Čtvrtek 28. březen 2024 23:04
reklama
Fintokei ProTrader
reklama
CapXmaster srovnani
reklama
CapXmaster
reklama
Fintokei SwiftTrader

Lze změnit to, že za chyby jednotlivců platí celá společnost? Aneb, jak potrestat Českou národní banku?

V uplynulém týdnu jsem dočetl knihu How Markets Fail. Kniha mi dodala několik nových poznatků a zamyšlení. Jedno z těch zamyšlení mě po dlouhé době inspirovalo napsat něco veřejně.

Článek najdete ZDE.

Jste na diskusním fóru jako nepřihlášený uživatel a Vaše funkce jsou tak omezené. Pro neomezený přístup je nutné být registrovaný a přihlášený uživatel. Nejste-li registrován/a klikněte pro bezplatnou registraci. Jednoduchá registrace vám otevře cestu k profesionálním informacím.

Registrací na FXstreet.cz můžete získat:

  • Možnost diskutovat s ostatními tradery.
  • Vkládání nových příspěvků a zakládání nových témat v diskusním fóru.
  • Možnost vyhledávání v tomto velmi rozsáhlém diskusním fóru.
  • Přístup k uzamčeným odborným článkům, sekcím a školy forexu.
  • Ebooky, manuály a obchodní systémy zdarma.
  • Zasílání newsletterů a informací o nových akcích a aktivitách portálu FXstreet.cz
  • Možnost psát vlastní blogy a články.
  • Možnost objednání tradingových knih, seminářů nebo VIP zóny.
  • Další přínosné informace z oblasti obchodování na forexu.
Autor Lze změnit to, že za chyby jednotlivců platí celá společnost? Aneb, jak potrestat Českou národní banku? (30 odpovědí)
Krakra
Veteran member
avatar
Příspěvky: 4172
Více informací o uživateli >>
Inflace 05.04.2022 06:29

Inflace se nedá řídit.... 

Inflace je jistě i po celém světě, proto odvoláním Rusnoka se nic nevyřeší a nemá smysl.

Kdo mála si cení, ten velkého hoden není.
Tomáš Kadeřávek
Nováček v diskuzi
avatar
Příspěvky: 49
Více informací o uživateli >>
Re: Inflace 07.04.2022 09:57
Odpověď na: Krakra

Inflace se nedá řídit.... 

Inflace je jistě i po celém světě, proto odvoláním Rusnoka se nic nevyřeší a nemá smysl.

„Inflace se nedá řídit.... „ - Tento Váš argument neguje myšlenku centrálního bankovnictví v oblasti monetární politiky. Většina centrálních bank vyspělého světa má za svůj mandát cílování inflace (i ČNB, jak jsem napsal v článku).

„Inflace je jistě i po celém světě“ - Než napíšete do veřejného prostoru, že je něco jisté, doporučil bych Vám v zájmu Vaší vlastní kredibility si nejdříve ověřit fakta.

Např. Inflace v zemích, které jsou silně navázány na eurozónu (stejně jako ČR. I když strukturálně jsou to od ČR ekonomiky odlišné) byla inflace poměrně nízká.

Švýcarsko za únor 2,2% (https://tradingeconomics.com/switzerland/inflation-cpi) Norsko za únor 3,7% (https://tradingeconomics.com/norway/inflation-cpi).

To jsou diametrálně jiná čísla od ČR. Tato nízká čísla také zčásti negují Váš argument „Inflace se nedá řídit.... „.

Tomáš vystudoval ekonomii na University of New York v Praze. Obchodování a investování na finančních trzích se věnuje od roku 2006. Má za sebou vzdělávací programy zaměřené na trading, investování a programování v USA, GB, IT a ČR.
rcg
Silver member
avatar
Příspěvky: 379
Více informací o uživateli >>
ICT 07.04.2022 13:09

Jak odesel Babis ktory bol ekonom a bol si vedomy dlhodobych krokov a dosledkov, tak ruchle kvaseny populisti to neudrzia.

Krakra
Veteran member
avatar
Příspěvky: 4172
Více informací o uživateli >>
Re: Re: Inflace 07.04.2022 13:35
Odpověď na: Tomáš Kadeřávek

„Inflace se nedá řídit.... „ - Tento Váš argument neguje myšlenku centrálního bankovnictví v oblasti monetární politiky. Většina centrálních bank vyspělého světa má za svůj mandát cílování inflace (i ČNB, jak jsem napsal v článku).

„Inflace je jistě i po celém světě“ - Než napíšete do veřejného prostoru, že je něco jisté, doporučil bych Vám v zájmu Vaší vlastní kredibility si nejdříve ověřit fakta.

Např. Inflace v zemích, které jsou silně navázány na eurozónu (stejně jako ČR. I když strukturálně jsou to od ČR ekonomiky odlišné) byla inflace poměrně nízká.

Švýcarsko za únor 2,2% (https://tradingeconomics.com/switzerland/inflation-cpi) Norsko za únor 3,7% (https://tradingeconomics.com/norway/inflation-cpi).

To jsou diametrálně jiná čísla od ČR. Tato nízká čísla také zčásti negují Váš argument „Inflace se nedá řídit.... „.

No nedá dá.... dá se bojovat zvýšením úrokových sazeb což se děje.

Norsko ani Švýcarsko nejsou v EU ... bych řekl, že to bude mít nějakou souvislost. Norsko má třeba ropu, tam je peněz dost.

 

 

Kdo mála si cení, ten velkého hoden není.
rcg
Silver member
avatar
Příspěvky: 379
Více informací o uživateli >>
Re: Re: Re: Inflace 07.04.2022 13:41
Odpověď na: Krakra

No nedá dá.... dá se bojovat zvýšením úrokových sazeb což se děje.

Norsko ani Švýcarsko nejsou v EU ... bych řekl, že to bude mít nějakou souvislost. Norsko má třeba ropu, tam je peněz dost.

 

 

tazko sa bojuje ked niektore nemenovane staty inflaciu exportuju po svete  laughing

Andílek
Veteran member
avatar
Příspěvky: 1244
Více informací o uživateli >>
Možná chybné paradigma 07.04.2022 19:21

Zdravím, nejdříve bych Vás rád upozornil, abyste si v tomto textu nejdříve opravil některé Vaše chyby/překlepy (viz např. cituji: „A poslední údaj za únor 2020 ve výši 11,1%“) dříve než jej odešlete prezidentským kandidátům, protože jinak by to naprosto negovalo Vaší snahu o absolutně precizní společnost. Zároveň bych Vám doporučil výrazně text zestručnit a zbavit se té rádoby kvalifikované omáčky, protože sdělení, o které Vám (IMHO) jde, by se dalo shrnout do jediné věty: „Nejsem spokojen s mírou osobní zodpovědnosti členů bankovní rady ČNB ve věci dosahování inflačního cíle.“ Chápu, že k této větě je třeba přidat nějakou omáčku včetně nějaké tabulky (lépe grafu), ale je třeba si dát pozor, aby rozsah té omáčky adresáta neunudil k smrti.

Kromě výše uvedených technických marginálií, bych Vám doporučil popřemýšlet, zdali již není chybné základní paradigma. Jste si jistý, že ekonomii můžeme zařadit mezi skutečné vědní obory, ve kterých platí přesné zákony (jako např. v matematice, fyzice, chemii…)? Nebo se ekonomie spíše přibližuje k různým sociálním „vědám“ a vírám, kde mohou současně platit dvě (nebo i více) naprosto protichůdné teze? Já osobně se mnohem více přikláním k té druhé variantě, a pak nemohu jinak než se usmívat nad snahou predikovat něco, co nikdo neumí ani pořádně popsat. Ano, máte pravdu, Ti, kteří se dali na takový úkol najmout, a jsou za plnění této utopie dobře placeni, by měli nést osobní zodpovědnost za to, když je štěstí opustí. Když jste již zmínil Daniela Kahnemana, tak byste měl vědět, že jeden z častých kognitivních klamů je zaměňování štěstí za kvalifikaci. Více věříme tomu, že když se něco povede, že to bylo díky naší schopnosti a podceňujeme roli štěstí. Pokud se ovšem něco nepovede, tak máme tendenci vinu svalovat na smůlu (opak štěstí). Kromě Kahnemana o tom píše i Nassim Nicholas Taleb a ten dokonce věnoval celou jednu knihu problému osobní zodpovědnosti (Skin in the game). Myslím, že jste také opomenul, že cílování inflace není jediný úkol národních bank. Národní banky se mimo jiné snaží udržet měnový kurz v určitém rozpětí. Bohužel již jen tyto dva úkoly občas mohou vyžadovat naprosto protichůdné přístupy. Takže je možné, že ČNB mohla lépe pracovat s inflací, ale mohlo jí to dostat do možná ještě větších problémů s kurzem koruny. Ona deklarovaná politická nezávislost bankovní rady má také své meze a nepřímo část zodpovědnosti nesou i politici. Z toho všeho mi vyplývá, že bankovní rada v jiném složení by možná odvedla lepší práci (měla by více štěstí) a jiná bankovní rada mohla dosáhnout ještě horšího výsledku (měla by větší smůlu). Osobně si myslím, že ekonomické predikce a predikční modely jsou stále na úrovni: „Nebude-li pršet nezmoknem“, viz neustálá snaha predikovat ekonomické cykly, kde základem je predikovat co nejčastěji, protože další kognitivní klam nám zaručí to, že těch tisíc mylných predikcí bude přebito jedinou „správnou“ predikcí.

Přeji Vám, abyste z Vašeho snažení měl dobrý pocit, protože nic jiného nejspíš nezískáte.

Tomáš Kadeřávek
Nováček v diskuzi
avatar
Příspěvky: 49
Více informací o uživateli >>
Re: Možná chybné paradigma 08.04.2022 11:53
Odpověď na: Andílek

Zdravím, nejdříve bych Vás rád upozornil, abyste si v tomto textu nejdříve opravil některé Vaše chyby/překlepy (viz např. cituji: „A poslední údaj za únor 2020 ve výši 11,1%“) dříve než jej odešlete prezidentským kandidátům, protože jinak by to naprosto negovalo Vaší snahu o absolutně precizní společnost. Zároveň bych Vám doporučil výrazně text zestručnit a zbavit se té rádoby kvalifikované omáčky, protože sdělení, o které Vám (IMHO) jde, by se dalo shrnout do jediné věty: „Nejsem spokojen s mírou osobní zodpovědnosti členů bankovní rady ČNB ve věci dosahování inflačního cíle.“ Chápu, že k této větě je třeba přidat nějakou omáčku včetně nějaké tabulky (lépe grafu), ale je třeba si dát pozor, aby rozsah té omáčky adresáta neunudil k smrti.

Kromě výše uvedených technických marginálií, bych Vám doporučil popřemýšlet, zdali již není chybné základní paradigma. Jste si jistý, že ekonomii můžeme zařadit mezi skutečné vědní obory, ve kterých platí přesné zákony (jako např. v matematice, fyzice, chemii…)? Nebo se ekonomie spíše přibližuje k různým sociálním „vědám“ a vírám, kde mohou současně platit dvě (nebo i více) naprosto protichůdné teze? Já osobně se mnohem více přikláním k té druhé variantě, a pak nemohu jinak než se usmívat nad snahou predikovat něco, co nikdo neumí ani pořádně popsat. Ano, máte pravdu, Ti, kteří se dali na takový úkol najmout, a jsou za plnění této utopie dobře placeni, by měli nést osobní zodpovědnost za to, když je štěstí opustí. Když jste již zmínil Daniela Kahnemana, tak byste měl vědět, že jeden z častých kognitivních klamů je zaměňování štěstí za kvalifikaci. Více věříme tomu, že když se něco povede, že to bylo díky naší schopnosti a podceňujeme roli štěstí. Pokud se ovšem něco nepovede, tak máme tendenci vinu svalovat na smůlu (opak štěstí). Kromě Kahnemana o tom píše i Nassim Nicholas Taleb a ten dokonce věnoval celou jednu knihu problému osobní zodpovědnosti (Skin in the game). Myslím, že jste také opomenul, že cílování inflace není jediný úkol národních bank. Národní banky se mimo jiné snaží udržet měnový kurz v určitém rozpětí. Bohužel již jen tyto dva úkoly občas mohou vyžadovat naprosto protichůdné přístupy. Takže je možné, že ČNB mohla lépe pracovat s inflací, ale mohlo jí to dostat do možná ještě větších problémů s kurzem koruny. Ona deklarovaná politická nezávislost bankovní rady má také své meze a nepřímo část zodpovědnosti nesou i politici. Z toho všeho mi vyplývá, že bankovní rada v jiném složení by možná odvedla lepší práci (měla by více štěstí) a jiná bankovní rada mohla dosáhnout ještě horšího výsledku (měla by větší smůlu). Osobně si myslím, že ekonomické predikce a predikční modely jsou stále na úrovni: „Nebude-li pršet nezmoknem“, viz neustálá snaha predikovat ekonomické cykly, kde základem je predikovat co nejčastěji, protože další kognitivní klam nám zaručí to, že těch tisíc mylných predikcí bude přebito jedinou „správnou“ predikcí.

Přeji Vám, abyste z Vašeho snažení měl dobrý pocit, protože nic jiného nejspíš nezískáte.

Zdravím,

děkuji za upozornění na chybu. Je již opravena.

Pokud víte o dalších, dejte mi prosím vědět.

Ať se Vám daří

Tomáš vystudoval ekonomii na University of New York v Praze. Obchodování a investování na finančních trzích se věnuje od roku 2006. Má za sebou vzdělávací programy zaměřené na trading, investování a programování v USA, GB, IT a ČR.
Andílek
Veteran member
avatar
Příspěvky: 1244
Více informací o uživateli >>
Re: Re: Možná chybné paradigma 08.04.2022 14:18
Odpověď na: Tomáš Kadeřávek

Zdravím,

děkuji za upozornění na chybu. Je již opravena.

Pokud víte o dalších, dejte mi prosím vědět.

Ať se Vám daří

Za upozornění na překlep nemáte zač. Jiného překlepu jsem si nevšiml, ale nemohu potvrdit, že tam již žádný není.

Pokud jsem psal o chybách ve Vašem textu, tak jsem měl na mysli trochu něco jiného. I když připouštím, že to, co mohu já považovat za chybu, Vy za chybu nepovažujete. Já si osobně myslím, že je chybná Vaše premisa, že jediný úkol ČNB je cílování inflace. Pokud bychom připustili, že těch úkolů má ČNB více (viz to, co jsem již naznačil v předchozí odpovědi plus další úkoly), tak se dostáváme do netriviálního (nelineárního) vyhodnocování práce ČNB, a v takovém případě bude hodnocení na základě jediného parametru (ve Vašem případě inflace) obtížné nebo spíše nemožné.

S výše uvedeným souvisí i podle mě chybná analogie s tradingem. Myslím si, že je chybou se takovou analogií v článku zabývat. Trading se dá lépe vyhodnocovat lineárně. Čím víc v tradingu vydělám, tím jsem úspěšnější trader. I když ani zde to není tak jednoduché, protože asi těžko budeme považovat za úspěšnějšího tradera toho, který sice zhodnotil svůj kapitál o 50% více než jiný trader, ale zároveň se při tom zhroutil psychicky.

Myslím, že jste trochu nešťastně míchal jablka s hruškami v odstavci „Jak je to s odpovědností individuálního tradera / investora“. Naznačujete, že individuální trader a správce cizího kapitálu, jako jste Vy, jsou si z pohledu odpovědnosti v podstatě rovni. V dalším odstavci pak doslova píšete: „Institucionální trader totiž těží ze zisků, ale jen omezeně se účastní rizik. Individuální trader těží ze zisků, ale je v plné míře trestán riziky.“ Ta druhá věta skutečně platí pro individuálního tradera, ale neplatí pro správce kapitálu jako jste Vy. Vy sice podstupujete riziko odlivu investorů, ale nepodstupujete (na rozdíl od individuálního tradera) to nejzásadnější riziko ztráty kapitálu. Když jsem se díval na stránky Vašeho fondu, tak je od Vás sice chvályhodné, že za správu účtujete pravidelně jen performance fee založené na metodě High watermark, ale tak nějak nezdůrazňujete, že tam ještě máte vstupní poplatek. Zároveň na Vašich stránkách deklarujete cíl zhodnocení 5%-10% p.a., ale tohoto zhodnocení nedosahujete. Pokud bychom chtěli použít Váš návrh na potrestání bankovní rady a použít stejný princip na Vaše zhodnocování, tak byste vlastně neměl požadovat od investorů žádnou odměnu. Medián Vašeho ročního zhodnocení je momentálně (ke konci minulého roku, letošní ztrátový kvartál Vám tam nepočítám) 4.12%p.a., takže se do cílového pásma 5%-10% nedostáváte a navíc to momentálně vypadá, že se situace rok od roku horší (viz graf níže). Co je příčinou zhoršující se výkonosti nevím, ale na základě strohých informací z Vašeho webu a částečné znalosti Vašich názorů z našich předchozích diskuzí mám určité podezření, ale to je celkem jiné téma.

S mými postřehy naložte, jak uznáte za vhodné. Já Vám v každém případě přeji, aby se Vám vše v životě dařilo. A pokud byste hledal téma pro další článek, tak bych se přimlouval za náhled do fungování investičního fondu. Jaké trhy a produkty využíváte (Spot, CFD, Futures, Opce…), jakou platformu využíváte, jaká jsou specifika obchodování s vyššími částkami (plnění, skluzy…), jaké jsou časové horizonty Vašich obchodů, jaké procento kapitálu je obvykle blokováno v obchodech, jak to máte s pákou, s jakou frekvencí vypočítáváte poplatky investorům (měsíčně, kvartálně, ročně) atd.

Tomáš Kadeřávek
Nováček v diskuzi
avatar
Příspěvky: 49
Více informací o uživateli >>
Re: Re: Re: Možná chybné paradigma 08.04.2022 22:58
Odpověď na: Andílek

Za upozornění na překlep nemáte zač. Jiného překlepu jsem si nevšiml, ale nemohu potvrdit, že tam již žádný není.

Pokud jsem psal o chybách ve Vašem textu, tak jsem měl na mysli trochu něco jiného. I když připouštím, že to, co mohu já považovat za chybu, Vy za chybu nepovažujete. Já si osobně myslím, že je chybná Vaše premisa, že jediný úkol ČNB je cílování inflace. Pokud bychom připustili, že těch úkolů má ČNB více (viz to, co jsem již naznačil v předchozí odpovědi plus další úkoly), tak se dostáváme do netriviálního (nelineárního) vyhodnocování práce ČNB, a v takovém případě bude hodnocení na základě jediného parametru (ve Vašem případě inflace) obtížné nebo spíše nemožné.

S výše uvedeným souvisí i podle mě chybná analogie s tradingem. Myslím si, že je chybou se takovou analogií v článku zabývat. Trading se dá lépe vyhodnocovat lineárně. Čím víc v tradingu vydělám, tím jsem úspěšnější trader. I když ani zde to není tak jednoduché, protože asi těžko budeme považovat za úspěšnějšího tradera toho, který sice zhodnotil svůj kapitál o 50% více než jiný trader, ale zároveň se při tom zhroutil psychicky.

Myslím, že jste trochu nešťastně míchal jablka s hruškami v odstavci „Jak je to s odpovědností individuálního tradera / investora“. Naznačujete, že individuální trader a správce cizího kapitálu, jako jste Vy, jsou si z pohledu odpovědnosti v podstatě rovni. V dalším odstavci pak doslova píšete: „Institucionální trader totiž těží ze zisků, ale jen omezeně se účastní rizik. Individuální trader těží ze zisků, ale je v plné míře trestán riziky.“ Ta druhá věta skutečně platí pro individuálního tradera, ale neplatí pro správce kapitálu jako jste Vy. Vy sice podstupujete riziko odlivu investorů, ale nepodstupujete (na rozdíl od individuálního tradera) to nejzásadnější riziko ztráty kapitálu. Když jsem se díval na stránky Vašeho fondu, tak je od Vás sice chvályhodné, že za správu účtujete pravidelně jen performance fee založené na metodě High watermark, ale tak nějak nezdůrazňujete, že tam ještě máte vstupní poplatek. Zároveň na Vašich stránkách deklarujete cíl zhodnocení 5%-10% p.a., ale tohoto zhodnocení nedosahujete. Pokud bychom chtěli použít Váš návrh na potrestání bankovní rady a použít stejný princip na Vaše zhodnocování, tak byste vlastně neměl požadovat od investorů žádnou odměnu. Medián Vašeho ročního zhodnocení je momentálně (ke konci minulého roku, letošní ztrátový kvartál Vám tam nepočítám) 4.12%p.a., takže se do cílového pásma 5%-10% nedostáváte a navíc to momentálně vypadá, že se situace rok od roku horší (viz graf níže). Co je příčinou zhoršující se výkonosti nevím, ale na základě strohých informací z Vašeho webu a částečné znalosti Vašich názorů z našich předchozích diskuzí mám určité podezření, ale to je celkem jiné téma.

S mými postřehy naložte, jak uznáte za vhodné. Já Vám v každém případě přeji, aby se Vám vše v životě dařilo. A pokud byste hledal téma pro další článek, tak bych se přimlouval za náhled do fungování investičního fondu. Jaké trhy a produkty využíváte (Spot, CFD, Futures, Opce…), jakou platformu využíváte, jaká jsou specifika obchodování s vyššími částkami (plnění, skluzy…), jaké jsou časové horizonty Vašich obchodů, jaké procento kapitálu je obvykle blokováno v obchodech, jak to máte s pákou, s jakou frekvencí vypočítáváte poplatky investorům (měsíčně, kvartálně, ročně) atd.

Díky za náměty pro další debatu.

Než se do toho pustím, tak bych se Vás chtěl zeptat asi na stěžejní otázku - Shodneme se na tom, že Vy a já (jako občané ČR) bychom si přáli centrální banku, která vykonává jí deklarovanou monetární politiku tak dobře, že se co nejvíce blíží jí deklarovanému inflačnímu cíli?

Tomáš vystudoval ekonomii na University of New York v Praze. Obchodování a investování na finančních trzích se věnuje od roku 2006. Má za sebou vzdělávací programy zaměřené na trading, investování a programování v USA, GB, IT a ČR.
Krakra
Veteran member
avatar
Příspěvky: 4172
Více informací o uživateli >>
Re: Re: Re: Re: Možná chybné paradigma 08.04.2022 23:45
Odpověď na: Tomáš Kadeřávek

Díky za náměty pro další debatu.

Než se do toho pustím, tak bych se Vás chtěl zeptat asi na stěžejní otázku - Shodneme se na tom, že Vy a já (jako občané ČR) bychom si přáli centrální banku, která vykonává jí deklarovanou monetární politiku tak dobře, že se co nejvíce blíží jí deklarovanému inflačnímu cíli?

Nezlobte se, že se do toho pletu, já bych si třeba přál inflaci pod inflačním cílem - myslím že se tomu říká deflace....

V praxi by to znamenalo, že by se ceny snižovaly.

Kdo mála si cení, ten velkého hoden není.
Tomáš Kadeřávek
Nováček v diskuzi
avatar
Příspěvky: 49
Více informací o uživateli >>
Re: Re: Re: Re: Re: Možná chybné paradigma 09.04.2022 00:25
Odpověď na: Krakra

Nezlobte se, že se do toho pletu, já bych si třeba přál inflaci pod inflačním cílem - myslím že se tomu říká deflace....

V praxi by to znamenalo, že by se ceny snižovaly.

Určitě se nezlobím, že se do toho "pletete" :-). Jak jsem napsal, chci tématu více porozumět a náměty/kritiku od jiných vítám.

Co se týče deflace, tak vím o 2 studiích, které jdou proti mainstreamovému vnímání, že deflace je škodlivá.

https://www.bis.org/publ/qtrpdf/r_qt1503e.htm

https://www.nber.org/system/files/working_papers/w10329/w10329.pdf

Takže Váš příspěvek má opodstatnění. Akorát, jak oba výzkumy poukazují, by bylo nutné vyhodnotit okolnosti, za kterých by k deflaci docházelo.

A za mě osobně. Já bych jako koncový spotřebitel rozhodně preferoval rozumnou deflaci, než inflaci brutálně nad inflačním cílem.

Když se podíváte na tabulku v článku, tak uvidíte, že od roku 1997 bylo několik měsíců, kdy byla meziročně deflace. Nikdy však nijak zásadní.

Z toho bych si dovolil udělat závěr, že v boji s deflací je ČNB mnohem schopnější, než v boji proti inflaci.

Tomáš vystudoval ekonomii na University of New York v Praze. Obchodování a investování na finančních trzích se věnuje od roku 2006. Má za sebou vzdělávací programy zaměřené na trading, investování a programování v USA, GB, IT a ČR.
Andílek
Veteran member
avatar
Příspěvky: 1244
Více informací o uživateli >>
Re: Re: Re: Re: Možná chybné paradigma 09.04.2022 09:38
Odpověď na: Tomáš Kadeřávek

Díky za náměty pro další debatu.

Než se do toho pustím, tak bych se Vás chtěl zeptat asi na stěžejní otázku - Shodneme se na tom, že Vy a já (jako občané ČR) bychom si přáli centrální banku, která vykonává jí deklarovanou monetární politiku tak dobře, že se co nejvíce blíží jí deklarovanému inflačnímu cíli?

Myslím, že se shodneme v naprosté většině témat (nejen ohledně inflace). Pro mě osobně není tak zajímavé diskutovat s kýmkoli o tom, v čem se s ním shodnu, jako o tom, v čem se s dotyčným neshodnu. Možná to dělám dost nešikovně, protože to dost často partner bere jako osobní útok. Takže pokud bych měl odpovědět na Vaší otázku, tak ano, i já bych byl rád, kdyby ČNB dělala svojí monetární politiku tak dobře, že by přispívala ke stabilitě, tzn. že by se i inflace pohybovala v nějakém těsném koridoru od vytyčeného cíle. Takže v tom se docela shodneme, i když každý z nás to má asi trochu jinde na žebříčku priorit. V čem se asi úplně neshodneme, jsou příčiny, proč se kýženého stavu nedosahuje.

Tomáš Kadeřávek
Nováček v diskuzi
avatar
Příspěvky: 49
Více informací o uživateli >>
Re: Re: Re: Re: Re: Možná chybné paradigma 09.04.2022 13:38
Odpověď na: Andílek

Myslím, že se shodneme v naprosté většině témat (nejen ohledně inflace). Pro mě osobně není tak zajímavé diskutovat s kýmkoli o tom, v čem se s ním shodnu, jako o tom, v čem se s dotyčným neshodnu. Možná to dělám dost nešikovně, protože to dost často partner bere jako osobní útok. Takže pokud bych měl odpovědět na Vaší otázku, tak ano, i já bych byl rád, kdyby ČNB dělala svojí monetární politiku tak dobře, že by přispívala ke stabilitě, tzn. že by se i inflace pohybovala v nějakém těsném koridoru od vytyčeného cíle. Takže v tom se docela shodneme, i když každý z nás to má asi trochu jinde na žebříčku priorit. V čem se asi úplně neshodneme, jsou příčiny, proč se kýženého stavu nedosahuje.

Beru Váš náhled na věc a souhlasím.

Pojďme tedy diskutovat o tom, kde se neshodneme. Pokud dovolíte, tak bych to dělal jedno po druhém.

První téma, kde se úplně nepotkáváme je:

„... zdali již není chybné základní paradigma. Jste si jistý, že ekonomii můžeme zařadit mezi skutečné vědní obory, ve kterých platí přesné zákony (jako např. v matematice, fyzice, chemii…)? Nebo se ekonomie spíše přibližuje k různým sociálním „vědám“ a vírám, kde mohou současně platit dvě (nebo i více) naprosto protichůdné teze? Já osobně se mnohem více přikláním k té druhé variantě, a pak nemohu jinak než se usmívat nad snahou predikovat něco, co nikdo neumí ani pořádně popsat.“

Jistý si nejsem. Mé paradigma vychází primárně z toho, co jsem se o centrálním bankovnictví učil na univerzitě, co jsem o něm četl v knihách a jakým přístupem (nejen) ČNB nebo Světová banka přistupuje k výzkumu (tj. z mého pohledu dost empiricky) viz např. https://www.cnb.cz/export/sites/cnb/en/economic-research/.galleries/research_publications/cnb_wp/cnbwp_2021_06.pdf nebo https://documents1.worldbank.org/curated/en/660611647960970611/pdf/Where-Are-All-the-Jobs-A-Machine-Learning-Approach-for-High-Resolution-Urban-Employment-Prediction-in-Developing-Countries.pdf 

Třeba je paradigma, ke kterému se více přikláníte Vy, správné. Můžete mi prosím nastínit, jak v tom Vašem paradigmatu funguje monetární politika, jejímž primárním cílem je stabilní cenový růst (tj. mírně rostoucí inflace v určitém tolerančním pásmu)?

Tomáš vystudoval ekonomii na University of New York v Praze. Obchodování a investování na finančních trzích se věnuje od roku 2006. Má za sebou vzdělávací programy zaměřené na trading, investování a programování v USA, GB, IT a ČR.
Andílek
Veteran member
avatar
Příspěvky: 1244
Více informací o uživateli >>
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Možná chybné paradigma 09.04.2022 15:36
Odpověď na: Tomáš Kadeřávek

Beru Váš náhled na věc a souhlasím.

Pojďme tedy diskutovat o tom, kde se neshodneme. Pokud dovolíte, tak bych to dělal jedno po druhém.

První téma, kde se úplně nepotkáváme je:

„... zdali již není chybné základní paradigma. Jste si jistý, že ekonomii můžeme zařadit mezi skutečné vědní obory, ve kterých platí přesné zákony (jako např. v matematice, fyzice, chemii…)? Nebo se ekonomie spíše přibližuje k různým sociálním „vědám“ a vírám, kde mohou současně platit dvě (nebo i více) naprosto protichůdné teze? Já osobně se mnohem více přikláním k té druhé variantě, a pak nemohu jinak než se usmívat nad snahou predikovat něco, co nikdo neumí ani pořádně popsat.“

Jistý si nejsem. Mé paradigma vychází primárně z toho, co jsem se o centrálním bankovnictví učil na univerzitě, co jsem o něm četl v knihách a jakým přístupem (nejen) ČNB nebo Světová banka přistupuje k výzkumu (tj. z mého pohledu dost empiricky) viz např. https://www.cnb.cz/export/sites/cnb/en/economic-research/.galleries/research_publications/cnb_wp/cnbwp_2021_06.pdf nebo https://documents1.worldbank.org/curated/en/660611647960970611/pdf/Where-Are-All-the-Jobs-A-Machine-Learning-Approach-for-High-Resolution-Urban-Employment-Prediction-in-Developing-Countries.pdf 

Třeba je paradigma, ke kterému se více přikláníte Vy, správné. Můžete mi prosím nastínit, jak v tom Vašem paradigmatu funguje monetární politika, jejímž primárním cílem je stabilní cenový růst (tj. mírně rostoucí inflace v určitém tolerančním pásmu)?

V každém případě vítám diskuzi. Nejdříve bych rád zdůraznil, že moje vzdělání není ekonomické, takže moje názory mohou být mylné. Mé paradigma vychází primárně z toho, že ekonomie je sociální věda, na kterou se více či méně úspěšně snaží ekonomové naroubovat přístupy, které fungují v jiných vědních oblastech. Bohužel se velmi často ukazuje, že ekonomie má mnohem blíže např k psychologii než např k matematice, ale směle si ráda půjčuje postupy i z té matematiky. Přiznám se, že jsem jen tak zběžně kouknul na ty dva odkazy, které jste poslal jako příklad empirického přístupu. Je třeba také říci, že ani jedna z těchto studií (IMHO) se netýká řízení monetární politiky k dosahování inflačních cílů. Jedna studie zkoumá vliv nízkých/záporných úrokových sazeb na bankovní úvěry v malých otevřených ekonomikách a časový rámec jsou roky 2002-2019. Druhá se pak zabývá možným využitím AI pro predikci zaměstnanosti ve městech v rozvojových zemích a pro tréninkový model využívá 14 měst.

Dnešní poněkud zvrácená doba vyžaduje neustálé chrlení obrovského množství různých studií, u kterých i autoři počítají s tím, že se těmi studiemi nebude nikdo seriózně zabývat, protože není v lidských silách všechny ty studie jen přečíst, natož je podrobit oponentuře. Cílem většiny dnešních studií je dosažení co nejvyššího jakéhosi citačního indexu (od toho se odvozuje plat autorů). Je proto příznačné, že mnohdy výborně vypadající modely prezentované v těchto studiích fungují jen na papíře a pro daný vzorek dat. Dalším problémem je, že se autoři dost často snaží o postupy, které se nejspíš pro řešení daného problému nehodí, ale jsou momentálně velmi „módní“. V tomto smyslu mi především ta druhá studie připadá jako špatný vtip. Opravdu si někdo myslí, že je možno používat AI pro predikci s tréninkovým vzorkem 14 měst?! Pokud se vrátím k té první studii, tak ta alespoň nezkouší nesmysly a snaží se „pouze“ popsat historický vývoj, takže doufám nemá ambici ze 17letého vývoje dělat obecné závěry. Budu parafrázovat Talebův příklad „nesmrtelného“ krocana: „Za celý loňský rok jsem podrobným zkoumáním, zapisováním a analyzováním dat zjistil, že žádný z těch dnů jsem nezemřel. Dokonce jsem zpětně takto analyzoval spoustu dní za x roků zpátky se stejným výsledkem. Z této mojí studie jasně vyplývá, že jsem nesmrtelný.“

A zde se obloukem vracím k našemu tématu o reálných možnostech ČNB a jejich modelů efektivně řídit inflaci. Osobně si myslím, že jejich modely mají nějakou hodnotu a dost možná ve většině zkoumaného období nějak fungují, ale pravděpodobnost, že nastane období, ve kterém fungovat nebudou se limitně blíží ke 100%. A to se samozřejmě týká i jiných národních bank. Zároveň si myslím, že čím je ekonomika menší a otevřenější, tím náchylnější bude k vnějším vlivům. A to ani nebudu mluvit o vlivu vládnutí různých populistů a oportunistů jako je např. soudruh Babiš. Moje přesvědčení je takové, že bankovní rada se snaží dělat to nejlepší, ale je otázka, jestli to nejsou podobně nedosažitelné cíle, jako měli komunisti, když tvrdili: „Poručíme větru, dešti.“ Zároveň je třeba zdůraznit, že i když se kdokoli snaží dělat to nejlepší, tak v podstatné míře záleží i na štěstí. Pokud někdo roli štěstí v sociálních vědách ignoruje nebo bagatelizuje, tak si říká o problémy. Jistě i Vy víte, že přestože děláte to nejlepší, tak ne vždy dosahujete stanovených cílů. Zbývá pak jen otázka, jestli je vhodné/nutné za to, že někdo neuměl poručit větru, dešti, ho penalizovat. Zde nemám vyhraněný názor. Myslíte si, že kdyby bankovní rada byla v jiném složení, tak by k takovému nárůstu inflace nedošlo (nepoužívejte data jiných ekonomik, které jsou v jiném postavení)? Já o tom moc přesvědčený nejsem (stejné modely, stejná data, stejně smýšlející lidé…).

Možná jsem toho napsal zbytečně moc, a možná v tom nenajdete jednoznačnou odpověď na Vaši otázku. Kdybych odpověď na Vaši otázku měl co nejvíce zestručnit (což ovšem zároveň znamená větší nepřesnost), tak bych odpověděl, že v mém paradigmatu je snaha celé ekonomie včetně monetární, a především fiskální politiky cokoli řídit, tak trochu chiméra, která je tu víc pro formu než pro skutečný užitek.

Krakra
Veteran member
avatar
Příspěvky: 4172
Více informací o uživateli >>
Výnos vs. inflace 10.04.2022 10:45

Připadá mi to, že autorovi hází vinu na svojí neschopnost na ČNB....

Kdo mála si cení, ten velkého hoden není.
rcg
Silver member
avatar
Příspěvky: 379
Více informací o uživateli >>
Re: Výnos vs. inflace 10.04.2022 12:26
Odpověď na: Krakra

Připadá mi to, že autorovi hází vinu na svojí neschopnost na ČNB....

stale rozmyslam ci je lepsie vystudoval ekonomiu na University of New York v Praze, alebo na Prazskej univerzite v New Yorku

Tomáš Kadeřávek
Nováček v diskuzi
avatar
Příspěvky: 49
Více informací o uživateli >>
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Možná chybné paradigma 10.04.2022 15:40
Odpověď na: Andílek

V každém případě vítám diskuzi. Nejdříve bych rád zdůraznil, že moje vzdělání není ekonomické, takže moje názory mohou být mylné. Mé paradigma vychází primárně z toho, že ekonomie je sociální věda, na kterou se více či méně úspěšně snaží ekonomové naroubovat přístupy, které fungují v jiných vědních oblastech. Bohužel se velmi často ukazuje, že ekonomie má mnohem blíže např k psychologii než např k matematice, ale směle si ráda půjčuje postupy i z té matematiky. Přiznám se, že jsem jen tak zběžně kouknul na ty dva odkazy, které jste poslal jako příklad empirického přístupu. Je třeba také říci, že ani jedna z těchto studií (IMHO) se netýká řízení monetární politiky k dosahování inflačních cílů. Jedna studie zkoumá vliv nízkých/záporných úrokových sazeb na bankovní úvěry v malých otevřených ekonomikách a časový rámec jsou roky 2002-2019. Druhá se pak zabývá možným využitím AI pro predikci zaměstnanosti ve městech v rozvojových zemích a pro tréninkový model využívá 14 měst.

Dnešní poněkud zvrácená doba vyžaduje neustálé chrlení obrovského množství různých studií, u kterých i autoři počítají s tím, že se těmi studiemi nebude nikdo seriózně zabývat, protože není v lidských silách všechny ty studie jen přečíst, natož je podrobit oponentuře. Cílem většiny dnešních studií je dosažení co nejvyššího jakéhosi citačního indexu (od toho se odvozuje plat autorů). Je proto příznačné, že mnohdy výborně vypadající modely prezentované v těchto studiích fungují jen na papíře a pro daný vzorek dat. Dalším problémem je, že se autoři dost často snaží o postupy, které se nejspíš pro řešení daného problému nehodí, ale jsou momentálně velmi „módní“. V tomto smyslu mi především ta druhá studie připadá jako špatný vtip. Opravdu si někdo myslí, že je možno používat AI pro predikci s tréninkovým vzorkem 14 měst?! Pokud se vrátím k té první studii, tak ta alespoň nezkouší nesmysly a snaží se „pouze“ popsat historický vývoj, takže doufám nemá ambici ze 17letého vývoje dělat obecné závěry. Budu parafrázovat Talebův příklad „nesmrtelného“ krocana: „Za celý loňský rok jsem podrobným zkoumáním, zapisováním a analyzováním dat zjistil, že žádný z těch dnů jsem nezemřel. Dokonce jsem zpětně takto analyzoval spoustu dní za x roků zpátky se stejným výsledkem. Z této mojí studie jasně vyplývá, že jsem nesmrtelný.“

A zde se obloukem vracím k našemu tématu o reálných možnostech ČNB a jejich modelů efektivně řídit inflaci. Osobně si myslím, že jejich modely mají nějakou hodnotu a dost možná ve většině zkoumaného období nějak fungují, ale pravděpodobnost, že nastane období, ve kterém fungovat nebudou se limitně blíží ke 100%. A to se samozřejmě týká i jiných národních bank. Zároveň si myslím, že čím je ekonomika menší a otevřenější, tím náchylnější bude k vnějším vlivům. A to ani nebudu mluvit o vlivu vládnutí různých populistů a oportunistů jako je např. soudruh Babiš. Moje přesvědčení je takové, že bankovní rada se snaží dělat to nejlepší, ale je otázka, jestli to nejsou podobně nedosažitelné cíle, jako měli komunisti, když tvrdili: „Poručíme větru, dešti.“ Zároveň je třeba zdůraznit, že i když se kdokoli snaží dělat to nejlepší, tak v podstatné míře záleží i na štěstí. Pokud někdo roli štěstí v sociálních vědách ignoruje nebo bagatelizuje, tak si říká o problémy. Jistě i Vy víte, že přestože děláte to nejlepší, tak ne vždy dosahujete stanovených cílů. Zbývá pak jen otázka, jestli je vhodné/nutné za to, že někdo neuměl poručit větru, dešti, ho penalizovat. Zde nemám vyhraněný názor. Myslíte si, že kdyby bankovní rada byla v jiném složení, tak by k takovému nárůstu inflace nedošlo (nepoužívejte data jiných ekonomik, které jsou v jiném postavení)? Já o tom moc přesvědčený nejsem (stejné modely, stejná data, stejně smýšlející lidé…).

Možná jsem toho napsal zbytečně moc, a možná v tom nenajdete jednoznačnou odpověď na Vaši otázku. Kdybych odpověď na Vaši otázku měl co nejvíce zestručnit (což ovšem zároveň znamená větší nepřesnost), tak bych odpověděl, že v mém paradigmatu je snaha celé ekonomie včetně monetární, a především fiskální politiky cokoli řídit, tak trochu chiméra, která je tu víc pro formu než pro skutečný užitek.

Děkuji za Váš náhled.

Odkazy na studie jsem dal pouze abych obecně ilustroval empirický přístup k výzkumu v ekonomii a financích, který v posledních letech osobně poměrně intenzivně vnímám a který ovlivňuje mé paradigma. Neměli nijak souviset s tématem monetární politiky.

Můžeme tedy toto podtéma zakončit takto?:

Čtenáři článku by měli vzít ohled na to, že autor článku používá MOŽNÉ CHYBNÉ PARADIGMA:
- které vychází z toho, že predikování vývoje ekonomiky je ve třetí dekádě 21. století založené na vědeckém/empirickém postupu a výzkumech v oblasti matematiky, statistiky a počítačových věd.

- které na základě dat několika soukromých subjektů (např. Renaissance Technologies, Bridgewater Associates, WorldQuant) předpokládá, že ve třetí dekádě 21. století je možné vytvořit predikční modely v oblasti ekonomie a financí, které mají dobrou úspěšnost.


a že podle některých kritiků byl měli čtenáři zvážit i jiné MOŽNÉ PARADIGMA:
- které vychází z toho, že snaha celé ekonomie včetně monetární, a především fiskální politiky cokoli řídit, tak trochu chiméra, která je tu víc pro formu než pro skutečný užitek.

- že ekonomické predikce a predikční modely jsou stále na úrovni: „Nebude-li pršet nezmoknem“.

- predikování vývoje ekonomiky v podstatné míře záleží i na štěstí.

- že u vědeckého výzkumu v oblasti ekonomie autoři počítají s tím, že se těmi studiemi nebude nikdo seriózně zabývat, protože není v lidských silách všechny ty studie jen přečíst, natož je podrobit oponentuře a že cílem většiny dnešních studií je dosažení co nejvyššího jakéhosi citačního indexu.

Tomáš vystudoval ekonomii na University of New York v Praze. Obchodování a investování na finančních trzích se věnuje od roku 2006. Má za sebou vzdělávací programy zaměřené na trading, investování a programování v USA, GB, IT a ČR.
Krakra
Veteran member
avatar
Příspěvky: 4172
Více informací o uživateli >>
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Možná chybné paradigma 10.04.2022 15:42
Odpověď na: Tomáš Kadeřávek

Děkuji za Váš náhled.

Odkazy na studie jsem dal pouze abych obecně ilustroval empirický přístup k výzkumu v ekonomii a financích, který v posledních letech osobně poměrně intenzivně vnímám a který ovlivňuje mé paradigma. Neměli nijak souviset s tématem monetární politiky.

Můžeme tedy toto podtéma zakončit takto?:

Čtenáři článku by měli vzít ohled na to, že autor článku používá MOŽNÉ CHYBNÉ PARADIGMA:
- které vychází z toho, že predikování vývoje ekonomiky je ve třetí dekádě 21. století založené na vědeckém/empirickém postupu a výzkumech v oblasti matematiky, statistiky a počítačových věd.

- které na základě dat několika soukromých subjektů (např. Renaissance Technologies, Bridgewater Associates, WorldQuant) předpokládá, že ve třetí dekádě 21. století je možné vytvořit predikční modely v oblasti ekonomie a financí, které mají dobrou úspěšnost.


a že podle některých kritiků byl měli čtenáři zvážit i jiné MOŽNÉ PARADIGMA:
- které vychází z toho, že snaha celé ekonomie včetně monetární, a především fiskální politiky cokoli řídit, tak trochu chiméra, která je tu víc pro formu než pro skutečný užitek.

- že ekonomické predikce a predikční modely jsou stále na úrovni: „Nebude-li pršet nezmoknem“.

- predikování vývoje ekonomiky v podstatné míře záleží i na štěstí.

- že u vědeckého výzkumu v oblasti ekonomie autoři počítají s tím, že se těmi studiemi nebude nikdo seriózně zabývat, protože není v lidských silách všechny ty studie jen přečíst, natož je podrobit oponentuře a že cílem většiny dnešních studií je dosažení co nejvyššího jakéhosi citačního indexu.

Napadlo mě - ty různé ekonomické modely jsou jenom věci pro nějakou predikci a né věštecká koule....  tudíž to co říkají nějaké modely přece nemá význam.

Kdo mála si cení, ten velkého hoden není.
Andílek
Veteran member
avatar
Příspěvky: 1244
Více informací o uživateli >>
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Možná chybné paradigma 10.04.2022 18:12
Odpověď na: Tomáš Kadeřávek

Děkuji za Váš náhled.

Odkazy na studie jsem dal pouze abych obecně ilustroval empirický přístup k výzkumu v ekonomii a financích, který v posledních letech osobně poměrně intenzivně vnímám a který ovlivňuje mé paradigma. Neměli nijak souviset s tématem monetární politiky.

Můžeme tedy toto podtéma zakončit takto?:

Čtenáři článku by měli vzít ohled na to, že autor článku používá MOŽNÉ CHYBNÉ PARADIGMA:
- které vychází z toho, že predikování vývoje ekonomiky je ve třetí dekádě 21. století založené na vědeckém/empirickém postupu a výzkumech v oblasti matematiky, statistiky a počítačových věd.

- které na základě dat několika soukromých subjektů (např. Renaissance Technologies, Bridgewater Associates, WorldQuant) předpokládá, že ve třetí dekádě 21. století je možné vytvořit predikční modely v oblasti ekonomie a financí, které mají dobrou úspěšnost.


a že podle některých kritiků byl měli čtenáři zvážit i jiné MOŽNÉ PARADIGMA:
- které vychází z toho, že snaha celé ekonomie včetně monetární, a především fiskální politiky cokoli řídit, tak trochu chiméra, která je tu víc pro formu než pro skutečný užitek.

- že ekonomické predikce a predikční modely jsou stále na úrovni: „Nebude-li pršet nezmoknem“.

- predikování vývoje ekonomiky v podstatné míře záleží i na štěstí.

- že u vědeckého výzkumu v oblasti ekonomie autoři počítají s tím, že se těmi studiemi nebude nikdo seriózně zabývat, protože není v lidských silách všechny ty studie jen přečíst, natož je podrobit oponentuře a že cílem většiny dnešních studií je dosažení co nejvyššího jakéhosi citačního indexu.

Ano zakončit toto téma můžeme. Já osobně bych se přikláněl k následující formulaci, ale v podstatě to bude to samé, co jste napsal Vy, jen možná ten emoční podtón bude trochu odlišný:

Čtenáři článku by mohli zvážit, že autor možná používá chybné paradigma, které vychází z toho:

  • Že ekonomika, jako soubor velmi složitých sociálních vztahů, je již ve třetí dekádě 21. století predikovatelná
  • Že je možno k těmto predikcím úspěšně využít metody (např AI) z jiných oborů (např. rozpoznávání obrazů, lingvistické úkoly apod.), které jsou testovány a učeny na terabytech (možná více) dat
  • Že bude u ekonomie, což je soubor velmi složitých a mnohovrstevnatých sociálních vztahů, dosahováno obdobné úspěšnosti jako u výše uvedených projektů (relativně jednoduché struktury) přestože, bude využit datový rozsah o několik řádů nižší

Někteří kritici výše uvedené body zpochybňují, což ovšem neznamená:

  • Že ekonomické odhady nemají žádnou úspěšnost
  • Že neexistují i v ekonomii a finančnictví některé podoblasti, ve kterých lze pomocí některých matematicko-statistických modelů dosahovat přijatelné úspěšnosti
  • Že by v této oblasti mělo dojít k rezignaci na další vývoj

Na závěr bych použil citaci EKONOMA Tomáše Sedláčka (Druhá derivace touhy):

V obecné rovině skutečně je třeba se omluvit, zejména za to, že jsme budili (my ekonomové, poznámka autora příspěvku) dojem, jako bychom dokázali předvídat vývoj událostí. Odhady byly úplně jiné než následná realita. Pokud se ekonomie pasovala na vědu, která má co do činění s prorokováním budoucnosti, je dobře, že dostala takovou lekci. Poměrně dobře dokážeme předvídat předvídatelné, jak by ne, ale nikoli zlomové, natož nepředvídatelné situace. I matematika umí derivovat jen hladké funkce; pokud funkce není hladká, nelze v bodě, byť mírného, zlomu derivovat vůbec.

Tomáš Kadeřávek
Nováček v diskuzi
avatar
Příspěvky: 49
Více informací o uživateli >>
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Možná chybné paradigma 10.04.2022 20:07
Odpověď na: Andílek

Ano zakončit toto téma můžeme. Já osobně bych se přikláněl k následující formulaci, ale v podstatě to bude to samé, co jste napsal Vy, jen možná ten emoční podtón bude trochu odlišný:

Čtenáři článku by mohli zvážit, že autor možná používá chybné paradigma, které vychází z toho:

  • Že ekonomika, jako soubor velmi složitých sociálních vztahů, je již ve třetí dekádě 21. století predikovatelná
  • Že je možno k těmto predikcím úspěšně využít metody (např AI) z jiných oborů (např. rozpoznávání obrazů, lingvistické úkoly apod.), které jsou testovány a učeny na terabytech (možná více) dat
  • Že bude u ekonomie, což je soubor velmi složitých a mnohovrstevnatých sociálních vztahů, dosahováno obdobné úspěšnosti jako u výše uvedených projektů (relativně jednoduché struktury) přestože, bude využit datový rozsah o několik řádů nižší

Někteří kritici výše uvedené body zpochybňují, což ovšem neznamená:

  • Že ekonomické odhady nemají žádnou úspěšnost
  • Že neexistují i v ekonomii a finančnictví některé podoblasti, ve kterých lze pomocí některých matematicko-statistických modelů dosahovat přijatelné úspěšnosti
  • Že by v této oblasti mělo dojít k rezignaci na další vývoj

Na závěr bych použil citaci EKONOMA Tomáše Sedláčka (Druhá derivace touhy):

V obecné rovině skutečně je třeba se omluvit, zejména za to, že jsme budili (my ekonomové, poznámka autora příspěvku) dojem, jako bychom dokázali předvídat vývoj událostí. Odhady byly úplně jiné než následná realita. Pokud se ekonomie pasovala na vědu, která má co do činění s prorokováním budoucnosti, je dobře, že dostala takovou lekci. Poměrně dobře dokážeme předvídat předvídatelné, jak by ne, ale nikoli zlomové, natož nepředvídatelné situace. I matematika umí derivovat jen hladké funkce; pokud funkce není hladká, nelze v bodě, byť mírného, zlomu derivovat vůbec.

Skvěle. Myslím, že jsme dali dostatečný prostor a argumenty, aby si čtenáři udělali na téma vyváženější názor. Za to Vám děkuji.

Pokud se mnou vydržíte ještě dále, posunul bych s k dalšímu podtématu:

"Národní banky se mimo jiné snaží udržet měnový kurz v určitém rozpětí."

Vím o tom, že některé centrální banky mají tzv. duální mandát. Nejsem si však vědom toho, že ČNB v rámci své monetární politiky cíluje určité rozpětí cenového kurzu. Vím, že ČNB kurzových intervencí využívá jako nástroj monetární politiky (která ale vychází z inflačního cílování).

Pokud máte nějaký link, který hovoří o tom, že ČNB cíluje určité rozpětí cenového kurzu, prosím dejte ho sem, ať si doplním mezery ve svých znalostech.

Tomáš vystudoval ekonomii na University of New York v Praze. Obchodování a investování na finančních trzích se věnuje od roku 2006. Má za sebou vzdělávací programy zaměřené na trading, investování a programování v USA, GB, IT a ČR.
Andílek
Veteran member
avatar
Příspěvky: 1244
Více informací o uživateli >>
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Možná chybné paradigma 10.04.2022 21:02
Odpověď na: Tomáš Kadeřávek

Skvěle. Myslím, že jsme dali dostatečný prostor a argumenty, aby si čtenáři udělali na téma vyváženější názor. Za to Vám děkuji.

Pokud se mnou vydržíte ještě dále, posunul bych s k dalšímu podtématu:

"Národní banky se mimo jiné snaží udržet měnový kurz v určitém rozpětí."

Vím o tom, že některé centrální banky mají tzv. duální mandát. Nejsem si však vědom toho, že ČNB v rámci své monetární politiky cíluje určité rozpětí cenového kurzu. Vím, že ČNB kurzových intervencí využívá jako nástroj monetární politiky (která ale vychází z inflačního cílování).

Pokud máte nějaký link, který hovoří o tom, že ČNB cíluje určité rozpětí cenového kurzu, prosím dejte ho sem, ať si doplním mezery ve svých znalostech.

V tomto podtématu Vás budu muset asi trochu zklamat. Nejsem s touto problematikou seznámen natolik, abych Vám mohl dostatečně kvalifikovaně oponovat. Nemám žádný link, ani jiný zdroj, kterým bych mohl tento můj laický názor podpořit. Osobně žiju v přesvědčení, že národní banky mají více cílů než jen inflaci (ale nemám problém připustit, že se mohu mýlit). Mezi tyto cíle podle mě patří udržování určitého kurzového rozpětí, k jehož dosahování používají intervence. Není to tak dávno, kdy ČNB uměle udržovala slabou korunu, aby pomáhala naší proexportní ekonomice se dostat z krize. Myslím, že úkolem centrální banky je i správa devizových rezerv, což úzce souvisí s udržováním kurzu. Zároveň si myslím, že i když je centrální banka politicky „nezávislá“, tak musí některé své jednání ladit i s exekutivou a její fiskální politikou. A v neposlední řadě si myslím, že centrální banka má v portfoliu svých úkolů i určitou stabilizaci, které se snaží dosahovat různými psychologickými postupy. Do této kategorie bychom mohly podle mě zařadit např. včasné prohlášení o možné budoucí změně úrokových sazeb nebo o hraničním pásmu, kam nechá dojít kurz koruny, pokud si to situace v budoucnu bude vyžadovat apod. Je možné a zdá se mi i pravděpodobné, že centrální banka má i nějaké další úkoly. Stejně tak nevylučuji (ale moc pravděpodobné se mi to nezdá), že všechny tyto úkoly mají skutečně jediný cíl a tím je inflační cílování.

Těším se na další podtéma, ale jsem nucen Vás upozornit, že se v takové míře této diskuze mohu zúčastnit pouze proto, protože jsem si ve čtvrtek ráno na hokeji pochroumal koleno a nemohu momentálně trávit čas jinými aktivitami než občasným sezením u počítače. Takže v zájmu nás obou volte další podtéma co nejpečlivěji, abychom si oba diskuzi užili, protože s mým kolenem to není moc vážné.

Tomáš Kadeřávek
Nováček v diskuzi
avatar
Příspěvky: 49
Více informací o uživateli >>
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Možná chybné paradigma 11.04.2022 08:10
Odpověď na: Krakra

Napadlo mě - ty různé ekonomické modely jsou jenom věci pro nějakou predikci a né věštecká koule....  tudíž to co říkají nějaké modely přece nemá význam.

Dobře. Přijměme Vaši hypotézu, že "to co říkají nějaké modely přece nemá význam".

Měl bych na Vás 2 otázky:

1. Proč k tomuto závěru zatím nedošla ČNB (a soukromé instituce, které jsem zmínil) a používá modely predikující vývoj ekonomiky, které (nevím jakou měrou) jsou podkladem pro rozhodování o monetární politice?

2. Co byste pro rozhodování o monetární politice v rámci Vaší hypotézy navrhoval použít?

Tomáš vystudoval ekonomii na University of New York v Praze. Obchodování a investování na finančních trzích se věnuje od roku 2006. Má za sebou vzdělávací programy zaměřené na trading, investování a programování v USA, GB, IT a ČR.
Krakra
Veteran member
avatar
Příspěvky: 4172
Více informací o uživateli >>
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Možná chybné paradigma 11.04.2022 08:27
Odpověď na: Tomáš Kadeřávek

Dobře. Přijměme Vaši hypotézu, že "to co říkají nějaké modely přece nemá význam".

Měl bych na Vás 2 otázky:

1. Proč k tomuto závěru zatím nedošla ČNB (a soukromé instituce, které jsem zmínil) a používá modely predikující vývoj ekonomiky, které (nevím jakou měrou) jsou podkladem pro rozhodování o monetární politice?

2. Co byste pro rozhodování o monetární politice v rámci Vaší hypotézy navrhoval použít?

Žádné modely

Inflace je přece jasná - celosvětově se tisknou peníze a i u nás brutální sekera, kolik se nacpalo za covidu peněz! - je naprosto jasné, že inflace je logickým důsledkem.

A teď ke všemu ta válka, další tisknutí peněz na zbraně, další důsledek drahá ropa. Inflace je důsledek.

Kdo mála si cení, ten velkého hoden není.
Tomáš Kadeřávek
Nováček v diskuzi
avatar
Příspěvky: 49
Více informací o uživateli >>
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Možná chybné paradigma 11.04.2022 08:40
Odpověď na: Andílek

V tomto podtématu Vás budu muset asi trochu zklamat. Nejsem s touto problematikou seznámen natolik, abych Vám mohl dostatečně kvalifikovaně oponovat. Nemám žádný link, ani jiný zdroj, kterým bych mohl tento můj laický názor podpořit. Osobně žiju v přesvědčení, že národní banky mají více cílů než jen inflaci (ale nemám problém připustit, že se mohu mýlit). Mezi tyto cíle podle mě patří udržování určitého kurzového rozpětí, k jehož dosahování používají intervence. Není to tak dávno, kdy ČNB uměle udržovala slabou korunu, aby pomáhala naší proexportní ekonomice se dostat z krize. Myslím, že úkolem centrální banky je i správa devizových rezerv, což úzce souvisí s udržováním kurzu. Zároveň si myslím, že i když je centrální banka politicky „nezávislá“, tak musí některé své jednání ladit i s exekutivou a její fiskální politikou. A v neposlední řadě si myslím, že centrální banka má v portfoliu svých úkolů i určitou stabilizaci, které se snaží dosahovat různými psychologickými postupy. Do této kategorie bychom mohly podle mě zařadit např. včasné prohlášení o možné budoucí změně úrokových sazeb nebo o hraničním pásmu, kam nechá dojít kurz koruny, pokud si to situace v budoucnu bude vyžadovat apod. Je možné a zdá se mi i pravděpodobné, že centrální banka má i nějaké další úkoly. Stejně tak nevylučuji (ale moc pravděpodobné se mi to nezdá), že všechny tyto úkoly mají skutečně jediný cíl a tím je inflační cílování.

Těším se na další podtéma, ale jsem nucen Vás upozornit, že se v takové míře této diskuze mohu zúčastnit pouze proto, protože jsem si ve čtvrtek ráno na hokeji pochroumal koleno a nemohu momentálně trávit čas jinými aktivitami než občasným sezením u počítače. Takže v zájmu nás obou volte další podtéma co nejpečlivěji, abychom si oba diskuzi užili, protože s mým kolenem to není moc vážné.

OFF TOPIC:

Přeji Vám brzké uzdravení.

K TÉMATU:
Nevím, jestli bych toto nazval úplně podtématem. Možná jde jen o to, že jsem se ne úplně přesně vyjádřil.

Napsal jste: "Naznačujete, že individuální trader a správce cizího kapitálu, jako jste Vy, jsou si z pohledu odpovědnosti v podstatě rovni."

Zkusím tedy lépe popsat, co jsem chtěl vyjádřit. Já jsem individuální trader a zároveň i správce cizího kapitálu. Ale jako správce cizího kapitálu ve své společnosti spravuji i kapitál vlastní. A plánuji všechen svůj investiční kapitál postupně převést a spravovat v rámci společnosti.

Navíc obchody, které provádím na svých "osobních" účtech jsou úplně stejné, jako obchody na účtech mé společnosti.

Takže, na sebe (a podobné tradery, kteří obchodují jak svůj, tak cizí kapitál v rámci společnosti) nahlížím optikou osobní odpovědnosti jinak, než na tradery/portfolio manažery, kteří obchodují pouze cizí kapitál.

Napsal jste: "Vy sice podstupujete riziko odlivu investorů, ale nepodstupujete (na rozdíl od individuálního tradera) to nejzásadnější riziko ztráty kapitálu."

Ve světle výše uvedeného doplnění z mé strany si tedy dovolím tvrdit, že podstupuji riziko ztráty vlastního kapitálu + riziko odlivu investorů.
A pokud se na tomto shodneme, tak se může "dohadovat" o tom:
- jak velký podíl mého kapitálu vůči externímu kapitálu je pro mě motivující/nemotivující.
- jak velké procento svého majetku v rámci společnosti riskuji
Ale, toto "dohadovani" považuji za off-topic.

K tématu bych Vás požádal o vyjádření, zda se shodneme na tom, že trader, který spravuje svůj kapitál + externí kapitál a trader, který obchoduje pouze externí kapitál si nejsou z pohledu osobní odpovědnosti rovni.

Tomáš vystudoval ekonomii na University of New York v Praze. Obchodování a investování na finančních trzích se věnuje od roku 2006. Má za sebou vzdělávací programy zaměřené na trading, investování a programování v USA, GB, IT a ČR.
Andílek
Veteran member
avatar
Příspěvky: 1244
Více informací o uživateli >>
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Možná chybné paradigma 11.04.2022 10:28
Odpověď na: Tomáš Kadeřávek

OFF TOPIC:

Přeji Vám brzké uzdravení.

K TÉMATU:
Nevím, jestli bych toto nazval úplně podtématem. Možná jde jen o to, že jsem se ne úplně přesně vyjádřil.

Napsal jste: "Naznačujete, že individuální trader a správce cizího kapitálu, jako jste Vy, jsou si z pohledu odpovědnosti v podstatě rovni."

Zkusím tedy lépe popsat, co jsem chtěl vyjádřit. Já jsem individuální trader a zároveň i správce cizího kapitálu. Ale jako správce cizího kapitálu ve své společnosti spravuji i kapitál vlastní. A plánuji všechen svůj investiční kapitál postupně převést a spravovat v rámci společnosti.

Navíc obchody, které provádím na svých "osobních" účtech jsou úplně stejné, jako obchody na účtech mé společnosti.

Takže, na sebe (a podobné tradery, kteří obchodují jak svůj, tak cizí kapitál v rámci společnosti) nahlížím optikou osobní odpovědnosti jinak, než na tradery/portfolio manažery, kteří obchodují pouze cizí kapitál.

Napsal jste: "Vy sice podstupujete riziko odlivu investorů, ale nepodstupujete (na rozdíl od individuálního tradera) to nejzásadnější riziko ztráty kapitálu."

Ve světle výše uvedeného doplnění z mé strany si tedy dovolím tvrdit, že podstupuji riziko ztráty vlastního kapitálu + riziko odlivu investorů.
A pokud se na tomto shodneme, tak se může "dohadovat" o tom:
- jak velký podíl mého kapitálu vůči externímu kapitálu je pro mě motivující/nemotivující.
- jak velké procento svého majetku v rámci společnosti riskuji
Ale, toto "dohadovani" považuji za off-topic.

K tématu bych Vás požádal o vyjádření, zda se shodneme na tom, že trader, který spravuje svůj kapitál + externí kapitál a trader, který obchoduje pouze externí kapitál si nejsou z pohledu osobní odpovědnosti rovni.

Děkuji Vám za přání brzkého uzdravení. Myslím, že už ve čtvrtek ráno se budu opět „prohánět“ po ledě.

A teď k tématu. Já myslím, že jste se v článku vyjádřil celkem přesně. Já chápu, že jste jak individuální trader, tak portfolio manažer. Dokonce nemám žádný důvod Vám nevěřit, že obchody, které provádíte jako individuální trader také provádíte při správě cizího kapitálu. Přesto trvám na tom, že odpovědnost, a především podstupované riziko portfolio manažera a individuálního tradera je rozdílné, a to dokonce i v případě, kdy jde o jednu a tu samou osobu. Rozhodně se nechci „dohadovat“ jak je konkrétně Vaše osobnost v této oblasti procentuálně „rozdělena“, protože to je čistě Vaše věc, a mě to navíc vůbec nezajímá. Ale pro příklad si vypůjčím hypotetické rozložení, kdy by někdo jako Vy spravoval vlastní kapitál, který by činil 10% z celkové sumy spravovaného kapitálu (takže 90% by byl cizí kapitál). Pak by se dalo říci, že tento trader podstupuje v 10% stejnou odpovědnost a riziko jako čistokrevný individuální trader a z 90% podstupuje odpovědnost a riziko jako čistokrevný portfolio manažer. Samozřejmě, že je nutné navíc rozlišovat, jestli je portfolio manažer pouze zaměstnancem nebo je zároveň (spolu)vlastníkem dané společnosti, ale to je trochu jiné téma. Zároveň netvrdím, že portfolio manažer podstupuje nižší riziko (ale schválně píši rozdílné), protože např. při špatné správě cizího kapitálu hrozí, že zklamaný investor přijde takového portfolio manažera navštívit se zbraní v ruce.

Takže pokud bych měl co nejstručněji odpovědět na Vaši otázku, jestli: „trader, který spravuje svůj kapitál + externí kapitál a trader, který obchoduje pouze externí kapitál si nejsou z pohledu osobní odpovědnosti rovni“. Tak si nejsou rovni, protože pouze určitá (v našem případě nedefinovaná) část prvního tradera podstupuje stejná rizika jako portfolio manažer, kdežto „zbytek“ jeho osobnosti podstupuje rizika jako individuální trader. Z výše uvedeného pro mě ovšem analogicky platí i to, že trader, který spravuje svůj kapitál + externí kapitál nepodstupuje stejná rizika jako čistokrevný individuální trader.

Zároveň bych chtěl zopakovat, že považuji za chybu míchat témata „Odpovědnost za chybnou predikci inflace“ a „Odpovědnost v tradingu“. Chápu, že jste chtěl v článku využít nějaké analogie, a tak jste sáhl po tom, co je vzdáleně příbuzné a čemu rozumíte. Ale podle mě tato analogie kulhá na obě nohy. Podle mě je oblast tradingu mnohem lépe predikovatelná (tím v žádném případě netvrdím, že jednoduše) a je možné v této oblasti dosahovat s matematicko-statistickými metodami celkem slušných výsledků. V oblasti predikce (a na ní založená snaha o řízení) vývoje inflace se obávám, že mnohem blíže realitě by byla analogie s předpovídáním (v delším časovém horizontu) počasí.

Tomáš Kadeřávek
Nováček v diskuzi
avatar
Příspěvky: 49
Více informací o uživateli >>
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Možná chybné paradigma 11.04.2022 12:39
Odpověď na: Andílek

Děkuji Vám za přání brzkého uzdravení. Myslím, že už ve čtvrtek ráno se budu opět „prohánět“ po ledě.

A teď k tématu. Já myslím, že jste se v článku vyjádřil celkem přesně. Já chápu, že jste jak individuální trader, tak portfolio manažer. Dokonce nemám žádný důvod Vám nevěřit, že obchody, které provádíte jako individuální trader také provádíte při správě cizího kapitálu. Přesto trvám na tom, že odpovědnost, a především podstupované riziko portfolio manažera a individuálního tradera je rozdílné, a to dokonce i v případě, kdy jde o jednu a tu samou osobu. Rozhodně se nechci „dohadovat“ jak je konkrétně Vaše osobnost v této oblasti procentuálně „rozdělena“, protože to je čistě Vaše věc, a mě to navíc vůbec nezajímá. Ale pro příklad si vypůjčím hypotetické rozložení, kdy by někdo jako Vy spravoval vlastní kapitál, který by činil 10% z celkové sumy spravovaného kapitálu (takže 90% by byl cizí kapitál). Pak by se dalo říci, že tento trader podstupuje v 10% stejnou odpovědnost a riziko jako čistokrevný individuální trader a z 90% podstupuje odpovědnost a riziko jako čistokrevný portfolio manažer. Samozřejmě, že je nutné navíc rozlišovat, jestli je portfolio manažer pouze zaměstnancem nebo je zároveň (spolu)vlastníkem dané společnosti, ale to je trochu jiné téma. Zároveň netvrdím, že portfolio manažer podstupuje nižší riziko (ale schválně píši rozdílné), protože např. při špatné správě cizího kapitálu hrozí, že zklamaný investor přijde takového portfolio manažera navštívit se zbraní v ruce.

Takže pokud bych měl co nejstručněji odpovědět na Vaši otázku, jestli: „trader, který spravuje svůj kapitál + externí kapitál a trader, který obchoduje pouze externí kapitál si nejsou z pohledu osobní odpovědnosti rovni“. Tak si nejsou rovni, protože pouze určitá (v našem případě nedefinovaná) část prvního tradera podstupuje stejná rizika jako portfolio manažer, kdežto „zbytek“ jeho osobnosti podstupuje rizika jako individuální trader. Z výše uvedeného pro mě ovšem analogicky platí i to, že trader, který spravuje svůj kapitál + externí kapitál nepodstupuje stejná rizika jako čistokrevný individuální trader.

Zároveň bych chtěl zopakovat, že považuji za chybu míchat témata „Odpovědnost za chybnou predikci inflace“ a „Odpovědnost v tradingu“. Chápu, že jste chtěl v článku využít nějaké analogie, a tak jste sáhl po tom, co je vzdáleně příbuzné a čemu rozumíte. Ale podle mě tato analogie kulhá na obě nohy. Podle mě je oblast tradingu mnohem lépe predikovatelná (tím v žádném případě netvrdím, že jednoduše) a je možné v této oblasti dosahovat s matematicko-statistickými metodami celkem slušných výsledků. V oblasti predikce (a na ní založená snaha o řízení) vývoje inflace se obávám, že mnohem blíže realitě by byla analogie s předpovídáním (v delším časovém horizontu) počasí.

Děkuji za reakci.

Napsal jste: "Zároveň bych chtěl zopakovat, že považuji za chybu míchat témata „Odpovědnost za chybnou predikci inflace“ a „Odpovědnost v tradingu“."

Shodneme se na tom, že guvernér ČNB je ultimátně zodpovědný za chod a akce této instituce včetně naplňování monetární politiky a co nejlepší plnění vytyčeného inflačního cíle?

Pokud, ano, tak máte nějakou myšlenku, co by mohlo být lepším/férovějším srovnáním, než které jsem použil?

Tomáš vystudoval ekonomii na University of New York v Praze. Obchodování a investování na finančních trzích se věnuje od roku 2006. Má za sebou vzdělávací programy zaměřené na trading, investování a programování v USA, GB, IT a ČR.
rcg
Silver member
avatar
Příspěvky: 379
Více informací o uživateli >>
Imbalance trading 11.04.2022 13:16

Guerner tomu nesefuje, toho tam tiez niekto len dosadil a guerner musi posluchat laughing  Guerner je tiez len clovek z masa a kosti,  zodpovedny sice je, ale moze skoncit zo zlatym padakom a presunom na dalsi teply flek alebo vyhazovom a kritikou.   Tak co si vybere ? laughing

Andílek
Veteran member
avatar
Příspěvky: 1244
Více informací o uživateli >>
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Možná chybné paradigma 11.04.2022 14:59
Odpověď na: Tomáš Kadeřávek

Děkuji za reakci.

Napsal jste: "Zároveň bych chtěl zopakovat, že považuji za chybu míchat témata „Odpovědnost za chybnou predikci inflace“ a „Odpovědnost v tradingu“."

Shodneme se na tom, že guvernér ČNB je ultimátně zodpovědný za chod a akce této instituce včetně naplňování monetární politiky a co nejlepší plnění vytyčeného inflačního cíle?

Pokud, ano, tak máte nějakou myšlenku, co by mohlo být lepším/férovějším srovnáním, než které jsem použil?

Já nemám problém s tím se s Vámi shodnout, že bankovní rada včele s guvernérem nese zodpovědnost za práci, na kterou se nechali najmout (jiná otázka je, jestli cíl té práce je reálný). Pokud máte pocit, že bankovní rada v jiném složení nebo s jiným guvernérem by odvedla lepší práci, tak je na místě zkusit věci nějak ovlivnit, i když s největší pravděpodobností bezúspěšně. Já ten pocit nemám, tak v tom žádné kroky neplánuji dělat. To je i hlavní důvod, proč nehledám vhodnou analogii, a „jen“ upozorňuji na to, že ta Vaše analogie možná není nejvhodnější. Myslím, že každá analogie bude nějak kulhat, některá více, některá méně. Pokud se vrátím k té Vaší analogii, tak kromě toho, že jsem přesvědčen, že cílování inflace je mnohem vrstevnatější problém než trading, tak je třeba si také uvědomit, že již prosté cílování čehokoli do uzavřeného intervalu (horní, ale i spodní mez) bude násobně složitější než „pouhé“ cílování s jednou mezí. Jinými slovy, ČNB musí hlídat jak příliš nízkou/zápornou inflaci (otázka nutnosti je na jiné téma), tak příliš vysokou inflaci. Trader obvykle hlídá (pokud vůbec) minimální zhodnocení, ale rozhodně mu nebude vadit, když si vytyčí cíl zhodnocení 5%p.a. a dosáhne 50%p.a.

Tomáš Kadeřávek
Nováček v diskuzi
avatar
Příspěvky: 49
Více informací o uživateli >>
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Možná chybné paradigma 11.04.2022 15:40
Odpověď na: Andílek

Já nemám problém s tím se s Vámi shodnout, že bankovní rada včele s guvernérem nese zodpovědnost za práci, na kterou se nechali najmout (jiná otázka je, jestli cíl té práce je reálný). Pokud máte pocit, že bankovní rada v jiném složení nebo s jiným guvernérem by odvedla lepší práci, tak je na místě zkusit věci nějak ovlivnit, i když s největší pravděpodobností bezúspěšně. Já ten pocit nemám, tak v tom žádné kroky neplánuji dělat. To je i hlavní důvod, proč nehledám vhodnou analogii, a „jen“ upozorňuji na to, že ta Vaše analogie možná není nejvhodnější. Myslím, že každá analogie bude nějak kulhat, některá více, některá méně. Pokud se vrátím k té Vaší analogii, tak kromě toho, že jsem přesvědčen, že cílování inflace je mnohem vrstevnatější problém než trading, tak je třeba si také uvědomit, že již prosté cílování čehokoli do uzavřeného intervalu (horní, ale i spodní mez) bude násobně složitější než „pouhé“ cílování s jednou mezí. Jinými slovy, ČNB musí hlídat jak příliš nízkou/zápornou inflaci (otázka nutnosti je na jiné téma), tak příliš vysokou inflaci. Trader obvykle hlídá (pokud vůbec) minimální zhodnocení, ale rozhodně mu nebude vadit, když si vytyčí cíl zhodnocení 5%p.a. a dosáhne 50%p.a.

Chápu Váš pohled a opět díky za něj.

Pokuste se se mnou ještě chvíli vydržet (už se blížím ke konci podtémat).

Jaký je Váš názor na tento úhel pohledu:

Centrální banky vyspělých ekonomik světa, které mají za stěžejní cíl cílování inflace, hrají ve své podstatě stejnou hru = snaží se nějakým způsobem predikovat vývoj ekonomiky (i když každá té své vlastní, která je unikátní) a alespoň zčásti (nevím jak velké) na základě těchto predikcí rozhodují o monetární politice.

Pokud najdeme centrální banky, které jsou v tomto ohledu dlouhodobě úspěšnější, nemohli bychom je brát jako benchmark a chtít (a pokud jako jednotlivci můžeme, tak se to snažit ovlivnit) aby se jim ČNB svým počínáním co nejvíce přiblížila?

Tomáš vystudoval ekonomii na University of New York v Praze. Obchodování a investování na finančních trzích se věnuje od roku 2006. Má za sebou vzdělávací programy zaměřené na trading, investování a programování v USA, GB, IT a ČR.
Andílek
Veteran member
avatar
Příspěvky: 1244
Více informací o uživateli >>
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Možná chybné paradigma 11.04.2022 18:20
Odpověď na: Tomáš Kadeřávek

Chápu Váš pohled a opět díky za něj.

Pokuste se se mnou ještě chvíli vydržet (už se blížím ke konci podtémat).

Jaký je Váš názor na tento úhel pohledu:

Centrální banky vyspělých ekonomik světa, které mají za stěžejní cíl cílování inflace, hrají ve své podstatě stejnou hru = snaží se nějakým způsobem predikovat vývoj ekonomiky (i když každá té své vlastní, která je unikátní) a alespoň zčásti (nevím jak velké) na základě těchto predikcí rozhodují o monetární politice.

Pokud najdeme centrální banky, které jsou v tomto ohledu dlouhodobě úspěšnější, nemohli bychom je brát jako benchmark a chtít (a pokud jako jednotlivci můžeme, tak se to snažit ovlivnit) aby se jim ČNB svým počínáním co nejvíce přiblížila?

Problém takového benchmarku já osobně vidím ve dvou věcech:

  • První (a podle mě nejdůležitější) je to, co jste již naznačil v závorce. Každá ekonomika je unikátní a stejně unikátní jsou i složitosti/nedokonalosti snažení predikovat její vývoj. Těžko budeme poměřovat naši ekonomiku s ekonomikou Číny (rozdíl ve velikosti a v rozsahu státních zásahů). Zrovna tak těžko budeme porovnávat naši ekonomiku s ekonomikou Norska (rozdílná struktura). Těžko v tomto ohledu srovnávat ekonomiky, z nichž jedna je tažena exportem a druhá domácí spotřebou. Myslím, že ekonomové by dokázali vyjmenovat dostatek zásadních rozdílů, které mezi sebou mohou ekonomiky jednotlivých států mít a bude pak v podstatě nemožné určit férový benchmark.
  • Druhým problémem je ta opomíjená role štěstí, která se na relativně malém vzorku dat nemusela stihnout dostatečně projevit. Nic o tom nevím, ale předpokládám, že centrální banky mají jakýsi vějíř možných scénářů, které vyjadřují určitou pravděpodobnost budoucího vývoje v závislosti na různých odchylkách ve vstupních parametrech. Mezi tyto vstupní parametry v ČR mohou patřit např ceny komodit (ropa, železo, pšenice…), vývoj německé ekonomiky (náš nejdůležitější ekonomický partner), vývoj na pracovním trhu atd. Pominu-li, že již samotné modely musí mít chybovost, tak se stejně podle mě na konec musí na základě konsenzu dohodnout bankovní rada na určitých vstupních parametrech, a to je více méně záležitost štěstí. Některý vstupní parametr, když netrefíte, tak to s výsledkem příliš nezamává (máte štěstí), ale jiný parametr obzvlášť v kombinaci s dalšími může celou predikci naprosto znehodnotit (máte smůlu).

Myslím, že to dost dobře vystihl Sedláček v citátu, který jsem Vám poskytl. Ekonomové by si měli přestat hrát na to, že jsou schopni predikovat nepredikovatelné. Jaká bude za rok cena ropy? Jakým vývojem bude za rok procházet německá ekonomika? Jak dlouho ještě potrvá konflikt na Ukrajině? Rozšíří nebo nerozšíří se tento konflikt do dalších zemí? Jaký dopad bude mít případné vítězství Le Pen na francouzskou a evropskou ekonomiku? Bude na trhu chybět ukrajinská pšenice nebo ne? Vrátí se Němci k jaderné energetice? Jak silné bude evropské spojenectví s USA? Unikne z laboratoří skutečně nebezpečný virus? Všechny tyto otázky, a jejich výčet není ani zdaleka kompletní, mají potenciál ovlivnit naši ekonomiku a potažmo vývoj inflace. Osobně si myslím, že veškeré predikční modely v této oblasti se musí brát s obrovskou pokorou a pouze jako jakýsi možný ukazatel trendu. Úkol centrální banky by měl být především v tom, aby velmi bedlivě sledovala skutečný vývoj jak inflace, tak vstupních parametrů a porovnávala to s predikcemi jejich modelů a prováděla průběžné a včasné korekce.

Předchozí témata

Následující témata

Forex - doporučené články:

Co je FOREX?
Základní informace o finančním trhu FOREX. Forex je obchodování s cizími měnami (forex trading) a je zároveň největším a také nejlikvidnějším finančním trhem na světě.
Forex pro začátečníky
Forex je celosvětová burzovní síť, v jejímž rámci se obchoduje se všemi světovými měnami, včetně české koruny. Na forexu obchodují banky, fondy, pojišťovny, brokeři a podobné instituce, ale také jednotlivci, je otevřený všem.
1. část - Co to vlastně forex je?
FOREX = International Interbank FOReign EXchange. Mezinárodní devizový trh - jednoduše obchodování s cizími měnami - obchodování se směnnými kurzy.
VIP zóna - Forex Asistent
Nabízíme vám jedinečnou příležitost stát se součástí týmu elitních obchodníků FXstreet.cz. Ve spolupráci s předními úspěšnými obchodníky jsme pro vás připravili unikátní VIP skupinu (speciální uzavřená sekce na webu), až doposud využívanou pouze několika profesionálními tradery, a k tomu i exkluzivní VIP indikátory, doposud úspěšně používané pouze k soukromým účelům. Nyní se vám otevírá možnost stát se součástí této VIP skupiny, díky které získáte jedinečné know-how pro obchodování na forexu, výjimečné VIP indikátory, a tím také náskok před drtivou většinou ostatních účastníků trhu.
Forex brokeři - jak správně vybrat
V podstatě každého, kdo by chtěl obchodovat forex, čeká jednou rozhodování o tom, s jakým brokerem (přeloženo jako makléř/broker nebo zprostředkovatel) by chtěl mít co do činění a svěřil mu své finance určené k obchodování. Velmi rád bych vám přiblížil problematiku výběru brokera, rozdíl mezi jednotlivými typy brokerů a v neposlední řadě uvedu několik příkladů nejznámějších z nich.
Forex robot (AOS): Automatický obchodní systém
Snem některých obchodníků je obchodovat bez nutnosti jakéhokoliv zásahu do obchodu. Je to pouhá fikce nebo reálná záležitost? Kolik z nás věří, že "roboti" mohou profitabilně obchodovat? Na jakých principech fungují?
Forex volatilita
Forex volatilita, co je volatilita? Velmi užitečným nástrojem je ukazatel volatility na forexu. Grafy v této sekci ukazují volatilitu vybraného měnových párů v průběhu aktuální obchodní seance.
Forex zůstává největším trhem na světě
V dnešním článku se podíváme na nejnovější statistiky globálního obchodování na forexu. Banka pro mezinárodní vyrovnání plateb (BIS) totiž před pár týdny zveřejnila svůj pravidelný tříletý přehled, ve kterém detailně analyzuje vývoj na měnovém trhu. BIS je označována jako "centrální banka centrálních bank". Je nejstarší mezinárodní finanční organizací a hraje klíčovou roli při spolupráci centrálních bank a dalších institucí z finančního sektoru. Dnešní vzdělávací článek sice nebude zcela zaměřen na praktické informace z pohledu běžného tradera, ale i přesto přinese zajímavé a důležité poznatky.

Nejnovější články:


Naposledy čtené:

reklama
Purple MT4 platforma nova