Nová jednání o dani z finančních transakcí

Německo a Francie se tento týden pokusí oživit skomírající plán daně z finančních transakcí v 11 zemích eurozóny. Obě země se budou snažit alespoň o dohodu na její velmi omezené podobě, aby si zachovaly tvář a mohly vyhlásit vítězství, napsala včera agentura Reuters. O nejnovějším plánu se podle ní má jednat zejména na středečním společném zasedání obou vlád v Paříži.

Nápad transakční daně vybírané z téměř každého finančního kontraktu nepodpořily zdaleka všechny země eura. Státy jako Británie, Irsko, Nizozemsko nebo Švédsko se proti ní postavily kvůli tomu, že taková daň povzbudí banky a finanční společnosti k přemístění aktivit z Evropy. Jejich argumentaci podpořilo to, že Spojené státy takovou daň odmítly. Plán daně navíc v září odmítlo zářijové společné prohlášení právníků ze zemí EU, podle nichž takový krok odporuje smlouvám o EU.

Změna plánu počítá s výrazným omezením rozsahu daně proti původní představě. Ta předpokládala, že nová daň přinese do rozpočtů zemi, které ji zavedou, celkem 35 miliard eur ročně navíc.

První ohlasy na plán omezení daně získá Berlín a Paříž na zasedání ministrů financí eurozóny v Bruselu. "Doufám, že v tom uděláme krok vpřed," řekl Reuters německý ministr financí Wolfgang Schäuble po příjezdu na schůzku. Podle jednoho diplomata se ministři 11 účastnických zemí sejdou v Bruselu zvlášť v úterý ráno.

Daň oficiálně navrhla Evropská komise před rokem pro 11 zemí, které s tím souhlasily. Ostatní státy EU včetně Česka se zapojit odmítly. Původně měla mít sazbu 0,1 procenta u obchodů s akciemi a dluhopisy a 0,01 procenta pro finanční deriváty, jako jsou termínové a opční kontrakty.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Norský státní fond vykázal v prvním čtvrtletí ztrátu, poprvé za dva roky
  Norský státní investiční fond, který je největší svého druhu na světě, vykázal v prvním čtvrtletí ztrátu 653 miliard norských korun (1,7 bilionu Kč). Válka na Ukrajině a další globální události měly totiž negativní dopad na akcie a dluhopisy. Informovala o tom dnes agentura Reuters. Fond je ve ztrátě poprvé od roku 2020.
• Norský státní fond vykázal v prvním pololetí největší ztrátu v historii
  Norský státní investiční fond má od ledna do června největší pololetní ztrátu ve své šestadvacetileté historii, prodělal 1,68 bilionu norských korun (4,2 bilionu Kč). Přestože rostly ceny plynu, nedařilo se akciovým trhům, do kterých tento největší fond svého druhu na světě masivně investuje. Takzvaný ropný fond, který v Norsku spravuje peníze získané z prodeje ropy a zemního plynu, to dnes uvedl na svém webu.
• Norský státní investiční fond má za loňský rok rekordní ztrátu
  Norský státní investiční fond, který je největší svého druhu na světě, má za loňský rok rekordní ztrátu téměř 1,64 bilionu norských korun (3,6 bilionu Kč). Skončilo tak tříleté období vysokých zisků, informoval dnes fond v tiskové zprávě. Propad připsal válce na Ukrajině, vysoké inflaci a růstu úrokových sazeb. Předchozí nejhlubší ztráta činila 633 miliard norských korun a je z roku 2008.
• Norský státní investiční fond vykázal loni rekordní zisk
  Norský státní investiční fond vykázal za loňský rok rekordní zisk 2,22 bilionu norských korun (4,86 bilionu Kč). Hlavní podíl na tom měly výnosy z investic do technologických akcií. V roce 2022 měl fond naopak kvůli poklesu technologických akcií ztrátu 1,64 bilionu NOK. Uvedla to podle agentury Reuters společnost Norges Bank Investment Management (NBIM), která je správcem fondu. Norský státní investiční fond je s hodnotou 1,6 bilionu USD (36,6 bilionu Kč) největší na světě.
• Nová bankovní rada ČNB poprvé zasedala a rozdělila si kompetence
  Bankovní rada České národní banky dnes poprvé zasedala v novém složení a schválila rozdělení kompetencí jednotlivých členů. Nový guvernér Aleš Michl povede sekci kancelář, sekci správní a samostatné odbory interního auditu a lidských zdrojů. ČNB o tom dnes informovala v tiskové zprávě.
• Nová dohoda NAFTA má být do konce roku
  Nová podoba Severoamerické dohody o volném obchodu (NAFTA) by mohla být hotova ještě do konce letošního roku. Podle Bílého domu se na tom včera shodli americký prezident Donald Trump s kanadským premiérem Justinem Trudeauem. Trump přitom tento týden pohrozil, že USA kvůli nevýhodným podmínkám dohodu vypoví.
• Nová drachma by z počátku prudce oslabila
  Pokud řečtí voliči v dnešním referendu odmítnou požadavky mezinárodních věřitelů a nakonec budou nuceni odejít...
• Nová FOREX kniha od Raghee Horner vychází v češtině!
  Nejúspěšnější kniha Raghee Horner právě vychází v češtině!
• Nová funkce na webu FXstreet.cz
  Dnes jsme spustili novou funkci s názvem Denní kalendář událostí.
• Nová italská vláda zhoršila hospodářský výhled
  Nová italská vláda zhoršila výhled domácí ekonomiky pro letošní i příští rok. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odvoláním na zdroje obeznámené se situací. Letos by tak měl hospodářský růst v Itálii podle nových prognóz činit pouze 0,1 procenta a napřesrok 0,4 procenta. Předchozí vláda přitom ve svém dubnovém výhledu předpovídala, že hrubý domácí produkt (HDP) Itálie se v letošním roce zvýší o 0,2 procenta a v příštím o 0,8 procenta.
• Nová kniha o forexu vychází ve 2. rozšířeném vydání!
  Dovolujeme si vás informovat, že od dnešního dne uvádíme na trh další novou knihu Ondřeje Hartmana. Kniha vychází již ve druhém...
• Novak: Příjmy ruského rozpočtu z ropy a plynu loni vzrostly o 28 procent
  Příjmy ruského rozpočtu z ropy a plynu se v loňském roce zvýšily o 28 procent, respektive o 2,5 bilionu rublů (zhruba 810 miliard Kč). Na zasedání vlády to podle médií dnes řekl ruský vicepremiér Alexandr Novak. Řekl také, že těžba ropy v Rusku se loni zvýšila o dvě procenta na 535 milionů tun, zatímco export se zvýšil o sedm procent. Rusko loni podle Novaka dodalo 15,5 miliardy krychlových metrů zemního plynu potrubím Síla Sibiře do Číny. Předloni tyto dodávky činily zhruba 10,5 miliardy krychlových metrů.
• Nová německá vláda chce konec uhlí do roku 2030 i 400.000 nových bytů ročně
  Němečtí sociální demokraté (SPD), Zelení a liberální svobodní demokraté (FDP) včera představili koaliční smlouvu o vytvoření nové vlády. Přinášíme výběr nejdůležitějších programových bodů:
• Nová německá vláda nezavede eurobondy
  Nová německá vláda nebude souhlasit se zavedením společných evropských dluhopisů, takzvaných...
• Nová opatření G20 mají podpořit růst
  Finanční představitelé skupiny předních vyspělých a rozvíjejících se zemí G20 dnes ohlásili nová opatření...
• Nová pomoc pro Řecko by byla výrazně nižší
  Případná další úvěrová pomoc pro zadlužené Řecko by byla mnohem menší než předchozí...
• Nová pravidla pro americké FOREX brokery
  Upozorňujeme, že od včerejšího dne začala platit nová pravidla pro americké brokery.
• Nová prognóza snížila pro letošek odhad růstu hrubého domácího produktu
  Nová prognóza České bankovní asociace (ČBA) snížila pro letošní rok odhad růstu tuzemské ekonomiky na 1,2 procenta. Pro příští rok jej přehodnotila k silnějším hodnotám a očekává jej 2,8 procenta. Inflace podle ní letos klesne na 2,7 procenta, v příštím roce pak dále na 2,2 procenta. Vyplývá to z makroekonomické prognózy, kterou dnes ČBA představila novinářům. V podzimní prognóze předpokládala letos růst HDP 1,8 procenta a inflaci 2,5 procenta.
• Novartis dokončil osamostatnění své divize generických léků Sandoz
  Švýcarská farmaceutická společnost Novartis dnes dokončila oddělení své divize generických a biologicky podobných léčiv Sandoz do samostatné firmy a s akciemi Sandozu se začalo obchodovat na švýcarské burze. Sandoz byl při vstupu na burzu oceněn na 10,3 miliardy švýcarských franků (260,9 miliardy Kč), což bylo méně, než se čekalo, a akcie firmy po zahájení obchodování klesají, uvedla agentura Reuters. I tak se firma Sandoz stala největším novým vstupem na švýcarský trh od roku 2019, kdy na burzu vstoupila jiná firma osamostatněná od Novartisu, výrobce produktů pro péči o oči Alcon. Ta byla oceněna na 28 miliard CHF.
• Nová řecká vláda Kyriakose Mitsotakise dostala důvěru
  Nová řecká vláda Kyriakose Mitsotakise včera dostala důvěru parlamentu. Hlasování předcházela ostrá debata v zákonodárném sboru, při které expremiér a šéf levicové strany SYRIZA Alexis Tsipras hájil hospodářskou politiku svého kabinetu a konzervativní Mitsotakisovu Novou demokracii, která má v novém parlamentu většinu, obvinil z populismu. Tsipras je přesvědčen, že konzervativci straní elitám a varuje před privatizací státních podniků, informoval deník Kathimerini.