Inflace v lednu zpomalila na 2,3 pct, opozice je však kritická

Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku v lednu výrazně zpomalil na 2,3 procenta z prosincových 6,9 procenta. Inflace je tak nejnižší od března 2021, uvedl dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Podle premiéra Petra Fialy (ODS) zpomalení inflace znamená konec zdražování, přispěly k němu i kroky vlády. Guvernér České národní banky (ČNB) Aleš Michl snížení inflace do tolerančního pásma centrální banky uvítal, upozornil však na přetrvávající rizika, kvůli nimž zůstanou úrokové sazby vyšší, než bylo v minulosti obvyklé. Pokles inflace podle analytiků znamená, že ceny rostou pomaleji, nikoli však návrat na jejich dřívější úroveň. Například analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák upozornil, že za roky 2022 a 2023 se cenová hladina zvedla o 27,3 procenta.

V evropském srovnání si Česko v lednu výrazně polepšilo, když ze 41 sledovaných zemí mělo desátou nejnižší inflaci, zatímco v prosinci pátou nejvyšší, upozornila investiční platforma Portu. Česko má podle ní nižší inflaci než všechny sousední země. Nejnižší inflaci v EU měla Litva s 0,7 procenta, nejvyšší Rumunsko se 7,4 procenta.

Lednová inflace byla o 0,7 procentního pod pod prognózou ČNB. Nižší než očekávaná byla i jádrová inflace, která je důležitá pro rozhodování ČNB a centrální banka ji svou politikou může nejvíc ovlivnit. "K prudkému zpomalení meziroční inflace přispělo odeznění statistického efektu úsporného tarifu. Na pokles inflace působila přísná měnová politika ČNB a slabá domácí ekonomická aktivita," uvedl náměstek ředitele sekce měnové ČNB Jakub Matějů.

Zpomalení meziroční inflace podle statistiků ovlivnily především ceny týkající se bydlení. Především ceny elektřiny zmírnily v lednu růst na 13,3 procenta, když předtím loni v prosinci rostly o 142,4 procenta. Pokračovalo meziroční zlevňování nealkoholických nápojů a potravin. Meziměsíčně spotřebitelské ceny v lednu vzrostly o 1,5 procenta.

Podle analytiků se tak nenaplnily obavy z lednových úprav ceníků. "Čilé diskuze probíhaly ohledně cen potravin a zda obchodníci promítnou nižší DPH do konečných cen pro zákazníky a vypadá to, že prodejci byli v nastavení svých cenových požadavků spíše umírněnější," uvedl analytik Raiffeisenbank Martin Kron.

"Je to dobrá zpráva, znamená konec dvouletého zdražování," řekl o lednové inflaci Fiala. Podle něj se naplňuje jeho vyjádření z vánočního projevu, kdy sliboval letos zlepšení ekonomické situace. Nižší inflace podle něj bude znamenat růst reálných mezd, které minulé dva roky klesaly. Projeví se i ve zlevnění úvěrů, což by mohlo pomoci firmám i celé ekonomice.

Fiala také uvedl, že za poklesem inflace stojí řada faktorů, mezi nimi i kroky vlády. Zmínil snižování veřejných výdajů, snahu řešit v Evropské unii vysoké ceny energií a tlak na výrobce i prodejce, aby tlačili ceny dolů a v Česku nebylo dráž než v jiných zemích EU.

"Vzhledem k extrémním hodnotám inflace na počátku loňského roku a současné snížené poptávce vlivem poklesu reálných mezd je snížení rychlosti zdražování očekávatelné," napsal však ČTK v reakci poslanec opoziční SPD Jan Hrnčíř.

Bývalá šéfka státní kasy a předsedkyně klubu opozičního ANO Alena Schillerová uvedla, že v oblastech vládních daňových změn, jako je bydlení, voda, hromadná doprava, energetika, teplo nebo služby, dochází i letos k dalšímu zdražování. "Inflační tornádo navzdory krokům Fialova kabinetu podle očekávání pomalu odeznívá, ale škody po něm jsou jedny z největších ve vyspělém světě," sdělila ČTK Schillerová. Upozornila, že se v mnoha oblastech dále zdražuje, a to z "extrémní prosincové základny".

Podle údajů ČSÚ zdražily ve srovnání s rokem 2020 všechny sledované potraviny, některé o desítky procent. Proti loňsku naopak devět ze 13 sledovaných potravin zlevnilo. Průzkumy cen ČSÚ nicméně nevstupují do výpočtu měsíčních spotřebitelských cen.

Snížení inflace do blízkosti dvouprocentního cíle ČNB uvítal i Michl, o vítězství nad ní ale nehovořil. "Zůstaneme jestřáby, kteří udělají vše pro cenovou stabilitu. Jádrová inflace je stále vysoká. Oslabování koruny a deficit veřejných financí jsou proinflační rizika," uvedl. To jsou podle něj argumenty, proč úrokové sazby snižovat opatrně a proč proces snižování sazeb můžeme kdykoliv zastavit.

"Pokles inflace je bezesporu výsledkem utažení měnové politiky v předchozím období, úrokové sazby a kurz v české ekonomice působí. I to ukazuje, jak důležitá je vlastní měnová politika. Jiná debata je, zda zpřísnění měnové politiky nemělo být silnější či rychlejší a pokles inflace nemohl nastat dříve," řekl ČTK ekonom skupiny DRFG Martin Slaný.

Podle analytiků nahrává pokles inflace dalšímu razantnímu snižování úrokových sazeb ČNB. "Proti příliš rychlému snižování úrokových sazeb ale bude hovořit slabší koruna: ta v reakci na dnešní data o inflaci krátce oslabila nad úroveň 25,50 za euro," upozornil hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.

Zdroj: Reuters, ČTK, Akcenta, Generali Investments CEE, DRFG

Čtěte více

• Inflace v Japonsku se zastavila
  Spotřebitelské ceny v Japonsku zastavily v únoru poprvé po dvou letech růst a klesly výdaje domácností i mzdy...
• Inflace v Japonsku v lednu vzrostla na 4,2 procenta, což je maximum za 41 let
  Míra inflace v Japonsku se v lednu vyšplhala na maximum za 41 let, podniky totiž přesouvaly zvýšené náklady na domácnosti. Spotřebitelské ceny bez zahrnutí čerstvých potravin se tak meziročně zvýšily o 4,2 procenta po prosincovém nárůstu o 4,0 procenta, oznámila dnes japonská vláda. Ceny tak rostly nejrychleji od září 1981, kdy ropná krize na Blízkém východě vedla k prudkému zdražení paliv.
• Inflace v Japonsku v prosinci vzrostla na čtyři procenta, nejvýše za 41 let
  Míra inflace v Japonsku se v prosinci vyšplhala na nejvyšší úroveň za 41 let. Spotřebitelské ceny bez zahrnutí čerstvých potravin se meziročně zvýšily o čtyři procenta po růstu o 3,8 procenta v listopadu, oznámila dnes japonská vláda. Japonsko mělo od konce 90. let, s výjimkou roků 2008 a 2014, nulovou až zápornou inflaci.
• Inflace v Japonsku zrychlila nejvíc za 23 let
  Spotřebitelské ceny v Japonsku se v dubnu zvýšily nejvíce za posledních 23 let. Důvodem je hlavně zvýšení daně...
• Inflace v květnu zpomalila na 10,6 až 10,9 procenta, odhadují analytici
  Tempo růstu spotřebitelských cen i v květnu pokračovalo ve zpomalování. Meziroční inflace podle analytiků klesla na 10,6 až 10,9 procenta z dubnových 12,7 procenta. Za zvolněním inflace podle nich stálo zejména zlevnění pohonných hmot. Český statistický úřad (ČSÚ) zveřejní informace o květnové inflaci v pondělí.
• Inflace v lednu byla nejvyšší za posledních téměř osm let
  Meziroční růst spotřebitelských cen v lednu zrychlil na 3,6 procenta z prosincových 3,2 procenta. Jde o nejvyšší meziroční růst cen od března 2012. Růst inflace ovlivnilo hlavně zdražování potravin, alkoholu a bydlení. Informoval o tom dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici očekávali stagnaci cen na 3,2 procenta.
• Inflace v lednu klesla, část odborníků ji čeká pod třemi procenty
  Meziroční inflace v lednu výrazně klesla, většina ekonomických analytiků, které ČTK oslovila, ji očekává těsně pod třemi procenty. V prosinci byla inflace 6,9 procenta. Za snížením meziročního tempa růstu cen bylo podle odborníků zlevnění potravin, projeví se také odeznění statistického vlivu úsporného tarifu na energie z roku 2022, který v posledních třech měsících loňského roku vykazovanou inflaci zvyšoval. Český statistický úřad (ČSÚ) zveřejní údaje o lednové inflaci ve čtvrtek.
• Inflace v lednu podle analytiků zrychlila, odhadují ji mezi 16,2 a 19 procenty
  Inflace v ČR letos v lednu proti prosinci 2022 zrychlila, a to zejména kvůli cenám energií a tradičním úpravám ceníků na počátku roku. Shodují se na tom analytici oslovení ČTK. Odhady lednové inflace se ale rozcházejí. Podle některých odborníků byl lednový meziroční růst cen 16,2 procenta, jiní odhadují až 19 procent. Prognóza České národní banky (ČNB) počítá s hodnotou nad 17 procent. V prosinci činila meziroční inflace 15,8 procenta. Český statistický úřad (ČSÚ) zveřejní údaje o lednové inflaci v pátek.
• Inflace v lednu podle ekonomů mohla překonat desetiprocentní hranici
  Meziroční inflace v lednu výrazně stoupla a mohla se přiblížit hranici 11 procent. Vyplývá to z odhadů analytiků oslovených ČTK. Ti kvůli zdražování energií včetně obnovení plateb DPH pro domácnosti, celkové tradiční lednové změně ceníků zboží a služeb a očekávanému zdražení potravin očekávají inflaci mezi 8,6 až 10,9 procenta, v průměru tedy 9,8 procenta. Zároveň se shodují, že odhadovat lednovou inflaci, zvláště letos, je velmi obtížné. Český statistický úřad zveřejní údaje o lednové inflaci v pondělí 14. února. V prosinci byla meziroční inflace 6,6 procenta. Podle údajů ČSÚ byla meziroční inflace nad deseti procenty naposledy v červenci 1998.
• Inflace v lednu vzrostla na 17,5 procenta, hlavně kvůli zdražení energií
  Spotřebitelské ceny v Česku v lednu meziročně stouply o 17,5 procenta. Tempo inflace zrychlilo, v prosinci byly ceny meziročně vyšší o 15,8 procenta. Proti prosinci se ceny zvýšily o šest procent, uvedl dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Podle České národní banky (ČNB) i analytiků způsobilo zrychlení inflace zejména zdražení energií po konci úsporného tarifu a přechodu na cenové stropy. Analytici předpokládají, že od února se bude inflace snižovat, mimo jiné kvůli slábnoucí domácí poptávce.
• Inflace v listopadu byla 7,3 procenta, experti čekají skokový pokles v lednu
  Spotřebitelské ceny v Česku v listopadu meziročně vzrostly o 7,3 procenta, inflace tak zvolnila z říjnových 8,5 procenta. Meziměsíčně se ceny zvýšily o 0,1 procenta, uvedl dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Listopadová meziroční inflace byla o 0,2 procentního bodu nad prognózou České národní banky (ČNB), zejména kvůli vývoji regulovaných cen. Podle analytiků ale inflační tlaky v české ekonomice jednoznačně slábnou, přestože byl růst cen mírně nad očekáváním trhu. V lednu ČNB i analytici očekávají skokové snížení inflace ke třem procentům.
• Inflace v listopadu zrychlila meziroční růst na šest procent z říjnových 5,8 pct
  Inflace v listopadu zrychlila meziroční růst na šest procent z říjnových 5,8 procenta. Šestiprocentní růst spotřebitelských cen zaznamenalo Česko naposledy v říjnu 2008. Aktuální vývoj nejvíce ovlivnily ceny v dopravě. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici v průměru očekávali listopadovou inflaci na úrovni 6,2 procenta.
• Inflace v listopadu zrychlila na 16,2 procenta, patřila k nejvyšším v Evropě
  Spotřebitelské ceny v Česku v listopadu meziročně stouply o 16,2 procenta. Tempo inflace se proti předchozímu měsíci zvýšilo, v říjnu činila 15,1 procenta. Meziměsíčně ceny stouply o 1,2 procenta, uvedl Český statistický úřad (ČSÚ). Podle České národní banky i podle analytiků údaje o inflaci zkreslují vládní regulace, ve prospěch vyšších hodnot působí loňské odpuštění DPH na energie, zatímco ke snížení směřují letošní úsporný tarif a odpuštění poplatků za obnovitelné zdroje. Celkově patřila inflace v Česku k nejvyšším v Evropě, uvádí analýza společnosti Portu.
• Inflace v Maďarsku byla v listopadu nejvyšší za 14 let
  Spotřebitelské ceny v Maďarsku stouply v listopadu v meziročním srovnání o 7,4 procenta, což byl nejvyšší růst za 14 let. V říjnu inflace činila 6,5 procenta. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil maďarský statistický úřad.
• Inflace v Maďarsku by podle vlády mohla klesnout pod deset procent už v říjnu
  Meziroční míra inflace v Maďarsku by mohla sestoupit pod deset procent už v říjnu. Podle agentury Reuters to dnes uvedl šéf kanceláře maďarského premiéra Gergely Gulyás. Maďarská centrální banka tento týden předpověděla, že inflace do konce roku klesne výrazně pod deset procent. Maďarský ministr financí Mihály Varga už minulý týden uvedl, že inflace by se pod deset procent mohla dostat v listopadu.
• Inflace v Maďarsku klesla na 17,6 procenta, snížila se šestý měsíc po sobě
  Meziroční míra inflace v Maďarsku se v červenci snížila na 17,6 procenta z červnových 20,1 procenta. Pokles tak vykázala už šestý měsíc za sebou. Oznámil to dnes maďarský statistický úřad. Nejvýše vystoupala inflace v zemi v lednu, kdy se vyšplhala na 25,7 procenta, což byla nejvyšší úroveň od roku 1996. Maďarsko se v poslední době potýká s nejvyšší inflací v Evropské unii. Ekonomové očekávali pokles pod 18 procent. V meziměsíčním srovnání spotřebitelské ceny vzrostly o 0,3 procenta.
• Inflace v Maďarsku klesla na 3,6 procenta
  Meziroční růst spotřebitelských cen v Maďarsku v březnu zpomalil na 3,6 procenta z 3,7 procenta v předchozím měsíci. Oznámil to dnes maďarský statistický úřad. Údaje jsou v souladu s očekáváním analytiků. Inflace v Maďarsku nepřetržitě klesá od loňského ledna, kdy se vyšplhala na 25,7 procenta, což byla nejvyšší úroveň od roku 1996.
• Inflace v Maďarsku klesla na 3,7 procenta
  Meziroční růst spotřebitelských cen v Maďarsku v únoru zpomalil na 3,7 procenta z 3,8 procenta v předchozím měsíci. Inflace se tak nachází na nejnižší úrovni za téměř tři roky, vyplývá z dnešní zprávy maďarského statistického úřadu. Analytici přitom v anketě agentury Reuters předpovídali, že inflace opět zrychlí a dostane se na čtyři procenta.
• Inflace v Maďarsku podle vlády nejpozději do prosince klesne pod deset procent
  Inflace v Maďarsku nejpozději do prosince sestoupí pod deset procent, což podpoří oživení maďarské ekonomiky. V rozhovoru s agenturou Reuters to řekl maďarský ministr financí Mihály Varga. Prohlásil také, že středoevropské země by se po překonání energetické krize a vysoké inflace mohly opět stát nejrychleji rostoucími ekonomikami v Evropské unii.
• Inflace v Maďarsku stoupla na 8,3 procenta, je nejvyšší za téměř 15 let
  Meziroční růst spotřebitelských cen v Maďarsku v únoru zrychlil na 8,3 procenta z lednových 7,9 procenta. Inflace je tak nejvýše od srpna 2007, oznámil dnes maďarský statistický úřad. Únorový růst cen překonal očekávání analytiků, kteří inflaci odhadovali na 8,1 procenta.