Německý tisk: Řecko směřuje k bankrotu

Řecko směřuje ke státnímu bankrotu a hlavním viníkem současné situace je řecký premiér Alexis Tsipras. Shodují se v tom dnešní komentáře německého tisku k řecké dluhové krizi. Ohlášené referendum o přijetí záchranného balíčku mezinárodních věřitelů podle médií už nebude mít na situaci žádný vliv.

"Před Evropskou unií stojí těžké časy. Vláda v Aténách vědomě směruje svou zemi ke státnímu bankrotu, který ze všech nejvíc postihne obyvatele Řecka," napsal deník Frankfurter Allgemeine Zeitung. "Hlavní odpovědnost za tuto katastrofu nese Tsiprasova vláda, která proti sobě dokázala v krátké době obrátit i ty nejpřesvědčenější stoupence Řecka," uvedl list.

Podle deníku Süddeutsche Zeitung sice mají svůj díl zodpovědnosti i představitelé ostatních zemí eurozóny, hlavní vina za současnou situaci však leží na Tsiprasovi. "Do dneška nedal jasně najevo, co vlastně chce, kromě neomaleného požadavku, aby dostal peníze bez jakékoli protislužby," napsal list.

Tsiprasova vláda podle deníku pojala vyjednávání s věřiteli jako "misijní činnost", při níž chtěla přesvědčit partnery o své pravdě a nedokázala přistoupit k pragmatismu, který je nutný pro zvládání politických krizí.

"Politický gambler Tsipras prohrál nejen svůj politický kapitál, ale rovnou celou svou zemi. Protože poraženými v této pokerové partii budou Řekové. Státní bankrot už jde sotva odvrátit, a ten dříve či později povede k vyloučení (Řecka) z eurozóny," napsal deník Handelsblatt.

Podle Handelsblattu na nadcházejícím bankrotu nic nezmění ani referendum o záchranném balíčku, které chce Řecko uspořádat v neděli. "Řekové budou v neděli hlasovat o návrhu, který už vůbec nebude existovat. V úterý vyprší platnost záchranného programu EU. Pak propadnou nabídnuté peníze, a tím už nabídka věřitelů nebude na stole," uvedl deník.

Podle Süddeutsche Zeitung se navíc nedá čekat, že by Řekové při referendu věděli přesně, o čem hlasují. "Tsipras chce nechat obyvatelstvo hlasovat, zda chtějí přijmout údajně nespravedlivá úsporná opatření evropských partnerů. Svým krajanům, kteří převážně podporují zachování eura, ale přitom neříká, že jím preferovaná odpověď 'ne' bude zároveň znamenat odchod z měnové unie," napsal list.

Zdroj: Reuters, ČTK, Frankfurter Allgemeine Zeitung, Süddeutsche Zeitung, Handelsblatt

Čtěte více

• Německý rozpočet skončil loni v přebytku
  Německý státní rozpočet skončil loni v přebytku 6,2 miliardy eur (168 miliard korun), uvedlo dnes ministerstvo financí. Je to už potřetí v řadě, co německý rozpočet nebyl v deficitu. Přebytek rozpočtu chce ministr financí Wolfgang Schäuble (CDU) využít na splácení státního dluhu, čímž ale na německé politické scéně nebudí jen souhlasné reakce.
• Německý rozpočet skončil v přebytku
  Německo v pololetí hospodařilo s přebytkem asi 1,1 procenta hrubého domácího produktu. Předběžné údaje dnes zveřejnil tamní spolkový statistický úřad. Údaje tak ukazují na solidní kondici veřejných financí Německa, které by podle některých hlasů mělo zvýšit výdaje, aby podpořilo stagnující evropskou ekonomiku. Statistici dnes také potvrdili, že německá ekonomika na jaře klesla.
• Německý růst eurozóně nepomohl
  Americký dolar (USD) se obchoduje v úzkém pásmu proti všem hlavním měnám a evropské akciové trhy si připisují 0,5 %.
• Německý soud: ECB musí prokázat, že nákupy dluhopisů jsou nutné
  Nákupy dluhopisů, kterými se Evropská centrální banka (ECB) snaží podpořit ekonomiku eurozóny, jsou částečně v rozporu s německou ústavou. Rozhodl o tom včera německý ústavní soud. Podle něj tyto nákupy neschválila německá vláda ani parlament. Německá centrální banka proto musí nákupy dluhopisů v rámci programu ECB do tří měsíců přerušit, pokud ECB mezitím neprokáže, že jsou tyto nákupy nutné a přiměřené. ECB je podle svého prohlášení nadále odhodlána dělat vše, co je v jejím mandátu, aby zvýšila inflaci ke stanovenému cíli.
• Německý soud povolil ratifikaci ESM
  Německo může přijmout stálý záchranný fond eurozóny ESM a fiskální pakt Evropské unie. Rozhodl tak dnes Spolkový ústavní soud v Karlsruhe. Stanovil ale k těmto nástrojům pro boj s dluhovou krizí podmínky. Pro záchranný fond to nicméně znamená, že bude moct začít fungovat.
• Německý soud rozhodne o záchranném fondu eurozóny
  Spolkový ústavní soud v Karlsruhe dnes dopoledne oznámí, zda Německo může přijmout fiskální pakt Evropské unie a stálý záchranný fond eurozóny (ESM). Bez německého přistoupení fond vybavený 700 miliardami eur na pomoc krizí postiženým zemím nemůže začít fungovat. Německá vláda a právní experti očekávají, že soud dá oběma protidluhovým nástrojům zelenou.
• Německý Spolkový sněm schválil rekordní zadlužení kvůli konaviru
  Německý Spolkový sněm dnes schválil druhou úpravu letošního státního rozpočtu kvůli opatřením souvisejícím s koronavirovou krizí. Zadlužení Německa by se tak v letošním roce mělo zvýšit o rekordních 218 miliard eur (zhruba 5,8 bilionu Kč), napsala agentura DPA.
• Německý svaz BGA zhoršil výhled růstu letošního vývozu
  Německý obchodní svaz BGA zhoršil výhled růstu vývozu na letošní rok na 3,5 procenta, zatímco dosud počítal s pěti procenty. Rozhodnutí zdůvodnil slabší poptávkou ze zahraničí ve světle rostoucího obchodního napětí a připravovaným odchodem Británie z Evropské unie.
• Německý svaz čeká s plynem bezproblémovou zimu, pokud nebudou velké mrazy
  Zásobování Německa plynem bude bezproblémové, pokud nenastanou extrémně nízké teploty, což je ale podle dlouhodobých předpovědí nepravděpodobné. Dnes to ve svém výhledu pro začínající zimu uvedl německý svaz provozovatelů zásobníků plynu a vodíku INES. Aktuální scénáře podle INES rovněž ukazují, že Německo dokáže znovu rozsáhle naplnit své plynové zásobníky i před další zimou na přelomu let 2023 a 2024. Německo tento týden oznámilo, že zásobníky naplnilo na 100 procent.
• Německý tisk píše o jednáních s Řeckem
  V eurozóně se sice podařilo dospět ke kompromisu na záchranném programu pro Řecko, vyjednávání...
• Německý ústavní soud dal zelenou ESM
  Evropský záchranný mechanismus ESM a fiskální pakt neodporují německé ústavě. Ústavní soud v Karlsruhe dnes s konečnou platností zamítl všechny stížnosti podané proti oběma...
• Německý ústavní soud odmítl stížnosti na stimulační program ECB
  Německý ústavní soud dnes zamítl dvě stížnosti na stimulační program Evropské centrální banky (ECB) v objemu 2,4 bilionu eur (61 bilionů Kč). Soud konstatoval, že německá vláda a parlament nepřekročily své pravomoci při prosazování zásahů ECB, které soudci vyhodnotili jako přiměřené.
• Německý ústavní soud poslal EUR/USD na 1,2900
  Euro po verdiktu německého ústavního soudu zpevnilo a vůči dolaru bezprostředně po vynesení rozsudku vystoupilo až na...
• Německý ústavní soud projednává stížnost na ECB
  Německý ústavní soud dnes začal projednávat stížnost na protikrizová opatření, k nimž v rámci programu...
• Německý ústavní soud rozhodne o ESM
  Německý ústavní soud dnes rozhodne o tom, zda jsou evropský záchranný mechanismus ESM a evropský...
• Německý ústavní soud umožnil schválit plán unijního fondu obnovy
  Německý ústavní soud dnes umožnil schválit plán fondu obnovy, s kterým počítá Evropská unie a který má pomoci jednotlivým členským zemím, aby se jejich ekonomiky mohly snáze vzpamatovat z koronavirové krize. Soud odmítl výhrady kritiků, kterým se nelíbí, že plán unijních investic počítá s vydáním společných dluhopisů, uvedla agentura Reuters. Rozhodnutí soudu má zásadní význam na to, aby mohl být fond obnovy v objemu 750 miliard eur (téměř 20 bilionů Kč) spuštěn.
• Německý ústavní soud verdikt k ESM vyhlásí zítra
  Vyhlášení verdiktu se tak uskuteční v původně plánovaném termínu.
• Německý veřejný dluh se loni snížil o 0,8 %
  Německý veřejný dluh se loni lehce snížil o 0,8 procenta na 2,006 bilionu eur (54,2 bilionu Kč). Uvedl to dnes německý statistický úřad na základě předběžných údajů. Vláda je tak na dobré cestě, aby se míra zadlužení země snížila pod 60 procent hrubého domácího produktu (HDP) do roku 2020, píše agentura Reuters.
• Německý veřejný dluh se loni snížil o 1,4 %
  Německý veřejný dluh se loni meziročně snížil o 1,4 procenta na 2043,7 miliardy eur. Nejvýrazněji se snížilo...
• Německý vicekancléř chce regulovat cenu elektřiny pro průmysl do roku 2030
  Německý vicekancléř a ministr hospodářství Robert Habeck navrhuje, aby měl průmysl od příštího roku do roku 2030 zajištěn dostupnou elektrickou energii, konkrétně za cenu šesti centů (1,4 Kč) za kilowatthodinu do výše 80 procent spotřeby. Dnes to prohlásil na tiskové konferenci po jednání se zástupci průmyslových podniků, svazů a odborů. Do jara roku 2024 v Německu platí regulované ceny elektřiny, které pro průmysl činí nejvýše 13 centů (3,1 Kč) za kilowatthodinu do 70 procent předchozí spotřeby.