V několika dřívějších článcích jsme se věnovali způsobům, jak lze vystoupit z neúspěšných cyklů, jak se zbavit nefunkčních vzorců chování a jak se dostat na vítěznou vlnu. Umění dělat změny může být pro někoho zcela samozřejmé. Může se jednat o aspekt života, bez kterého by se neobešel. Pro jiného vystoupení z nefunkčních cyklů může být ovšem velmi obtížné. V tomto článku se budeme této tématice opět věnovat, akorát změníme trochu pohled na celou situaci. Zkusíme se totiž na vystupování z nefunkčních cyklů podívat pomocí nové sugesce – gramofonové desky.
První překážka
První překážka, která se obvykle objeví ještě před tím, než se člověk vydá na svou novou cestu, se odehrává v jeho mysli, kdy se rozum snaží celou situaci pochopit a nalézt důvod, proč vlastně změnu udělat. Celý tento myšlenkový paradox obvykle vyústí otázkou: Co mi změna přinese?
A položením této otázky se vymažou všechny snahy udělat změnu, protože na tuto otázku neexistuje odpověď. Nikdo dopředu neví, co mu změna přinese. Nikdo neví, kam se po změně posune. Nikdo neví, co na něj po změně čeká, co vše se změní a jak moc se změní on sám. Proto je dělání změn tak psychicky náročné. Rozum člověka totiž neví, proč by měl změnu udělat.
První změnu, kterou člověk musí provést, pokud chce do svého života přivést něco nového, je vypnout svůj rozum. Prostě jít, nepřemýšlet a dělat. Protože rozum je v tomto okamžiku proti vám a je to on, kdo se vás snaží udržet ve starých kolejích.
Stará a stále dokola
Přirovnání člověka, který neustále o změnách přemýšlí, ale nedělá je, k chování gramofonové desky, je velmi trefné. Gramofonová deska je již zastaralé médium (stejně jako zvyk, kterého se chceme zbavit), hraje pořád to samé dokola (stejně jako zvyk, který se pořád opakuje), ale tak nějak k ní člověk má vřelý vztah, protože to je součást historie.
Gramofonovou desku, která hraje pořád dokola tu samou písničku, jsme si také zvykli poslouchat stále dokola (jako když v rádiu posloucháme ty samé písničky a v TV koukáme na ty samé pořady). Prostě jsme si zvykli a zvyk je železná košile.
Myšlení gramofonové desky je při dělání změn potřeba překonat. Uvědomit si „písničku, kterou pořád dokola hraje“ a jednoduše tuto pomyslnou gramofonovou desku rozbít. Ale co se stane, když rozbijete svoji gramofonovou desku? Co se stane, když staré myšlenkové vzorce opustíte? Stanete se svobodnějšími. Můžete si pouštět mnoho jiných písniček, můžete jít na koncert, můžete poslouchat spoustu jiných hudebních žánrů, zpěváků a interpretů a to jenom díky tomu, že jste opustili své staré zvyky a rozbili svojí gramofonovou desku.
Při dělání změn není čeho se obávat, ba naopak. Když si nové věci nepustíme do svého života, tak nás nikdy nic lepšího nepotká. Kdysi byla i gramofonová deska úžasný vynález, který stejně jako váš zvyk, již posloužil svému účelu, a proto není potřeba na nich stále bazírovat. Tak co, dokážete rozbít svou gramofonovou desku?
Děkuji za přečtení,
Martin Klass
