Jaroslav Brychta: měsíční komentář měnových trhů - FOREX

První měsíc roku 2011 obchodníkům připomněl, že to nejsou pouze ceny akcií a ostatních finančních aktiv, které rostou v důsledku silně expanzivní měnové politiky centrálních bank, ale že v jejím důsledku mohou začít již brzy výrazně stoupat také ceny spotřebitelského zboží a služeb. Jejich růst by přitom, budou-li respektovány poučky z učebnic měnové politiky, měl být následován zvyšováním úrokových sazeb, na což však světová ekonomika není ani v nejmenším připravena.

Růst cen komodit na finančních trzích, kterého jsme byli svědky zejména v druhé polovině minulého roku, se začíná se startem roku 2011 nepříjemně připomínat i na koncových cenách spotřebitelského zboží a služeb. Pomineme-li Čínu, kde má růst CPI co dočinění zejména s domácí úvěrovou expanzí obchodních bank, začíná tuto skutečnost z nejvyspělejších zemí pociťovat především Velké Británie. Tamní CPI totiž v prosinci vystoupal na 3,7 % a vystavil za rok 2010 tristní vysvědčení Bank of England, která se jej snaží cílovat na 2 %. Ještě více alarmující je však skutečnost, že by již v lednu CPI mohl překonat hranici 4 %, když bude muset vstřebat dopady navýšení daně z přidané hodnoty z 17,5 % na 20 %.

Není žádným překvapením, že CPI roste především v důsledku vyšších cen potravin a energií, které mají jen pramálo společné s reálným stavem britské ekonomiky, jelikož jsou určovány do značné míry cenami komodit na komoditních trzích (a tedy inflační poltikou centrálních bank). Ceny potravin a dopravy tak v prosinci v Británii skokově rostly o 6,1 % a 6,5 %. Právě skutečnost, že je růst cen ovlivněn zejména externími faktory, je pak hlavním argumentem Bank of England, která, ústy svého šéfa Mervyna Kinga, dala v minulém měsíci jasně najevo, že zatím není ochotna začít uvažovat o zvyšování úrokových sazeb. Důvodem jsou obavy z dopadu přísnější měnové politiky na britskou ekonomiku, jejíž oživení je zatím stále velice křehké. Vše tedy nasvědčuje tomu, že je Bank of England odhodlána problém vysokých cen ,,vysedět". Můžeme ale podobnou reakci očekávat i od ostatních centrálních bank?

Nejnovější výsledky z eurozóny naznačují, že také ona začíná pociťovat nepříjemný tlak rostoucích cen. Prosincový CPI rostl z 1,9 % na 2,2 % a nad dvouprocentní metu se dostal poprvé od konce roku 2008. To přimělo šéfa Evropské centrální banky na prosincovém zasedání ECB připustit možnost růstu úrokových sazeb v případě, že bude tlak na růst cen zboží a služeb pokračovat. Čerstvé výsledky lednového CPI naznačují, že se tak skutečně děje. Lednový CPI se totiž vyšplhal na 2,4 %, přičemž i v případě eurozóny jsou hlavním zdrojem jeho růstu ceny potravin a energií.

Odhodlání ECB bojovat s růstem cen zvýšením úrokových sazeb je jednoznačně silnější, než je tomu v případě Bank of England. Skutečně si ale ECB může růst sazeb dovolit? Podle našeho názoru je manévrovací prostor ECB stejně omezený, ne-li užší, jako je tomu v případě Bank of England. ECB se totiž musí ohlížet na situaci na trhu s dluhopisy, kterou by mohlo zvýšení základní úrokové sazby dále zhoršit. Na rozdíl od britských dluhopisů, důvěra v dluhopisy některých evropských zemí zůstává i nadále na bodu mrazu, což platí zejména o Portugalsku a Španělsku, které jsou po Řecku a Irsku horkými kandidáty na další příjemce pomoci z evropského stabilizačního fondu. Pokud by ECB přistoupila ke zvyšování sazeb, lze si jen obtížně představit, že by její měnová politika nevedla k tlaku na růst dlouhodobých úrokových sazeb. Jejich růst však může velmi zkomplikovat situaci právě Portugalsku a Španělsku, které již nyní obtížně bojují s vysokými úrokovými sazbami, jež dosahují v případě desetiletých portugalských půjček necelých 7 %. Také ECB proto podle našeho názoru bude s utahováním měnových kohoutků otálet déle, než by byla bývala ještě před začátkem krize, což může současná vysoká očekávání obchodníků v budoucnu do značné míry otupit.

Zcela jiná je zatím situace ve Spojených státech. To reflektovalo i prosincové zasedání Fedu, na kterém, americká centrální banka jasně naznačila, že na své expanzivní měnové politice nemá zatím nejmenší zájem cokoli měnit. Důvody jsou v zásadě dva. Prvním je nižší tempo růstu CPI, které v prosinci dosahovalo 1,5 %. Druhým, podstatně důležitějším, je pak důraz Fedu na vývoj jádrového CPI, který meziročně rostl v prosinci pouze o 0,8 %. Jádrový CPI je ošetřen od složky cen energií a potravin, kterou Fed považuje za příliš volatilní na to, aby se jí zabýval při formulování měnové politiky. Právě to je důvod, proč představitele Fedu růst cen zatím nijak netrápí.

Měsíc leden tak do značné míry změnil očekávání obchodníků, co se relativního vývoje měnové politiky v jednolitých zemích týká, což, jak si ukážeme níže, mělo samozřejmě dopad na devizový kurz většiny hlavních světových měn.

Euro a libra silnější díky rostoucím sazbám na mezibankovním trhu

Očekávání přísnější měnové politiky v Evropě, v kombinaci s nulovou změnou očekávání budoucího vývoje měnové politiky v USA, mělo v lednu jednoznačně pozitivní dopad na kurz eura a libry na páru s americkým dolarem. Obrázek níže zachycuje vývoj krátkodobých úrokových sazeb. Žlutá křivka představuje 12 měsíční EURIBOR, modrá 12 měsíční librový LIBOR, a zelená 12 měsíční dolarový LIBOR, tedy úrokové sazby na roční eurové, librové a dolarové půjčky na mezibankovním trhu. Jak je z grafu patrné, růst eurových sazeb byl podstatně strmější, než v případě sazeb librových, což byl výsledek tržních očekávání, že ECB začne se zvyšováním úrokových sazeb dříve, než Bank of England. Dolarové sazby se v průběhu ledna téměř nehnuly z místa a oscilovaly kolem 0,78 %, když trh téměř nijak neupravil své očekávání ohledně budoucího vývoje americké měnové politiky.

Vývoj 12 měsíčních sazeb na mezibankovním trhu

Následující graf (vpravo nahoře) zachycuje rozdíl mezi 12 měsíčními eurovými sazbami a sazbami na 12 měsíční dolarové a librové půjčky. Jak plyne z obrázku, rozdíl mezi eurovými a librovými sazbami se v lednu rozšířil na 0,06 %, zatímco rozdíl mezi eurovými a dolarovými sazbami vzrostl na 0,81 %, což je ještě více, než začátkem listopadu, kdy americká centrální banka definitivně rozhodla o zahájení druhého kola kvantitativního uvolňování.

Spread mezi 12 měsíčními sazbami v eurozóně a v USA (modrá) a spread mezi 12 měsíčními sazbami v eurozóně a Británii (žlutá)

Očekávaní rychlejšího růstu sazeb v eurozóně a rozšiřování úrokového diferenciálu, tak bylo v lednu jednoznačně hlavním motorem růstu evropské měny a velmi reálným faktorem, který stál za jejím zpevněním. Euro v lednu dokázalo posílit vůči dolaru o 2,45 % až na cenu 1,3698 EURUSD, zatímco k libře zpevnilo o 0,2 % k ceně 0,8543 EURGBP.

Vývoj vybraných měn na páru s eurem v uplynulých 12 měsících

O tom, zda si evropská měna, a částečně i libra, bude schopna své pozice udržet dlouhodobě, však pochybujeme, přestože připouštíme, že by další zrychlování tempa růstu CPI v eurozóně mohlo krátkodobě euru i libře na páru s dolarem pomáhat. Ani jedna z ekonomik však není připravena na výraznější zvyšování úrokových sazeb, které by se dříve či později mohlo projevit utlumením již tak velmi křehkého růstu, případně eskalací stále velmi nebezpečné dluhové krize v eurozóně.

Pokud by se ECB a Bank of England rozhodly raději tolerovat vyšší míru růstu CPI, jednalo by se opět o negativní zprávu pro obě evropské měny, jelikož by vedla ke zúžení úrokového diferenciálu, který si obě měny vůči dolaru v minulých týdnech budovaly.

Dění na ostatních měnových párech mělo v minulém měsíci rovněž mnoho společného se situací na peněžním trhu a očekáváním dalšího vývoje úrokového diferenciálu mezi jednotlivými měnami. Měnový pár USDJPY, na kterém proti sobě stojí dvě ,,bezpečné" a nízkoúročené měny, tak v lednu pouze osciloval v bočním trendu kolem 83 USDJPY, ze kterého jej nevyvedlo ani snížení ratingu Japonska agenturou Standard & Poor's. Podobná byla situace i na dalším ,,bezpečném" měnovém páru USDCHF, kde frank zakončil leden více méně beze změny na 0,9413 USDCHF.

Vzhledem k všeobecnému optimismu na trzích, který má na svědomí zejména pokračující monetární expanze americké centrální banky, vidíme v kratším horizontu prostor k tomu, aby rizikovější měny dále překonávaly tradiční bezpečné přístavy, jakými jsou USD, JPY a CHF. V delším horizontu (měsíce) však nadále věříme především těmto bezpečným měnám, jejichž čas může nastat okamžitě poté, co světová ekonomika začne pociťovat negativní dopady vyšších cen, nebo kdy případný růst dlouhodobých úrokových sazeb začne omezovat schopnosti vlád některých zemí pokračovat v jejich bezbřehém utrácení.

Pro server fxstreet.cz Jaroslav Brychta, FX analytik XTB.cz

Vývoj měnových párů:

Čtěte více

• Japonský zahraniční obchod již osmý měsíc v deficitu
  Bilance zahraničního obchodu Japonska skončila v únoru osmý měsíc za sebou v deficitu. Klesl vývoz aut...
• Japonský zahraniční obchod klesl
  Přebytek zahraničního obchodu Japonska byl v únoru nejvyšší za více než čtyři roky díky poklesu cen ropy a...
• Japonský zpracovatelský průmysl zaznamenal pokles
  Japonský zpracovatelský průmysl v únoru poprvé od roku 2016 zaznamenal pokles. Továrny omezují výrobu v reakci na snížení domácí poptávky a vývozních objednávek, vyplynulo z dnes zveřejněného soukromého obchodního průzkumu. Index nákupních manažerů (PMI) se tento měsíc snížil na 48,5 bodu z lednových 50,3 bodu, uvedla agentura Reuters.
• JAR: Centrální banka zvýšila úrokovou sazbu
  Jihoafrická centrální banka poprvé po skoro šesti letech dnes zvýšila svou základní úrokovou sazbu. Drží...
• Jaroslav Brychta: Mesíční FOREX komentář
  Měsíční FOREX komentář a pohled na finanční trhy od Jaroslava Brychty.
• Jaroslav Brychta: měsíční FOREX komentář
  Forex měsíční komentář a analýza FX analytika Jaroslava Brychty.
• Jaroslav Brychta: Měsíční forex komentář
  Dluhová krize v eurozóně vstoupila v druhé polovině roku do své další (závěrečné?) fáze.
• Jaroslav Brychta: Měsíční FOREX komentář
  Měsíční forex komenář a vývoj hlavních měn.
• Jaroslav Brychta: Měsíční FOREX komentář
  Měsíční forex komentář a výhled na další měsíc.
• Jaroslav Brychta: měsíční komentář měnových trhů - FOREX
  Shrnutí minulého měsíce a makroekonomické fakta?
• JAR se poprvé od roku 2009 propadla do recese
  Jihoafrická republika se ve druhém čtvrtletí poprvé od roku 2009 propadla do recese. Hrubý domácí produkt se ve druhém čtvrtletí snížil ve srovnání s předchozími třemi měsíci o 0,7 procenta, hlavně kvůli propadu zemědělského, dopravního a maloobchodního sektoru, uvedl statistický úřad. Zpráva je tvrdou ranou pro prezidenta Cyrila Ramaphosu, který se snaží jihoafrickou ekonomiku po desetiletí stagnace oživit.
• JAR uspořádá summit BRICS navzdory zatykači na Putina, potvrdil prezident
  Jihoafrická republika uspořádá v srpnu summit hospodářského uskupení BRICS, na který byl pozván i Vladimir Putin, a to navzdory zatykači, který na ruského prezidenta vydal Mezinárodní trestní soud (ICC). Potvrdil to dnes jihoafrický prezident Cyril Ramaphosa.
• Jeden člen bankovní rady ČNB chtěl ještě výraznější pokles sazeb
  Pro snížení základní úrokové sazby o půl procentního bodu hlasovalo šest ze sedmi členů bankovní rady České národní banky (ČNB). Jeden člen navrhoval ještě razantnější pokles o 0,75 procentního bodu, řekl dnes guvernér ČNB Aleš Michl. Písemný záznam z jednání bankovní rady, včetně toho, kdo ze členů hlasoval pro jaký postup, zveřejní centrální banka 16. února.
• Jeden člen rady ČNB dnes hlasoval pro sazby beze změny
  Pro dnešní růst úrokových sazeb hlasovalo šest ze sedmi členů bankovní rady ČNB. Jeden člen rady hlasoval pro ponechání úrokových sazeb beze změny. Na tiskové konferenci po jednání rady to uvedl guvernér ČNB Jiří Rusnok. Základní úrokovou sazbu, od které se odvíjí úročení komerčních úvěrů, rada dnes zvýšila o 0,25 procentního bodu na 1,5 procenta. Rada dnes zvýšila úrokové sazby potřetí v řadě.
• Jeden z největších brokerů binárních opcí se vzdává licence
  Kyperský finanční regulátor Cyprus Securities and Exchange Commission (CySEC) oznámil, že společnost Banc De Binary Ltd (BDB) se rozhodla nebýt nadále regulována a vzdává se své licence. Ačkoliv je Banc De Binary jedním z největších a nejstarších brokerů binárních opcí, jeho pověst není zrovna nejlepší a to díky stížnostem na jeho nekalé praktiky.
• Jeden z největších podvodníků v Německu dostal další více než osmiletý trest
  Soud v německém Wiesbadenu dnes poslal na osm let a tři měsíce do vězení bývalého daňového úředníka a později poradce Hanna Bergera, který má podle agentury Reuters na svědomí jeden z největších finančních podvodů v poválečných dějinách Německa. Berger také podle rozsudku musí zaplatit 1,1 milionu eur (asi 26 milionů korun).
• Jedinou kandidátkou do čela MMF je šéfka Georgievová
  Jedinou kandidátkou na post výkonné ředitelky Mezinárodního měnového fondu (MMF) je jeho současná šéfka Kristalina Georgievová (70). Oznámil to včera MMF. Současné pětileté období Georgievové končí 30. září.
• Jediným kandidátem na hlavního ekonoma ECB je Ir Philip Lane
  Jediným kandidátem na post hlavního ekonoma a člena Výkonné rady Evropské centrální banky (ECB) je šéf irské centrální banky Philip Lane (49). V současnosti tuto funkci zastává Peter Praet (70), kterému skončí v květnu mandát. Zvolení Lanea by znamenalo, že důležité posty v ECB budou nadále zastávat takzvané holubice, jak se říká centrálním bankéřům, kteří chtějí měnovou politikou podporovat hospodářský růst a tvorbu pracovních míst.
• Jediným kandidátem na šéfa SB je Američan David Malpass
  Jediným kandidátem na post nového šéfa Světové banky (SB) je vysoký úředník ministerstva zahraničí USA David Malpass (63) navržený americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Výkonná rada oznámila, že do včerejší uzávěrky obdržela pouze tuto nominaci. Výběr prezidenta banky by měl být hotový do jarního zasedání SB, které začne 12. dubna, uvedla agentura AP.
• Jednáme se státem o zvýšení dostupné likvidity, řekl finanční ředitel ČEZ
  Energetická společnost ČEZ jedná již od loňského roku se státem o zvýšení dostupné likvidity tak, aby firma byla schopná ustát obtížně předvídatelný nárůst záloh na energetických burzách v souvislosti s dalším potenciálním růstem cen komodit, například v souvislosti s případným zastavením toku plynu z Ruska do Evropy. Na dnešním zasedání valné hromady ČEZ to řekl finanční ředitel Martin Novák. Skládání záloh, takzvaných marginů, požaduje burza jako ochranu pro obchodníky s elektřinou.