BBC: Ruská ekonomika dlouho nevydrží, ale letošní rok může zvládnout

V březnu 2022 se ruský rubl zhroutil, hodnota akcií Gazpromu a Sberbanky na londýnské burze klesla o 97 procent a v Moskvě se tvořily fronty před bankomaty. Jachty oligarchů, jejich fotbalové kluby, paláce a dokonce kreditní karty byly zabaveny. Rusko se dostalo do vážné recese. Takové byly první důsledky opatření, která Západ přijal po ruském vpádu na Ukrajinu. Základem bylo zabavení devizových rezerv ruského státu, zejména bezprecedentní zmrazení rezerv ruské centrální banky ve výši 300 miliard dolarů, napsal ekonomický komentátor BBC Faisal Islam.

Západní státy se pečlivě vyhýbaly výrazům typu "hospodářská válka", ale v praxi to vypadalo jako otevření finanční fronty proti Kremlu. To je lepší než přímá konfrontace mezi jadernými velmocemi. Uběhly skoro dva roky a ekonomické pozadí událostí se výrazně změnilo.

Ruský prezident Vladimir Putin minulý týden v rozhovoru s Tuckerem Carlsonem během svých monologů slavnostně prohlásil, že ruská ekonomika nyní roste nejrychleji v Evropě.

Mezinárodní měnový fond minulý týden připustil odolnost ruské ekonomiky, když zvýšil předpověď jejího růstu v letošním roce z 1,1 na 2,6 procenta. A podle údajů MMF loni ruská ekonomika rostla rychleji než ekonomiky zemí G7 a poroste rychleji i letos.

Nejsou to jen čísla. Rusko dokázalo zmobilizovat svou ekonomiku, postavilo ji do služeb války, zejména při budování obranných linií na východě a jihu Ukrajiny. Výsledkem je stagnace pohybu fronty a očekávání, že patová situace přetrvá i v letošním roce.

Západní vůdci vysvětlují, že takový ekonomický model je naprosto neživotaschopný ve střednědobé perspektivě. Ale otázka zní, jak dlouho to může vydržet.

Rusko přešlo na zmobilizovanou ekonomiku válečného období. Stát vynakládá na válku rekordní částky za celé období od rozpadu Sovětského svazu. Výdaje na armádu a tajné služby pohlcují 40 procent ruského rozpočtu. Sociální výdaje byly seškrtány, aby se uvolnily peníze na výrobu tanků, raket a stavbu opevnění na okupované části Ukrajiny.

Bez ohledu na západní sankce proti ruskému ropného a plynárenskému průmyslu příjmy z prodeje těchto surovin nadále přitékají do státní pokladny. Tankery nyní plují hlavně do Indie a Číny a za jejich náklad se platí častěji v jüanech než dolarech.

Těžba ropy v Rusku se drží na úrovni 9,5 milionu barelů denně, což je jen o něco méně než před válkou. Rusko nalezlo způsob, jak obcházet sankce, když si koupilo utajenou flotilu složenou ze stovek tankerů.

Minulý týden ruské ministerstvo financí ohlásilo, že příjmy z prodeje uhlovodíkových paliv letos v lednu předstihly příjmy z předválečného ledna 2022. Přítok deviz z prodeje ropy, plynu a diamantů pomohl snížit i tlak na rubl.

Vůdci světových velmocí tvrdí, že ekonomika takto nemůže dlouhodobě fungovat, ale přiznávají krátkodobý efekt. "Rok 2024 bude pro Putina mnohem pozitivnější, než jsme čekali. Dokázal reorganizovat průmysl efektivněji, než jsme předpokládali," prohlásil jeden z nich.

Ale tento model hospodářského růstu silně zvýšil závislost Moskvy na příjmech z prodeje ropy, na Číně a neproduktivních válečných výdajích. Růst hrubého domácího produktu (HDP), odrážející se ve statistikách, zajišťuje výroba tanků a nábojů, které se následně ničí v Donbasu, a to sotva lze pokládat za produktivní vynakládání prostředků. Souběžně Rusko zažívá útěk mozků - ze země utíkají nejtalentovanější občané.

Strategií Západu nebylo dostat ruskou ekonomiku do stavu obklíčení, ale hrou na kočku a myš omezit přístup k technologiím, zvýšit náklady, omezit příjmy, a tak z konfliktu udělat dlouhodobě neúnosnou zátěž.

"Ať Rusko raději utrácí peníze za tankery než za tanky," řekl mi jeden z amerických představitelů. Na ropném trhu bylo cílem Západu omezit příjmy Ruska z vývozu, následně vynakládané na válku, a ne kupříkladu pokusit se zabránit Indii v nákupech ruské ropy.

Ale přinejmenším celý letošní rok může ruská ekonomika vydržet - a prodloužit stagnaci na frontách. Kreml přitom svou strategii zjevně postavil na naději, že se mu podaří vydržet a dočkat se výměny prezidenta USA a snížení západní pomoci Ukrajině. Proto se teď pozornost znovu upnula na stamiliardy ruských aktiv zmrazených na počátku války.

"Jestli svět má k dispozici oněch 300 miliard dolarů, proč je nezprovoznit," řekl mi v lednu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Je přesvědčen, že tyto peníze by měly být věnovány na obnovu Ukrajiny.

Britští ministři financí a zahraničí Jeremy Hunt a David Cameron tuto myšlenku podporují. "Využít tyto peníze hned teď bude jako splacení ruských reparací předem," řekl Cameron. "Pomůžeme Ukrajině a současně ušetříme peníze daňových poplatníků na Západě," dodal.

Vůdci zemí G7 požádali své centrální banky, aby vyhodnotily technické a právní otázky. Ústřední banky podle všeho mají pochyby. Zvykly si na nezávislost na vládách a na to, že jsou uchráněny účasti na podobných akcích. Nicméně i tak Západ vypracovává plán, jak předat Ukrajině desítky miliard z ruských aktiv nebo úroky z nich, pokud by se investovaly.

Ale je to příliš delikátní otázka. Pokud budou ruská aktiva odebrána takovým způsobem, co si pomyslí ostatní země, například státy Perského zálivu, Afriky či Střední Asie, o bezpečí svých rezerv v západních centrálních bankách? Tato spojení jsou součástí hlavních tepen globálních financí, kterými denně proudí stovky miliard dolarů vyplacených za energetické suroviny.

Putin určitě chce ukázat, že alternativou se stává Čína, pokud ne pro západní svět, tak přinejmenším pro rozvíjející se ekonomiky. Kromě toho Rusové slibují, že zažalují jakékoliv zabavení majetku a zabaví majetek západních společností zmrazený v ruských bankách.

Celkově je obraz této bitvy o ruskou ekonomiku důležitý pro pochopení toho, kam směřuje válka i světová ekonomika.

Ruská ekonomika, přenastavená na válečné koleje, dlouhodobě nevydrží, ale už umožnila Kremlu získat nějaký čas. Poté, co Rusko předvedlo tuto nečekanou odolnost, se Západ chystá zvýšit sázky. Na podobě této finanční eskalace závisí následky, které půjdou daleko za hranice Ruska a Ukrajiny.

Zdroj: Reuters, ČTK, BBC

Čtěte více

• BBC: Gallium & germanium: co znamená pro svět další tah Číny ve válce o čipy
  Čína začala zhruba před měsícem omezovat vývoz dvou klíčových materiálů pro polovodičový průmysl s tím, jak přituhuje válka o čipy mezi Pekingem a Spojenými státy, napsal server BBC. Pro export gallia a germania, kovů používaných při výrobě počítačových čipů i vojenského vybavení, z druhé největší ekonomiky světa je na základě nových čínských omezení zapotřebí zvláštních licencí. Čína tak zareagovala na krok Washingtonu, který se pokusil omezit přístup Pekingu k vyspělé technologii pro výrobu mikroprocesorů.
• BBC, ITV a Sky News prohlašují za vítěze odpůrce EU
  Britští voliči se rozhodli vystoupit z Evropské unie - shodně to podle svých propočtů tvrdí britské televize BBC, Sky News...
• BBC: Jak moc visí generace Z na kryptoměnách a nezaměnitelných tokenech
  Možnost rychlého zisku mladé lidi vždy lákala k investicím do rizikových aktiv. Pro generaci Z jsou to výrazné cenové výkyvy - a decentralizovaná povaha - digitálních aktiv, co táhne. Ať už jsou to kryptoměny anebo takzvané nezaměnitelné tokeny (NFT). Toto odvětví ale nikdo nereguluje, což znamená, že je zde minimální ochrana investorů.
• BBC: Jak se Argentina naučila milovat dolar a jak by mohla přijít o peso
  Pokud by pravicový politik Javier Milei, který v nedělních primárkách v Argentině dostal největší počet hlasů ze všech uchazečů o prezidentský mandát, zopakoval svůj úspěch i v říjnových volbách, mohla by zaniknout argentinská měna, kterou by nahradil americký dolar, uvádí server BBC News. Milei totiž ve svém programu slibuje plnou dolarizaci argentinské ekonomiky a zrušení argentinské centrální banky.
• BBC: Kolik má Rusko rezerv a jak dlouho vydrží?
  Ruský rozpočet se v roce 2023 nepředvedl v nejlepší formě. V lednu jeho schodek činil 1,8 bilionu rublů (asi 550 miliard Kč), což je mnohaletý rekord. Ruská ropa se nadále prodává pod světovou cenou, ekonomika klesá a válka si žádá čím dál více peněz. Zatím k látání rozpočtových děr stačí rezervy. Britská BBC se však na svém ruskojazyčném webu ptá, jak dlouho tyto rezervy vydrží.
• BBC: Labouristé plánují zavést socialismus bez vykořisťování
  Britská Labouristická strana v případě volebního vítězství radikálně změní ekonomiku země a vytvoří socialistickou společnost, "kde už se nenecháme vykořisťovat". V rozhovoru s BBC to včera řekl stínový ministr financí labouristů John McDonnell. Příští parlamentní volby by se ve Spojeném království neměly konat dřív než v roce 2022.
• BBC: Může královské miminko posílit ekonomiku?
  Důvěra britských spotřebitelů se v posledních letech snížila, protože růst mezd nedokázal držet tempo s inflací. Reálné mzdy, které vyjadřují, co si lze za výdělek koupit, tak vlastně klesly, což způsobilo snížení výdajů spotřebitelů. Několik známých prodejců kvůli tomu muselo zavřít své obchody nebo dokonce úplně skončit. Nyní je zde jaro, slunce svítí a na svět přišlo nové královské miminko a podle fotek to vypadá, že někteří lidé se cítí šťastnější. Mohl by příchod královského dítěte přimět lidi více utrácet, ptá se BBC. Názory jsou různé, ale jedna firma je přesvědčena, že ano a dokonce již dopad i vyčíslila.
• BBC: Na stranu protestujících v USA se poprvé postavily též firmy
  Černoši zabití rukama policistů nebyli dlouhá léta tématem, ke kterému by se vyjadřovaly velké americké firmy. Tentokrát je ale něco jinak: smrt George Floyda, která rozpoutala masivní vlnu demonstrací, veřejností otřásla natolik, že ani korporátní prostředí nemohlo zůstat stranou. Na sociálních sítích přišla slova podpory pro protestující třeba od firem Nike, General Motors, L'Oreal či Disney, v řadě případů jde ale podle odborníků spíše o kalkul a snahu neztratit zákazníky, napsal server BBC.
• BBC: Obchodní spor Čína-USA ohrožuje nezúčastněné asijské státy
  Americko-čínská obchodní válka ohrožuje nezúčastněné asijské státy, píše zpravodajský server BBC. Přestože na ně obchodní cla uvalována nejsou, ocitají se menší z nich, jako je Hongkong nebo Singapur, na prahu recese. Větší asijské ekonomiky - Indie, Japonsko a Jižní Korea - pak převážně zpomalují.
• BBC: Proč Švýcaři stále milují hotovost
  Švýcaři v březnu představili novou, chytrou bankovku, kterou si mohou uložit do peněženky. Fialové platidlo v hodnotě 1000 franků (22.500 Kč) je další z nové série modernizovaných bankovek. Není to však úplně běžná bankovka, patří mezi ty s nejvyšší hodnotou na světě a Švýcarsko jde modernizací své bankovky nejvyšší hodnoty proti mezinárodnímu trendu, píše BBC.
• BBC: Rusko zvažuje, že bude za ropu a plyn přijímat platby v bitcoinech
  Rusko zvažuje, že bude za ropu a plyn od takzvaných přátelských zemí přijímat platby v bitcoinech nebo v jejich lokálních měnách. S odkazem na poslance Pavla Zavalného o tom na svém webu píše BBC. Ruský prezident Vladimir Putin tento týden řekl, že od zemí, které Rusko považuje za nikoli přátelské, tedy těch, které na něj uvalily sankce za jeho vpád na Ukrajinu, bude požadovat platby už ne v eurech nebo v dolarech, ale pouze v rublech.
• BBC: Řecko nastínilo plánované reformy
  Řecko zveřejnilo nástin seznamu chystaných reforem, jehož odevzdání je podmínkou prodloužení...
• BBC: Snaha Mayové přesvědčit odpůrce dohody není úspěšná
  Nabídka britské premiérky Theresy Mayové, jíž se snaží na svou stranu před úterním hlasováním získat odpůrce své dohody o brexitu, nepřináší podle BBC kýžený úspěch a stala se spíše předmětem kritiky. Mayová ve čtvrtek naznačila, že se zákonodárci jedná o možnosti, že by parlament získal kontrolu nad spuštěním takzvané irské pojistky. Premiérce nevyšel ani plán na debatu o brexitové dohodě s lídrem opozice Jeremym Corbynem. Po BBC dnes oznámila i stanice ITV, že duel v neděli vysílat nebude. Podle některých britských médií Mayová nyní uvažuje také o tom, že by se hlasování o dohodě mohlo odložit.
• BBC: Trump přeháněl přínos své vlády v ekonomice i zdravotnictví
  Poselství o stavu unie, se kterým v noci na dnešek SEČ v Kongresu vystoupil prezident Donald Trump, se neobešlo bez nepřesných a přehnaných tvrzení o úspěších současné americké administrativy. Zpravodajská společnost BBC konfrontovala s fakty prezidentova slova o výkonu ekonomiky, změnách ve zdravotnictví či imigraci.
• BBC: V centru bitvy o Mariupol jsou tamní železárny a ocelárny
  Získání kontroly nad metalurgickým komplexem Azovstal se stalo ústředním bodem bitvy o kontrolu nad jihoukrajinským Mariupolem, píše BBC na svém webu. Železárny a ocelárny vlastněné nejbohatším Ukrajincem Rinatem Achmetovem jsou podle britské veřejnoprávní stanice jednou z klíčových základen, které zbyly několika tisícům ukrajinských obránců v obleženém městě.
• BBC: V Petrohradu se koná slet ruské elity na pozadí války proti Ukrajině
  Bez ohledu na válku, sankce a mezinárodní izolaci se v Petrohradu odehraje další ekonomické fórum, v jehož názvu se dokonce zachoval přívlastek "mezinárodní". Ruská redakce BBC zkoumala, zda Petrohradské mezinárodní ekonomické fórum (PMEF) zůstalo hlavní společenskou událostí putinovského Ruska, anebo spíše jde o "hostinu během moru".
• BBC: Vrací návrh brexitové dohody Britům kontrolu?
  Vzít si zpět kontrolu nad financemi, zákony či hranicemi. Takový byl hlavní argument, kterým britské voliče přesvědčovali politici prosazující odchod své země z Evropské unie. Po předložení návrhu brexitové dohody se však objevují pochybnosti, zda se tato vize promění ve skutečnost. Zpravodajská společnost BBC proto v analýze rozebrala, co předběžná dohoda o klíčovém motivu navrácení kontroly prozrazuje. Uvádí, že o takovém stavu lze uvažovat až po přechodném období, které přitom může pokračovat i po roce 2020.
• BBC: V USA rostou obavy z dopadů brexitu
  Téměř všechny možné obchodní vztahy mezi Británií a Evropskou unií po odchodu Británie z EU, tzv. brexitu, budou méně příznivé, než kdyby Británie zůstala v EU. Napsala to server BBC s odvoláním na studii vlivného amerického institutu The Rand Corporation. Podle studie je nejhorší možností žádná dohoda, při které by britská ekonomika byla do roku 2029 chudší o 4,9 procenta.
• BBC: Za krize v Británii naplánovali, že zruší půl milionu míst
  Britští zaměstnavatelé v srpnu plánovali, že propustí zhruba 58.000 zaměstnanců. Za prvních pět měsíců koronavirové krize tak už bylo naplánováno zrušení celkem 498.000 pracovních míst. Vyplývá to z údajů, které si od úřadů vyžádala BBC. Plány na zrušení minimálně 20 pracovních míst v srpnu vládě nahlásilo 966 zaměstnavatelů, zatímco před rokem to bylo pouze 214 zaměstnavatelů.
• BCC: Britská ekonomika poroste nejpomaleji od poslední recese
  Britská ekonomika zřejmě v letošním a příštím roce poroste nejpomalejším tempem od poslední recese. Předpověděla to včera Britská obchodní komora (BCC). Ekonomiku podle ní brzdí pozastavování investic a slabá spotřebitelská poptávka před plánovaným odchodem Británie z Evropské unie.