Nízké ceny energií

11.10.2022 Česká inflace se na trajektorii meziročního poklesu dlouho neudržela, když v září vyskočila nečekaně z 17,2 % na 18,0 %, přičemž odhady se pohybovaly poblíž srpnové hodnoty. Meziměsíčně spotřebitelské ceny vzrostly o 0,8 %. I přes překvapení se jedná letos o druhý nejnižší meziměsíční přírůstek.

30.12.2022 3. - Prezident Miloš Zeman na zámku v Lánech jmenoval Zdeňka Nekulu (KDU-ČSL) ministrem zemědělství. Za Nekulu dosud resort dočasně vedl vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL). Nekula nemohl být v prosinci spolu s celou novou vládou jmenován kvůli pozitivnímu testu na koronavirus.

28.08.2015 Inflace v Německu zůstává na mimořádně nízké úrovni kvůli propadu cen energie. Spotřebitelské ceny se v srpnu...

08.04.2024 V tomto článku se zaměříme na energetické zdroje a jejich vliv na ekonomiku a geopolitiku. Projdeme si také faktory, které energetické zdroje ovlivňují, a která různá odvětví hrají významnou roli v jejich stabilitě.

18.02.2015 Výrobní ceny ve Spojených v lednu zaznamenaly rekordní pokles, převážně kvůli výraznému poklesu...

05.10.2022 Druhý prázdninový měsíc byl pravděpodobně ve znamení solidního růstu tuzemské ekonomiky. Maloobchodní tržby podpořila výplata jednorázové finanční pomoci domácnostem s dětmi, stejně tak i dočasný nárůst spotřebitelského sentimentu. Tržby bez aut se tak podle našeho odhadu zvýšily meziměsíčně o 2,3 % (SA). Rostly ale i prodeje automobilů. Jejich výroba v důsledku lépe fungujících dodavatelských řetězců během letních měsíců výrazně ožila. To podle nás přispělo k srpnovému meziměsíčnímu růstu průmyslové produkce o 0,5 % (SA). Na energeticky náročná průmyslová odvětví však silně dopadají vysoké ceny energií. Sezonně očištěný meziměsíční růst spotřebitelských cen v září pravděpodobně setrval na úrovni z předchozího měsíce, kdy činil 0,7 %. Meziroční inflace by se měla druhý měsíc v řadě snížit, a to ze srpnových 17,2 % na zářijových 17,0 %.

02.02.2023 Energetická společnost E.ON sníží od poloviny února všem svým stálým zákazníkům bez fixací ceny energií pod vládou stanovené cenové maximum. U elektřiny budou ceny nižší o šest procent, než činí cenový strop, u plynu o osm procent. Zlevnění se bude týkat více než milionu zákazníků. Roční úspora u klientů, kteří nepoužívají elektřinu či plyn k vytápění, bude v řádu vyšších stovek korun, u ostatních vyšší. Informovala o tom dnes společnost E.ON. Dosud tuzemští dodavatelé snižovali ceny pouze u produktů s fixací. Nové ceníky připravují i další dodavatelé.

13.04.2021 Finanční trhy začaly týden s opatrným pesimismem ve vyčkávacím režimu. Vody by však mělo dnes rozvířit zveřejnění americké i tuzemské inflace za březen. Ty by shodně měly ukázat vliv vyšších cen energií a nízké srovnávací základny z minulého roku. Německý ZEW by měl pokračovat v růstu, nicméně jeho už tak vysoké hodnoty limitují předchozí trend. Pro druhé čtvrtletí však indikuje solidní ekonomické oživení. Koruna v úvodu týdne stagnuje, pro další dny však očekáváme její návrat pod 26,0 za euro. Ten indikují vyšší tržní sazby i silnější euro vůči americkému dolaru.

04.01.2019 Dnešek je prvním dnem v novém roce, který nabídne celou plejádu zajímavých statistik. Tvorba pracovních míst ve Spojených státech by měla vykázat oživení po listopadovém propadu a i německý trh práce zůstává napjatý, když čekáme další pokles počtu nezaměstnaných. Na inflaci v eurozóně to ale nemá vliv. Ta v prosinci poklesla zejména v důsledku propadu cen energií. U nás sice data zveřejněna nebudou, ale můžeme se těšit na zápis ze zasedání ČNB. Ten by mohl opravit holubičí dojem, který trhy získaly po tiskové konferenci J. Rusnoka.

20.10.2021 Před necelou hodinou zveřejnil německý statistický úřad údaj o zářijovém vývoji cen výrobců. Ty překvapily výrazně větším zdražením. Meziměsíčně přidaly 2,3 % po srpnových 1,5 %, přičemž se čekal růst o 1,1 %. Meziročně jsou tak na 14,2 % z 12,0 %. Největší podíl měly ceny energií. Pro ČR je to signálem, že ceny importu v dohledné době nepoleví. Dále nás dnes čeká finální číslo pro zářijovou spotřebitelskou inflaci v eurozóně. Ta měla dosáhnout na meziročních 3,4 %, nejvýše od roku 2008. Jádrová inflace, která nezahrnuje ceny energií a potravin, ale měla činit 1,9 %, což je ale také nejvíce od roku 2008. Nicméně nižší jádrová, než celková inflace naznačuje, že ve srovnání s vývojem v Česku hrají v eurozóně přímo v ekonomice „vytvořené“ poptávkové cenové tlaky prozatím menší roli a vyšší inflace odráží spíše externí s covidem spojené nákladové faktory, jako růst cen energií a pohonných hmot, zdražování výrobního materiálu, či reakce německé vlády (dočasné snížení sazby DPH a její následné navrácení na původní úroveň). Obě míry inflace (jádrová i celková) se přitom v eurozóně odrážely na začátku roku od podobně nízké úrovně poblíž nuly.