Posledné výsledky nie sú žiadnym prekvapením

Čtěte více

• Poslanci by měli podpořit kvantitativní uvolňování ČNB. Je to zaručený způsob, jak zlevnit český dluh v příštích měsících, kdy nastane jeho citelný nárůst, a tedy jeho možné zdražení
  V české ekonomice se kvůli koronaviru fatálně přestaly točit peníze; ruku v ruce s tím, jak vláda podstatnou část ekonomiky ze zdravotních důvodů zastavila. Proto hrozí hromadné krachy a vyhazovy. Nastává historicky mimořádný propad objemu výdajů a útrat. Vláda zastavila jak chod firem vysoce ziskových, tak těch mnohem méně výkonných. Při očistné krizi odcházejí z byznysu ty druhé. Nyní hrozí, že odejdou všechny. Sebelepší a sebeefektivněji hospodařící restaurace nebo průmyslový podnik nemohly s ničím takovým počítat. Nemohly se na to připravit. Neměly žádný varovný signál.
• Poslanci dnes projednají extra navýšení důchodů o 300 korun, které mají zaplatit Facebook, Amazon, Apple. Zdanění technologických obrů ale stačit nebude, důchodový účet spadne do ještě většího deficitu
  Mimořádné navýšení důchodů nad rámec valorizace, které dnes odpoledne projednají poslanci, chce ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová financovat z digitální daně. Zejména američtí technologičtí obři jako Facebook, Amazon, Apple či Google (resp. jeho mateřská společnost Alphabet) by tak zaplatili navýšení penzí o 300 korun.
• Poslanci dnes zřejmě definitivně schválí daňový balíček, a tedy i další obrovské zadlužení. Snížení daní by však mělo usnadnit zotavení české ekonomiky v příštích dvou letech
  Poslanecká sněmovna dnes rozhodne o konečné podobě vládního daňového balíčku, přičemž prezident Miloš Zeman uvedl, že jej vetovat nebude. Poté, co balíček v listopadu Sněmovna schválila zejména díky hlasům poslanců hnutí ANO a ODS, dočkal se poměrně mírného přepracování v Senátu. Senát zejména prosadil snížení sumy, o kterou se má navýšit základní sleva na dani na poplatníka. Zatímco ze Sněmovny šel do Senátu návrh na zvýšení této slevy z nynějších 24 840 korun na 34 125 korun, senátní návrh počítá jen s navýšením na 27 840 korun. To ve výsledku znamená, že zaměstnanci si stále výrazně polepší, ale přece jenom o něco méně, než pokud by prošla původní, sněmovní verze balíčku.
• Poslanci i přes dnešní zvýšení platů budou reálně brát o desetinu méně než roku 2019
  Sněmovna dnes schválila růst platů poslanců v letošním roce o 6,9 procenta. Základní plat poslance tak stoupne z loňských 102 400 korun na 109 500 korun. Zvýšení platů tak podle všeho překoná letošní inflaci.
• Poslanci se dnes budou přetahovat o miliardy z obří rozpočtové rezervy, ve hře budou důchody ženám, památky a místní silnice či odměny zaměstnancům dětských domovů
  Poslanci by dnes měli definitivně schvalovat historicky nejvyšší schodek státního rozpočtu. V rámci druhého čtení minulý týden navrhli změny za více než 165 miliard korun. Řada z tří desítek návrhů se točí kolem takzvané vládní rozpočtové rezervy.
• Poslanci srovnali podmínky investování do kryptoaktiv s podmínkami investování do tradičnějších nástrojů typu akcií, jde o krok správným směrem. Znamená třeba to, že po třech letech držení jsou krypto-investice osvobozené od daně z příjmu z jejich prodeje
  Poslanecká sněmovna právě nyní schválila legislativu, jež srovnává podmínky investování do kryptoměn s podmínkami, které jsou běžné při investování do tradičnějších investičních nástrojů, třeba do akcií. Jedná se o krok, který podpoří investování v Česku a má potenciál podpořit celou českou ekonomiku. Dosud totiž bylo investování do kryptoměn v Česku znevýhodněno, i když jde o inovativní obor. Zatímco v případě akcií je investor po třech letech jejich držení osvobozen od daně ze zisku (protože se uplatňuje takzvaný časový test), v případě kryptoměn takto osvobozen dosud nebyl. Stane se tak právě až díky dnes schválené legislativě.
• Poslanci žádají změny v rozpočtu za 224 miliard korun, to je druhý největší objem žádaných změn v historii. S drtivou většinou ale narazí
  Poslanci dnes budou schvalovat návrh státního rozpočtu na příští rok s již schváleným schodkem 241 miliard korun. V dílčích hlasováních rozhodnou o přesunech historicky druhého nejvyššího balíku peněz, drtivou většinu ale zamítnou. Návrhy změn odpovídají zhruba 224 miliardám korun. Většího objemu takové návrhy dosud dosahovaly jen roku 2020, kdy se schvaloval rozpočet na rok 2021.
• Posledná noha rastu USD
  Zdá sa, že rast USD je v konečnej fáze. Podkopať by ho mohol rovnaký faktor, ktorý sužuje Európu a Japonsko – dezinflácia (znižovanie sa inflácie)...
• Posledná šanca OPECu
  Máme tu „historickú“ dohodu OPECu a ostatných producentov ropy znížiť jej produkciu o 3,4%. Trh sa po večných sklamaniach ohľadom neschopnosti krajín OPECu dohodnúť sa teší, a ropa rastie o 14% k cene $52. Avšak táto radosť môže byť predčasná. OPEC mohol dostať poslednú šancu. Ak ju nevyužije, zomrie.
• Posledné šetrenie pre Grékov?
  Môj dnešný komentár pre Hospodárske Noviny   Gréci poľavili tlaku veriteľov a parlament schválil nové konsolidačn...
• Poslední bašta levných peněz se drolí, BoJ povolí vyšší výnosy
  Inflační vlna postupně donutila k utažení politiky všechny centrální banky vyspělého světa, až na tu japonskou. Dokonce i Švýcarsko vytáhlo sazby z hlubokého záporu a v prosinci je zvedalo stejným tempem jako ostatní (+50 bps), takže Japonsko zůstalo opravdu poslední baštou levných peněz a čekalo se, jak dlouho vydrží. 
• Poslední březnová seance na rostoucí vlně
  Americké akciové indexy včera shodně posílily o třetinu procenta. V rámci indexu S&P 500 se nejvíce dařilo těžařům a zpracovatelům komodit, jejichž akcie si polepšily o téměř jedno procento. S 0,8% růstem je následovaly finanční tituly a bronz si odnesly průmyslové podniky, jejichž hodnota vzrostla o tři čtvrtě procenta.
• Poslední část potrubí plynovodu Nord Stream 2 je svařena
  Poslední část potrubí plynovodu Nord Stream 2 je svařena. Teď poputuje na dno Baltského moře v jeho německé části a propojí se se zbytkem přepravní soustavy. Oznámilo to dnes konsorcium Nord Stream AG, které projekt buduje. Očekává se, že ruská plynárenská společnost Gazprom začne touto cestou dodávat plyn do Německa v říjnu.
• Poslední červencovou seanci uzavřela pražská burza se ztrátou
  Pražská burza nedokázala navázat na svůj pondělní vzestup a index PX dnes oslabil o 0,23 procenta na 1092,34 bodu. Dolů ho táhly především emise Moneta Money Bank a společnosti ČEZ. Opačným směrem na index působily akcie Erste. Vyplývá to z výsledků obchodování na webu burzy.
• Poslední červnový den vrátil pražskou burzu k poklesu
  Pražská burza neudržela své úterní zisky a vrátila se k poklesu z předchozích pěti dní. Index PX dnes oslabil o 0,82 procenta na 1152,85 bodu. Dolů ho táhly hlavně akcie Erste bank a Avastu. Vyplývá to z údajů na webu burzy. Koruna dnes stagnovala vůči euru a oslabila k dolaru.
• Poslední data českého HDP přinášejí více otázek než odpovědí
  Podle zpřesněného odhadu HDP vzrostla česká ekonomika v posledním loňském kvartále mezičtvrtletně o 0,7 %. To je o dvě desetiny více, než ukazoval předběžný odhad. O desetinu byl navýšen i mezičtvrtletní růst v Q3 24 (na 0,6 %) i Q2 24 (na 0,3 %), zatímco v Q1 24 byl naopak ve stejném rozsahu ponížen (na 0,3 %). Růst HDP za celý rok 2024 však zůstal oproti předběžnému odhadu beze změny a ekonomika tak loni vzrostla o 1,0 %. V samotném Q4 24 pak došlo k urychlení meziročního růstu HDP z 1,4 % na 1,8 %.
• Poslední data HDP přinášejí více otázek než odpovědí
  Podle zpřesněného odhadu HDP vzrostla česká ekonomika v posledním loňském kvartále mezičtvrtletně o 0,7 %. To je o dvě desetiny více, než ukazoval předběžný odhad. O desetinu byl navýšen i mezičtvrtletní růst v Q3 24 (na 0,6 %) i Q2 24 (na 0,3 %), zatímco v Q1 24 byl naopak ve stejném rozsahu ponížen (na 0,3 %). Růst HDP za celý rok 2024 však zůstal oproti předběžnému odhadu beze změny a ekonomika tak loni vzrostla o 1,0 %.
• Poslední den zkráceného předvánočního týdne zakončila pražská burza v plusu
  Pražská burza dnes počtvrté v řadě posílila. Index PX zpevnil o 0,2 procenta na 1425,26 bodu. Dařilo se většině hlavních emisí v čele s ČEZ. Výraznějšímu růstu indexu bránila hlavně Moneta. Vyplývá to z údajů na webu burzy.
• Poslední dubnová aukce potvrdila masivní nárůst poptávky po státních dluhopisech
  Ministerstvo financí v dnešní aukci státních dluhopisů získalo dalších 13,2 mld. Kč, zatímco poptávka byla téměř čtyřnásobná. Poslední dubnová aukce potvrdila po spíše průměrných březnových výsledcích obrat trendu a opětovný nárůst zájmu investorů. Ten vidíme od domácích i zahraničních subjektů. Hlavními kupujícími jsou však domácí banky, které vzhledem k nárůstu úspor domácností, resp. depozit, hledají příležitosti, kam uložit přebytečné rezervy. Nejvyšší poptávka byla jednoznačně po dnes nově představeném dluhopisů s pohyblivým úročením se splatností deset let. Vzhledem k blížícímu se zvyšování úrokových sazeb ČNB a výhodnějším daňovým pravidlům pro nové dluhopisy to však není překvapením. Vysoký zájem byl ale i o klasické dluhopisy s fixním úročením se splatností sedm a dvanáct let. Ty se prodaly s průměrným výnosem 1,62 %, resp. 1,88 %.
• Poslední dubnová seance zřejmě skončí v červeném, Praha ale míří nahoru
  Evropské akcie poslední dubnovou seanci zamířily do červeného. Index Stoxx 600 ztrácí zhruba čtvrt procenta. Nejméně se daří informačním technologiím, jejichž akcie odepisují 0,9 %. Naopak za jednoznačným vítězstvím míří energetické tituly, které si připisují jedno procento v reakci na zprávy, že země OPEC by mohly prodloužit omezení dodávek ropy na trhy až do konce letošního roku. S mínusem otevřely i burzy v zámoří. Index S&P 500 umazává 0,2 %, technologický Nasdaq dokonce 0,6 % po neuspokojivých výsledcích Alphabetu, jehož akcie otevřely 7,5% propadem.