V Praze, leden 2026
Na přelomu let 2024 a 2025 nabylo účinnosti nařízení Evropské
unie, které se do širšího povědomí přinejmenším poučené veřejnosti vrylo
pod označením MiCA. Jde o soubor pravidel, jejichž cílem je zvýšit
transparentnost té části finančních trhů, kde se obchoduje s krypto
aktivy, a posílit ochranu běžných uživatelů krypto aktiv. Jejich
obchodování například nebude moci nabízet subjekt bez licence centrální
banky.
Evropské nařízení MiCA (Markets in Crypto Assets) přineslo rokem 2025
počínaje zcela zásadní změny pro všechny podnikatelské subjekty, které
působí na trhu s kryptoměnami, respektive krypto aktivy.
Cílem tohoto souboru pravidel je zejména zvýšit důvěryhodnost trhu,
ochránit investory (především ty drobné, kteří trpí informační
asymetrií) a v neposlední řadě posílit finanční stabilitu. Vedle toho
MiCA také slaďuje pravidla v rámci celé Evropské unie. Do budoucna by
tedy mělo být jedno, ve které členské zemi sedmadvacítky má daný subjekt
nabízející služby v oblasti krypto aktiv domicil, měl by podléhat
stejným pravidlům.
Co to konkrétně znamená pro trh s krypto aktivy v České republice?
V první řadě to, že od loňského února už v Česku neexistuje volná
živnost pro poskytování služeb v oblasti krypto aktiv, tedy ani pro
nabízení zajištění obchodů s krypto aktivy.
Každý, kdo chce provozovat směnárnu, burzu nebo třeba i jen
poskytovat úschovu krypto aktiv pro klienty v kryptopeněžence, musí
disponovat licencí od České národní banky. Ke konci října loňského roku
podle ČNB o licenci požádalo více než 200 firem. Licence musí splňovat
požadavky licence CASP (Crypto-Asset Service Provider). Tím je mimo jiné
zaručeno, že jde o licenci, která je jednotná pro celou Evropskou unii –
naplňuje princip takzvaného evropského pasu.
Už jen tato povinnost působí jako určité síto pro vstup krypto firem
na trh. Před zavedením souboru pravidel v rámci MiCA si totiž v Česku
mohl kdokoli zapsat volnou živnost „poskytování služeb spojených s virtuálním aktivem“
a pustit se do podnikání v kryptu. Nepotřeboval k tomu žádné zvláštní
znalosti, kapitál ani povolení státu. Kryptoscéna tak byla dostupná i
jednotlivcům s minimem zkušeností.
„Do budoucna už musí mít každý nový poskytovatel služeb v oblasti
krypt aktiv licenci od ČNB a být právnickou osobou,“ vysvětlil
v zářijovém rozhovoru člen bankovní rady ČNB Jan Procházka. Podle něho
se tak podnikání, které šlo ještě před rokem spustit doslova na koleně,
změnilo v odvětví pod dohledem centrální banky.
„Ještě loni u nás působilo téměř 30 tisíc subjektů na základě volné
živnosti. To je pryč. Naprostá většina těchto živnostníků byla vymazána z
rejstříku. Ti, kteří podali včas žádost o licenci, mají možnost
fungovat přechodně ještě rok. Kdo to neudělal, už podnikat nesmí,“
doplnil Procházka obrázek o tom, jak razantně pouhá transpozice nařízení
MiCA do národní legislativy zapůsobilo.
Podmínky pro získání licence CASP jsou poměrně přísné. Žadatel musí
mít dostatečný kapitál, jehož objem musí odpovídat rozsahu služeb, jež
bude chtít nabízet. Zároveň musí mít důvěryhodné a kvalifikované vedení,
nastavené procesy pro ochranu klientských aktiv, opatření proti
kybernetickým útokům a podobně.
Poskytovatelé krypto služeb musí mimo jiné jednat čestně, spravedlivě
a v nejlepším zájmu klientů. MiCA například ukládá povinnost oddělit
klientská krypto aktiva od vlastních (custody služby tedy nesmí míchat
prostředky klientů se svými) a zavést pravidla pro řešení stížností
zákazníků.
Firmy budou muset transparentně zveřejňovat poplatky a upozorňovat na
rizika spojená s jejich produkty, aby zákazníci měli jasnou představu,
do čeho jdou. Z hlediska integrity trhu MiCA zavádí obdobu režimu
známého z tradičního kapitálového trhu: zákaz manipulace trhem a
zneužití vnitřních informací s kryptoměnami.
Zakázány tedy jsou praktiky jako umělé ovlivňování ceny tokenů,
šíření falešných zpráv za účelem pohybu kurzu, insider trading apod. –
porušení se bude posuzovat podobně přísně jako u obchodování s akciemi.
MiCA také upravuje postup při vydávání nových krypto aktiv (tokenů).
Každý, kdo veřejně vydává nové krypto aktivum nebo požádá o jeho přijetí
k obchodování na burze, musí také zveřejnit informační dokument –
takzvaný „crypto-asset whitepaper“. Tento dokument musí obsahovat
srozumitelné informace o projektu, právech spojených s tokenem,
technologii, rizicích atd. – podobně jako prospekt cenného papíru při
primární veřejné nabídce (IPO). Whitepaper se bude pouze notifikovat u
regulátora, nemusí předem schvalovat, ale za jeho pravdivost a úplnost
ručí vydavatel.
Co se stane, když krypto firma poruší nařízení MiCA? Regulátor má
pravomoc udělit pokutu až do výše 20 milionů EUR nebo 5 % celkového
ročního obratu firmy, podle toho, co je vyšší. Například pokračování
provozu neregulované burzy, tedy bez licence od ČNB, by mohlo vést k
pokutě i v řádu stovek milionů korun. Ale i méně závažná porušení mohou
být citelně trestána. Nařízení MiCA stanovuje pokuty i pro jednotlivce
(manažery krypto firem) až do 700 tisíc eur. Sankce se navíc mohou, při
zachování zásad správního trestání, sčítat. Pokud nějaká krypto firma
poruší více povinností, může jí být uděleno několik pokut souběžně.
Před čím ale nařízení MiCA drobného investora neochrání, jsou rizika,
která vyplývají z vlastností krypto aktiv. Rozhodně si nemůžeme myslet,
že implementací zmíněných pravidel se z kryptoměn najednou stanou
produkty z hlediska bezpečnosti srovnatelné například s termínovanými
vklady v bankách.
Stále je třeba mít na paměti, že investice do krypto aktiv je poměrně
riziková, například podobně jako do akcií. Žádná regulace nedokáže
zajistit, že krypto aktiva nebudou podléhat volatilitě vlastní hodnoty.
Uvedená pravidla by pouze měla zajistit, že společnost s platnými
povoleními peníze nezpronevěří a lidé, kteří v ní pracují, rozumí tomu,
co drobným investorům nabízí. Finální rozhodnutí o investici do krypta
či obdobného produktu z oblasti digitálních financí zůstává na
investorovi, který je také za toto rozhodnutí zodpovědný a své
investiční riziko nese sám.
