Polské výrobní ceny se snížily

Čtěte více

• Polské výrobní ceny klesly
  Výrobní ceny v dubnu klesly o 1,4 % meziročně oproti revidovanému poklesu o 1 % v březnu. Trhy očekávaly pokles o 1,5 % meziročně.
• Polské výrobní ceny klesly
  Výrobní ceny v srpnu klesly o 2,8 % meziročně oproti revidovanému poklesu o 2,1 % v červenci. Trhy očekávaly pokles o 2,9 % meziročně.
• Polské výrobní ceny klesly
  Výrobní ceny v červenci klesly o 1,7 % meziročně oproti revidovanému růstu o 0,3 % v červnu. Trhy očekávaly pokles o 1 % meziročně.
• Polské výrobní ceny klesly
  Výrobní ceny v listopadu klesly o 4,7 % meziročně oproti revidovanému poklesu o 4,2 % v říjnu. Trhy očekávaly pokles o 3,8 % meziročně.
• Polské výrobní ceny padají
  Výrobní ceny v prosinci klesly o 6,4 % meziročně oproti revidovanému poklesu o 5,1 % v listopadu. Trhy očekávaly pokles o 5,8 % meziročně.
• Polské výrobní ceny podle očekávání
  Výrobní ceny v květnu klesly podle očekávání trhů o 7 % meziročně oproti revidovanému poklesu o 8,5 % v dubnu.
• Polské výrobní ceny se mírně zlepšily
  Výrobní ceny v březnu klesly o 9,6 % meziročně oproti revidovanému poklesu o 10,6 % v únoru. Trhy očekávaly pokles o 9,5 % meziročně.
• Polské výrobní ceny se mírně zlepšily
  Výrobní ceny v únoru klesly o 10,1 % meziročně oproti revidovanému poklesu o 10,6 % v lednu. Trhy očekávaly pokles o 8,7 % meziročně.
• Polské výrobní ceny se snížily
  Výrobní ceny v září klesly o 6,3 % meziročně oproti revidovanému poklesu o 5,5 % v srpnu. Trhy očekávaly pokles o 5,7 % meziročně.
• Polské výrobní ceny se snížily
  Výrobní ceny v prosinci klesly o 2,5 % meziročně oproti poklesu o 2,4 % v listopadu. Trhy očekávaly snížení o 2,3 % meziročně.
• Polské výrobní ceny snížily tempo růstu
  Index výrobních cen v lednu vzrostl o 18,5 % meziročně oproti revidovaným 20,5 % v prosinci. Trhy očekávaly růst o 18,4 % meziročně.
• Polské výrobní ceny zmírnily svůj pokles
  Polské výrobní ceny v lednu klesly o 0,9 % meziročně oproti revidovanému poklesu o 2,7 % v prosinci. Trhy očekávaly pokles o 0,4 % meziročně.
• Polské výrobní ceny zrychlily v souladu s očekáváním trhu
  Výrobní ceny v květnu meziročně vzrostly o 2,4 % v souladu s tržním očekáváním, což představuje další zrychlení oproti revidovaným 2,1 % v dubnu.
• Polsko a Německo požádaly na příští rok o dodávky ruské ropy, tvrdí Transněfť
  Ruská společnost Transněfť obdržela z Polska a Německa požadavek na dodání ropy v příštím roce. V ruské televizi Rossija 24 to dnes řekl šéf Transněfti Nikolaj Tokarev. Jeho slova jsou však podle agentury Reuters v rozporu s postojem Varšavy, která v listopadu tvrdila, že ropu z Ruska nechce. Německo dnes navíc popřelo, že hodlá v příštím roce ruskou ropu kupovat. Evropská unie na Rusko za jeho vojenskou invazi na Ukrajinu uvalila sérii sankcí a od 5. prosince zakazuje dovoz ruské ropy na tankerech.
• Polsko, Bulharsko přichází o ruský plyn, další na řadě je Itálie? Pokud se celá EU odpojí od ruského plynu, pohonné hmoty v Česku budou stát minimálně 60 Kč/l
  Do Polska a Bulharska dnes přestává téci ruský plyn. Dochází tak k zásadnímu zlomu ve vývoji energetické situace EU v souvislosti s ukrajinskou válkou. Rusko dává zřetelně najevo, že bude dále hrotit situaci. I za cenu svých vlastních ztrát. Polsku loni dodalo 9,9 miliardy metrů krychlových plynu, Bulharsku 3,3 miliardy.
• Polsko dalo Gazpromu rekordní pokutu za Nord Stream 2
  Polský antimonopolní úřad (UOKiK) vyměřil ruské plynárenské společnosti Gazprom rekordní pokutu přes 29 miliard zlotých (zhruba 175 miliard Kč) za výstavbu plynovodu Nord Stream 2 bez jeho povolení. Částkou 234 milionů zlotých (1,4 miliardy Kč) pak pokutoval pět dalších podniků, které se podílejí na financování projektu Nord Stream 2, informovaly dnes tiskové agentury. Gazprom uvedl, že s pokutou nesouhlasí a že využije svého práva na odvolání. Ruská společnost tvrdí, že polská antimonopolní pravidla neporušila.
• Polsko hodlá po Německu žádat až takřka 32 bilionů korun jako válečné reparace. Dnes zveřejnilo kalkulaci škod
  Komise polského parlamentu dnes zveřejnila zprávu vyčíslující odhad škod, které Polsku za druhé světové války způsobilo nacistické Německo. Částka činí v přepočtu 31,8 bilionu korun. Z rozsáhlé, třídílné zprávy budou polští politici vycházet v rámci požadavku uhrazení válečných reparací, který hodlají vůči Německu vznést.
• Polsko chystá mimořádnou daň na Orlen, který přitom část svých zisků generuje v Česku. V březnu v Česku inkasoval „vysokou vnitrozemskou prémii“, jak konstatuje největší švýcarská banka UBS
  Tuskova polská vláda chce daň z mimořádných zisků Orlenu a dalších energetických společností zavést co nejdříve. Daň má vynést přes 4 miliardy zlotých (přes 23 miliard korun). Varšava si od ní slibuje, že pokryje náklady spjaté se snížením spotřební daně a DPH na pohonné hmoty, které činí zhruba 1,6 miliardy zlotých měsíčně.
• Polsko koupí 100 tun zlata
  „Největší zlaté rezervy o velikosti 8 133,5 tuny mají Spojené státy. Hned za nimi je Německo s 3 362,4 tuny zlata. Česká republika vlastní pouze 9,5 tuny drahého kovu, což je výrazně méně než Slovensko, které má 31,7 tuny zlata,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Polsko musí okamžitě zastavit těžbu v dole Turów, nařídil soud EU
  Polsko musí okamžitě zastavit těžbu v uhelném dole Turów, kterou dlouhodobě kritizuje Česká republika. Rozhodl o tom dnes Soudní dvůr Evropské unie, který tak vyhověl české žádosti o vydání předběžného opatření. Zákaz těžby bude platit až do vynesení konečného rozsudku v tomto sporu, oznámil soud. Ministerstvo životního prostředí a Liberecký kraj uvítaly nařízení zastavit těžbu v Turówě.