„Férovou“ hodnotu eura na základě modelů PPP, Big Mac indexu a podobných měřítek konkurenceschopnosti analytici dávají do intervalu 1,15-1,30 dolaru. Letošní výkyv směrem pod paritu byl způsobený zejména extrémními evropskými cenami energií, rizikem nuceného zastavení průmyslu a také agresivnějším přístupem americké centrální banky (Fed) v porovnání s evropskou ECB.
Tyto proměnné se však obracejí ve prospěch eura. Ceny plynu klesly ze zářijových maxim nad 300 EUR za MWh na aktuálních 120 EUR za MWh, podobný procentuální pokles zaznamenala i cena elektřiny na evropském kontinentu. Obchodní bilance eurozóny se díky tomu začíná vylepšovat. Celá ekonomika měnové unie je v nižším ohrožení nedostatku plynu i blackoutu a nálada spotřebitelů i firem se obrací směrem vzhůru.
Vývoj ceny plynu s dodáním na následující měsíc v TTF v Nizozemsku:
Vývoj německé podnikatelské nálady IFO:
Co se týče hospodářské politiky, vývoj v USA a v Německu se dále rozchází. Ve Spojených státech znamená ovládnutí Sněmovny reprezentantů Republikány konec navyšování vládních výdajů Bidenovy administrativy, které bude následující 2 roky efektivně tlumit fiskální expanzi s nižší potřebou vysokých úroků na dolaru.
Naopak v Německu vládní sociální demokraté prosadili zvýšení minimální mzdy o 25 % a „energetický polštář“ ve výši 200 mld. eur, které by měly spotřebu domácností v největší evropské ekonomice držet stabilní nebo dokonce rostoucí. A podobným směrem fiskální expanze se vydává i Rakousko nebo Francie. To je dobrá zpráva pro celou eurozónu, která by se mohla tím pádem vyhnout hlubší recesi. Mimochodem německé HDP podle zpřesnění v létě rostlo o 0,4 % mezičtvrtletně, vysoko nad odhady.
Meziroční vývoj jádrové inflace v eurozóně:
Pro ECB jsou však tyto rostoucí vládní výdaje signálem, že ke zkrocení inflace bude potřebovat posunout úrokové sazby výrazně výše. Zatímco u Fedu se po jednom poklesu inflace hovoří o zpomalení agresivního utahování měnové politiky, v eurozóně se takové řeči prozatím nevedou. Jádrová inflace v eurozóně (5,0 %) stále svého maxima nedosáhla a díky prosakování cen potravin a energií spojených s vyšším růstem mezd a sociálními příspěvky zřejmě také hned tak nekulminuje.
V půlce prosince se dozvíme, jak dvě hlavní světové centrální banky dále rozdají karty. Pro euro se však otevírá šance smazat ztráty z posledních 12 měsíců a přidat během zimy k americkému dolaru ještě několik procent.
Vývoj měnového páru EUR/USD (denní graf – D1):
Tomáš Raputa
Analytický tým FXstreet.cz
Zdroje: MT4, tradingeconomics.com, Bloomberg