Celková inflace v eurozóně rostla

Čtěte více

• Celé národy zmizí z povrchu zemského, varovala OSN… v červnu 1989. Podobná varování uslyšíte i v příštích dvou týdnech u příležitosti právě začínajícího klima-summitu v Glasgow
  Lídři zemí skupiny G-20, tedy dvacítky nejvyspělejších a nejvýznamnějších světových ekonomik, nevyslali před dnes začínajícím klimatickým summitem OSN v Glasgow příliš silný signál. Na svém římském summitu, který dnes končí, mezi nimi totiž stále přetrvává rozpor ohledně stanovení zřetelného klimatického závazku. Zdá se dokonce, že cíl spočívající v dosažení uhlíkové neutrality k roku 2050 zjemní. A sice tak, že jej nevztáhnou ke konkrétnímu roku, “2050”, ale k vágnějšímu termínu “polovina století”.
• Celková důvěra v tuzemskou ekonomiku je nejnižší od března 2021
  Celkový index důvěry v českou ekonomiku klesl v září na nejnižší hodnotu od března 2021. Pokles nastal v obou jeho hlavních složkách. Druhý měsíc v řadě klesla spotřebitelská důvěra, podnikatelská dosáhla nejnižší úrovně od již zmíněného března 2021, když klesající trend je patrný již od poloviny loňského roku. Hlavním viníkem pádu podnikatelského sentimentu byl propad v průmyslu. Pokles v obchodě i ve službách byl výrazně menší, ve stavebnictví se dokonce důvěra oproti předchozímu měsíci zvýšila.
• Celková hodnota uzamčená v ekosystému Cardano DeFi od začátku roku vzrostla o více než 250 % !
  Celková uzamčená hodnota v decentralizovaném finančním ekosystému (DeFi) sítě Cardano od ledna vzrostla o více než 250 % ze 48 milionů dolarů na více než 170 milionů dolarů.
• Celková hodnota uzamčených prostředků Cardano DeFi se v letošním roce více než zdvojnásobila
  Celková uzamčená hodnota (TVL) v decentralizovaném finančním prostoru Cardano (DeFi) se letos zatím více než zdvojnásobila, a to až do té míry, že na protokolech Defi v síti je nyní uzamčeno ADA v hodnotě více než 100 milionů dolarů.
• Celková inflace klesá. Jak to ovlivňuje trh?
  Úterní zpráva Indexu spotřebitelských cen (CPI) ukázala, že inflace je stále znepokojivá a v některých sektorech je vyšší, s určitým poklesem z 0,5 % v lednu na 0,4 % v únoru. Celková inflace stále pokračuje v poklesu z 6,4 % meziročně v lednu na 6 % v únoru. Jádrová inflace také zůstává zvýšená na 5,5 % meziročně z 5,6 % v lednu. Bydlení, které zahrnuje hypotéky a nájem, se na růstu CPI v únoru podílelo více než 70 %.
• Celková inflace opět zpomalila, ta jádrová však oproti našemu očekávání méně
  Česká inflace v červenci klesla z 9,7 % y/y na 8,8 %. To bylo plně v souladu s naší prognózou a tržním konsensem. ČNB čekala inflaci ve výši 8,9 % y/y. V meziročním vyjádření nadále působila vyšší srovnávací základna loňského roku. Hlavním zdrojem meziročního růstu spotřebitelských cen zůstávají vyšší náklady na bydlení včetně energií (příspěvek +3,7 pb) a potraviny (+1,7 pb). S výjimkou pohonných hmot však k meziročnímu růstu spotřebitelských cen přispěly téměř všechny složky.
• Celková inflace podle očekávání, harmonizovaná níže
  Index spotřebitelských cen rostl v červenci podle předběžných odhadů a odhadu trhu o 2 % meziročně jako v červnu. Harmonizovaná inflace rostla o 1,8 % meziročně oproti 2 % v červnu, přičemž trhy očekávaly růst o 1,9 % meziročně.
• Celková inflace se drží poblíž 2 %, ta jádrová ale zůstává nad cílem ČNB
  Spotřebitelské ceny v ČR v prosinci stejně jako v listopadu meziměsíčně klesly v průměru o 0,3 %, jejich meziroční růst pak zůstal beze změny na 2,1 %. Finální údaje inflace tedy opět pouze potvrdily to, co indikoval předběžný odhad ČSÚ. Prosincový vývoj spotřebitelských cen zhruba odpovídal našemu očekávání, když jsme počítali s meziměsíčním poklesem cen o 0,3 % při jen nepatrně slabší meziroční dynamice ve výši 2,0 %. Ve srovnání s tržním konsensem i prognózou ČNB (v obou případech 2,3 %) však byla prosincová meziroční inflace nižší. Pod prognózou centrální banky se již inflace nacházela v listopadu (o 0,1 pb) a v prosinci se tak odchylka ještě dále navýšila.
• Celková inflace se drží poblíž 2 %, ta jádrová ale zůstává nad cílem ČNB
  Spotřebitelské ceny v ČR v prosinci stejně jako v listopadu meziměsíčně klesly v průměru o 0,3 %, jejich meziroční růst pak zůstal beze změny na 2,1 %. Finální údaje inflace tedy opět pouze potvrdily to, co indikoval předběžný odhad ČSÚ. Prosincový vývoj spotřebitelských cen zhruba odpovídal našemu očekávání, když jsme počítali s meziměsíčním poklesem cen o 0,3 % při jen nepatrně slabší meziroční dynamice ve výši 2,0 %. Ve srovnání s tržním konsensem i prognózou ČNB (v obou případech 2,3 %) však byla prosincová meziroční inflace nižší. Pod prognózou ČNB se již inflace nacházela v listopadu (o 0,1 pb) a v prosinci se tak odchylka ještě dále navýšila.
• Celková Inflace v eurozóně nižší podle očekávání trhů
  Celková inflace v lednu podle předběžných odhadů rostla o 1,7 % meziročně, jak předpokládal trh. V prosinci loňského roku rostla o 1,9 % meziročně. Jádrová inflace rostla o 2,2 % meziročně oproti 2,3 % v listopadu.
• Celková inflace v eurozóně zrychlila
  Celková inflace zrychlila v říjnu podle předběžných odhadů o 2 % meziročně oproti 1,7 % v září. Trhy očekávaly zrychlení o 1,9 % meziročně. Jádrová inflace zůstala na 2,7 % meziročně jako v září, přičemž trhy očekávaly 2,6 % meziročně.
• Celková inflace zkresluje obrázek cenových tlaků
  Na první pohled by se mohlo zdát, že úvodní odhad srpnové inflace příliš vzruchu nenabízí. Meziměsíčně totiž vzrostla o 0,3 % a v meziročním srovnání došlo k nárůstu z 1,7 % na 1,9 % přesně v souladu s naší predikcí, ale i s odhadem trhu a ČNB. Vypadá to tak, že každý věděl, jak to dopadne. Pohled na základní strukturu inflace je však mnohem zajímavější. Deflace v části potravin a nealkoholických nápojů akcelerovala z -3,1 % na -4,3 %. Na druhé straně ceny energií po dlouhých měsících (zvláště díky poklesu cen elektřiny a plynu) meziročně stouply o 2,3 %, na čemž mají zásluhu zejména výrazně dražší pohonné hmoty.
• Celková nálada na akciových trzích byla tento týden spíše pozitivní
  Čínská data (PMI) ukazují, že je země na cestě k silnému oživení. Vyšší inflace v eurozóně, kde zrychlila zejména její jádrová složka, potvrdila to, co již naznačovala data z Francie, Španělska a Německa. Inflační tlaky jsou ale nadále patrné i v USA. O tom vypovídají vyšší jednotkové mzdové náklady. Napjatý trh práce znamená pro Fed inflační tlak. Americký ISM index ze služeb vzrostl nad očekávání, zejména nové objednávky jsou velmi silné.
• Celková tržní kapitalizace krypta vystřelila na historické maximum. Sněmovna schválila tři klíčové kryptoměnové zákony
  Celková tržní kapitalizace kryptoměn minulý týden dosáhla nového historického maxima 3,92 bilionu dolarů poté, co Sněmovna reprezentantů schválila tři klíčové zákony v rámci týdne přezdívaného jako „Krypto týden“.
• Celková výše dluhu USA zhruba 573krát převyšuje roční výkon české ekonomiky, varuje dlouholetý investiční stratég George Sorose. Bankovní krize v USA přitom prý teprve začíná
  Celková výše dluhu USA je zhruba 200 bilionů dolarů, v přepočtu přibližně 4300 bilionů korun, varuje Stanley Druckenmiller, dlouholetý investiční stratég miliardáře George Sorose. Cituje jej agentura Bloomberg. Pro srovnání, letošní celoroční HDP Česka bude zhruba 7,5 bilionu korun. Dluh USA tedy tuto hodnotu převyšuje přibližně 573krát.
• Celkové výrobní ceny v březnu stouply
  Celkové výrobní ceny v březnu meziročně zrychlily růst na 4,0 % z únorových 3,4 %, přesto však zaostaly za tržním očekáváním ve výši 4,6 %. Jádrový index průmyslových cen naopak mírně zpomalil meziroční tempo růstu na 3,8 % z 3,9 % v únoru, a rovněž se nacházel pod tržním konsensem (4,1 %).
• Celkový index cen v průmyslu se snížil
  Výrobní ceny v lednu rostly o 2,9 % meziročně oproti 3 % v prosinci. Trhy očekávaly růst o 2,9 % meziročně. Jádrový index cen v průmyslu rostlo 3,6 % meziročně oproti 3,3 % v předchozím měsíci, přičemž trhy očekávaly růst o 3 % meziročně.
• Celkový index ISM v průmyslu stagnoval
  Index nákupních manažerů v průmyslu ISM v listopadu zůstal na úrovni 46,7 b. jako v říjnu. Trhy očekávaly růst na 47,8 b. Naopak subindex placených cen ISM vzrostl na 49,9 b. oproti 45,1 b., přičemž trhy očekávaly růst 45,9 b.
• Celkový majetek státu loni stoupl na 5,85 bilionu Kč
  Celkový majetek České republiky ke konci loňského roku činil 5,85 bilionu korun, meziročně tak stoupl o 4,2 procenta. Jde zejména o stavby, pozemky, movité věci nebo peníze na účtech. Vyplývá to z nejnovější konsolidované účetní závěrky České republiky, o které informovalo ČTK ministerstvo financí. Česko jako účetní celek zároveň předloni vykázalo především kvůli dopadům pandemie ztrátu 199 miliard korun, o rok dříve bylo v zisku zhruba 151 miliard korun.
• Celkový objem dohody
  Podľa Berlusconiho je celkový objem dnešnej dohody &eu...