V obou předchozích případech byl tahounem náhlý zával paniky, ať už šlo o rozšíření pandemie koronaviru nebo invaze Ruska na Ukrajinu. Strach tehdy relativně rychle odezněl a z technického pohledu vytvořil na cca 2075 USD za unci bariéru, nad kterou již tradeři nebyli ochotni dále nakupovat. Podobně se trh chová i nyní, kdy se zlato od této rezistence odrazilo o několik procent níže. Aktuálně ale nejsou důvodem náhlé výkyvy v náladě trhu a vnímání rizika.
Vývoj ceny zlata v USD za unci (denní graf – D1):
Fundamentálně proti sobě působí dva faktory. Výnosy amerických bondů jsou sice výrazně výše než třeba před třemi lety (viz graf), ale na druhou stranu inflace v USA za stejnou dobu zvýšila cenovou hladinu o 15 %, což je z dlouhodobého pohledu zásadní faktor pro růst ceny zlata.
Vývoj výnosu 10letého amerického vládního dluhopisu (v % p.a.):
Hlavním důvodem pro pokračování býčího trhu je však návrat těch největších hráčů mezi kupující. Centrální banky začaly hromadit zlato. Zkušenosti z pandemie, kdy vláda Spojených států rozdala biliony dolarů na dluh, který nakoupila centrální banka (Fed), snížily ochotu zbytku světa držet americké dolary a tento inflační dluh financovat. Stejně tak lehkost, s jakou zmrazily západní centrální banky rezervy Rusku po rozpoutání války na Ukrajině, přesvědčila některé autoritářské vlády k „bezpečnější“ držbě fyzického zlata před dluhopisy vyspělých ekonomik, byť tento dluh teď na rozdíl od zlata nabízí slušné nominální zhodnocení.
Vývoj čínských zlatých rezerv (v tunách, čtvrtletně):
Čína za poslední dvě čtvrtletí přidala do rezerv 120 tun zlata (viz graf). Rusko také přikoupilo 30 tun, i když zde nejde o diverzifikaci přebytečných dolarů, ale spíše o podporu místního těžařského průmyslu, který nyní přišel o trhy na Západě. Jestliže Rusko vytěží ročně cca 300 tun (10 % světové produkce), nákupy čínské a ruské centrální banky v posledních dvou čtvrtletích veškerou tuto produkci absorbovaly a na trhu bude chybět.
Podobně zvyšuje své nákupy zlata do rezerv i Indie (10 tun), Singapur (70 tun) a v menší míře i Česká národní banka (2 tuny). Snaží se i turecká centrální banka, ale v posledních týdnech na obranu své nadhodnocené měny musela několik desítek tun prodat na domácím trhu, protože Turci se snaží své liry při 50procentní inflaci proměnit za aktivum, které si drží hodnotu. Prodeje turecké centrální banky by ale neměly poslat zlato níže, protože je kompenzují svými zvýšenými (až panickými) nákupy místní domácnosti.
Jako pojistka proti případnému oslabení koruny může pro domácí investory sloužit i nákup fyzického zlata. Jedna unce se stále pohybuje v blízkosti, protože rostoucí cenu zlata v USD kompenzuje slábnoucí americký dolar ke koruně.
Vývoj ceny zlata v CZK za unci:
Tomáš Raputa
Analytický tým FXstreet.cz
Zdroje: MT4, FRED, JM Bullion
