V minulém článku jsme společně nahlédli do složitého světa environmentálních událostí a jejich dopadu na naši společnost a globální kontext. Viděli jsme, jak přírodní katastrofy, klimatické změny a další environmentální výzvy neúprosně formují naši realitu. Tyto události však nezůstávají izolované; jsou součástí širšího geopolitického rámce, který ovlivňuje naši planetu a mezinárodní vztahy.

V tomto článku uzavřeme náš druhý důležitý pilíř geopolitického rámce a na závěr bych se věnoval velmi důležitému tématu – mezinárodním dohodám a organizacím. Tímto tématem jsme sice náš druhý pilíř zahájili, ale protože je velmi komplexní a obzvláště důležité, rád bych se k němu vrátil, zopakoval jeho důležitost a probral ho trochu podrobněji. Rád bych se na toto téma podíval také z jiného úhlu pohledu a nastínil některé historické momenty.

Budeme zkoumat, jak tyto dohody a organizace reagují na události v oblasti životního prostředí a jaký dopad mají na jejich řešení. Společně se podíváme na to, jak může mezinárodní spolupráce a diplomatické úsilí přispět k ochraně naší planety a budování udržitelné budoucnosti pro všechny národy. Ponoříme se hlouběji do tohoto složitého světa mezinárodních dohod a organizací, které tvoří důležitý kamínek v mozaice geopolitických událostí.

Mezinárodní dohody a organizace: síly, které utvářejí globální politiku

Mezinárodní dohody a organizace jsou základními nástroji globální politiky a mezinárodních vztahů. Jedná se o smlouvy, dohody nebo úmluvy mezi dvěma nebo více státy, které stanoví pravidla a závazky týkající se konkrétních otázek, ať už jde o obchod, životní prostředí, bezpečnost nebo jiné aspekty mezinárodních vztahů. Zde se podíváme na to, jak tyto dohody a organizace fungují, jak ovlivňují ekonomiku a co je jejich hnacím motorem.

Jak fungují mezinárodní dohody a organizace?

Mezinárodní dohody vznikají z potřeby řešit globální problémy a zároveň zajistit spolupráci mezi národy. Tyto dohody jsou výsledkem diplomatických jednání a vyjednávání mezi státy. Jakmile je dohoda podepsána, obvykle vyžaduje ratifikaci parlamenty nebo jinými zákonodárnými orgány zemí, aby vstoupila v platnost.

Mezinárodní organizace jsou instituce zřízené za účelem koordinace a podpory spolupráce mezi zeměmi. Příkladem je Organizace spojených národů (OSN), Světová obchodní organizace (WTO) nebo Světová zdravotnická organizace (WHO). Tyto organizace mají své vlastní struktury, pravidla a cíle, které se obvykle zaměřují na řešení globálních problémů, jako je mír, bezpečnost, obchod, životní prostředí a další.

Vliv na ekonomiku

Mezinárodní dohody a organizace mají zásadní vliv na hospodářství a obchod mezi zeměmi. Mezi jejich hlavní dopady patří.

• Obchod: Dohody o volném obchodu (např. NAFTA, TPP) otevírají dveře pro zvýšení obchodu mezi zeměmi. To může vést k hospodářskému růstu a zvýšení příjmů.
• Investice: Mezinárodní dohody mohou zahrnovat ochranu investic a zajistit soukromým firmám stabilní podmínky pro investice v jiných zemích.
• Regulace: Organizace jako WTO pomáhají stanovit mezinárodní pravidla pro obchod, což pomáhá předcházet obchodním sporům a zajišťuje spravedlivý průběh obchodu.
• Rozvoj: Některé dohody a organizace se snaží pomoci rozvojovým zemím zlepšit jejich ekonomiku a životní podmínky.
• Měna a finance: Mezinárodní dohody mohou ovlivnit směnné kurzy a finanční trhy, což má významné důsledky pro globální ekonomiku.
  
  

Kdo řídí mezinárodní dohody a organizace?

Mezinárodní dohody řídí a schvalují vlády jednotlivých států. Organizace mají vlastní řídící struktury a sekretariáty, které zajišťují jejich každodenní chod. Výkonné orgány, generální tajemníci a prezidenti organizací hrají klíčovou roli při formulování politik a rozhodování o prioritách.

Co má na to vliv?

Mezinárodní dohody a organizace čelí různým výzvám a tlakům. Patří k nim geopolitické zájmy zemí, rozdílné názory na konkrétní otázky a obtíže při dosahování konsensu. Kromě toho mohou dohody někdy omezovat suverenitu států, což vyvolává otázky ohledně jejich demokratické legitimity.

Celkově však mezinárodní dohody a organizace zůstávají klíčovými nástroji pro řešení globálních problémů a podporu spolupráce mezi zeměmi. Jejich dopad na ekonomiku je zřejmý a jejich úloha v mezinárodních vztazích je i nadále zásadní pro budování míru, prosperity a udržitelnosti ve světě.

"Globální ekonomická stabilita závisí na mezinárodní spolupráci. Země musí spolupracovat, aby zabránily finančním krizím a podpořily růst." (Kenneth Rogoff)

Aspekty, které stojí za zmínku

Výzvy globalizace

S rozvojem globalizace se vztahy mezi zeměmi stávají složitějšími. Mezinárodní dohody a organizace jsou nyní důležitější než kdy dříve při regulaci světového obchodu, ochraně životního prostředí, boji proti mezinárodnímu zločinu a v mnoha dalších oblastech.

Konflikty a spory

Přestože cílem mezinárodních dohod je mírové řešení konfliktů, někdy samy o sobě nemusí přinést trvalý mír. Existují například dohody, které mohou být zastaralé nebo obtížně vymahatelné, což vede k obchodním sporům nebo sporům o zdroje.

Národní zájmy vs. globální zájmy

Země často sledují své vlastní národní zájmy, což může někdy znamenat, že se zdráhají zapojit do mezinárodní spolupráce nebo dodržovat dohody, pokud to nepovažují za svůj nejlepší zájem. To může vést k napětí a obtížím při dosahování konsensu.

Měkká síla a vliv

Mnoho mezinárodních dohod a organizací zahrnuje měkkou sílu, která není založena na vojenské síle, ale na vlivu a přesvědčování. Země často využívají diplomatické a ekonomické nástroje k dosažení svých cílů v mezinárodních organizacích.

Demokracie a legitimita

Vedení mezinárodních dohod a organizací často čelí kritice, že jim chybí demokratická legitimita. Proto se některé organizace, jako například OSN, snaží být inkluzivní a otevřené rozhodování, které zahrnuje větší počet zemí.

Mezinárodní sankce

Podle mezinárodních dohod mohou být sankce uvaleny na země, které porušují dohody nebo ohrožují mezinárodní mír. Sankce mohou mít různou podobu, například hospodářské sankce, obchodní embarga nebo diplomatická izolace.

Rozvojová spolupráce

Mnoho mezinárodních organizací se podílí na rozvojové spolupráci, v jejímž rámci bohaté země poskytují finanční a technickou pomoc chudým zemím s cílem zlepšit jejich hospodářskou a sociální situaci. Jedná se o důležitý aspekt mezinárodní spolupráce.

Mírové mise

Organizace, jako je OSN, často organizují mírové mise s cílem vyřešit konflikty a udržet mír v konfliktních oblastech. Tyto mise zahrnují nasazení vojenských sil a civilního personálu v místě konfliktu.

Dohled a provádění

Důležitým úkolem je zajistit dodržování mezinárodních dohod. Organizace vynakládají velké úsilí na dohled a provádění dohod, včetně monitorování, hodnocení a prosazování dohodnutých opatření.

Celkově jsou mezinárodní dohody a organizace v globálním světě stále nezbytnější. Jejich role v politice, ekonomice a bezpečnosti je zásadní a navzdory výzvám a obtížím, kterým čelí, zůstávají klíčovými nástroji pro dosažení míru, prosperity a udržitelnosti ve světě.

"V globalizovaném světě hrají mezinárodní dohody a organizace klíčovou roli při řešení hospodářských a environmentálních problémů." (Joseph Stiglitz)

Mezinárodní organizace a smlouvy

• Organizace spojených národů (OSN): OSN je největší mezinárodní organizací a zabývá se celou řadou globálních otázek, včetně míru a bezpečnosti, lidských práv, rozvoje, humanitární pomoci a ochrany životního prostředí. Byla založena v roce 1945 po skončení druhé světové války a má 193 členských států. Jejím cílem je udržovat mír a bezpečnost, podporovat spolupráci a řešit globální problémy.
• Evropská unie (EU): EU je politická a hospodářská integrace 27 evropských zemí. Vznikla v roce 1951 jako Evropské společenství uhlí a oceli a od té doby se rozšířila o další oblasti spolupráce, včetně jednotného trhu a měnové unie. EU hraje významnou roli v oblasti obchodu, politiky a legislativy, které ovlivňují život občanů jednotlivých zemí. Vytvořila jednotný trh a mnoho zákonů, které se vztahují na její členské státy. Spolupráce v rámci EU zahrnuje hospodářskou integraci, bezpečnostní spolupráci a politickou koordinaci.
• Dohoda Severoatlantické aliance (NATO): NATO je vojenská aliance zahrnující 30 členských zemí ze Severní Ameriky a Evropy. Byla založena v roce 1949 s cílem zajistit kolektivní obranu proti agresi a podporovat bezpečnost a stabilitu v Severní Americe a Evropě. Jejím cílem je zajistit kolektivní obranu a bezpečnostní spolupráci. Členské země se zavázaly, že se budou vzájemně bránit v případě napadení jedné z nich.
• Kjótský protokol a Pařížská dohoda: Tyto smlouvy se týkají změny klimatu a jejich cílem je snížit emise skleníkových plynů a bojovat proti globálnímu oteplování. Kjótský protokol byl přijat v roce 1997 a Pařížská dohoda v roce 2015. Obě dohody stanovují závazky zemí ke snižování emisí a podpoře udržitelných energetických postupů.
• Světová obchodní organizace (WTO): WTO je mezinárodní organizace, která reguluje světový obchod. Jejím cílem je podporovat volný obchod mezi členskými zeměmi a řešit obchodní spory. Hraje důležitou roli při stanovování pravidel a norem pro mezinárodní obchod.
• Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE): OBSE se zabývá otázkami bezpečnosti, demokracie a lidských práv v Evropě. Má 57 členských států a snaží se podporovat mírová řešení konfliktů a posilovat demokratické instituce.
• Mezinárodní měnový fond (IMF): IMF je mezinárodní organizace, která se zabývá měnovými otázkami a hospodářskou spoluprací. Poskytuje finanční pomoc a technickou podporu zemím, které mají hospodářské potíže.
• Severoevropská dohoda o volném obchodu (EFTA): EFTA je organizace sdružující některé evropské země, které nejsou členy EU, ale mají s ní úzké obchodní vztahy. Cílem EFTA je podporovat volný obchod a hospodářskou spolupráci mezi jejími členy.
• Úmluva o biologické rozmanitosti (CBD): Tato dohoda se zabývá ochranou a udržitelným využíváním biologické rozmanitosti. Jejím cílem je chránit přírodní ekosystémy a druhy před ohrožením.
• Úmluva o zákazu chemických zbraní: Tato mezinárodní dohoda zakazuje výrobu, skladování a používání chemických zbraní. Je součástí úsilí o omezení hrozby hromadného ničení.
• Smlouva o zákazu jaderných zkoušek (CTBT): Existuje mezinárodní dohoda o zastavení všech jaderných zkoušek na celém světě. Tato dohoda byla uzavřena v roce 1996 a od té doby ji podepsalo více než 185 zemí a ratifikovalo více než 170 zemí. Její součástí je síť mezinárodních monitorovacích stanic, které odhalují případné jaderné testy.
• Smlouva o nešíření jaderných zbraní (NPT): Cílem této dohody o nešíření jaderných zbraní je omezit jejich šíření a podpořit jaderné odzbrojení.
• Smlouva o volném obchodu mezi USA, Kanadou a Mexikem (USMCA): Tato dohoda nahradila Severoamerickou dohodu o volném obchodu (NAFTA) a zajišťuje volný obchod mezi těmito třemi zeměmi. Obsahuje ustanovení o obchodu, pracovních právech a ochraně životního prostředí.
• Transpacifické partnerství (TPP): TPP byla dohoda mezi 12 zeměmi v Tichomoří na podporu volného obchodu v regionu. Po odstoupení USA se z dohody stala kombinovaná dohoda a nadále podporuje volný obchod mezi svými členy.
• Mezinárodní organizace práce (ILO): ILO se zabývá otázkami souvisejícími s pracovním právem a pracovními podmínkami. Stanovuje normy pro pracovní práva a bojuje proti dětské práci a diskriminaci.
• Antarktická smlouva: Tato dohoda upravuje využívání a ochranu Antarktidy pro mírové účely. Zakazuje vojenské aktivity a podporuje vědecký výzkum.

Tyto organizace a dohody mají různé cíle a účely a hrají důležitou roli při řešení mezinárodních otázek a problémů. Spolupráce mezi členskými zeměmi v rámci těchto organizací a dohod je klíčová pro dosažení globálních cílů a udržení míru, bezpečnosti a udržitelného rozvoje.

"Obchodní dohody a mezinárodní hospodářské organizace pomáhají vytvářet propojenější a prosperující svět." (Paul Krugman)

Úvaha o důležitosti znalosti organizací a smluv

Možná se ptáte, proč bych se měl o tuto problematiku zajímat nebo jakou přidanou hodnotu mi přinese řešení těchto aspektů. Odpověď je překvapivě jednoduchá.

Jednání s mezinárodními organizacemi a dohodami je pro investora důležité z několika důvodů.

Rizika a příležitosti

Mezinárodní organizace a dohody mohou mít významný vliv na ekonomický a politický kontext, v němž investujete. Například environmentální dohody nebo předpisy mohou ovlivnit odvětví, jako je energetika, technologie nebo zemědělství. Zjištění informací o těchto dohodách vám umožní identifikovat rizika a příležitosti pro vaše investice.

Dlouhodobý výhled

Mezinárodní organizace často řeší problémy, které mají dlouhodobý dopad na světovou ekonomiku. Investoři, kteří tyto organizace sledují, mohou lépe porozumět dlouhodobým trendům a problémům, které ovlivňují trhy a odvětví.

Riziko politických a environmentálních událostí

Mezinárodní organizace mohou být varovným signálem pro rizika spojená s politickými změnami, konflikty nebo ekologickými událostmi v různých částech světa.

Spolupráce a přístup na trhy

Mezinárodní dohody mohou otevřít nové příležitosti pro mezinárodní obchod a investice. Dohody o volném obchodu mohou například usnadnit přístup na nové trhy pro vaše podnikání.

Odpovědnost a udržitelnost

Stále více investorů klade důraz na sociální odpovědnost a udržitelnost investic. Mezinárodní organizace se často zabývají otázkami, jako jsou lidská práva, životní prostředí a udržitelný rozvoj. Sledováním těchto témat můžete vyhodnotit, zda jsou vaše investice v souladu s vašimi hodnotami a cíli.

Celkově lze říct, že investoři, kteří se zajímají o mezinárodní organizace a dohody, jsou lépe informováni při rozhodování a mohou získat konkurenční výhodu ve složitém světě globálních investic. Sledování těchto faktorů může pomoci lépe řídit rizika a dosahovat dlouhodobějších a udržitelnějších výnosů.

Můžete se také připravit na různé připravované předpisy týkající se odvětví, do kterých investujete nebo chcete investovat. Dále můžete identifikovat potenciální vzestupy a poklesy na trzích a mnoho dalších výhod spojených se znalostí problematiky.

"Pochopení dopadu mezinárodních dohod a geopolitických událostí je klíčem k úspěšnému investování v dnešním propojeném světě." (Ray Dalio)

Eulerův diagram

Jedná se o typ diagramu, který se používá k vizuálnímu znázornění vztahů a překryvů mezi různými skupinami nebo soubory. Tento typ diagramu vyvinul matematik Leonhard Euler v 18. století a je po něm pojmenován.

Eulerův diagram se často používá ke znázornění logických vztahů mezi množinami nebo skupinami prvků.                                                                                                                 

Obrázek 1 - Eulerův diagram znázorňující vztahy mezi různými nadnárodními evropskými organizacemi a dohodami

Eulerův diagram se skládá z uzlů (kruhů nebo obdélníků), které představují jednotlivé množiny, a křížků (čar) mezi nimi, které označují, zda mají množiny nějaký společný prvek nebo vztah. Pokud se uzly překrývají, znamená to, že množiny mají nějaké společné prvky. Pokud se nekříží, znamená to, že množiny jsou disjunktní a nemají žádné společné prvky.

V případě mezinárodních organizací a dohod je Eulerův diagram užitečným nástrojem pro vizualizaci vztahů mezi různými organizacemi a dohodami a pro určení, které z nich mají společné cíle nebo členství. Tímto způsobem můžete lépe pochopit, jak tyto subjekty spolupracují a jaký je jejich dopad na globální politiku a ekonomiku.

Co se vyplatí sledovat?

• Organizace spojených národů (OSN) — Oficiální webové stránky OSN poskytují informace o jejich práci, akcích a dohodách: https://www.un.org/
• Světová obchodní organizace (WTO) — Webové stránky WTO obsahují zprávy o obchodních dohodách a jejich dopadu na světový obchod: https://www.wto.org/
• Mezinárodní měnový fond (IMF) — IMF poskytuje informace o měnových a finančních otázkách na celém světě: https://www.imf.org/
• Bloomberg — Bloomberg nabízí rozsáhlé zpravodajství o finančních trzích a ekonomice: https://www.bloomberg.com/

Existuje spousta kvalitních zdrojů a je jen na vás, které si vyberete. Kompletní seznam všech zdrojů, které používám při práci s fundamentální analýzou, najdete na konci celého kurzu.

Pokud se chcete na tuto problematiku podívat ještě z větší perspektivy, doporučuji začít zde: https://en.wikipedia.org/wiki/Trade_agreement

Závěr

Na konci tohoto pohledu na mezinárodní dohody a organizace vzniká jasný obraz jejich zásadní role v současném světě. Tyto dohody a organizace jsou základními stavebními kameny globální politiky a mezinárodních vztahů. Jsou klíčovými nástroji pro řešení otázek, které se nezastaví na jejich hranicích, jako je obchod, životní prostředí, mír a mnoho dalších.

Náš výzkum ukazuje, že mezinárodní dohody a organizace mají zásadní vliv na hospodářství, politiku a bezpečnost našich zemí. Zároveň se musíme vyrovnat s problémy, které s sebou přinášejí, včetně rozdílných názorů jednotlivých zemí, politických konfliktů a otázek týkajících se jejich legitimity.

Svět se neustále mění a mezinárodní dohody a organizace se musí umět přizpůsobit novým výzvám. Naše schopnost spolupracovat na globální úrovni a dosahovat konsenzu je klíčem k budování míru, prosperity a udržitelnosti ve světě.

Je proto důležité, abychom se o těchto tématech i nadále zajímali, sledovali jejich vývoj a vedli dialog o jejich úloze v našem světě. Jen tak můžeme přispět k lepšímu pochopení a efektivnímu využívání těchto nástrojů pro budoucnost našich zemí i celé planety. Tímto konečně uzavíráme analýzu druhého pilíře a přecházíme k poslednímu pilíři základů FA, nazvanému Pohled do budoucnosti.

Jakub Matis