ČR se zavázala přijmout euro v přístupové smlouvě

Vybrané údaje o problematice budoucího možného přijetí společné evropské měny euro Českou republikou k 20. výročí (1. května 2004) vstupu ČR do Evropské unie (EU):

- Evropská měnová unie (EMU) vznikla na základě Smlouvy o EU 1. ledna 1999, kdy 11 zemí unie začalo v bezhotovostním styku používat euro. O rok později (1. ledna 2000) převzala Evropská centrální banka (ECB) úlohy národních centrálních bank. Od 1. ledna 2002 byly v zemích EMU do oběhu uvedeny první bankovky a mince eura, které se dva měsíce používaly současně s národními měnami. Jedinou měnou je euro v zemích EMU od 1. března 2002. EMU teď má 20 členů: zakládajícími členy jsou Belgie, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko a Španělsko. Později přistoupily Řecko (leden 2001), Slovinsko (leden 2007), Kypr a Malta (obě leden 2008), Slovensko (leden 2009), Estonsko (leden 2011), Lotyšsko (leden 2014), Litva (leden 2015) a Chorvatsko (2023). Euro používá 344 milionů občanů EU.

- Euro používají i Kosovo, Černá Hora a na základě smluv s EU také Andorra, Monako, Vatikán a San Marino.

- Česká republika se zavázala přijmout euro podpisem přístupové smlouvy k EU. Souhlas se zněním přístupové smlouvy vyjádřili občané v referendu. V článku 4 aktu o přistoupení je novým členským zemím udělena dočasná výjimka na zavedení eura, což znamená závazek v budoucnu euro zavést. Tento závazek ale není časově přesně vymezený. Z deseti států, které do EU vstoupily společně s ČR v roce 2004, euro dosud nepřijaly Česko, Polsko a Maďarsko.

- Dánsko má takzvaný opt-out, což je trvalá výjimka z práva Evropské unie pro členský stát. K eurozóně se tak připojit nemusí. Dánsko je zatím součástí mechanismu směnných kurzů ERM-2, ve kterém země musí před přijetím eura strávit nejméně dva roky.

- V původním dokumentu Strategie přistoupení České republiky k eurozóně odsouhlaseném v září 2003 vláda ČR stanovila jako nejbližší možný termín vstupu ČR do eurozóny období let 2009-2010. Tento termín však nebyl naplněn, a přijetí eura se tudíž posunulo do pozdějšího období. Národní plán zavedení eura v ČR z března 2007 směřoval k roku 2012, ale konkrétní datum neuvedl, stejně jako žádný termín nezmínila ani aktualizovaná verze plánu z listopadu 2007. Současná vláda v aktualizovaném programovém prohlášení nově zařadila slib, že prověří rizika a přínosy vstupu Česka do evropského mechanismu směnných kurzů (ERM II), což je jedna z podmínek pro přijetí společné evropské měny. K přijetí eura nebo stanovení termínu tohoto kroku se ale kabinet nadále nepřihlašuje.

- V poslední době rozpoutal debatu o zavedení eura prezident Petr Pavel v novoročním projevu, kde uvedl, že po letech by se měly začít dělat konkrétní kroky, které Česko dovedou k naplnění závazku přijetí eura. Prezident sklidil pozitivní i kritické ohlasy. Problematika eura dokonce vedla k dohodovacímu řízení vládní koalice. Premiér Petr Fiala v únoru svolal vůbec první dohodovací řízení pětikoalice v reakci na pondělní rozhodnutí ministra pro evropské záležitosti Martina Dvořáka (STAN) jmenovat svého zmocněnce pro euro. Koalice se na jednání shodla, že pozice bude zrušena, ekonom Petr Zahradník zůstal Dvořákovým poradcem. Ministra za to další koaliční strany kritizovaly, neboť se vláda neshodla na obsazení pozice národního koordinátora pro zavedení eura. Tím posledním byl do roku 2017 Oldřich Dědek.

- Předstupněm při zavádění eura je vstup do Evropského mechanismu směnných kurzů ERM II, kterému se říká také "čekárna" na členství v eurozóně a bankovní unii. Pravidla tohoto mechanismu byla schválena v prosinci 1996 na summitu Evropské rady v irském Dublinu, fungovat začal 1. ledna 1999 současně se vznikem eurozóny.

- Země usilující o zavedení eura musí před přijetím společné evropské měny dva roky udržovat kurz domácí měny k euru v povoleném fluktuačním pásmu od stanoveného středního kurzu. Od něj se smí odchýlit o nejvýše 15 procent oběma směry a během dvouletého období nesmí centrální parita devalvovat (tedy národní měna vůči euru oslabit, posílit může).

- Zemí, jež přijaly euro od začátku - tedy Belgie, Finska, Francie, Irska, Itálie, Lucemburska, Německa, Nizozemska, Portugalska, Rakouska a Španělska - se ERM II netýkal, před vznikem společné měny ale pro ně platilo obdobné pravidlo. Mechanismem ERM II zatím prošlo devět národních měn, které byly nahrazeny eurem, naposledy to byla chorvatská kuna. Chorvatsko zavedlo euro od ledna 2023. V současnosti je v ERM II Bulharsko, a to od července 2020, na euro by země chtěla přejít od ledna 2025.

- Pro vstup do eurozóny musí země splnit čtyři tzv. maastrichtská kritéria. Míra inflace v zemi nesmí překročit o víc než 1,5procentního bodu průměrnou inflaci tří zemí eurozóny s nejnižším růstem cen, úroková míra pak nesmí být o více než dva procentní body nad průměrem tří zemí eurozóny s nejnižší inflací. Další kritérium stanovuje maximální míru rozpočtového deficitu na tři procenta hrubého domácího produktu (HDP) a maximální míru zadlužení na 60 procent HDP, poslední vyžaduje dvouleté členství v evropském mechanismu směnných kurzů ERM II.

- Tato pravidla a postihy za jejich nedodržování stanoví Pakt stability a růstu z roku 1997. Brusel ovšem v roce 2020 platnost paktu pozastavil kvůli hospodářským dopadům pandemie nemoci covid-19. Jeho znovunaplňování odložila později i válka na Ukrajině. Nyní EU chystá reformu pravidel.

- Česká koruna od ledna 2002, kdy se začala v hotovostní podobě používat jednotná evropská měna, posílila proti euru o zhruba 28 procent. V roce 2002 se začala obchodovat na úrovni kolem 32 Kč za euro, poté v roce 2004 oslabila až nad 33 Kč/EUR, aby v půlce roku 2008 krátce česká měna posílila až pod 23 Kč za euro, dosud nejsilnější hodnotu vůči euru. Později byl kurz koruny od listopadu 2013 do dubna 2017 oslabován intervencemi České národní banky na úroveň kolem 27 korun za euro. Následné posilování koruny zastavené pandemií koronaviru doprovázely výkyvy kurzu, kdy se koruna i vracela zpět k hranici 27 Kč za euro. Ke konci roku 2021 kurz koruny posiloval především kvůli razantnímu zvyšování úrokových sazeb ČNB, a to až pod hranici 25 korun za euro, během následujícího roku se průměrný kurz pohyboval pod 25 korun za euro, loni se z počátku roku dostal pod 24 korun a skončil nad hranicí 24 korun. Současný kurz činí přes 25 korun.

- Podle lednového bleskového průzkumu agentury Median pro Radiožurnál vyplynulo, že víc než dvě třetiny lidí si myslí, že pro ně přijetí eura v Česku nebude prospěšné. Naopak zhruba pětina veřejnosti je přesvědčena o prospěšnosti společné evropské měny.

Vývoj měnového páru EUR/CZK (týdenní graf - W1):

Zdroj: Reuters, ČTK, MT4

Čtěte více

• ČNB zvýšila základní úrokovou sazbu na 5,75 procenta, je nejvyšší od r. 1999
  Bankovní rada České národní banky dnes zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 5,75 procenta. Informovala o tom mluvčí centrální banky Markéta Fišerová. Důvodem zvyšování sazeb je nadále rostoucí inflace umocněná válkou na Ukrajině a snaha centrální banky tlumit inflační očekávání, tedy že inflace nadále rychle poroste. Takto vysoko byla základní úroková sazba naposledy v roce 1999. Zároveň dnes šlo o šesté nadstandardní zvýšení základní sazby o více než 0,25 procentního bodu v řadě za sebou. Ekonomové spíše očekávali růst sazeb jen o 0,5 procentního bodu.
• ČNB zvýší úrokové sazby spíše v listopadu
  Bankovní rada ČNB na středečním zasedání spíše ponechá úrokové sazby beze změny a k jejich zvýšení přistoupí až na listopadovém zasedání, kdy bude mít k dispozici novou prognózu. Vyplývá to z odhadů analytiků oslovených ČTK. Hlasování členů bankovní rady o změně ovšem podle nich bude zřejmě ve středu velmi těsné. Zasedání rady se zúčastní všech sedm členů.
• ČNB žádá, aby obchodníci s kryptoaktivy vyjádřili zájem o registraci
  Česká národní banka (ČNB) vyzvala poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy, aby dali najevo, zda budou mít zájem o získání povolení k činnosti na českém trhu. Na základě vyjádřeného zájmu připraví vzdělávací aktivity pro tuto oblast a bude koordinovat své činnosti při poskytování registrací, uvedla ČNB na svých internetových stránkách. Regulace obchodu s kryptoaktivy začne platit v příštím roce na základě evropského nařízení označovaného zkratkou MiCA.
• ČR a Británie nepodepíšou smlouvu o rozpočtové kázni
  Česká republika a Velká Británie se na probíhajícím summitu EU nezúčastní podpisu smlouvy o rozpočtové kázni v eurozóně.
• ČR má v lithiu příležitost přispět k energetické bezpečnosti Evropy, řekl Fiala
  ČR má v lithiu jedinečnou příležitost přispět k energetické bezpečnosti státu a celé Evropy, řekl dnes premiér Fiala (ODS) nedaleko ložiska na Cínovci na Teplicku, kde se zastavil po cestě do Drážďan. Tam se setká se saským premiérem Michaelem Kretschmerem. Společně podepíší memorandum o spolupráci na projektech strategického významu, mimo jiné při získávání strategických surovin, jako je lithium. Na Cínovci je největší evropské ložisko lithia, které Evropská unie zařadila mezi tzv. kritické materiály.
• ČR má 14. nejsilnější ekonomiku EU
  Česko má podle Indexu prosperity a finančního zdraví čtrnáctou nejsilnější ekonomiku v EU, proti roku 2023 si tak pohoršilo o dvě příčky. Ačkoliv má relativně pestrý průmysl s vysokou komplexitou, ekonomiku brzdí nízká přidaná hodnota a vysoká inflace. Index společně vytváří Česká spořitelna a datový portál Evropa v datech.
• ČR od vstupu do EU získala z unie mnohem více, než zaplatila
  Česko od svého vstupu do Evropské unie v květnu 2004 do konce loňského roku získalo z evropských zdrojů dva biliony korun. Za stejné období do rozpočtu EU zaplatilo 876,6 miliardy korun. Největší část příjmů, 44 procent, tvořily peníze ze strukturálních fondů určené na podporu hospodářsky slabších regionů. Do zemědělství mířila čtvrtina evropských peněz vyplacených za dvacetileté členství, pětinu pak Česko čerpalo z fondu soudržnosti, který podporuje hospodářsky slabší státy EU. V posledních třech letech je významným zdrojem příjmů i Evropský plán na podporu oživení NextGeneration EU (NGEU). Vyplývá to z údajů, které ČTK poskytlo ministerstvo financí.
• ČR plní dvě ze čtyř kritérií pro přijetí eura, žádný stát všechna
  Česká republika v současnosti plní dvě ze čtyř hospodářských kritérií nezbytných pro zavedení eura. Zatímco podmínky týkající se stavu veřejných financí a úrokových sazeb Praha splňuje, nevyhověla by z hlediska cenové stability a směnného kurzu. Ve své letošní zprávě o připravenosti zemí Evropské unie přijmout společnou evropskou měnu to dnes uvedla Evropská komise (EK). Všechna kritéria nesplňuje ani jedna ze sedmi hodnocených zemí.
• ČR se dostává do mzdově inflační spirály, míní člen bankovní rady ČNB Holub
  Inflaci v Česku stále přiživují rostoucí mzdy, Česko se tak dostává do mzdově inflační spirály. V dnešním pořadu České televize Otázky Václava Moravce to uvedl člen bankovní rady České národní banky (ČNB) Tomáš Holub. Centrální banka by proto podle něj měla opět brzy zvýšit úrokové sazby. S tím naopak nesouhlasil ekonom a ředitel centra IDEA CERGE-EI v Praze Jan Švejnar, podle něj je problémem pokles HDP.
• ČR se podle odhadů dostala do deflace
  Spotřebitelské ceny podle analytiků oslovených ČTK v lednu meziročně klesly v průměru o 0,3 procenta...
• ČR už šestkrát za 20 let splnila ekonomické podmínky pro euro
  Za 20 let členství v Evropské unii splnilo Česko šestkrát ekonomická kritéria pro zavedení společné evropské měny. Zatím naposledy se to stalo v roce 2018, letos není vyloučeno, že se to podaří znovu. Vyplývá to z analýz ministerstva financí a České národní banky (ČNB), které instituce pravidelně zpracovávají při hodnocení připravenosti ekonomiky na zavedení eura. I nadále ale země nebude plnit podmínku členství v mechanismu směnných kurzů ERM II. Vláda se chce k debatě o možném zavedení eura v Česku vrátit v prvním čtvrtletí příštího roku.
• ČS: Konec intervencí ČNB bude později
  Česká národní banka ukončí režim forexových intervencí nejdříve až na konci roku 2017, vyplývá z odhadů analytiků České spořitelny (ČS). Ti o tom dnes informovali na setkání s novináři. Analytik banky Jiří Polanský upozornil, že někteří spekulanti na trhu sázejí na konec intervencí již na počátku roku 2017. Vývoj ekonomiky, mezd a inflace ovšem podle něj takový názor nepodporuje. Investoři si tak spíše špatně vyložili předchozí komentáře členů bankovní rady.
• ČSOB dostala od ČNB pokutu, nestihla včas spustit bezpečné platby na webu
  Česká národní banka udělila ČSOB milionovou pokutou. Důvodem bylo to, že banka včas nezavedla silné ověření zákazníků platících na internetu kartou. Banka chybu uznala a pokutu přijala. Napsal to dnes SZ Byznys serveru Seznam Zprávy.
• ČSOB: Ve druhé polovině roku odeznívající inflace klesne pod deset procent
  Inflace ve druhé polovině letošního roku bude postupně odeznívat a klesne pod deset procent. Shodli se na tom dnes analytici ČSOB na setkání s novináři. Výraznější zvolnění zdražování podle nich nastane na začátku příštího roku. České exportně zaměřené hospodářství čeká stagnace, dodali.
• ČSÚ: Česká ekonomika ve 2. čtvrtletí meziročně klesla o 10,7 pct
  Česká ekonomika v letošním druhém čtvrtletí klesla meziročně o 10,7 procenta a mezičtvrtletně o 8,4 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu hrubého domácího produktu (HDP), který dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Podle něj se HDP propadl nejvíce v historii samostatné České republiky. Vliv na to měla restriktivní opatření proti šíření koronaviru.
• ČSÚ: Česká ekonomika vzrostla ve druhém čtvrtletí meziročně o 3,7 procenta
  Česká ekonomika v letošním druhém čtvrtletí meziročně vzrostla o 3,7 procenta, proti předchozímu čtvrtletí stoupla o 0,5 procenta. Na svém webu to dnes oznámil Český statistický úřad (ČSÚ), který tak zlepšil čísla ze svého červencového odhadu vývoje hrubého domácího produktu (HDP). Podle něj ekonomika ČR vzrostla meziročně o 3,6 procenta a proti předchozímu čtvrtletí o 0,2 procenta. Analytici už dřív upozornili, že meziroční údaje za druhé čtvrtletí ovlivňuje srovnání s rokem 2021, kdy platila opatření proti šíření koronaviru.
• ČSÚ: Česká ekonomika v 1. čtvrtletí stoupla meziročně o 4,6 procenta
  Česká ekonomika v letošním prvním čtvrtletí vzrostla meziročně o 4,6 procenta. Proti poslednímu loňskému čtvrtletí se hrubý domácí produkt zvýšil o 0,7 procenta. Předběžný odhad dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Čísla jsou lepší, než odhadovali analytici, podle kterých je výrazný meziroční nárůst ekonomiky dán především srovnávací základnou. Ve stejném období loni zasaženém epidemií koronaviru ekonomika klesla.
• ČSÚ dnes zveřejní hodnotu lednové inflace
  Český statistický úřad (ČSÚ) dnes zveřejní údaje o lednovém vývoji spotřebitelských cen. Analytici předpokládají, že meziroční inflace výrazně klesla z prosincových 6,9 procenta, podle části z nich se dostala pod tři procenta. Upozorňují ale na nejistoty spojené s lednovými úpravami ceníků. Lednová inflace do značné míry předznamenává cenový vývoj v celém roce.
• ČSÚ: Důvěra podnikatelů v ekonomiku stoupla, u spotřebitelů je nejníže od ledna
  Důvěra v českou ekonomiku potřetí po sobě vzrostla, v prosinci se zvýšila stejně jako o měsíc dřív o 0,3 bodu a dostala se na 93,4 bodu. Podobně jako v listopadu stoupla důvěra podnikatelů, u spotřebitelů znovu klesla a sestoupila nejníže od letošního ledna. Vyplývá to z údajů, které dnes na webu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
• ČSÚ: Důvěra v českou ekonomiku v říjnu po zářijovém poklesu vzrostla
  Důvěra v českou ekonomiku letos v říjnu po zářijovém poklesu stoupla meziměsíčně o 3,6 bodu na hodnotu 92,8. Rostla jak důvěra spotřebitelů, tak i podnikatelů. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Mezi podnikateli meziměsíční růst táhl jen průmysl, v ostatních odvětvích se důvěra oproti září snížila. Meziročně celková důvěra v hospodářství země vzrostla o téměř tři body, loni v říjnu činila rovných 90 bodů.