Analytici: Za zlepšením HDP v závěru loňského roku stály vládní výdaje

Za zlepšením odhadu hrubého domácího produktu (HDP) v závěru loňského roku stály vyšší výdaje vlády na spotřebu a investice. Základem hospodářského oživení, které údaje potvrzují, ale je rostoucí spotřeba domácností, shodují se analytici v hodnocení dnešních dat Českého statistického úřadu (ČSÚ). Statistici revidovali data o vývoji ekonomiky směrem vzhůru, když ve čtvrtém čtvrtletí HDP meziročně vzrostl o 0,2 procenta a mezičtvrtletně o 0,4 procenta. Počátkem března uváděli meziroční pokles o 0,2 procenta a mezičtvrtletní růst o 0,2 procenta. Za celý rok HDP klesl o 0,2 procenta, předchozí data ČSÚ hovořila o poklesu 0,4 procenta.

"Zpřesněná data pro loňské čtvrté čtvrtletí hlásí lepší než původně reportovaný vývoj vládní spotřeby a výdajů na hrubou tvorbu fixního kapitálu," uvedl hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč. Hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek nicméně upozornil, že ani zlepšení odhadu HDP nevrátilo českou ekonomiku na úroveň před pandemií covidu-19, HDP za ní zaostává zhruba o jedno procento.

Nová data podle hlavního ekonoma Patria Finance Jana Bureše potvrdila, že česká ekonomika začíná ožívat, a to díky spotřebě domácností. "Dnešní zpřesněné odhady potvrdily již známou věc - spotřeba českých domácností po dvou letech 'temna' opět nabírá dech. Hlavním důvodem je opětovný růst reálných příjmů českých domácností," uvedl. Podle něj by díky oživené spotřebě domácností mohl letos HDP vzrůst o 1,4 procenta.

Stejný odhad letošního růstu má i Jáč. "Tahounem růstu české ekonomiky by letos měla být spotřeba domácností díky kombinaci nižší inflace a stále solidního růstu průměrné nominální mzdy. Rizikem pro letošní výkon české ekonomiky je zhoršující se výhled německé ekonomiky, kde bude letos HDP v celoročním vyjádření zřejmě prakticky stagnovat," uvedl.

Analytik Komerční banky Jaromír Gec u dnes zveřejněných čísel upozornil, že míra zisku nefinančních podniků byla s hodnotou 48,9 procenta nadprůměrná. "Nadále tudíž platí, že firmy byly doposavad schopny přenášet zvýšené náklady na spotřebitele a domácnosti tak byly hlavním nositelem inflační zátěže," uvedl. Podle Jáče je ale patrné, že míra zisku firem už nezrychluje, což znamená, že spotřebitelé už nejsou ochotni zvyšování cen akceptovat.

Zdroj: Reuters, ČTK, Generali Investments CEE, Banka Creditas, Patria Finance, Komerční banka

Čtěte více

• Analytici: Základní úroková sazba ČNB se již blíží svému vrcholu
  Základní úroková sazba České národní banky se blíží svému vrcholu, další zvýšení by již nemělo být tak výrazné. Shodli se na tom analytici oslovení ČTK. Neměla by podle nich překročit pět procent, ve druhé polovině roku by mohla začít klesat. Záležet ale bude na vývoji inflace, dodali. Bankovní rada ČNB dnes zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 4,5 procenta. Ta je tak nejvyšší od počátku roku 2002.
• Analytici: Za loňský propad maloobchodu může inflace, oživení potvrdil prosinec
  Propad maloobchodních tržeb v loňském roce o 4,1 procenta byl podle analytiků způsoben bezprecedentním nárůstem inflace a poklesem reálných mezd. Oživení spotřeby domácností ale stejně jako v listopadu ukazují prosincová data, řekli ČTK. Mělo by také pokračovat s tím, jak bude inflace ustupovat a příjmy se reálně zvyšovat. Analytici upozornili na to, že prosincový meziroční růst maloobchodních tržeb o 1,6 procenta překonal tržní odhad, který činil 0,7 procenta. Podle dnes zveřejněných dat Českého statistického úřadu maloobchodní tržby v prosinci meziměsíčně vzrostly o 0,2 procenta.
• Analytici: Za nárůstem indexu PX je zaměření na hodnotové akcie
  Za nárůstem ceny českých akcií na desetiletá maxima je zejména současná aktuální změna zaměření investorů z růstových do hodnotových firem, které v indexu pražské burzy PX jednoznačně převažují. Uvedli to dnes analytici oslovení ČTK. Dalším důvodem je zlepšující se pandemická situace. Index ve středu posílil na 1143,3 bodu, což byla jeho nejvyšší závěrečná hodnota od 3. srpna 2011.
• Analytici: Za poklesem ceny akcií ČEZ jsou vládní úvahy o dodatečném zdanění
  Za současným poklesem ceny akcií energetické společnosti ČEZ stojí vládní úvahy o tom, že zvýšené zisky firmy by mohly být dodatečně zdaněny. Shodli se na tom analytici, které dnes oslovila ČTK. Tento možný krok vlády většina expertů považuje za chybu. Od začátku roku na vrchol, který byl 9. června, přidaly akcie ČEZ na pražské burze 47 procent, od té doby ale odepsaly 18 procent, vyplývá z dat burzy.
• Analytici: Za ponecháním sazeb ČNB je vyšší říjnová inflace a slabší koruna
  Za dnešním rozhodnutím České národní banky (ČNB) ponechat úrokové sazby byla zřejmě vyšší inflace, která bude oznámena za říjen, a slabší kurz koruny. Shodli se na tom analytici, které oslovila ČTK. Bankovní rada ČNB ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Základní úroková sazba je na této úrovni od června 2022.
• Analytici: Za propadem akcií ČEZ je vládní návrh, jež usnadní zestátnění firmy
  Za dnešním propadem akcií skupiny ČEZ o osm procent na 1041 Kč je podle analytiků návrh vlády schválit novou legislativu, která by usnadnila zestátnění podniku či jeho části. Nyní je potřeba souhlas 90 procent akcionářů, stačilo by 75 procent. Stát přitom vlastní zhruba 70 procent podniku. Návrh nyní míří do Sněmovny.
• Analytici: Za propadem akcií jsou obavy z obchodních válek
  Za současným propadem světových akciových trhů, poklesem ceny ropy a nárůstem ceny zlata je hlavně souhra obav z dopadů obchodní války mezi USA a Čínou, růstu úrokových sazeb ve Spojených státech, dále ze situace v Itálii či nervozity z brexitu. Shodli se na tom dnes analytici oslovení ČTK.
• Analytici: Za propadem ceny zlata je posilování dolaru
  Za propadem ceny zlata v posledních týdnech je především posilování amerického dolaru v důsledku zvyšování úrokových sazeb v USA. Shodli se na tom analytici, které oslovila ČTK. Zlato od začátku roku zlevnilo o tři procenta na dnešních 1907 USD, tedy asi 42.100 Kč, za unci, což odpovídá 31,1 gramu.
• Analytici: Za recesí je pokles spotřeby, oživení přijde ve druhém čtvrtletí
  Česká ekonomika se v posledním loňském čtvrtletí dostala do recese zejména kvůli nízké spotřebě domácností. Shodují se na tom analytici při hodnocení zpřesněného odhadu vývoje hrubého domácího produktu (HDP), který dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Mírné hospodářské oživení čekají od letošního druhého čtvrtletí, za celý rok bude růst HDP blízký nule. HDP ve čtvrtém čtvrtletí klesl proti předchozímu kvartálu o 0,4 procenta, uvedl dnes ČSÚ.
• Analytici: Za růstem amerických akcií na maxima je názor, že Fed sníží sazby
  Za růstem amerických akcií na historická maxima je přesvědčení investorů, že tamní centrální banka Fed začne snižovat úrokové sazby. Shodli se na tom analytici, které oslovila ČTK. Další vývoj bude podle nich záležet na výsledcích firem za loňský rok, pokračování růstu je ale pravděpodobné.
• Analytici: Zisk ČEZ ve čtvrtletí klesl až o 60 %, důvodem mimořádné daně
  Zisk energetické skupiny ČEZ v prvním čtvrtletí letošního roku výrazně klesl, očekávají analytici. Čistý zisk společnosti za první tři měsíce roku by se podle odhadů měl pohybovat kolem deseti miliard korun, což by znamenalo oproti loňsku propad o zhruba 60 procent. Hlavní příčinou jsou dopady odvodů z tržeb a daně z neočekávaných zisků (windfall tax). Tržby ČEZ by naopak vzhledem k vyšším cenám elektřiny měly oproti loňsku vzrůst. Celoroční čistý zisk společnosti analytici očekávají na úrovni mezi 30 až 40 miliardami korun. Skupina oznámí své hospodářské výsledky za první čtvrtelí ve čtvrtek.
• Analytici: Zlato a stříbro letos zlevnilo, platina, měď či ropa zdražily
  Zlato v letošním prvním čtvrtletí oslabilo o 9,5 procenta na 1728 dolarů za troyskou unci. Zlevnilo také stříbro, a to o sedm procent na 25 dolarů za unci. Naopak cena platiny vzrostla o 12 procent na 1208 dolarů, palladia o osm procent na 2656 dolarů a mědi o 13 procent na čtyři dolary, což je nejvyšší cena za deset let. Ropa zdražila o více než pětinu, uvedli dnes analytici na dotaz ČTK.
• Analytici: Zlato a stříbro zdražily o pět procent, ropa a plyn o desítky pct.
  Cena drahých kovů a komodit, jako jsou ropa, zemní plyn či pšenice a kukuřice, letos výrazně roste. V únoru k tomu podle analytiků oslovených ČTK výrazně přispěla eskalace konfliktu na Ukrajině, kam vtrhla ruská vojska. Zlato a stříbro zdražily o zhruba pět procent, ropa a zemní plyn o desítky procent.
• Analytici: Zlato letos zdražilo o 20 procent
  Cena zlata se podobně jako loni i v letošním roce zvýšila zhruba o 20 procent a vzestupný trend by podle většiny analytiků měl pokračovat. Žlutému kovu pomáhají nízké úroky a také nevídaný přiliv peněz, které centrální banky uvolňují na podporu ekonomiky zasažené koronavirovou krizí. Někteří z analytiků se podle agentury DPA domnívají, že padnout by v příštím roce mohly i nové rekordy. Nyní se cena pohybuje kolem 1880 dolarů za troyskou unci (oz; 31,1 gramu).
• Analytici: Zlato, stříbro a měď v lednu mírně zlevnily, ropa výrazně zdražila
  Ceny zlata, stříbra a mědi v lednu mírně klesly, naopak výrazně zdražily energetické komodity, a to zemní plyn o 40 procent a ropa o 17 procent. O čtvrtinu stoupla také cena palladia, které je důležitým komponentem v automobilovém průmyslu. ČTK to dnes sdělili oslovení analytici.
• Analytici: Zlato za tři měsíce zdražilo o 18 procent, v korunách o tři procenta
  Cena zlata v amerických dolarech vzrostla od listopadu loňského roku z 1630 USD na dnešních 1932 USD, což je nárůst o více než 18 procent. Pro české investory nakupující zlato v korunách to byl kvůli posilujícímu kurzu koruny vůči dolaru nárůst o tři procenta. ČTK to řekl manažer společnosti Golden Gate CZ Pavel Řihák.
• Analytici: Zlepšení důvěry v ekonomiku ukazuje zotavující se hospodářství
  Březnové zlepšení důvěry v tuzemskou ekonomiku ukazuje, že české hospodářství začíná ožívat. Shodují se na tom analytici při hodnocení dnešních údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). Vyzdvihují především optimismus spotřebitelů, který podle nich může podpořit spotřebu domácností. Ta by podle odborníků letos měla táhnout hrubý domácí produkt (HDP), sdělili ČTK.
• Analytici: Zlotý i forint budou dál sílit, koruna se vrátí k 24,90 za euro
  Kurz maďarského forintu se bude v následujících měsících dál zvyšovat, i když pomaleji než dosud. Naopak česká koruna má silný růst patrně už za sebou a v následujícím roce bude slábnout, až se dostane zhruba na 24,90 za euro. Nejlépe si ale zřejmě povede polský zlotý, ukazuje výhled kurzů středoevropských měn, který na základě prognóz analytiků sestavila agentura Reuters.
• Analytici změnu měnové politiky ČNB nečekají
  Bankovní rada České národní banky na měnovém zasedání ve čtvrtek 2. února nechá sazby na minimech a oznámí pokračování devizových intervencí. Vyplývá to z odhadů analytiků oslovených ČTK. Centrální banka ve čtvrtek zveřejní i novou makroekonomickou prognózu, ve které ekonomové očekávají zohlednění výrazného růstu inflace koncem loňského roku. To by podle nich mohlo vést k rychlejšímu konci intervencí.
• Analytici: Zpomalení inflace způsobuje hlavně loňská srovnávací základna
  Meziroční inflace v březnu zpomalila na 15 procent z únorových 16,7 procenta hlavně kvůli vyšší srovnávací základně z loňska. Shodují se na tom analytici oslovení ČTK. Překvapením pro ně bylo meziměsíční zdražení potravin, očekávali u nich stabilitu nebo pokles cen. V dalších měsících očekávají snižování meziroční inflace, v polovině roku by se mohla dostat pod deset procent. Dnešní informace Českého statistického úřadu (ČSÚ) o vývoji spotřebitelských cen podle nich neovlivní nastavení úrokových sazeb České národní banky (ČNB).