní iracionality není prohra, ale první krok na cestě k moudřejšímu a vyrovnanějšímu životu v dynamickém světě plném výzev a možností. 😊 Marek Horňanský psycholog Ψ bibliografia:
- Baláž, V. 2009. Riziko a neistota. Úvod do behaviorálnej ekonómie a financií. Bratislava : VEDA, 2009. 451 s. ISBN : 978 - 80 - 224 - 1082 – 3
- Cartwright, Edward. Behavioral economics. Fourth edition. London: Routledge, Taylor & Francis Group, 2024. ISBN 978-1-03-241410-2
- Russel J. Cambridge International AS & A Level Psychology Coursebook. UK Cambridge University Press, 2022. ISBN 1009152483
