Johnson bude v pondělí jednat se špičkami EU o budoucích vztazích

Britský premiér Boris Johnson bude v pondělí prostřednictvím videokonference jednat s trojicí vrcholných představitelů Evropské unie, aby se pokusili oživit jednání o vztazích EU a Británie po brexitu. Na twitteru o tom dnes informoval mluvčí předsedy unijních summitů. Dosavadní jednání o budoucích vztazích nepřinesla zásadní průlom. Do konce června přitom musí Londýn oznámit, zda chce prodloužit takzvané přechodné období.

Předseda Evropské rady Charles Michel podle svého mluvčího souhlasil po telefonátu s Johnsonem, že uspořádá v pondělí 15. června odpoledne vrcholnou schůzku, které se zúčastní také předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropského parlamentu David Sassoli. Jednat budou prostřednictvím videokonference.

Británie po referendu z roku 2016 a letech vnitrobritských politických sporů opustila Evropskou unii 31. ledna letošního roku. Členem evropského bloku a jeho předchůdců byla 47 let.

Do konce tohoto roku ale Británie zůstává v takzvaném přechodném období, v němž by mělo být domluveno, jak vzájemné vztahy nově uspořádat. Británie v této době už sice není členem EU, musí ale dál dodržovat její pravidla. Na jejich podobu ale už nemá vliv. Právě proto řada britských politiků včetně premiéra Johnsona dlouhodobě odmítá o prodloužení přechodného období uvažovat.

Jednání o budoucích vztazích začala v únoru. Minulý pátek hlavní vyjednavači EU Michel Barnier a Británie David Frost prohlásili, že další kolo jednání nepřineslo zásadní sblížení postojů v klíčových otázkách. Jednou z mála věcí, na kterých se shodli, je, že tempo rozhovorů musí výrazně zrychlit. K tomu by měla nyní přispět právě také diskuse za účasti Johnsona, Michela, von der Leyenové a Sassoliho.

Hlavními spornými body mezi evropským blokem a Londýnem zůstávají rybolov a sladění pravidel hospodářské soutěže, které jsou pro Brusel podmínkou pro jednání o volném obchodu. Uzavření obchodní dohody je přitom hlavním cílem Británie.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Jižní Korea dostala od S&P zlepšené úvěrové hodnocení
  Mezinárodní ratingová agentura Standard & Poor's (S&P) dnes zvýšila hodnocení úvěrové spolehlivosti Jižní Koreje o jednu příčku na stupeň AA. Zvýšeným ratingem ocenila stabilní hospodářský růst země a zvýšenou pružnost korejské rozpočtové a měnové politiky.
• Jižní Korea plánuje zákaz obchodů s kryptoměnami
  Jižní Korea chce zakázat obchody s kryptoměnami. Vláda nyní připravuje zákon, který tyto obchody zakáže, oznámilo dnes ministerstvo spravedlnosti. Jižní Korea je významným zdrojem poptávky po kryptoměnách a rozhodnutí přichází v době, kdy se politici po celém světě snaží regulovat tento majetek, jehož hodnota za poslední rok prudce vzrostla.
• Jižní Korea podpoří ekonomiku dodatečnými penězi
  Jižní Korea podpoří svou ekonomiku částkou 11,7 bilionu wonů (skoro 225 miliard Kč) na zmírnění dopadů nákazy novým typem koronaviru. Oznámil to dnes ministr financí Hong Nam-ki. Jižní Korea je po Číně druhou nejvíce zasaženou zemí onemocněním COVID-19, kterou koronavirus způsobuje. Vládním návrhem na dodatečný rozpočet, z něhož se bude pomoc financovat, se bude ve čtvrtek zabývat parlament.
• Jižní Korea zavádí opatření, aby zchladila trh s bitcoiny
  Jihokorejská vláda se snaží omezit spekulace s kryptoměnou bitcoin, jejíž hodnota letos vzrostla o více než 1300 procent. Vedle zákazu otevírání anonymních účtů do vládních opatření spadá i pravomoc úřadů zavřít burzu, na které se s bitcoinem obchoduje, napsal server CNN.
• Jižní Korea zvýšila základní úrok na úroveň z doby před pandemií
  Jihokorejská centrální banka dnes zvýšila svou základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 1,25 procenta, a to ve snaze omezit inflaci a růst zadlužení domácností. Základní sazba se tak vrátila na úroveň, kde byla před začátkem pandemie covidu-19, uvedla agentura Reuters.
• Jižní země eurozóny žádají EK, aby byl hospodářský růst prioritou
  Francie, Itálie, Španělsko a Portugalsko dopisem vyzvaly Evropskou komisi (EK), aby z ekonomického růstu učinit svou nejvyšší prioritu, až bude posuzovat rozpočty členských zemí eurozóny. Revidovat by také měla své současné ekonomické modely. Informovala o tom včera agentura Reuters.
• Jmění 23 nejbohatších Rusů se po roce války ztenčilo o pětinu
  Den před ruskou invazí na Ukrajinu se mezi 500 nejbohatších lidí světa řadilo 23 Rusů. Jejich majetek podle žebříčku miliardářů, který sestavuje agentura Bloomberg, činil 339 miliard dolarů (7,6 bilionu Kč). Po roce konfliktu se jmění těchto 23 ruských boháčů ztenčilo o pětinu - kleslo o 67 miliard dolarů, napsala dnes agentura Bloomberg.
• Jmenování Michla guvernérem ČNB může podle ekonomů naznačovat výraznější změny
  Jmenování Aleše Michla guvernérem České národní banky, o kterém se v poslední době spekuluje a informoval o něm server Seznam Zprávy, může naznačovat výraznější změny v bankovní radě a následně tak změnit směřování měnové politiky. Vyplývá to z vyjádření analytiků, které ČTK oslovila. Michl je společně s dalším členem rady Oldřichem Dědkem proti zvyšování úrokových sazeb. Spekulace o Michlově jmenování tak byly podle ekonomů i za pátečním oslabením koruny.
• John Rockefeller junior kráčel ve stopách svého otce
  Americký filantrop, bankéř a podnikatel John Davidson Rockefeller, narozený před 150 lety, 29. ledna 1874, pokračoval v mecenášských aktivitách svého otce, zakladatele bohaté a vlivné podnikatelské dynastie Rockefellerů. Coby jediný syn z jeho celkem pěti dětí se celoživotně věnoval filantropii, založil Rockefellerovu nadaci. Za svého života věnoval John Rockefeller mladší bezmála 540 milionu dolarů na rozmanité vzdělávací, náboženské, kulturní, lékařské a občanské projekty. Také řídil firmu Standard Oil, u jejíhož zrodu stál jeho otec.
• Johnson: Británie odloží plánované snížení daně ze zisku
  Britská konzervativní vláda se rozhodla odložit snížení daně ze zisku plánované na příští rok. Na konferenci Konfederace britského průmyslu (CBI) to dnes oznámil premiér Boris Johnson. Odklad snížení daně podle něj ušetří šest miliard liber (180 miliard Kč), které bude moci vládat použít na "priority britského lidu", včetně zdravotnického systému NHS.
• Johnson by jako premiér snížil daně podnikatelům a zaměstnancům
  Hlavní kandidát na příštího britského premiéra Boris Johnson chce snížit daně podnikatelům a zvýšit práh, od něhož zaměstnanci platí 40procentní daň z příjmu. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na Johnsonův pravidelný sloupek v deníku the Telegraph.
• Johnson chce dohodu s EU, připraven je prý i na variantu bez ní
  Británie si dál přeje uzavřít s Evropskou unií dohodu o budoucích vztazích po brexitu, je ale připravena i na variantu bez ní a na partnerství australského typu. V telefonickém rozhovoru s německou kancléřkou Angelou Merkelovou to včera uvedl britský premiér Boris Johnson. Francouzský státní tajemník pro evropské záležitosti Clément Beaune stanici FrancInfo řekl, že dohoda s Británií musí být hotová nejpozději do začátku listopadu.
• Johnson: Konec přechodného období je pro Británii novým začátkem
  Noc na pátek, během níž vstoupí v platnost nové uspořádání vztahů s Evropskou unií, je pro Británii novým začátkem, země má nyní svůj osud pevně ve svých rukách. Takto se vyjádřil britský premiér Boris Johnson poté, co dohodu o novém partnerství s EU podpořila i horní komora britského parlamentu. Británie se přestane řídit unijním právem čtyři a půl roku po referendu, v němž zvítězili zastánci brexitu.
• Johnson kvůli sporu o rybolov nevyloučil právní kroky vůči Francii
  Britský premiér Boris Johnson dnes nevyloučil případné právní kroky vůči Francii v pobrexitovém sporu ohledně práva na rybolov v britských vodách. Řekl to stanici Sky News. Podle BBC Johnson přiznal, že vztahy mezi oběma zeměmi jsou neklidné. Francouzský prezident Emmanuel Macron dnes v souvislosti se sporem zpochybnil důvěryhodnost Británie.
• Johnson na výroční konferenci konzervativců slíbil přebudování britské ekonomiky
  Británie změní směr a podobu svého hospodářství, země se přestane spoléhat na levnou importovanou pracovní sílu, prohlásil dnes premiér Boris Johnson. Britská ekonomika takovou změnu dlouho potřebovala, poznamenal šéf kabinetu na závěr výroční konference své vládní Konzervativní strany v době, kdy se Britové potýkají mimo jiné s nedostatkem pohonných hmot.
• Johnson nemá reálná očekávání o brexitu
  Očekávání britského ministra zahraničí Borise Johnsona, že si Londýn udrží po brexitu přístup k jednotnému...
• Johnson nepojede do Davosu, chce se soustředit na brexit
  Staronový britský premiér Boris Johnson nepojede příští měsíc na zasedání Světového ekonomického fóra (WEF) ve švýcarském Davosu a cestu na každoroční schůzku světových politiků a podnikatelů zakázal i svým ministrům. S odvoláním na vládní zdroj to napsal britský deník The Guardian. Podle něj se Johnson chce přednostně věnovat nadcházejícímu odchodu země z Evropské unie a domácí agendě.
• Johnson opět odmítl prodloužit přechodné období po brexitu
  Britský premiér Boris Johnson chce za 11 měsíců od počátku února do konce prosince 2020 dojednat s Evropskou unií "dohodu o volném obchodu v kanadském stylu". Šéfce Evropské komise Ursule von den Leyenové včera na schůzce v Londýně zopakoval, že jeho kabinet nepočítá s možností prodlužovat přechodné období po britském odchodu z EU na konci ledna.
• Johnson po návratu vyzval Brity, aby vytrvali v boji proti viru
  Británie se zdá být z nejhoršího venku, omezení zavedená v boji proti koronaviru ale musí zůstat v platnosti a jednotlivci i firmy musí být trpěliví. S takovým vzkazem dnes vystoupil premiér Boris Johnson, který se po třítýdenní absenci způsobené nemocí covid-19 vrací do čela kabinetu. Nepochybuje, že pokud Britové zachovají "odhodlání a odvahu" z posledních týdnů, Spojené království z krize vyjde "silnější, než kdy bylo".
• Johnson: Při brexitu bez dohody již neplatí dluh 39 miliard liber
  Pokud Británie opustí Evropskou unii bez dohody, nebude už z právního hlediska dlužit 39 miliard liber (1,1 bilionu Kč), tedy původní odhadovanou výši "brexitového účtu". Na okraj probíhajícího summitu G7 se takto vyjádřil britský premiér Boris Johnson. Britská média předtím informovala, že podle propočtů právníků britské vlády by Londýn musel zaplatit jen necelou čtvrtinu uvedené částky.