Útoky na Saudská ropná zařízení způsobily největší výpadek v historii, export by měl být prozatím zachován

Čtěte více

• Útlum průmyslu na konci roku jako brzda pro celoroční výsledek
  V závěrečném měsíci roku 2021 vykázal český průmysl další meziroční růst, konkrétně pak o 0,4 %. Po očištění o jeden pracovní den navíc se ale český průmysl nedokázal udržet v plusu a klesal o 2,1 %. To je zklamání jak vůči našemu odhadu (+3,6 %, resp. +1,7 %) tak vůči očekáváním trhu. Meziměsíčně si proti listopadu pohoršila průmyslová produkce o 2,9 % a nepotvrdily se tak některé naděje ohledně zlepšující se situace v dodavatelských řetězcích. Jasně to dokazuje situace v sektoru výroby motorových vozidel, kde meziroční pokles o 15,8 % odebral z celkového výsledku 2,8 procentního bodu a po nadějném listopadu přišel další meziměsíční pokles (-4,4 %).
• Útlum těžby uhlí v ČR bude mít neblahé následky
  Ekologové se útlumu těžby uhlí nemohou dočkat. Svazy ale naopak varují před neblahým dopadem. Člen a ředitel ekologické organizace Hnutí Duha Jiří Koželouh, ke kterému se přidává Zelený Kruh a Greenpeace zveřejnil, že chtějí slyšet od nově ustavené uhelné komise během roku konkrétní datum konce uhelných zdrojů v ČR.
• Útlum výrobní aktivity se dále snižuje
  Český index nákupních manažerů v srpnu vystoupal na úroveň 49,1 bodu z předchozích 47,0 bodů. To bylo prakticky v souladu s naším očekáváním a jen lehce pod průměrným očekáváním trhu. Zlepšení indexu pomohl nejvýraznější nárůst objemů výroby od října 2018. Do firem se navrací výroba, ale poptávka zůstává slabá a nové zakázky dál klesaly, i když tentokrát údajně pouze mírným tempem.
• Útlum výrobního sektoru se snižuje
  Index nákupních manažerů českých výrobců vzrostl v květnu na 39,6 bodu z předchozího dna na 35,1 bodu. Trh včetně nás čekal v průměru zlepšení na 38,5 bodu. Rozdíly v očekávání byly s ohledem na existující nejistotu minimální. Úroveň indexu je tak tak nyní téměř shodná s průměrem zemí eurozóny.
• Útok Hamásu na Izrael může výrazně zvýšit cenu pohonných hmot v Česku. Hraje do karet Rusku, které by tak mělo více peněz na válku na Ukrajině
  Bezpříkladný útok Hamásu na Izrael může výrazně zvýšit cenu pohonných hmot i v ČR. Zejména v tom případě, že Izrael identifikuje Írán jako faktického strůjce útoku. V takovém případě by Izrael mohl iniciovat útok právě na Írán, s podporou USA. Americký ministr zahraničí Blinken již déle nevylučuje vojenský útok na Írán, jenž má Teheránu zabránit ve vývoji jaderné zbraně. Nyní by se tedy nabízela možnost…
• Útok na největší ropný areál světa může zdražit pohonné hmoty i v ČR
  Světově největší areál zpracovávající ropu se včera ocitl plamenech. Produkce ropy v Saúdské Arábii kvůli tomu klesla na polovinu. Akciový trh království, stejně jako jiných arabských zemí, kde jsou burzy v neděli otevřeny, se dnes citelně propadají. Svět se musí připravit na citelný nárůst cen ropy, který nakonec může zdražit také benzín a naftu u českých čerpacích stanic.
• Útok na polovodiče: Nvidia a ASML táhnou trh, Walgreens se ujímá vedení
  Hlavní indexy amerického akciového trhu v úterý zakončily den poklesem. Největším poraženým byl technologický index Nasdaq, který ztratil 1 % kvůli poklesu akcií výrobců čipů. Mezitím klesl i energetický sektor, tentokrát o 3 %, v souvislosti s nižšími cenami ropy.
• Útok na Polsko se nekoná, akcie se však drží zpátky
  Po sérii vesměs pozitivních zpráv trhy vylekala informace o výbuších v Polsku způsobených raketami. Už podle "cílů" to vypadalo maximálně na zbloudilé střely, ovšem i ty mohly mít potenciál znovu o něco vyostřit konfrontaci Západu a Ruska. Nakonec se jako nejpravděpodobnější jeví dopad raket ukrajinské PVO namířených proti ruskému ostřelování infrastruktury, ovšem nervozita ani tak z trhů rychle nevyprchala.
• Útok na ropná zařízení íránského ostrova Charg má potenciál zvednout cenu pohonných hmot v Česku do blízkosti 50 Kč/l. Izrael na Trumpa tlačí, aby úder provedl, ten zatím váhá
  Válka v Perském zálivu eskaluje. Jak fakticky, tak verbálně. Americký prezident Donald Trump včera uvedl, že Spojené státy bombardovali vojenské cíle ostrova Charg, který představuje srdce íránského ropného průmyslu. Zajišťuje 90 procent ropného exportu země. Pokud by Američané udeřili také právě na ropnou infrastrukturu ostrova, íránská ekonomika se zhroutí na roky. Ale Teherán tím pádem už nebude mít vůbec co ztratit. Proto Spojené státy zatím odolávají naléhání Izraele, který tlačí na to, aby Charg srovnali se zemí kompletně.
• Útok na ruskou stanici přerušil dodávky ropy Družbou na Slovensko a do Maďarska
  Do Maďarska a na Slovensko přes ropovod Družba neproudí ruská ropa. Oznámil to dnes maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó a také slovenský přepravce ropy Transpetrol. Ukrajinská armáda později potvrdila, že je to důsledek jejího útoku na transformátorovou stanici tohoto ropovodu.
• Útoky v Belgii trhy vylekaly jen krátkodobě, GBP ale výrazně ztrácí
  Úterní obchodování se zatím nese na finančních trzích v duchu jediného tématu, kterým je bohužel teroristický útok v B...
• 🎥 Útoky v Hormuzském průlivu vrátily na trhy nervozitu
  V pátek to vypadalo, že napětí kolem Hormuzu alespoň dočasně poleví, a ropa proto prudce klesla. Už během víkendu se však nálada na trhu začala rychle měnit. Nové útoky a rostoucí nejistota vrátily do hry obavy z další eskalace. A právě to je důvod, proč ropa znovu reaguje růstem a investoři jsou opatrnější. V tomto videu najdete stručné a jasné shrnutí celého vývoje od pátku až po dnešní ráno. Podíváme se také na aktuální situaci dopravy v Hormuzském průlivu a na nejdůležitější cenové úrovně ropy Brent.
• Útoky v Rudém moři jako další geopolitické riziko
  Napětí v globálních dodavatelských řetězcích znovu stoupá. I když covidové lockdowny dávno povolily, útoky jemenských Hútiů na obchodní lodě v Rudém moři znovu ukázaly na zranitelnost světové ekonomiky vůči poruchám v tzv. škrtících bodech. Výsledkem současných nepokojů je zdražení námořní dopravy z Asie do Evropy na přibližně čtyřnásobek.
• Utrácí se za jiné věci než covid, chátrají mosty, miliardy na digitalizaci nejsou vidět. Nejvyšší kontrolní úřad tepe vládu a stát, někde je však jeho kritika sporná
  Nejvyšší kontrolní úřad ve své výroční zprávě za rok 2020 nekompromisně účtuje se státem a vládou. Kritice podrobuje celou řadu oblastí státní správy, v některých aspektech je ale jeho kritika sporná.
• Útraty domácností ke konci roku ve „slušné“ kondici
  Maloobchod vstoupil do čtvrtého kvartálu velmi úspěšně. Reálné tržby v říjnu meziměsíčně vzrostly prudce o 0,4 % a meziroční dynamika tak zůstala na 2,8 % (versus náš odhad na 2,1 %). Po trochu slabším září se tak maloobchod vrací do „vyjetých kolejí“ a potvrzuje naše sázky na pokračující rychlý růst spotřeby domácností. Maloobchod se vyvíjí (v ne-potravinářských oddílech) příznivě prakticky napříč všemi spektry prodejen. Na čele pelotonu jsou opět internetové obchody (+7,3 %) a nově taky prodejny „zážitků“ v oblasti kultury a rekreace (+8 %).
• Útraty lidí v obchodech se nečekaně propadly druhým největším tempem v historii, lidé šetří hlavně na sportu a oblečení. Více své útraty seškrtali už jen na začátku pandemie, kdy ovšem podstatná část obchodů zavřela – na rozdíl od nynějška
  Energetická drahota a obecně inflace si letos v říjnu vybraly nečekaně velkou daň na tržbách tuzemských obchodníků. Maloobchodní tržby se totiž meziročně propadly o 9,4 procenta. Větší propad zaznamenaly od počátku milénia pouze jednou, a to v dubnu 2020. Tehdy však podstatná část kamenných obchodů kvůli první vlně pandemie covidu musela zavřít. Přesto se tržby maloobchodu v dubnu 2020 propadly jen nepatrně více než letos v říjnu, a sice meziročně o 9,8 procenta.
• Úvahy o dělení ČEZ dělají z jeho akcií vysoce žádané zboží. Cena letí nahoru suverénně nejvíce ze všech akcií, co se v Praze obchodují
  Akcie společnosti ČEZ představují v měsíci květnu naprostého suveréna pražské burzy. Od začátku měsíce zhodnotily o zhruba 12,7 procenta. Dramaticky více než kterýkoli jiný titul, který se v Praze obchoduje (viz tabulka Bloombergu níže).
• Úvahy o zvyšování sazeb jsou podle ČNB předčasné
  Dnes byl zveřejněn záznam z posledního zasedání bankovní rady ČNB, které se uskutečnilo minulou středu. Dvoutýdenní repo sazba na něm byla jednomyslným rozhodnutím ponechána na úrovni 3,5 %. Záznamu opět dominuje diskuze proinflačních faktorů. S tím koresponduje i celková bilance rizik a nejistot výhledu plnění inflačního cíle, kterou radní v souhrnu vyhodnotili jako proinflační.
• Uvalí Trump v pondělí devastační 500procentní clo na Slovensko a Maďarsko za jejich pokračující odběr ruských surovin?
  Americký prezident Donald Trump zásadně obrací ve svém dosavadním přístupu k Rusku. Zdá se, že poté, co mu nevyšla metoda „cukru“, zkusí nyní metodu „biče“. Jeho „rány“ mají přitom dopadnout i na jiné země, než je Rusko. Konkrétně na ty, které odebírají ruskou ropu, plyn, uran a další vývozní položky.
• Uvedení procesoru Xeon 600 a spolupráce se společností SoftBank. Je to pro Intel průlom?
  Uvedení nové řady Intel Xeon 600 je především strategickou událostí, kterou trh interpretuje jako signál, že Intel chce být opět aktivním hráčem v segmentu profesionálních výpočetních řešení. Ačkoli oznámení nových procesorů se neprojeví okamžitě v tržbách, posiluje to narativ o obnovení pozice společnosti v oblastech klíčových pro rozvoj technologického trhu, včetně infrastruktury pro umělou inteligenci.