Návrh rozpočtu

19.12.2023 Nová polská vláda premiéra Donalda Tuska na své první schůzi schválila návrh rozpočtu na příští rok, oznámila dnes polská média. Rozpočet počítá s růstem hrubého domácího produktu o tři procenta, inflací na úrovni 6,6 procenta a schodek má činit 184 miliard zlotých (asi 1,04 bilionu Kč), uvedl ministr financí Andrzej Domaňski.

25.10.2023 Fialova vláda by při schodku 252 miliard, rozpočtovaném na příští rok, za tři roky svého vládnutí vytvořila větší souhrnný dluh než během osmi let 2014 až 2021 vytvořily vlády, v nichž působil Babiš.

06.09.2023 Německý kancléř Olaf Scholz dnes ve Spolkovém sněmu vyzval k urychlení tempa modernizace Německa. Ve všeobecné rozpravě k návrhu rozpočtu na příští rok vybídl koalici, opozici, spolkové země a obce k navržení příslušných opatření. Sociálnědemokratický kancléř (SPD) podle agentur DPA hovořil například o zjednodušení byrokratických povolovacích řízení či posílení digitalizace státní správy. Lídr konzervativní opozice (CDU/CSU) Friedrich Merz však vládě vytkl, že i návrh státního rozpočtu na příští rok je vzhledem k přelomové době málo ambiciózní.

05.09.2023 Německý ministr financí a šéf liberální strany FDP Christian Lindner dnes vyzval k návratu k fiskální realitě a ke konsolidaci rozpočtů. Podle tiskových agentur to řekl ve Spolkovém sněmu při rozpravě o návrhu státního rozpočtu na příští rok. Lindner navrhuje, aby schodek v roce 2024 činil 16,6 miliardy eur (401,3 miliardy Kč), což je o 30 miliard eur méně než letos. Vládu však kritizuje účetní dvůr za to, že čím dál častěji používá speciální fondy, které hospodaření státu zdánlivě vylepšují.

05.07.2023 Německá vláda dnes schválila návrh rozpočtu na příští rok, počítá v něm s výdaji 445,7 miliardy eur (10,6 bilionu Kč) a s novým zadlužením v objemu 16,6 miliardy eur (394 miliard Kč). Na dnešní tiskové konferenci to oznámil spolkový ministr financí Christian Lindner, podle kterého se hospodaření po letech rychlého zadlužování vrací k fiskální realitě. Poznamenal, že i přes složitou ekonomickou situaci se rozpočet obejde bez zvyšování daní a zároveň umožní rekordní investice.

05.07.2023 Německá vláda dnes bude rozhodovat o rozpočtu na rok 2024, který následně veřejnosti představí ministr financí Christian Lindner. Návrh rozpočtu počítá s novými dluhy v objemu 16,6 miliardy eur (394 miliard Kč), což je asi o 30 miliard eur (712 miliard Kč) méně, než je plánováno na letošní rok. Současně s návrhem rozpočtu na příští rok chce vláda schválit i finanční plán do roku 2027.

02.06.2023 Státní rozpočet skončil v květnu naprostým fiaskem. Zatímco za první čtyři měsíce činil deficit 200 mld. Kč, za pět měsíců to je už 271 mld. Kč. Za jediný měsíc tak stát vykázal deficit, jaký jsme tak byli zvyklí vídat za celý rok. Vláda tak každý den navýšila dluh o více než dvě miliardy. A co hůř, při tomto tempu zadlužování budeme za pár dní tam, kde jsme měli být až koncem roku. Pro celý rok 2023 je totiž naplánován deficit jen na 295 mld. Kč.

01.06.2023 Ministerstvo financí předložilo vládě návrh státního rozpočtu na rok 2024, plánuje hospodařit se schodkem 235 miliard korun. Dnes to napsal Deník N. Ve veřejné knihovně připravovaných vládních materiálů dokument zatím zveřejněn nebyl. Podle rozpočtových pravidel musí vláda projednat první návrh rozpočtu do 20. června. Pro letošní rok je schválený schodek 295 miliard korun, někteří ekonomové ale předpokládají, že bude vyšší.

15.05.2023 Vládou představený úsporný balíček může být ve finále jedním z důležitých argumentů, proč na červnovém zasedání bankovní rady nakonec mohou zůstat úrokové sazby stabilní. Z posledního zasedání bankovní rady totiž vyplynulo, že trojice jestřábů hlasujících pro vyšší sazby (shodně s poslední prognózou) nepředpokládala, že se vláda k přijetí výraznějšího úsporného balíčku odhodlá.

16.03.2023 Ve středu měnový pár GBP/USD zahájil nové kolo sestupného pohybu, přesně jak jsme předpovídali. Znovu a znovu jsme uvedli, že libra je ve "swingu" podobně jako pár EUR/USD. Jsou vidět pravidelné zvraty. Přestože včera nebyly zveřejněny žádné významné makroekonomické ukazatele, nový pokles hodnoty libry nás nepřekvapil. Zveřejněny byly pouze zprávy o cenách amerických výrobců a maloobchodních prodejích. Vzhledem k tomu, že první zpráva naznačovala pokles a druhá také pokles, což má zvláštní význam, ani jedna zpráva nemohla teoreticky podpořit dolar. Ve skutečnosti platí, že čím rychleji inflace klesá, tím menší má Fed důvod k agresivnímu zpřísňování měnové politiky. A abych byl upřímný, jde o "medvědí" aspekt dolaru. Stejně tak problémy švýcarské banky Credit Suisse nedokázaly způsobit pokles libry. Jednoduše proto, že mezi touto bankou a britskou ekonomikou neexistuje žádné spojení. Velká Británie vystoupila z EU. Globální finanční systém je samozřejmě obrovské množství bank s úzkými vazbami, ale teoreticky by selhání jedné významné banky (která ještě nezkrachovala, ale má problémy) mohlo vyvolat prodej mnoha měn z jiných zemí, protože švýcarské banky (považované za nejspolehlivější na světě) mají mnoho spojení po celém světě.

09.03.2023 Americký prezident Joe Biden představil svůj rozpočtový plán, který by v příštím desetiletí měl snížit deficit o 2,9 bilionu USD (64,7 bilionu Kč). To je vyšší cíl, než jaký slíbil ve svém projevu minulý měsíc, kdy uvedl, že plánuje snížení deficitu o dva biliony USD. Plán počítá hlavně s vyššími daněmi pro bohaté. Je však již jasné, že republikáni návrh odmítnou. Agentura Kjódó upozornila, že celkový rozpočtový deficit za deset let do fiskálního roku 2033 by měl činit 17,05 bilionu USD.

09.12.2022 Americká Sněmovna reprezentantů včera většinou 350 ku 80 hlasům schválila návrh obranného rozpočtu na příští rok v rekordní výši 858 miliard dolarů (asi 19,8 bilionu korun), což je o 45 miliard více, než navrhoval prezident Joe Biden, píše agentura AP. Rozpočet počítá s rozšířením bezpečnostní spolupráce s Tchaj-wanem a další pomocí pro Ukrajinu. O návrhu zákona bude dále hlasovat Senát.

25.11.2022 Německo bude v příštím roce hospodařit s částkou 476,3 miliardy eur (11,6 bilionu Kč), rozpočtový schodek pak počítá s částkou 45,6 miliardy eur (1,1 bilionu Kč). Dnes o tom rozhodli poslanci Spolkového sněmu. I přes tento deficit ale Německo dodrží rozpočtovou disciplínu zakotvenou v ústavě, což se doposud od vypuknutí pandemie nemoci covid-19 nepodařilo.

09.11.2022 Zavedení daně z neočekávaných zisků, takzvané windfall tax, pro vybraných šest největších bank v sobě nese jasný prvek diskriminace. Na konferenci Mastercard Banka roku to řekl generální ředitel Komerční banky Jan Juchelka. Zároveň odmítl spekulace o budoucí optimalizaci daní ze strany bank.

04.11.2022 Analytici, které dnes oslovila ČTK, vyjadřují pochybnosti o tom, že daň z mimořádných zisků, kterou dnes Sněmovna schválila, skutečně vynese v příštím roce 85 miliard korun, které očekává ministerstvo financí. Veřejná debata o konečné podobě takzvané windfall tax navíc podle nich narušila české investiční prostředí. Vyplývá to z odpovědí expertů pro ČTK.

04.11.2022 Energetický a průmyslový holding (EPH) miliardáře Daniela Křetínského přesune svou společnost EP Commodities, která se zabývá obchodem s energetickými surovinami, z Česka do zahraničí. Udělá to kvůli tomu, že se na firmu vztahuje daň z mimořádných zisků, kterou dnes schválila Sněmovna. Podle holdingu je zdanění takových firem nesmyslné a v zahraničí nefunguje. ČTK o tom dnes informoval mluvčí EPH Daniel Častvaj.

06.10.2022 Norská vláda očekává v příštím roce rekordní příjmy od ropných a plynárenských firem. Předpokládá, že meziročně se zvýší o 18 procent a proti roku 2021 až pětinásobně. Důvodem je zvyšování těžby a růst cen. Uvedlo to dnes norské ministerstvo financí.

03.10.2022 Mimořádný zisk výrobců energie chce vláda zdanit 40 až 60 procenty. Konkrétní výše se určí na nadcházejícím jednání. Stát by tak mohl získat až 100 miliard korun. V Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News to včera řekl ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Cesta, kterou vláda jde, je podle místopředsedy Sněmovny a bývalého ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) velmi nešťastná.

01.09.2022 Stát na konci srpna hospodařil s deficitem ve výši 231,1 mld. Kč. Po dvou třetinách letošního roku si tak vláda ve srovnání s předchozím rokem vede o necelých 70 mld. Kč lépe a deficit je takřka totožný jako ve stejném období v roce 2020. Vláda zároveň představila první návrh rozpočtu na rok 2023. V příštím roce by se deficit měl snížit z letošních 330 miliard na 270 miliard Kč.

01.07.2022 Německo po třech letech zatáhne za rozpočtovou brzdu, na příští rok vláda přijala návrh rozpočtového deficitu 17,2 miliardy eur (425,7 miliardy Kč). Dnes to na tiskové konferenci v Berlíně oznámil německý ministr financí Christian Lindner. Na letošní rok plánuje Německo hospodařit se schodkem 138,9 miliardy eur (3,4 bilionu Kč).

15.03.2022 Důvěra investorů a analytiků v německou ekonomiku v březnu rekordně klesla. Důvodem je válka na Ukrajině a související ekonomické sankce vůči Rusku, vyplývá z průzkumu, který dnes zveřejnil německý institut ZEW. Výsledky průzkumu naznačují vysokou pravděpodobnost, že německá ekonomika spadne do recese.

09.02.2022 Vláda dnes projedná návrh rozpočtu na letošní rok, který počítá se schodkem 280 miliard korun. Fialův kabinet tak v porovnání s návrhem ještě Babišovy vlády našel úspory za 76,6 miliardy korun. Zároveň uplatní dodatečné příjmy, celkově odpovídající 62,2 miliardy, které hodlá ze zhruba třetiny, tedy v částce kolem 21 miliard, využít na letošní mimořádné navýšení důchodů, zvýšení příspěvku v souvislosti s růstem cen energií nebo kompenzace pro podnikatele.

03.01.2022 I do roku 2022 vstupujeme v situaci dramatického zhoršování globální pandemické situace. Je pouze otázkou krátkého času, kdy se další covidová vlna objeví v tuzemsku. Do toho nadále čelíme potížím v subdodavatelském řetězci a rychlému růstu cen vstupů i koncových cen pro spotřebitele. Opomenout nemůžeme ani geopolitická rizika (Rusko vs Ukrajina, Německo po Merkelové, letošní francouzské prezidentské volby atd.).

28.10.2021 Finanční výbor izraelského parlamentu po bouřlivé šestihodinové noční debatě schválil rozpočet na letošní a příští rok. Plénum musí o rozpočtu hlasovat ve druhém a třetím čtení do 14. listopadu, jinak Izraeli hrozí předčasné volby.

21.11.2016 Britská ekonomika by mohla čelit zpomalení kvůli nejistotě způsobené rozhodnutím Británie opustit Evropskou unii. Uvedl to včera britský ministr financí Philip Hammond. První návrh rozpočtu od hlasování o brexitu tak podle něj bude usilovat o to, aby byla ekonomika připravena na případné problémy s tím spojené, a na pomoc rodinám překonat obtížné časy.