Psal se rok 1941 a nad ztichlou Havají prolétl stíhací letoun Zero. Japonsko napadlo Spojené státy a vtáhlo spícího obra do druhé světové války. Americké trhy byly v šoku. Událost na indexu S&P 500 v konečném součtu vedla k poklesu o 20 procent.
Když v roce 1990 zahájil Irák invazi do Kuvajtu a začala válka v Zálivu, americký akciový index to vypláchlo o 17 procent. Podobně „logicky“ reagovaly trhy i na vpád ruských vojsk na Ukrajinu na začátku loňského roku.
Už tehdy ale bylo patrné, že trhům se k zemi nechce a že každou ztrátu hodlají investoři okamžitě vykoupit stejně jako po kolapsu na začátku covidové pandemie, po kterém následovala iracionální rally. A stejnou neochotu připustit si realitu mají na Wall Street i dnes.
Západ stále nesmázl inflační tlaky, úrokové sazby jsou vysoko a Washington musel už napočtvrté odvracet platební neschopnost. Nad Spojenými státy se vznáší strach z recese. Ale investory to nepálí: Jedeme do zelených, i kdyby měla zítra začít další válka.
Jenže ona začala. Palestina na Blízkém východě vyprovokovala válku s Izraelem, stěžejním spojencem Spojených států v regionu. A víte co na to trhy? Nic. S&P 500 stagnuje. V evropských metropolích se masivně demonstruje proti Izraeli a Eurostoxx 50 dokonce posiluje.
Už teď je přitom jasné, že konflikt na Blízkém východě se jen tak nevyřeší. Hrozí minimálně zapojení Libanonu, Sýrie, Íránu, Jemenu, Iráku, na což by nejspíš museli reagovat Američané, kteří mají v oblasti stále svoje posádky. A historie už mnohokrát ukázala, že Blízký východ je rozbuška pro celý svět.
Tváří v tvář gigantické geopolitické hrozbě se ale trhy zatím barví do zelena. Červenou nechávají krvi, co už zase teče v ulicích.
Filip Kalčák
