Vstupu do EU
Ranní okénko - Růst v USA zpomalil, ale Fed bude muset zůstat obezřetný
26.04.2024 Dnes nás čeká přísun zajímavých dat z Evropy i z USA, řeč bude především o cenách, penězích v ekonomice, ale i rozpočtech spotřebitelů. Hlavní informací z evropského kontinentu bude meziroční vývoj peněžní zásoby M3 v eurozóně za březen, v souladu s trhem očekáváme růst o 0,6 %, tedy mírné zrychlení oproti únoru (0,4 %) a hlavně pokračování v zajeté trajektorii od 2. poloviny roku 2023, kdy došlo k obratu předchozího dlouhodobě klesajícího trendu. Zároveň budou vydány výsledky průzkumu inflačních očekávání v ročním a 3letém horizontu, také za březen.
Výročí 20 let vstupu do EU
25.04.2024 Zde najdete naší ad-hoc analýzu k příležitosti vstupu České republiky před 20 lety do Evropské unie.
Vstup do EU pomohl rozvoji české ekonomiky
25.04.2024 Vstup do Evropské unie před 20 lety pomohl rozvoji české ekonomiky. Otevření evropského trhu podpořilo český vývoz, který patří mezi hlavní příspěvky k tuzemskému hrubému domácímu produktu (HDP). Po vstupu do unie se zvýšily i investice v Česku. V poměru HDP na obyvatele ale Česko dosud evropský průměr nedohnalo, dosahuje zhruba 90 procent průměru. Novinářům to dnes řekl předseda Českého statistického úřadu (ČSÚ) Marek Rojíček.
Srovnání makroukazatelů deseti zemí, které vstoupily do unie 1. května 2004
14.04.2024 Česká republika vstupovala před 20 lety, 1. května 2004, společně s devíti dalšími zeměmi do Evropské unie v některých ukazatelích v dobré hospodářské kondici v porovnání s ostatními zeměmi "maxirozšíření". Míra nezaměstnanosti se například od momentu vstupu do EU snížila z šesti procent na úroveň pod tři procenta a od roku 2016 byla dokonce nejnižší v celé EU. Až loni se na úroveň Česka přiblížila Malta a Polsko. V hodnotě HDP na obyvatele byla po vstupu do unie mezi deseti nováčky čtvrtá nejlepší a podle údajů Eurostatu si toto postavení drží stále. Nejlépe je na tom od roku 2004 Kypr, nejhůře nyní Lotyšsko.
Chudší státy po vstupu do EU rostly rychleji
01.04.2024 Chudší státy zažívaly po vstupu do Evropské unie rychlejší růst, a sbližování ekonomické úrovně se tak neodehrávalo jen mezi novými a starými členskými zeměmi, ale i mezi jednotlivými zeměmi střední a východní Evropy. Čechům se tak může zdát, že například Poláci si členstvím v EU výrazně polepšili. V rozhovoru s ČTK to uvedl Vít Havelka z českého institutu Europeum, který má své pobočky v Praze i v Bruselu. Havelka zdůraznil, že kvalita života v ČR je velmi vysoká, v podstatě srovnatelná s jižní Evropou, a posledních 20 letech Česko zaznamenává velkou ekonomickou prosperitu. I Evropská unie se ale rozšířením o deset zemí v roce 2004 stala ekonomicky mnohem silnější a rovněž konkurenceschopnější, uvedla Teona Lavrelašviliová z bruselského institutu European Policy Centre (EPC).
Analytici: Slovensko prosperuje z členství v Evropské unii
10.03.2024 Členství Slovenska v Evropské unii je klíčovým faktorem, který zemi zajišťuje její prosperitu a ukotvení demokratických principů. Chybějící reformy ale brzdí Slovensko při dobíhání průměrné životní úrovně v evropském bloku. Uvedli to analytici oslovení ČTK. Alternativa ke členství v EU, do níž Slovensko vstoupilo spolu s Českem a dalšími osmi zeměmi v roce 2004, podle nich neexistuje.
Srovnání makroukazatelů deseti zemí EU
03.03.2024 Česká republika vstupovala před 20 lety, 1. května 2004, společně s devíti dalšími zeměmi do Evropské unie v některých ukazatelích v dobré hospodářské kondici v porovnání s ostatními zeměmi "maxirozšíření". Míra nezaměstnanosti se například od momentu vstupu do EU snížila z šesti procent na úroveň pod tři procenta a od roku 2016 až do loňska byla dokonce nejnižší v celé EU. Na konci loňského roku ČR předstihla Malta a Polsko. V hodnotě HDP na obyvatele byla po vstupu do unie mezi deseti nováčky čtvrtá nejlepší a podle údajů Eurostatu si toto postavení drží stále. Nejlépe je na tom od roku 2004 Kypr, nejhůře nyní Lotyšsko.
ČR od vstupu do EU získala z unie mnohem více, než zaplatila
25.02.2024 Česko od svého vstupu do Evropské unie v květnu 2004 do konce loňského roku získalo z evropských zdrojů dva biliony korun. Za stejné období do rozpočtu EU zaplatilo 876,6 miliardy korun. Největší část příjmů, 44 procent, tvořily peníze ze strukturálních fondů určené na podporu hospodářsky slabších regionů. Do zemědělství mířila čtvrtina evropských peněz vyplacených za dvacetileté členství, pětinu pak Česko čerpalo z fondu soudržnosti, který podporuje hospodářsky slabší státy EU. V posledních třech letech je významným zdrojem příjmů i Evropský plán na podporu oživení NextGeneration EU (NGEU). Vyplývá to z údajů, které ČTK poskytlo ministerstvo financí.
Petici za zachování koruny jako měny vzaly senátní výbory jen na vědomí
23.01.2024 Petici za zachování koruny jako české měny a dojednání výjimky pro její nahrazení eurem vzala většina senátních výborů, které ji projednávaly, pouze na vědomí. K tomuto stanovisku dnes po výborech hospodářském a evropském dospěl také na návrh senátora ODS Jana Tecla výbor petiční. Ústavně-právní výbor k žádnému závěru nedospěl.
Kupka: ČR vykáže veřejný deficit k HDP 2,2 pct, tedy v limitu pro euro
21.01.2024 Česko zřejmě letos vykáže deficit veřejných financí vůči HDP na úrovni 2,2 procenta a bude plnit jedno z maastrichtských kritérií pro přijetí eura, které stanovuje maximálně tři procenta. V pořadu Otázky Václava Moravce to uvedl ministr dopravy a místopředseda ODS Martin Kupka. Je to jedno ze čtyř kritérií. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) začátkem roku uvedl, že přijetí společné evropské měny nyní nemá smysl řešit, protože Česko neplní žádné z kritérií pro její zavedení.
Průzkum: Dvě třetiny lidí si myslí, že zavedení eura v ČR pro ně nebude přínosné
21.01.2024 Víc než dvě třetiny lidí si myslí, že pro ně přijetí eura v Česku nebude prospěšné. Naopak zhruba pětina veřejnosti je přesvědčena o prospěšnosti společné evropské měny. Vyplývá to bleskového průzkumu agentury Median pro Radiožurnál, jehož výsledky dnes zveřejnil iROZHLAS. O přijetí eura by chtělo 60 procent dotázaných rozhodovat v referendu.
Opakované české referendum o euru není nesmysl. Vždyť euro samo by bez opakovaného referenda ani neexistovalo
19.01.2024 V současné debatě o přijetí eura v Česku často zní dvě krajně zavádějící, přitom ovšem zásadní věci. Zaprvé ta, že referendum o přijetí eura nemá smysl, protože Češi si přijetí společně měny už odhlasovali roku 2003. Zadruhé pak ta, že Česko nepřijetím eura porušuje svůj závazek vůči EU, stvrzený právě oním referendem z roku 2003, resp. samotným vstupem do EU o rok později. Uveďme obě tato krajně zavádějící tvrzení na pravou míru.
Referendum o euru prý v Česku nemá smysl, neboť už jedno bylo. Jenže bez opakovaného referenda – v Dánsku – by euro ani nevzniklo a o euru v referendu hlasovali i Švédové
14.01.2024 V současné debatě o přijetí eura v Česku často zní, že referendum o přijetí eura nemá smysl, protože Češi si přijetí společně měny už odhlasovali roku 2003, kdy řekli „ano“ vstupu do EU, a tedy i do eurozóny. Jenže kdyby tento argument platil, žádné euro dost možná ani existovat nebude.
Debatu o přijetí eura dál provázejí rozporuplné výroky politiků
04.01.2024 Rozporuplné výroky vládních představitelů i názory politiků dál provázejí debatu o přijetí eura, kterou spustil svým novoročním projevem prezident Petr Pavel. Zatímco podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) nemá přijetí společné evropské měny nyní smysl řešit, protože Česko neplní žádné z kritérií pro její zavedení, ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) připomněl, že vládní programové prohlášení výslovně zmiňuje snahu o naplnění tzv. maastrichtských kritérií pro zavedení eura. Proti euru se dnes postavili zástupci opozičních hnutí ANO a SPD či bývalý prezident Václav Klaus.
Analytici: Pavlova výzva k plnění závazku přijetí eura je správný krok
02.01.2024 Výzva prezidenta Petra Pavla, aby ČR po letech začala dělat konkrétní kroky, které zemi dovedou k naplnění závazku přijetí eura, je správná. Shodli se na tom analytici, které ČTK oslovila. Ekonomické přínosy přijetí eura jsou ale podle nich minimálně sporné. Pavel ve včerejším novoročním projevu řekl, že společná evropská měna je logickou budoucností.
Budoucnost polských akcií: opravdu se stává náš severní soused ekonomickou velmocí?
25.10.2023 Polsko bylo v českých očích po dlouhou dobu spojeno především s nekvalitními potravinami. Časy se však mění a z otloukánka centrální Evropy se pomalu stává vážný ekonomický hráč na poli našeho kontinentu. Jak se ale bude našemu sousedovi dařit dál? XTB na tento čtvrtek 26. 10. od 18:00 pořádá živé vysílání, kde Jaroslav Brychta a Tomáš Cverna společně s Petrem Horáčkem proberou vše, co potřebujete vědět.
Související klíčová slova:
Peníze | Expert | Inflace | OECD | EUR/USD | Nasdaq | Světová banka | USA | Nezaměstnanost | Koruna | Evropská unie | HDP | Měnová politika | Německo | Polsko | Kypr | Analytik | Ropa Brent | Česká koruna | Daně | Rizika | Politika | Ekonomové | Ekonomika eurozóny | USD/CZK | EUR/CZK | USD/PLN | Míra nezaměstnanosti | Hospodářství | Burza | Centrální banky | DAX | ECB | ERM | ERM II | Ekonomika | Euro | Eurozóna | Fed | Investice | Investor | Komodity | Kurz | Maastrichtská kritéria | Měna | Měny | Nabídka | Pozice | Rating | Ropa | S&P 500 | Zlato | ČNB | Úroková míra | Analytici | Banky | EUR | USD | Evropa | XTB | Indexy | Exxon Mobil | EU | Ekonom | Pravděpodobnost | Kurz koruny | Zkušenosti | Výsledky | Financování | Investiční společnosti | Investovat | Eurostat | Lukáš Kovanda | Raiffeisenbank | Index | Odpor | Volatilní | Analýzy | Banka | Brent | Cyrrus | CZK | České koruny | Členové eurozóny | Členské země eurozóny | Ekonomický růst | Eura | Evropská měna | Evropské měny | Fondy | Hospodářské noviny | Investiční | Jaroslav Brychta | Maďarsko | Makroekonomické ukazatele | Míra inflace | Nemovitosti | Pro investory | Reuters | Růst HDP | Signály | Trh | Zavedení eura | Země eurozóny | Zpráva | Ministerstvo financí | ROCE | Cenová hladina | Komise | Burze | Thomson Reuters | Podnikání | Ministr financí | Hospodářské výsledky | Společná evropská měna | Podnikatelé | Referendum | Firmy | Economist | Inflační tlaky | Členství v EU | Odchod z Evropské unie | S&P | Německý DAX | Ekonomický přínos | Výhled | Exxon | Chevron | Mzdy | Průzkum | Příjmy | Spotřebitelské výdaje | ČTK | Hlavní ekonom | Švédsko | Očekávání | Capitalinked | Radim Dohnal | Štěpán Hájek | Ekonomické výsledky | Capitalinked.com | Přijetí eura | Americký S&P 500 | Pražský PX | Vstup do eurozóny | Inflace v ČR | Inflační očekávání | Společná měna | Trinity Bank | Deficit | Trinity | Objem | Evropské firmy | Přijmout euro | ČSÚ | Konkurenceschopnost | Studie | Aktuální hodnoty měny | Co bude | Dnešní makroekonomické ukazatele | Miliardy | PLN | Ceny potravin | Rozvoj | Zdražování | Problémy | Členské státy EU | Státy EU | Konzervativní strana | Prohlášení | AbbVie | Míra | Měnové politiky | Předseda | Kupní síla | Odstranění kurzového rizika | Bydlení | SPD | Miliardy korun | Ziskovost | Analytik Cyrrusu | Pracovní trh | Inovace | Budoucnost | Experti | České zemědělství | Zemědělství | Ukazatele | Cenové tlaky | Nájemné | Prezident | Výsledky průzkumu | Situace | České měny | Vít Hradil | Růst inflace | Raiffeisenbank a.s. | Zlepšení | Varšavská burza | Výdaje | Pesimismus | Americké ekonomiky | Marek Mora | Údaje z USA | Noviny | Stabilita | Vývoj | Makroekonomické údaje | Oldřich Dědek | Kabinet | Spotřebitelé | Historie | Škoda | Návrh zákona | Domácnosti | Ministryně financí | Peněžní zásoby | Růst | Biliony | Potenciál | Ekonomiky | Slovensko | Deficit veřejných financí | Práce | Údaje | DPH | Ministři | Úspory | Zbyněk Stanjura | ODS | Debata | Pracovní síly | Osobní příjmy | Osobní výdaje | Dovoz | Vývoz | Státy eurozóny | Zadlužení | Ekonomické výhody | Členské státy | Členské země | RBI | Vývoj peněžní zásoby | JDE | Unie | ČR | Václav Klaus | Bývalý prezident | Prezident Václav Klaus | Střední Evropa | Příjmy a výdaje | MAM | Ceny | Praha | Životní úroveň | Analytik XTB | Elektromobily | Ranní okénko | Česká republika | CD Projekt | Evropské centrální banky | V4 | Fidelity | Centene | Malta | Příležitosti | Cenové stability | Český vývoz | Přidaná hodnota | Načasování | Štěstí | Phillips 66 | Pioneer Natural Resources | Medián | Očekávaná inflace | Společnosti | Národní měny | Rychlý růst | Hnutí ANO | ANO | Konfederace | Charter Communications | Češi | Rumunsko | Colgate-Palmolive | Společnost | TIM | 3М | Rozšíření | Konvergence | Hodnoty měny | Kosovo | Průměrná míra inflace | EHS | Index PCE | Cenový index | Cenový index PCE | TotalEnergies | Capitalinked.com Radim Dohnal | Motivace | Ministr dopravy | Raiffeisen | XTB Štěpán Hájek | Řetězce | Petr Fiala | Boj s inflací | Přijetí | Zavedení eura v ČR | Karel Havlíček | Prime | Premiér Petr Fiala | Bolest | EPC | Živé vysílání | Pověst | Petr Pavel | Prezident Petr Pavel | Tomáš Cverna | Černá Hora | Závazek | Expertka | Zájem firem | Piráti | Politická dohoda | Tomáš Jícha | Vice | Místopředseda představenstva | Nejvyšší rating | Budoucnost polských akcií | Průměrný Polák | Volatilní časy | Konzervativní strana PiS | Strana PiS | PiS | Otázky Václava Moravce | TOP 09 | Evropské fondy | Snižování inflace | ATRIS | ProCent | Petr Fiala (ODS) | Class A | Kroky k přijetí eura | Referendum o euru | Ceny bydlení | Martin Kupka | Místopředseda ODS | Kupka | Zachování koruny | 1D | HealthCare | Prodeje | NGEU | NextGeneration EU | NextGeneration | NextGeneration EU (NGEU) | Ukotvení | Srovnání makroukazatelů | HDP na obyvatele | HDP na obyvatele (eur) | Roční průměrná míra inflace v procentech | Roční průměrná míra inflace | Nezaměstnanost (roční v procentech) | Ad-hoc | Občané | Migrace | Fungování | Vstup do EU
Nejčastější klíčová slova:
USD | EUR | USA | Index | Pozice | Trh | Výhled | Rezistence | Reuters | ČTK | Banky | Banka | Obchodování | Indikátor | FOREX | Trading | Cena | Růst | Graf | EUR/USD