Česká pošta loni snížila ztrátu na tři čtvrtě miliardy Kč

Čtěte více

• Česká národní banka zvyšuje sazby nejvýše za posledních více než deset let
  Máme za sebou jedno z nejnapínavějších zasedání bankovní rady ČNB posledních let. Vůbec to nebylo jednoznačné. Bankovní rada ČNB se – v souladu s očekáváním trhu – i kvůli závěrům nové prognózy světového i domácího makroekonomického vývoje rozhodla sazby zvýšit. Základní sazba, dvoutýdenní repo sazba, se tak ocitá nejvýše od začátku února roku 2009. Úvěry by tak čistě z tohoto důvodu měly být v Česku nejdražší v posledním desetiletí. Do hry však vstoupí také jiné faktory, jako jsou například obří devizové rezervy ČNB, vzniklé v důsledku intervence ČNB z let 2013 až 2017. Ty budou sazby například u hypoték držet kolem stávající úrovně tří procent., stejně jako je tam bude držet zatím stále dosti nejistý mezinárodní ekonomický vývoj.
• Česká národní banka zvyšuje své investice do zlata. Je to prozíravé i z hlediska drobného investora
  Česká národní banka, jež se ke zlatu dlouhá léta stavěla odmítavě, prodávala jej, předloni otočila. Postupně kov opět dokupuje. Ke konci loňského roku měla v trezoru v rámci devizových rezerv 340 tisíc troyských uncí kovu a nějakých necelých deset tisíc pak ještě mimo oficiální rezervy. Dohromady tak ČNB disponuje necelými deseti tunami kovu za 13,4 miliardy korun. To se sice může jevit jako ne zcela zanedbatelná částka, představuje však jen 0,35 procenta celkového objemu devizových rezerv ČNB.
• Česká národní banka zvyšuje úroky na 5,75 procenta
  Bankovní rada ČNB dnes rozhodla o dalším zvýšení úrokových sazeb. Základní repo sazbu zvedla o tři čtvrtě procentního bodu na 5,75 procenta. To předčilo očekávání naší prognózy, konsensu analytiků, a také očekávání investorů na finančním trhu. Odhady totiž tentokrát hovořily jednoznačně pro zvýšení sazeb o půl procentního bodu. Stejně tak vyjádření centrálních bankéřů před zasedáním ukazovaly spíše na mírnější reakci. Odezva finančních trhů bezprostředně po rozhodnutí je téměř nulová, pozornost však bude směřovat na následnou tiskovou konferenci guvernéra Rusnoka. Důležitá pro investory bude hlavně nová prognóza centrální banky, která může ukazovat na potřebu ještě výraznějšího utažení měnové politiky, a postoj k ní ze strany bankovní rady.
• Česká „nároková“ ekonomika, aneb každý natahuje ruku
  Stále častěji se setkávám s jedním pozoruhodným fenoménem – mileniálové se slušným příjmem čerpají příspěvek na bydlení, díky kterému si mohou dovolit bydlet v těch nejlukrativnějších částech Prahy. Vláda jim to umožnila díky štědře nastaveným limitům a někteří mladí se řídí jednoduchým heslem – hloupý, kdo dává, hloupější, kdo nebere. Jen pro představu, průměrně vydělávající zaměstnanec v Praze s hrubou mzdou 52 000 Kč dosáhne na příspěvek téměř pět tisíc korun.
• Česká nezaměstanost zůstává na historických minimech, inflace v eurozóně padá pod cíl
  Česká nezaměstnanost zůstává i v dubnu na historických minimech 3,2 %. Nezaměstnanost měřená podílem registrovaných nezaměstnaných na celkové populaci mezi věkem 15-64 let je v Česku vyšší (4,4 %), ale i tam již nejsme příliš vzdáleni od historických minim (3,8 % - viz graf níže). Navíc i registrovaná nezaměstnanost při pohledu na přebytek poptávky po pracovních místech na úřadech práce bude klesat.
• Česká nezaměstnanost dál klesala
  Míra nezaměstnanosti v Česku poklesla v únoru na 3,5 %, a počet neobsazených pracovních míst zdolal nová maxima - necelých 364 tisíc pracovníků. Částečně pomohla trhu práce lehčí únorová zima, současně také pravděpodobně pokračující rozjezd průmyslové výroby. A ten se ve světle ruské invaze, dražších energií a hůře dostupných vstupů pravděpodobně opět bude potýkat s novými problémy.
• Česká nezaměstnanost údajně stagnuje
  Podíl nezaměstnaných: V našem odhadu vývoje podílu nezaměstnaných jsme na březen počítali s výrazným nárůstem. Důvodem bylo zjevné omezení aktivity v řadě sektorů a naprosté zavření v některých služeb. Anekdotické zprávy o tom, jak lidé přicházejí na pracovní úřad nás vedly k očekávání, že počet nezaměstnaných bude rychle stoupat a již v březnu překročil 4 %. S ohledem na vývoj statistik v zahraničí jsme se intuitivně obávali ještě horších čísel. Avšak ministryně práce a sociálních věcí včera v debatě na ČT oznámila, že dle dat ministerstva setrval podíl nezaměstnaných na úrovni 3,0 %. To je stejně jako v únoru. To by sice znamenalo, že po sezónním očištění nezaměstnanost sice vzrostla, ale v současném kontextu naprosto zanedbatelně.
• Česká pomoc Ukrajině? Jako když si člověk s příjmem 30 000 korun dá jedno pivo
  Poměrně často je nyní slyšet názor, že Fialova vláda vydává na pomoc Ukrajině až příliš veřejných peněz, zatímco vůči českým občanům je skoupá. I v nejvyšších politických patrech se objevilo stanovisko, které tomuto názoru přitakává. Ukrajincům totiž prý vláda pomáhá na úkor vlastních občanů. Jak velký je ale ten „úkor“? Stojí za řeč?
• Česká pošta čeká na 3,3 miliardy korun od státu
  Česká pošta chystá další změny. Stát jí má příští rok vyplatit dluh ve výši 3,3 miliardy. Čeká se na schválení Evropské komise. Informaci zveřejnil premiér Andrej Babiš.
• Česká pošta chystá od ledna další zdražení. Postupuje „salámovou metodou“, zdražila už totiž nyní v listopadu
  Státní podnik Česká pošta chystá začátkem příštího roku další zdražení. Vyplývá to z informací, které dnes poskytla ČTK. Pošta tak postupuje „salámovou metodou“, neboť zdražovala už nyní v listopadu. Zřejmě vyhodnotila postupné zdražování, „kolečko po kolečku“, jako přijatelnější jak z hlediska veřejnosti, tak politické reprezentace, zejména pak ministerstva vnitra, které má Českou poštu coby její formální zakladatel v gesci.
• Česká pošta loni snížila ztrátu o polovinu na 681 milionů Kč
  Česká pošta loni snížila ztrátu o polovinu na 681 milionů korun. V předchozím roce vykázala propad 1,37 miliardy korun. Provozní výnosy vzrostly o 400 milionů na 19,55 miliardy korun. Loňské hospodaření ovlivnila pandemie koronaviru. Ke snížení ztráty přispěly vedle vyšších výnosů úspory v nákladech nebo vyšší výnosy z prodeje nepotřebného majetku. Státní podnik to dnes oznámil v tiskové zprávě.
• Česká pošta má z pandemie ztráty 779 mil. Kč, Hamáček pro ni chce kompenzace
  Česká pošta měla kvůli koronavirové krizi ztráty za 779 milionů korun. Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) kvůli tomu chce jednat s ministerstvem financí o covidových kompenzacích pro podnik. Dosavadní pokusy však podle něj byly neúspěšné. Uvedl to na dnešní tiskové konferenci. Ministr také označil situaci ve firmě za stabilní, jednání mezi vedením a odbory podle něj fungují. Hrozbu stávky, kterou na konec měsíce ohlásily menší odborové organizace, označil za bezdůvodnou.
• Česká pošta na začátku příštího roku zvýší ceny základních služeb
  Česká pošta chystá na začátku příštího roku další zvýšení cen všech základních služeb. Zdraží mimo jiné i obyčejná nebo doporučená psaní. Ceny by měly stoupnout řádově o jednotky korun. ČTK to řekl mluvčí pošty Matyáš Vitík. Generální ředitel pošty Roman Knap v rozhovoru v dnešních Lidových novinách uvedl, že zdražování je reakcí na rostoucí náklady, zejména drahé energie a pohonné hmoty.
• Česká pošta zdraží posílání balíků až o 15 % a psaní až o 11 %. Nutí ji k tomu drahé energie a pohonné hmoty
  Státní podnik Česká pošta od listopadu citelně zdraží zasílání dopisů i balíků. Nutí ji k tomu výrazně zdražující energie a pohonné hmoty. Rostou také platové náklady.
• Česká pošta zdražuje čtyřikrát rychleji, než jaká je inflace. Používá společensky i politicky stravitelnější a méně nápadnou „salámovou metodu“
  Státní podnik Česká pošta pořádně přidal na tempu zdražování svých služeb. Obyčejný dopis vyšel ještě v říjnu na 19 korun, od února to již bude 23 korun. Pokud by tímto tempem Česká poštu zdražovala i nadále, za rok se daná cena zvedne o přibližně 63 procent, což odpovídá čtyřnásobku celoroční průměrně inflace v roce 2022.
• Česká pošta zruší přes dva tisíce pracovních míst. Krok podniku prospěje, neboť bude lépe čelit výzvám doby
  Zrušení více než dvou tisíc pracovních míst ve státním podniku Česká pošta je krokem správným směrem. Zdá se, že se nejedená o žádný nahodilý děj, vyvolaný okamžitou situací, ale o výsledek širší, promyšlenější a dlouhodobější koncepce, který souvisí s tím, že podnik pod současným vedením lépe než dříve reaguje na výzvy doby.
• Česká pošta zruší stovky poboček. Když to zvládly banky, zvládne to i ona – a to banky zrušily přes 700 poboček
  Česká pošta se odhodlala ke kroku, který je v její nepříznivé hospodářské situaci prakticky nezbytný: zruší přibližně tři stovky svých poboček. Už se také ví, které to jsou. Dotčené obce a jejich starostové se samozřejmě ozývají. Nelíbí se jim to. Což je pochopitelné. Lidé v obci či městě zrušení pobočky pošty leckdy přičtou ke zlu místnímu starostovi mnohem spíše než vedení podniku, nebo dokonce ministerstva vnitra, „tam někde daleko v Praze“.
• Česká průmyslová výroba klesá hlouběji
  Průmyslová výroba po očištění o sezónní a kalendářní vlivy listopadu klesla o 1,1 % meziměsíčně a o 3,2 % meziročně. Loňský listopad měl meziroční kalendářní nevýhodu v podobě chybějícího pracovního dne. Bez očištění o kalendářní vlivy výroba klesla meziročně o 5,7 %. Analytici čekali pokles o 3,0 %, náš odhad počítal s poklesem o 4,4 %. S ohledem na slabost německého průmyslu, propad předstihových indikátorů a zprávy o omezení výroby v podnicích jako je nošovický Hyundai se něco takového dalo čekat. Dle statistiky k poklesu v listopadu přispěla nejvíce právě výroba dopravních prostředků.
• Česká republika a půjčka MMF: Bouře ve sklenici vody
  Z dosavadní veřejné diskuze v ČR se zdá, že půjčka Mezinárodnímu měnovému fondu ...
• Česká republika byla v podstatě vymazána z turistických map. Cestovní ruch padl na kolena
  „Hotely se stravovacími službami jsou rizikové z hlediska šíření koronaviru. Proto někteří lidé zřejmě omezí klasické dovolené v resortech pořádané cestovními kancelářemi. Je však možné, že lidé projeví zvýšený zájem o dovolené na vlastní pěst například s využitím služeb Airbnb. Tento typ ubytování se obejde bez nadměrných kontaktů s dalšími turisty a z epidemiologického hlediska je srovnatelný s klasickým nájemním bydlením,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.